Archiv

CFP – Městská hnutí a místní politika v zemích střední a východní Evropy: nedávný vývoj a koncepční rozpolcenost

Mezinárodní workshop

DATUM: 4-6.11.2021
(čtvrtek večer: hlavní projev a recepce; Pátek: prezentace, sobota ráno: kritická městská prohlídka v okrese Karlon: od dělnické čtvrti až po symbol gentrifikace)

Konec přihlášek: 30.5.2021

Pořádá CEFRES (Francouzský ústav pro výzkum ve společenských vědách) v Praze ve spolupráci s Ústavem sociologických věd (Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze), Fundacjou Zatokou (PL) a Periférií (HU)
Workshop se zabývá úlohou politických institucí a sociálních hnutí v procesu městských změn v zemích střední a východní Evropy. Případ Prahy ukazuje, že postkomunistické města mají po roce 1989 zvláštní historickou hodnotu z hlediska rozvoje měst. Na jedné straně je přes noc zavedena ideologie volného trhu, na druhé straně existují nepřipravené instituce, které nejsou schopny pojem o občanech pojem “Městský prostor” – státní a obecní moc je buď technokratická a elitářská, nebo vylučující vůči občanským organizacím (Horok 2007; 2012 je Bouzarovski). Vzájemná delegitimizace státních úředníků a aktivistů, nedostatek důvěry v komunální politiku, zneužití komunální politiky jako kanálu pro prosazování zájmů developerů jsou jevy ovlivňující rozvoj měst v 90.
Specifický historický, institucionální a politický vývoj v zemích střední a východní Evropy vyvolal kritiku slepého uplatňování koncepčního aparátu ze západních společenských věd bez dalšího kritického přehodnocení. Příběhy “dohánění západu” jsou přehodnocovány z perspektiv složitějších přístupů, včetně Západu a Východu jako složek stejného globálního systému (Gagyi 2015). Zvláštní místní politická kultura také představuje záležitost zájmu (C’sa 2008). Pokud jde o rozvoj měst, faktory, jako je demokratický deficit na komunální úrovni, který vede k chybějícím mechanismům zapojení veřejnosti, nebo obraz městského plánování jako nepřátelského ideologii volného trhu jsou pro postkomunistické země specifické jen málo faktorů (Jacobsson 2015; Pixov 2018, 2020; 2012 je Bouzarovski. Temelovo 2009). Jak v této souvislosti aplikujeme a přemyslíme koncepty studia sociálních hnutí, včetně radikálních sociálních hnutí?

 

Závěrem, urbanita není jen o vládnutí a odporu, ale také o fyzické městské mapě. Infrastrukturu pro sociální hnutí tvoří různé otevřené prostory, squaty, sociální a mládežnická centra. Vezmeme-li v neuvažování o sociálně-prostorové dialektice, kterou zavedl Edward Soja (prostor a sociální vztahy mají vzájemný vliv) (Soja 1989), bylo by možné sledovat vztah mezi správou městského prostoru, dostupností městského prostoru místním iniciativám a aktivistickým projektům a rozvojem sociálních hnutí.
K účasti na této akci jsou zváni vědci zabývající se rozvojem/politikami měst, radikálními a umírněnými městskými hnutími, městskými občanskými iniciativami a samoorganizovanými skupinami, hnutími nájemníků, autonomními a dekommodizovanými prostory. Jsou vítány kritické sociální a historické úvahy o rozvoji měst v zemích střední a východní Evropy, jakož i osobně zapojení výzkumní pracovníci a aktivisté-výzkumníci. Cílem workshopu je sdílet znalosti a postupy podél tří os (ale ne výhradně):
  • historickost institucionálních mechanismů v zemích střední a východní Evropy a správa městského prostoru ve velkých městech: přetrvávající tendence a noví aktéři?
Místní rozvoj měst v 90. a v první desetiletí 21.století poznamenán několika nevynalezenými jevy. Abychom jmenovali některé: nízká účast veřejnosti, vzájemná delegitimizace aktivistů, státních úředníků a místních politiků, velkých politických stran spíše než iniciativ na místní úrovni přítomných v komunální politice – případ Prahy (Horok 2007). Tyto tendence podnítily změnu na komunální úrovni, například aktivisté vstupující do politiky s cílem otevřít struktury politických příležitostí řadovým aktérům (Pixov 2020), novým místně založeným progresivním politickým hnutím a stranám vznikajícím ve velkých městech. Jak dnes ovlivňují politiku ve městech další institucionální, politické a sociální jevy, které lze vysledovat z 90. Jakou roli hrají velká města v progresivní politice v zemích cee? Můžeme pozorovat tendence, které by mohly být považovány za “nového komunálního” (viz Purcell 2006; Russell 2019)? A jaká je role periferie v procesu městských změn?
  • aplikace pojmů používaných pro studium městského aktivismu v západních okresech a jeho kritického přehodnocení v zemích  CEE/EE.
Jsou “obvyklí konceptuální podezřelí” ze studií sociálního hnutí (struktura politických příležitostí, mobilizace postihu atd.) vhodné pro kontext zemí střední a východní Evropy? Co můžeme říci o takových pojmech, jako je předobjevení a přímá akce uplatňovaná ve výzkumu radikálních hnutí? I když jsou obě sady konceptů použity v kontextu společného střední a východní Evropy, kritické přehodnocení jejich kompatibility s místním kontextem stále chybí.
  • socioprostorová dialektika – žádný prostor – žádný pohyb?
Zatímco v Polsku je hnutí squatterů a nájemníků poměrně silné, v jiných zemích střední a východní Evropy je situace odlišná. Česká republika je zemí jednoho politického společenského centra, ale s pluralitou samoorganizované městské iniciativy. Jak je tento vývoj spojen s fyzickým prostorem (infrastrukturou), který je pohyb schopen získat a udržet? Jak různé typy městských prostor ovlivňují sílu pohybu a jaký typ prostorů můžeme pozorovat v zemích střední a východní Evropy? S čím bojují? Zatímco kapitalistický rozvoj měst tlačí místní obyvatele na periferii financializací vytesanou do kamene, jaké prostorové strategie odporu zůstávají?
Jazykem workshopu je angličtina. Zašlete návrhy (abstrakt max 300 slov) pro 20 minutové prezentace a krátkou biografii (150 slov)  na adresu : Yuliya Moskvina (yuliya.moskvina@fsv.cuni.cz). Pomoc s cestovními a ubytovacími náklady může být nabídnuta účastníkům, kteří nejsou schopni zajistit financování ze svých institucí. Workshop se bude konat v Praze ve 4.-6.11.2021 v CEFRESu. 
   
Vědecká komise:

Jérôme Heurtaux (CEFRES, Praha)

Yuliya Moskvina (FSV, Univerzita Karlova v Praze)

Lukáš Kotyk (FSV, Univerzita Karlova v Praze)

Zsuzsanna Pósfai (Periféria Policy and Research Center, Budapest)

Grzegorz Piotrowski (Institut sociologie, Univerzita v Gdańsku)

Yoann Morvan (CNRS, Paříž)

 

Městská hnutí a místní politika v zemích střední a východní Evropy: nedávný vývoj a koncepční rozpolcenost

Mezinárodní workshop

DATUM: 4-6.11.2021
(čtvrtek večer: hlavní projev a recepce; Pátek: prezentace, sobota ráno: kritická městská prohlídka v okrese Karlon: od dělnické čtvrti až po symbol gentrifikace)

Konec přihlášek: 30.5.2021

Pořádá CEFRES (Francouzský ústav pro výzkum ve společenských vědách) v Praze ve spolupráci s Ústavem sociologických věd (Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze), Fundacjou Zatokou (PL) a Periférií (HU)
Workshop se zabývá úlohou politických institucí a sociálních hnutí v procesu městských změn v zemích střední a východní Evropy. Případ Prahy ukazuje, že postkomunistické města mají po roce 1989 zvláštní historickou hodnotu z hlediska rozvoje měst. Na jedné straně je přes noc zavedena ideologie volného trhu, na druhé straně existují nepřipravené instituce, které nejsou schopny pojem o občanech pojem “Městský prostor” – státní a obecní moc je buď technokratická a elitářská, nebo vylučující vůči občanským organizacím (Horok 2007; 2012 je Bouzarovski). Vzájemná delegitimizace státních úředníků a aktivistů, nedostatek důvěry v komunální politiku, zneužití komunální politiky jako kanálu pro prosazování zájmů developerů jsou jevy ovlivňující rozvoj měst v 90.
Specifický historický, institucionální a politický vývoj v zemích střední a východní Evropy vyvolal kritiku slepého uplatňování koncepčního aparátu ze západních společenských věd bez dalšího kritického přehodnocení. Příběhy “dohánění západu” jsou přehodnocovány z perspektiv složitějších přístupů, včetně Západu a Východu jako složek stejného globálního systému (Gagyi 2015). Zvláštní místní politická kultura také představuje záležitost zájmu (C’sa 2008). Pokud jde o rozvoj měst, faktory, jako je demokratický deficit na komunální úrovni, který vede k chybějícím mechanismům zapojení veřejnosti, nebo obraz městského plánování jako nepřátelského ideologii volného trhu jsou pro postkomunistické země specifické jen málo faktorů (Jacobsson 2015; Pixov 2018, 2020; 2012 je Bouzarovski. Temelovo 2009). Jak v této souvislosti aplikujeme a přemyslíme koncepty studia sociálních hnutí, včetně radikálních sociálních hnutí?

 

Závěrem, urbanita není jen o vládnutí a odporu, ale také o fyzické městské mapě. Infrastrukturu pro sociální hnutí tvoří různé otevřené prostory, squaty, sociální a mládežnická centra. Vezmeme-li v neuvažování o sociálně-prostorové dialektice, kterou zavedl Edward Soja (prostor a sociální vztahy mají vzájemný vliv) (Soja 1989), bylo by možné sledovat vztah mezi správou městského prostoru, dostupností městského prostoru místním iniciativám a aktivistickým projektům a rozvojem sociálních hnutí.
K účasti na této akci jsou zváni vědci zabývající se rozvojem/politikami měst, radikálními a umírněnými městskými hnutími, městskými občanskými iniciativami a samoorganizovanými skupinami, hnutími nájemníků, autonomními a dekommodizovanými prostory. Jsou vítány kritické sociální a historické úvahy o rozvoji měst v zemích střední a východní Evropy, jakož i osobně zapojení výzkumní pracovníci a aktivisté-výzkumníci. Cílem workshopu je sdílet znalosti a postupy podél tří os (ale ne výhradně):
  • historickost institucionálních mechanismů v zemích střední a východní Evropy a správa městského prostoru ve velkých městech: přetrvávající tendence a noví aktéři?
Místní rozvoj měst v 90. a v první desetiletí 21.století poznamenán několika nevynalezenými jevy. Abychom jmenovali některé: nízká účast veřejnosti, vzájemná delegitimizace aktivistů, státních úředníků a místních politiků, velkých politických stran spíše než iniciativ na místní úrovni přítomných v komunální politice – případ Prahy (Horok 2007). Tyto tendence podnítily změnu na komunální úrovni, například aktivisté vstupující do politiky s cílem otevřít struktury politických příležitostí řadovým aktérům (Pixov 2020), novým místně založeným progresivním politickým hnutím a stranám vznikajícím ve velkých městech. Jak dnes ovlivňují politiku ve městech další institucionální, politické a sociální jevy, které lze vysledovat z 90. Jakou roli hrají velká města v progresivní politice v zemích cee? Můžeme pozorovat tendence, které by mohly být považovány za “nového komunálního” (viz Purcell 2006; Russell 2019)? A jaká je role periferie v procesu městských změn?
  • aplikace pojmů používaných pro studium městského aktivismu v západních okresech a jeho kritického přehodnocení v zemích  CEE/EE.
Jsou “obvyklí konceptuální podezřelí” ze studií sociálního hnutí (struktura politických příležitostí, mobilizace postihu atd.) vhodné pro kontext zemí střední a východní Evropy? Co můžeme říci o takových pojmech, jako je předobjevení a přímá akce uplatňovaná ve výzkumu radikálních hnutí? I když jsou obě sady konceptů použity v kontextu společného střední a východní Evropy, kritické přehodnocení jejich kompatibility s místním kontextem stále chybí.
  • socioprostorová dialektika – žádný prostor – žádný pohyb?
Zatímco v Polsku je hnutí squatterů a nájemníků poměrně silné, v jiných zemích střední a východní Evropy je situace odlišná. Česká republika je zemí jednoho politického společenského centra, ale s pluralitou samoorganizované městské iniciativy. Jak je tento vývoj spojen s fyzickým prostorem (infrastrukturou), který je pohyb schopen získat a udržet? Jak různé typy městských prostor ovlivňují sílu pohybu a jaký typ prostorů můžeme pozorovat v zemích střední a východní Evropy? S čím bojují? Zatímco kapitalistický rozvoj měst tlačí místní obyvatele na periferii financializací vytesanou do kamene, jaké prostorové strategie odporu zůstávají?
Jazykem workshopu je angličtina. Zašlete návrhy (abstrakt max 300 slov) pro 20 minutové prezentace a krátkou biografii (150 slov)  na adresu : Yuliya Moskvina (yuliya.moskvina@fsv.cuni.cz). Pomoc s cestovními a ubytovacími náklady může být nabídnuta účastníkům, kteří nejsou schopni zajistit financování ze svých institucí. Workshop se bude konat v Praze ve 4.-6.11.2021 v CEFRESu. 
   
Vědecká komise:

Jérôme Heurtaux (CEFRES, Praha)

Yuliya Moskvina (FSV, Univerzita Karlova v Praze)

Lukáš Kotyk (FSV, Univerzita Karlova v Praze)

Zsuzsanna Pósfai (Periféria Policy and Research Center, Budapest)

Grzegorz Piotrowski (Institut sociologie, Univerzita v Gdańsku)

Yoann Morvan (CNRS, Paříž)

 

Formování “socialistického já”? Role psy-věd v komunistických státech východního bloku (1948–1989)

Mezinárodní workshop

Místo: Praha. Online
Datum: 6. listopadu 2020
Organizátor: Jakub Střelec (FSV UK/CEFRES)
Partnerské instituce: CEFRES, ÚSD AV ČR, Collegium Carolinum Praha

Zoom: https://us02web.zoom.us/j/82321134974?pwd=L09iMWF0VzJsOVFUUDJxMDZPc3Zidz09 
(823 2113 4974)
Heslo: 111784
Streaming: https://www.facebook.com/cefres

V rámci workshopu bude dán prostor vědcům, kteří se ve svých pracích věnují historii tzv. psy-věd v komunistické Evropě. Hlavním cílem je (1) rozvinout diskuzi o přístupech a tématech současného výzkumu role psy-věd v komunistických státech bývalého východního bloku a (2) nastínit problematiku a otázky, kterými by se měl výzkum této oblasti zabývat v budoucnu.

Viz CFP workshopu.

Program:

9.00  Zahájení konference

BLOK 1: Produkce odborných znalostí v oblasti psy-věd v zemích východního bloku

Moderuje: Martin Schulze Wessel (Collegium Carolinum)

9.30            Ana Antic (University of Copenhagen)
Psychiatrie, Psychoanalýza a Psychoterapie mimo nemocnici v socialistické Jugoslávii

9.50            Melinda Kovai (Eötvös Lorand University)
Od hnutí k privatizaci psychoterapie – skupinová psychoterapie v Maďarsku v 70. a 80. letech 20. století

10.10          Sarah Marks (Birkbeck, University of London)
Od Pavlovových psů ke kybernetickým želvám: Psy-profese a nová věda kybernetika v komunistickém Československu

10.30 – 11.15             Diskuze

11.15 – 11.30             Přestávka


BLOK 2: Definování (ab)normality

Moderuje: Adéla Gjuričová (Ústav pro soudobé dějiny AV ČR)

11:30             Christiane Brenner (Collegium Carolinum)
Posuzování antisocialistického elementu: Role expertních psychiatrů v procesům proti „příživnicím“ v socialistickém Československu

11.50              Kate Davison (University of Melbourne)
Z Prahy do Sydney: psychiatrie, sexuologie a „sexpertiza“ v období studené války

12.10              Jakub Střelec (Univerzita Karlova v Praze)
Psychopaté jako „nové nebezpečí“ pro socialistickou společnost. Forenzní psychiatrie, kriminologie a zločin v komunistickém Československu v 60. letech

12.30 – 13.15              Diskuze

13:15 – 14:15              Polední přestávka


BLOK 3: Utváření “socialistického já”

Moderuje: Jérôme Heurtaux (CEFRES)

14.15              Verena Lehmbrock (Erfurt University)
Školení psychologického leadershipu ve Východním Německu – transnacionální technologie vnitřního já?

14:35             Frank Henschel (Christian-Albrechts-University Kiel)
Bowlby vs. KPČ: Transfer vědomostí, psychologie a systém státní péče o děti v socialistickém Československu

14:55             Lisa Dittrich (Ludwig Maximilian University v Mnichově)
Partnerství a socialistická osobnost: Manželské copingové strategie situace v NDR, mezi zmocněním a podrobením

15:15 – 16:00              Diskuze

16:00 – 16:30              Závěrečné připomínky

Worker Photography in Museums: History and Politics of a Cultural Heritage in East-Central Europe

Mezinárodní workshop

Datum a místo: 26. a 27. února 2020, Ústav dějin umění AV ČR a CEFRES, Lower Hall
Organizátoři: ÚDU AV ČR & CEFRES
Partneři: ÚSD AV ČR, Université Paris-Nanterre, s podporou programu AV ČR Strategie AV21
Jazyk: angličtina

Tento mezinárodní workshop bude zkoumat odkaz dělnické
fotografie jako muzejního objektu, kulturního dědictví a historie ve východní a střední Evropě od roku 1945 do současnosti. Jak byla zachována, historizována a zprostředkována fotografie dělníků v muzeích východní Evropy?

Program

Středa 26. února 2020
ÚDU AV ČR, Husova 4, Prague 1

16.30-17.30 Keynote Lecture
Christian Joschke (Université Paris-Nanterre, Paříž)
“How German Communists Invented French Radical Photography. Regards and Arbeiter Illustrierte Zeitung (1928-1936)”

17.30 Diskuze

Čvrtek 27. února 2020
CEFRES, Na Florenci 3, Prague 1

9.45-10.00 Registrace

10.15-10.30 Úvod
Jérôme Heurtaux (CEFRES, Prague)
Petra Trnková (PHRC, De Montfort University, Leicester / Photography Research Centre, Institute of Art History, Czech Academy of Sciences, Prague)
Fedora Parkmann (Institute of Art History, Czech Academy of Sciences / CEFRES, Prague)

Panel 1: Photographs in Changing Contexts
Chair: Christian Joschke (Université Paris-Nanterre)

10.30-11.00
 Lucia Almášiová (Slovenská národní Galerie, Bratislava)
“From Amateur Social Criticism to Institutional Art” 

11.00-11.30
Katalin Bognár (Maďarské národní muzeum, Budapešť)
“Uses of Interwar Worker Photographs in post-1945 Hungarian Public Collections”

11.30-11.45 Pauza na kávu

11.45-12.15
Fedora Parkmann (ÚDU AV ČR / CEFRES, Praha)
“The Family Photographs of Antonín Zápotocký: between Private and Public Memory”

12.15-12.45
Anna Hejmová (Arts and Theatre Institute, Czech Academy of Sciences / Academy of Arts, Architecture and Design, Prague)
Continuity and Discontinuity in the Iconology of Physical Culture Photography in the Interwar and Postwar Period

12.45-13.00 Diskuze

13.00-14.30 Oběd

Panel 2: Institutional Practices
Chair: Petra Trnková (PHRC, De Montfort University, Leicester / Photography Research Centre, Institute of Art History, Czech Academy of Sciences, Prague)

14.30-15.00
Andreas Ludwig (Leibniz-Zentrum für Zeithistorische Forschung, Potsdam)
“Contemporary Collecting in History Museums: Material Evidence or Cultural Memory as Concurring Conceptions – GDR, Sweden, West-Germany”

15.00-15.30
Tomáš Kavka (Národní muzeum, Praha) – Čeněk Pýcha (Ústav pro studium totalitních režimů, Praha)
“Museum of the Working Class Movement for the 21st Century”

15.30-15.00
Françoise Mayer (Univerzitny Paul Valéry, Montpellier)
“Communism in Museum: What Kind of Challenge?”

15.30-15.45 Diskuze a Závěr

The workshop is supported by the Czech Academy of Sciences within the Strategy AV21 framework, the CEFRES in Prague and Université Paris-Nanterre (HAR EA 4414).

BEYOND 1989. Hopes and Disillusions after Revolutions (A Global Approach)

BEYOND 1989. Hopes and Disillusions after Revolutions
(A Global Approach)
Mezinárodní konference – Projekce filmu

Datum: 6. a 7. prosince 2019
Místo: Praha (Karolinum, FF UK a IFP)
Organizátoři: CEFRES, FF UK, FSV UK, ÚSD AV ČR a ERC Projekt “Tarica”
Partneři: IFP, FHS UK, Centre of French Civilization and Francophone Studies of Warsaw University (CCFEF), Scientific Centre of the Polish Academy of Sciences in Paris, Institute of Polish Culture of the University of Warsaw (IKP), CNRS Research Unit LADYSS (University Paris I Panthéon-Sorbonne) a GDR Europe Médiane (CNRS)
Jazyk: angličtina

➤ Pro páteční konferenci je nutná registrace na: cefres@cefres.cz

Rok 2019 představuje v Evropě důležitý symbol a významnou pamětní událost. Při příležitosti oslav třiceti let od pádu komunistických režimů ve státech střední a východní Evropy a zároveň patnácti let od jejich evropské integrace se organizují mnohé politické, vzpomínkové a akademické iniciativy po celé Evropě.

Toto třicáté výročí je jedinečnou příležitostí k reflexi revolučních zkušeností a změn režimů v různých historických kontextech. Cílem této konference je proto nabídnout prostřednictvím srovnávacího přístupu širší a nové akademické perspektivy přeměn režimů a přechodů k demokracii. Jedním z našich zaměření bude nepochybně postkomunistická Evropa. Dále i arabský svět po povstáních v roce 2011 nebo po politických transformacích v subsaharské Africe.

Budeme zpochybňovat pojem „revoluce“ několika interpretacemi, které revoluce vyvolává: propagace, sublimace; ale také diskvalifikace, ba dokonce jasné odmítnutí.

PROGRAM

Pátek 6. prosince
Karolinum
Modrá posluchárna, Ovocný trh 560/5

13:30-14:00: Registrace

14:00-15:15: Úvodní projevy
Simultánně tlumočeno do EN / FR / CZ
Mr. Tomáš Petříček, Ministr zahraničních věcí České republiky
Mr. Jean-Yves Le Drian, Ministr zahraničních věcí Francie

15:15-15:30: Úvodní projevy
Lenka Rovná, prorektorka pro evropskou problematiku, UK
Miroslav Vaněk, ředitel ÚSD AV ČR
Jérôme Heurtaux, ředitel CEFRESu

15:30-16:15: 1. keynote speaker
Moderátor: Michal Pullmann, děkan FF UK
Adéla Gjuričová (ÚSD AV ČR): The Unbearable Lightness of Women’s Rights: On Gender Order in Post-Socialist Transformation

16:15-16:45: Pauza na kávu

16:45-17:30: 2. keynote speaker
Georges Mink (College of Europe, CNRS): 1989 Revisited in the Light of its Consequences. Thoughts of a Committed Observer

17:30-18:45: Diskuze u kulatého stolu: Hopes and Disillusions towards European Integration
Ivo Šlosarčík (FSV UK)
Marie-Elizabeth Ducreux (CNRS/EHESS)
Marion Van Renterghem, novinář, Albert-Londres Prize
Michael Žantovský, ředitel Knihovny Václava Havla

18:45: Recepce

Sobota 7. prosince
FF UK (nám. Jana Palacha 1/2)
místnost 104

9:30-10:15: 3. keynote speaker
Moderátor: Eliška Tomalová (FSV UK)
Michal Kopeček (ÚSD AV ČR): Democratic Hopes and Liberal Illusions: the 1989, Post-Dissident Politics of Memory and the Challenge to “Liberal Consensus” in East Central Europe

10:15-12:00: Panel 1: Promoting Revolutions
Moderátor: Pavel Mücke (ÚSD AV ČR)
Federico Tarragoni (Paris-Diderot University): From Revolutions to Revolutionary Subjectivities. Some Sociological Tracks
Matěj Spurný (FF UK, ÚSD AV ČR): Environment in Capitalism. Paths to a Neoliberal Consensus
Ester Sigillò (ERC Tarica): Engaging in Civil Society in Response to the Failure of Political Parties in Tunisia
Eliška Tomalová (FSV UK): Velvet Revolution in Cultural Diplomacy and Nation Branding
Jana Wohlmuth Markupová (FHS UK): Meaning of 17th November 1989 in the Memory of Former Student Protagonists in Czech Republic
Emmanuelle Boulineau (ENS Lyon): Spatial Illusions and Disillusions in Central Europe:  Borders, Flows, and Territorial Cooperation

12:00-12:15: Pauza na kávu

12:15-13:45: Panel 2: Disillusions after Revolution
Moderátor: Jérôme Heurtaux (CEFRES)
Éric Aunoble (University of Geneva): Post-Revolutionary Syndromes: The Case of Ukrainian Communists after 1920
Clément Steuer (ERC Tarica): Discrediting the Revolution in Political Discourse: the Role of Counter-Revolutionary Parties in Egypt
Alia Gana (CNRS, ERC Tarica), Maher Ben Rebah (ERC Tarica): Political Disenchantment in Post-Revolutionary Tunisia in the Light of Electoral Processes
Nicolas Maslowski (CCFEF): Post-Dissent: Between Social Resource and Source of Disillusion
Marcel Tomášek (FHS UK): Scholars and Experts’ Disillusions on Post-1989 Dynamics in East-Central Europe

13:45-14:45: Oběd

14:45-17:30: Prezentace studentů
Moderátoři: Paweł Rodak (Warsaw University), Marie-Elizabeth Ducreux (EHESS)
Michal Louč (FHS UK – ÚSTR): The Former Czechoslovak Political Prisoners from the 1950s and their Perceptions of the Velvet Revolution and Dealing with Communism
Václav Rameš (ÚSD – FF UK): The 1989 as an Opportunity for a New Economic Order. Expectations and Disillusionments in the Czechoslovak Post-Communist Ownership Transformation
Marek Skála (FHS UK): The Beginnings of Small Businesses during the Economic Transformation Period
Martin Babička (Oxford University): “We are Buying the Future”: Neoliberalism, Historicity, and the Case of Voucher Privatization in Postsocialist Czechoslovakia
Filip Keller (FF UK): And Then Wolves Have Come. Czechoslovakian Technical Intelligentsia on The Postcommunist Transformation
Pavel Jonák (FHS UK): Great Expectations? Czech Post-Revolutionary Way of Teaching Creative Writing from the Perspective of its Actors
Eliška Černovská (FSV UK): The Role of Guy Erismann in French-Czech(oslovakian) Musical Relations before and after the Velvet Revolution
Igor Zavorotchenko (FHS UK): One Example the 1989/1991 Revolution could not Change the Historical Assessment, Although we did Hope so

16:30-16:45: Pauza na kávu

Klára Žaloudková (FSV UK): Preying on the State: Oligarchization of Bulgaria after 1989
Jiří Kocián (FSV UK): Persistent Burden: Post-1989 Romania and The Quest for Democratic Maintenance
Marek Suk (FF UK): Were Dissidents Representing the Alternative to the Normalisation Regime? Their Political Performance before and shortly after November 1989
Claire Laurent (Université de Strasbourg): “Polszczyzna”: The Hope of a Nation without a State and the Disillusion of a Post-Revolutionary Nation-State

17:30-18:30: Pauza. Přesun do Francouzského institutu v Praze.

Francouzského institutu v Praze (Štepánská 35)
Kino 35

18:30-20:00 Screening of Anna Szczepanska’s film Solidarnosc. How Solidarity Changed Europe, LOOKSfilm/Arte-NDR, Germany, 2019, 52 mn (English subtitles).
Moderátor: Luc Lévy, ředitel IFP
Debata s Annou Szczepanskou a Georges Minkem

20-20:30 Closing Remarks
Nicolas Maslowski (CCFEF), Paweł Rodak (Warsaw University), Aneta Bassa (Polish Academy of Sciences), Jérôme Heurtaux (CEFRES), Eliška Tomalová (FSV UK), Michal Pullmann (FF UK), Pavel Mücke (ÚSD AV ČR), Alia Gana (CNRS, ERC Tarica)

 

GODTalks

Workshop s Tanyou Luhrmann

Datum a čas: 1. listopadu 2019, 9:00-18:30
Venue: Knihovna CEFRESu (Na Florenci 3, Praha 1)
Organizátoři: ISS FSV UK, Barbora Spalová ve spolupráci s CEFRES
Jazyk: angličtina

Workshop “GODTalks” je určen nejen pro výzkumníky, ale i studenty, kteří by rádi konzultovali svou práci s Tanyou Luhrmannovou.

Program

10:00-11:00: Zdeněk Konopásek, UK v Praze
Religion in action: How private apparitions may become true/real

11:15-12:15: Marek Liška, UK v Praze
How does the Relationship with God come to being in the Christian Community?

12:30-13:30: Samuel Dolbeau, UC Louwain/EHESS Paříž
Translating God´s closeness into a catholic language: The case study of a French catholic charismaic community

13:30-15:00 Obědová pauza

15:00-16:00 : Taťána Bužeková, Univerzita Komenského v Bratislavě
Spirituality, purity and health: What is “right” and what is “wrong” about altered states of consciousness

16:15-17:15 : Jan Tesárek, UK v Praze
Messengers of Light: Semiotics of Multiple Subjectivities in Czech Angelic Spirituality

17:30-18:30 : Joanna Lipinska, Univerzita ve Varšavě
Transplanting Wicca – an anthropological perspective on how the Polish Wicca develops and does it differ from its British origin?

……………………………………………………………..

Tanya Marie Luhrmann (Watkins Professor na Ústavu antropologie na Stanfordské Univerzitě). Její práce se zaměřuje na extrémy zážitky: na hlasy, vize, svět nadpřirozeného a svět psychózy. K porozumění fenomenologie neobvyklých smyslových zážitků používá kombinaci etnografických a experimentálních metod. Mezi její velmi uznávané knihy patří Persuasions of the Witch’s Craft: Ritual Magic in Contemporary England (1989); When God Talks Back: Understanding the American evangelical relationship with God (2012); Our Most Troubling Madness: Schizophrenia and Culture (2016) a další.

Během pobytu v Praze bude mít Tanya Luhrmann také přednášku na téma “How Gods (and God) Become Real for Men: Drives a Feeling of Presence” (31. 10. 2019 v 18:30 na FSV UK, v budově Hollaru, Smetanovo nábřeží. 6, sál 4).