Samuel Beckett ve střední Evropě. Režie a recepce jeho díla navzdory cenzuře.

Zveme všechny badatele, jež se zaměřují na Samuela Becketta a na divadlo ve střední Evropě, na seminář, který proběhne v dubnu v CEFRESu a na Karlově Univerzitě. Ten se bude zabývat tím, jaké politické, estetické a někdy též právní a společenské otázky mohou souviset s divadelními texty, přičemž hry Samuela Becketta budou pojednány jako případová studie.

Kdy: čtvrtek 20. a pátek 21. dubna 2023
Kde: knihovna CEFRESu a Univerzita Karlova
Organizuje : CEFRES ve spolupráci se Sorbonnou, Univerzitou v Bordeaux a Univerzitou Karlovou
Jazyk: Angličtina
Organizátoři: Alice Clabautová, Charles Guillorit
Datum pro zasílání abstraktů: 31. ledna 2023

Abstrakt 

Hry Samuela Becketta se počínaje padesátými léty prosazovaly na všech mezinárodních divadelních scénách.  Hry jako Čekání na Godota, Konec hry či Happy Days se staly součástí kánonu a ve většině divadel bylo možné shlédnout nejen je, ale spatřit i vliv, který s sebou nesly. Beckett, který sám sebe nazýval avantgardistou a pohyboval se na okraji tradičního divadla, byl ve svých počátcích považován za absurdního, dnes je ale pokládán za autora, jehož hry spoluutváří divadelní repertoáry. Nicméně v zemích za železnou oponou byl Beckett persona non grata a jeho díla často podléhala silné cenzuře – v některých zemích tomu tak bylo až do velice nedávné doby. Tato politická cenzura – jejíž míra byla v každé zemi odlišná – příchod jeho díla zpomalila, což mělo nepochybně dopad rovněž na jeho recepci. Do jaké míry bylo v zemích bývalé komunistické střední Evropy příchodu Beckettova díla zabraňováno, a jak moc byl tento příchod zpomalován a zatajován? A do jaké míry může být toto patrné v režiích jeho děl a při jejich četbě? A jak tomu můžeme rozumět?

Odlišně tomu bylo ve Francii a Anglii. Tam Beckettovo divadlo oficiální politické cenzuře podrobováno nebylo, ale doléhaly na něj následky institucionální a estetické rigidity. Těm je vystavil dramaturg, který si je sám stanovil. Beckett si utvořil představu o tom, jak mají být jeho dramata hrána, a během svého života neváhal zakázat jakoukoli produkci, která této představě neodpovídala. Beckettovi pokračovatelé šli v jeho stopách a tuto estetickou rigiditu udržují až dodnes, což vyvolává mnohé otázky související s intelektuálním vlastnictvím divadelních her.  Jsou ale produkce Beckettových her zatěžkány pouze nyní již tradiční estetikou, která je dědictvím z padesátých let?  Nebylo určitým druhem cenzury již to, že pro režiséry bylo nesmírně těžké přijít s naprosto novým zpracováním, aniž by vystavili inscenaci nebezpečí zákazu uvádění?

Nicméně ve střední Evropě měli Beckettovi následovníci nad uváděním produkcí moc menší, a tak se zde vedle tradičních režií se objevovaly i režie zcela neotřelé. Jak velký vliv měla tradiční beckettovská režie na divadlo ve střední Evropě? A do jaké míry tyto inovativní režie oživují a obohacují čtení Becketta v dnešní Evropě? A konečně, je rozdělování Evropy na Evropu východní a západní stále relevantní i v době po konci komunismu?

Abstrakty v rozsahu tří set slov zasílejte na adresu beckettineurope@gmail.com a uveďte, zda budete chtít zajistit ubytování.

Vybrané kandidáté poprosíme o zaslání textů jejich příspěvků nejpozději dva týdny před zahájením semináře. Tyto texty pak budou k dispozici ostatním účastníkům během semináře a mohou sloužit jako podklad pro pozdější publikaci.

Hlavní přispěvatelé : Alice Clabautová, Charles Guillorit

Call for papers: Conference Proustian Perspectives

Date and location: March 22–24, 2023, Prague and online
Organizers: Charles University, Faculty of Arts, Department of Czech Literature and Comparative Studies & Department of Romance Studies; with the collaboration of CEFRES
Deadline for proposals: November 15, 2022
Languages: French and English

Although well explored, Marcel Proust’s literary work is a territory that never ceases to reveal unknown corners. Whether the subject of interest is the author’s masterpiece or his other literary attempts, or even his unpublished writings, research continues to bring out new discoveries. The century that has passed since the author’s death has been marked by efforts to understand his work, or at least to multiply its readings with different interpretative languages. Pokračování textu Výzva – Proustian Perspectives →

Interdisciplinary Ph.D. Workshop

When: 4 – 5 November 2022
Where: Prague, Czech Republic
Deadline for submission: 9 September 2022
Convenors:
Astrid Greve Kristensen (Sorbonne University)
Rose Smith (Charles University & University of Groningen),
Emina Zoletic (University of Warsaw)

A Workshop organized by 4EUPlus with the collaboration of CEFRES.

See on 4euplus website.

We kindly invite Ph.D. students in the field of Humanities and Social Sciences to apply for our one-day workshop ‘TRUTH AND UNTRUTH. TRANSMISSIONS OF MEMORIES OF WAR’. With memory studies as the theoretical focus of this workshop, we will host a varied interdisciplinary workshop consisting of presentations and discussions among young scholars in Prague this November 2022. We will tackle the transmission of memories of war, inviting scholars to present their research on this topic in different media, such as oral/family history, museums, literature, film, the arts, news media, et cetera, with a focus on the kitschification of the past. Pokračování textu Výzva – Truth and Untruth. Transmission of Memories of War →

Call for papers for PhD students

PhD Students Workshop organized by EHESS and CEFRES will be held on the theme:

Household, Kinship, Intimacy: The Reconfiguration of Living Together

Date: May 3rd, 2022 (9:30-17:00)
Deadline for submission: April 1st, 2022
Location: Online and at CEFRES, Na Florenci 3 (Prague)
Language: English

The household (or home) is the institution par excellence in western societies, where live alone or together singles, heterosexual or homosexual couples, with or without one or more children, not forgetting neither flatmates, friends or relatives co-housing or homes of elderly. While the Western contemporary imaginary of household is linked to the idea of nuclear family, a shift in both the representations of home and sociological realities of what home/household looks like occurred. These social micro-entities are clearly concrete places that are subject to significant investment by their members; they are both economic units and shared intimacy spaces. Based on these two fundamental characteristics of the home, we propose to link the issue of the relationship between individuals with those relating to the family (relationships with children, relationships with parents outside the nuclear family), the economy (income and expenditure of domestic entities, production, consumption) and intimacy (a notion that covers a wide range of practices, emotions and affects, attitudes, from sexuality to the sharing of spaces, caring for bodies). Pokračování textu CFP – PhD Students Workshop | Household, kinship, intimacy →