Program

Pondělí 11. dubna – Praha

18h-20h
Přednáška a diskuse pro širokou veřejnost organizovaná CEFRESem a Francouzským institutem v Praze.
Téma: Překlady studené války: aktéři a praktiky cirkulace knih přes železnou oponu a jejich recepce ve Francii.
Diskutant: Jovanka Šotolová, vyučující na Ústavu translatologie FF UK a překladatelka z francouzštiny.
Jazyk: francouzsky se simultánním překladem do češtiny.
Kde: Francouzský institut v Praze, přednáškový sál, 5. patro.

Úterý 12. dubna – Bratislava

18h-20h
Přednáška určená pro širokou veřejnost pořádaná Ústavem světové literatury Slovenské akademie věd a Francouzským ústavem v Bratislavě.
Téma: Překládat pod nátlakem: sociologický přístup k transferům literatury z východní Evropy do Francie během studené váky.
Jazyk: francouzsky.
Kde: Francouzský institut v Bratislavě.

Středa 13. dubna – Bratislava

10h30-12h30
Seminář Ústavu světové literatury Slovenské akademie věd.
Téma: Institucionalizace a mezinárodní konstrukce studií kulturních areálů během studené války. Program o východo-evropském prostoru 6. sekce École Pratique des Hautes Études.
Jazyk: anglicky.
Kde: Ústav světové literatury Slovenské akademie věd.

Čtvrtek 14. a pátek 15. dubna – Praha

od 10h
Mezinárodní konference Překlad mezi jazykem, kulturou a dějinami organizovaná Katedrou jihoslovanských a balkanistických studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, Ústavem světové literatury Slovenské akademie věd a Rumunským kulturním institutem (Institut Cultural Romaness de Praga).
Zahájení konference Ioanou Popou: Cesty překladů: sociologie literárních transferů Východ/Západ během studené války.
Organizátorky: Libuša Vajdová (ÚSVL SAV) a Libuše Valentová (FF UK).
Kde: Filozofická fakulta UK, Hybernská 3, Praha 1.
Kompletní program konference – zde.

Přednaška Daniela Johnsona organizovaná s FSV UK (IMS, IPS, IKSŽ) a CEFRESem.

Daniel Johnson je britským historikem a konzervativním redaktorem. V roce 2008 spoluzaložil vlivný kulturní a politický měsíčník Standpoint.

Kde: konferenční sál, Národní 18 (7. patro), Praha 1
Jazyk: Angličtina

Viz blíže: Standpoint

Přednáška francouzského badatele z CNRS Wolfa Feuerhahna, zástupce ředitele Centre Alexandre Koyré a ředitele časopisu Revue d’histoire des sciences humaines, o “Historické sémantice v transnacionální a transdiciplinární perspektivě” zaměřující se na případ “milieu”.

Jazyk: anglicky.

Místo: CEFRES, Národní 18, Praha 1, zasedací místnost, 7. patro.

Transdisciplinární historie je dnes velmi aktuální oblastí bádání. V posledních deseti letech měl tento historiografický obrat vliv také na konceptuální historii. Důraz je ve větší míře kladen na problémy transnacionální a transkulturní resémantizace pojmů. O této změně svědčí vznik a úspěch takových pojmů jako „travelling concepts“ (Mieke Bal) nebo „nomadic concepts“ (Olivier Christin).

Přednáška bude vycházet z transnacionální historie výrazu „milieu“. Tento výraz se přesunul z Francie do Německa, z dějin literatury do biologie a sociologie, a na závěr se stal základem francouzské teorie. Sloužil jako výraz určité podoby determinismu, jako spojení rozmachu přírodních věd a socialismu. Většina německých badatelů tuto teorii vyvracela a proti francouzskému pojmu stavěla slovo Umwelt, které se ale do francouzštiny zpětně překládá právě jako „milieu“, a stává se tak symbolem antideterministické a postmoderní filosofie (Deleuze).

Na příkladu pojmu „milieu“ bych chtěl představit to, co nazývám „transnacionální a historickou sémantikou“. Transnacionální a historická sémantika se staví protikladu ke Koselleckově konceptuální historii, v níž se a priori rozlišují slova a pojmy, a zkoumá způsob, jakým jsou slova sémanticky ovlivňována tím, jak se přesouvají mezi národy a disciplínami.

Kabinet pro studium vědy, techniky a společnosti při Filosofickém ústavu AV ČR a CEFRES Vás zvou na sympozium.

Kde: Filosofický ústav AV ČR, conference room (124a), Jilská 1, Prague 1.

Jazyk: angličtina.

Náš svět je charakterizován konfliktními a často nesouměřitelnými časy. V současné sociální analýze představuje zkoumání napětí mezi různými časy, toho, jak se k sobě vztahují a jejich specifik samostatné výzkumné téma. Půldenní symposium si klade za cíl prozkoumat teoretické a metodologické otázky, které řeší měnící se povahu sociálních časů a to, jak souvisí s širší socio-ekonomickou a kulturní změnou, včetně celkové dynamizace života a práce. Příspěvky na sympoziu se budou zabývat různými percepcemi času, způsoby negociace a časovými taktikami různých aktérů ve společnosti; též tím, jak instituce a jedinci ztělesňují odlišné časové aspekty pozdně moderní sociální reality a i tím, jak je proces sociální akcelerace udržovaný různými strategiemi jednání.

Program

10.30: Introduction & Opening

EXPLORING SOCIAL TEMPORALITIES
10.45 – 11.15:  Immediacy, liveness, ceaselessness: foundations and consequences of the contemporary news environment – Marek Šebeš (PF JU)

11.15 – 11.45: Having no time in empty time: temporalities of the homeless – Petr Vašát (SOÚ AV ČR)

JUST HOW FAST IS ACCELERATED MODERNITY?
12.00 – 12.30: Coping with acceleration: triaging strategies and the new asceticism – Mark Carrigan (University of Warwick)

12.30 – 13.00: Fast modernity: ‘deflationary’ notes – Filip Vostal (FLÚ AV ČR & CEFRES)

13.00-13.30: Closing discussion

Kabinet pro studium vědy techniky a společnosti při FLÚ AV ČR, Program Prvouk 19 „Interdisciplinární vědy“, Pracoviště historické sociologie FHS UK a CEFRES Vás zvou na přednášku profesora Gregora McLennana.

Kde: Jinonice, U Kříže 8, Praha 5 – místnost 6022.

Jazyk: anglicky.

Přednáška proběhne v rámci cyklu Historicko-sociologických konfrontací.

Zygmunt Bauman kdysi charakterizoval přechod modernity v postmodernitu v intencích proměny intelektuálního stylu – jako posun od „legislativce“ (legislator) k „vykladači“ (interpreter). Do popředí se však dostává též další, třetí intelektuální figura: „zprostředkovatel“ (mediator), a to v souvislosti právě s tím, jak mizí jakýkoliv ostrý kontrast mezi modernitou a postmodernitou. V přednášce rozvinu a rozšířím stávající, poněkud nejasný obsah pojmu intelektuálního zprostředkování nebo též mediování a to tak, že se zaměřím na pozdního Stuarta Halla, jakožto na mimořádného zprostředkovatele/mediátora v posledních padesáti letech kritického sociálního myšlení. Tento krok však obsahuje přezkoumání několika obecně přijímaných tezí o roli Halla v kulturálních studiích. To, že se z něj stal významný intelektuální zprostředkovatel/mediátor bylo též podmíněno jeho schopností uchovat si jasnou míru „legislativní” intelektuální polohy, v tomto případě jeho kontinuální (avšak pružnou) loajalitu k Marxismu. Následně se budu zabývat (též souhlasně) velmi odlišným případem Arnošta Gellnera. Ten je někdy považován za tak moderního legislativce (a tím pádem za „eurocentrika“ a ideologického „sekularistu“), že pro čím dál význačnější „postsekulární“ rámec našeho chápaní současnosti může přispět jen omezeně.

Gregor McLennan je profesorem sociologie a vedoucí katedry School of Sociology, Politics and International Studies, University of Bristol.  Na pozadí své předešlé práce o Marxismu, pluralismu a sociologii a kulturálních studií, profesor McLennan ve svých současných textech zkoumá teoretické výzvy, které představují poskolonialsimus a postsekularismus.

Kontakt:
– Filip Vostal (FLÚ AV ČR, CEFRES) (filip.vostal@gmail.com),
– Nicolas Maslowski (FHS UK) (nicolas.maslowiski@gmail.com),
– Marek Skovajsa (FHS UK) (marek.skovajsa@fhs.cuni.cz).

V rámci cyklu Velkých přednášek Platformy CEFRES pronese sociolog Pierre Lascoumes, emeritní vedoucí výzkumu v CNRS, přednášku na téma „Můžou být elity delikventní?“ Prezentaci bude diskutovat Pavol Frič (ISS FSV UK), odborník na otázky korupce ve vztahu mezi elitami a veřejnou sférou v České republice.

Jazyk: francouzsky se simultánním tlumočením do češtiny.

Místo: CEFRES, Národní 18, Praha 1, konferenční místnost, 7. patro.

Pierre Lascoumes, vzděláním právník a sociolog (CNRS a Centrum evropských studií), vedl rozsáhlý výzkum o vnímání korupce a hospodářské a finanční kriminality. Zkoumal také dějiny a implementaci politik ochrany životního prostředí a řízení rizik. Ve své poslední knize Sociologie delikventních elit: od kriminality bílých límečků k politické korupci, kterou napsal s Carlou Nagelsovou, profesorkou kriminologie, se zabývá nedávnými silně medializovanými aférami (Bettencourt, HSBC), které prozrazují, do jaké míry je delikventnost elit ve Francii sociálně akceptovaná. Pierre Lascoumes se také věnuje divadlu, v roce 2015 vytvořil divadelní hru na základě textu kardinála Mazarina se zmínkami o aférách Jacquesa Chiraca či Jérômea Cahuzaca.