Přednášku v rámci semináře o soudobých dějinách Židů organizovaného Ústavem pro soudobé dějiny AV ČR ve spolupráci s Masarykovým ústavem přednese Jan Láníček (Univerzita New South Wales v Sydney).

Místo: knihovna CEFRESu, Na Florenci 3, 110 00 Praha 1
Čas: 17:00-18:30
Jazyk: angličtina

Abstrakt

Krátce po skončení druhé světové války se evropská společnost pokoušela vyrovnat s dědictvím  genocidy spáchané nacistickým Německem a jeho kolaboranty. Soudní tresty hrály při opětovném smíření společnosti zásadní roli. Mezi těmi, kteří byli obviněni z kolaborace, existovala poměrně úzká skupina lidí, které považoval nacistický režim za Židy či Romy. Bývalí členové židovské samosprávy a takzvaní privilegovaní vězni koncentračního tábora čelili dlouhému seznamu obvinění pocházejících od židovské komunity i státních zástupců. Tato přednáška bude analyzovat vybrané soudní procesy a ukáže, jak se rekonstruované menšinové společnosti vypořádaly s případy údajných kolaborantů ve svých vlastních kruzích.

Přednášku v rámci semináře o soudobých dějinách Židů organizovaného Ústavem pro soudobé dějiny AV ČR ve spolupráci s Masarykovým ústavem přednese Lisa Peschel (Univerzita v Yorku).

Místo: knihovna CEFRESu, Na Florenci 3, 110 00 Praha 1
Čas: 17:00-18:30
Jazyk: angličtina

Abstrakt

V rámci 40ti měsíčního projektu “Performing the Jewish Archive” jsme experimentovali s novým stylem představení (nazvaným stylem “co-textuálním”), abychom podnítili intenzivnější zapojení diváků do hry.  Opětovným studováním scénářů napsaných židovskými autory během druhé světové války jsme se utvrdili v tom, že je historický kontext jedním z nejdůležitějších aspektů divadelních her. Myslíme si proto, že dnešní divák může být plně zapojen do hry, jen když zná historické pozadí událostí. Jak ale můžeme historický kontext divákovi nejlépe prezentovat? Navrhli jsme, aby scény týkající se historie, které jsme prezentovali jako “co-texty” – tedy texty začleněné do scénáře a neméně důležité jako scénář samotný – byly více využity v ději (což se neděje v tradičních předmluvách před představeními a tyto texty se neobjevují ani v poznámkách v programu). Na této přednášce bude Lisa Peschel popisovat, jak se nám podařilo vytvořit tento styl “co-textuálního představení” a jak jsme testovali jeho vliv na publikum.

Přednáška Olgy Sixtové (Univerzita Karlova, Praha) v rámci semináře Soudobé dějiny Židů, který pořádá Ústav pro soudobé dějiny AV ČR a CEFRES ve spolupráci s Masarykovým ústavem AV ČR.

Místo: Na Florenci 3, 110 00 Praha 1
Čas: 17:00–18:30
Jazyk: anglicky

Kdo a jaké faktory ovlivňovaly výběr vydávaných knih v novověké židovské Praze? Stejně jako čtenáři i židovští nakladatelé (ve většině případů osoby odlišné od tiskařů) byli „dětmi svého věku“, a i když se občas snažili zavádět nové autory, nové myšlenky, nové žánry a nové vědomosti, vydávali vždy knihy zajímavé pro ně samotné, o kterých se domnívali, že je čtenáři ocení a zakoupí. Ačkoliv bylo vydávání zajisté posvátnou záležitostí, v první řadě zůstávalo záležitostí ekonomickou. I přes to se ale nakladatelé museli přizpůsobovat ideologii rabinátu, jehož zásahů si můžeme všimnout, pokud budeme zkoumat soubor paratextů a i tituly vydávané v průběhu času.

Většina knih vydaných v této době byla náboženského obsahu. Nakladatelé doufali, že se jim tak podaří veřejnosti předat duchovní hodnotu těchto textů, a tím uspíšit Vykoupení. Výběr textů, které měly vést k tomuto konečnému cíli, však byl individuální záležitostí. Díky tomu můžeme pozorovat odlišné sklony každého z nakladatelů, rozmanité oblasti zájmu různých sociálních skupin židovské komunity, a stejně tak i proměny spirituálních a intelektuálních dispozic v námi zkoumaném období.

Více o semináři zde.

Přednáška Benjamina Frommera (Northwestern University, Evanston) v rámci semináře Soudobé dějiny Židů, který pořádá Ústav pro soudobé dějiny AV ČR a CEFRES ve spolupráci s Masarykovým ústavem AV ČR.

Kde: kihovna CEFRESu, Na Florenci 3, 110 00 Praha 1
Kdy: 17:00-18:30
Jazyk: anglicky

V momentě, kdy nastupovali Židé z Čech a Moravy na transporty do nacistického ghetta v Terezíně, bylo jich už hodně, ne-li většina, donuceno opustit své domovy, a dokonce i domovská města. Počínaje útěkem z okupovaných Sudet na podzim roku 1938, z oblasti, přes kterou se Židé často a opakovaně v následující polovině dekády přesouvali. Občas se jednalo o přesun dobrovolný, ve snaze o zjednodušení emigrace nebo o únik z oblastí, kde docházelo k obzvláště kruté perzekuci. Stále více se však Židé stávali oběťmi příkazů k vystěhování a odsunu, jimiž nacisté ve jménu své politiky usilovali o to, aby byly budovy, čtvrti a dokonce i celá města /Judenfrei/, a o vyřešení údajné bytové krize. Učenci se zaměřili na konfiskaci nejcennějšího majetku a jeho přerozdělení mezi Němce, ale zastánce těchto vystěhování a odsunů a lidi, kteří z nich měli užitek, rozhodně nenajdeme pouze mezi okupanty. Tato násilná migrace přispěla ke zchudnutí a k izolaci svých obětí, a tím i k jejich konečné deportaci z Protektorátu.

Více o semináři zde.

Přednáška Michaly Lônčíkové (Univerzita Komenského, Bratislava) v rámci semináře Soudobé dějiny Židů, který pořádá Ústav pro soudobé dějiny AV ČR a CEFRES ve spolupráci s Masarykovým ústavem AV ČR.

Místo: knihovna CEFRESu, Na Florenci 3, 110 00 Praha 1
Čas: 17:00–18:30
Jazyk: anglicky

Podobně jako v jiných evropských zemích, které se hned po válce musely postavit následkům německé okupace a kolaborace, byl i v obnoveném Československu zaveden systém retribučního soudnictví. I když se nově zřízené lidové soudy nezabývaly výlučně spory týkajícími se protižidovských krutostí, rasově motivovaným zločinům obecně se věnovalo vícero paragrafů v hlavním retribučním nařízení, č. 33/1945 Sb. n. SNR. Pokud budeme analyzovat procesy s hlavními politickými představiteli válečné Slovenské republiky, které se konaly u Národního soudu, umožní nám to vysledovat mechanismy oficiální protižidovské politiky na státní úrovni. Na druhé straně regionální případy, které byly v soudní pravomoci okresních lidových soudů, pokládají také otázku místních agresorů, spolupachatelů a očitých svědků mezi většinou slovenského národa. Tato mikrohistorická perspektiva je zásadní pro analýzu židovsko-nežidovských vztahů v širším společenském kontextu v letech pronásledování a částečně i poté. Za využití sbírek okresního lidového soudu v Banské Bystrici tato prezentace zkoumá, jak na Slovensku probíhal boj přeživších holokaust za spravedlnost a jakým způsobem byly tyto zločiny souzeny v letech bezprostředně následujících po Osvobození.

Více o semináři zde.

Přednáška Évy Kovacs (Vienna Wiesenthal Institute for Holocaust Studies, Vídeň) v rámci semináře Soudobé dějiny Židů, který pořádá Ústav pro soudobé dějiny AV ČR a CEFRES ve spolupráci s Masarykovým ústavem AV ČR.

Kde: knihovna CEFRESu, Na Florenci 3, 110 00 Praha 1
Kdy: 17:00–18:30
Jazyk: anglicky

V uplynulých dvou desetiletích se díky zpřístupnění digitálních sbírek v USA, Izraeli a Evropě stalo využití orální historie atraktivním pro historický výzkum. V těchto archivech se nachází nespočet svědectví, díky čemuž je výzkum snazší a rychlejší, ale na druhé straně z toho vyvstávají závažné metodologické otázky. Mezitím  z tohoto světa odcházejí poslední přeživší, kteří nám ještě mohou poskytnout svěděctví – zdroje orální historie se tak brzy stanou “bežnými” archivními zdroji. Tento současný vývoj je výzvou pro psaní dějin týkajících se holokaustu.

Naše případová studie se zabývá každodenním životem zhruba 15 tisíc deportovaných maďarských Židů, kteří byli přinuceni pracovat ve Vídni a jejím blízkém okolí v letech 1944–45. Prezentace se zaměří na Quellenkritik (kritiku pramenů) a metodologii využití obsáhlých orálně historických archivů za účelem zkoumání nedostatečně zdokumentovaných historických témat.

Více o semináři zde.