Inaugurační přednáška Laurenta Thévenota
(École des Hautes Etudes en Sciences Sociales, Paříž)
Kde: FSV UK – Hollar (Smetanovo nábřeží 6), místnost 212
Jazyk: anglicky
Ačkoli město podnítilo oddělení polis a veřejnosti, ono samo je stále budováno jako celek míst, ke kterým se lidské bytosti osobně vážou tím, že v nich budují své příbytky a obývají je. Spíše než abychom se zaměřili na zjednodušující opozici mezi veřejnou a soukromou sférou, je třeba zkoumat způsoby, jakými se lidské bytosti angažují ve svém městském prostředí, a to na různých úrovních – od úzce rodinných aktivit až po veřejnou činnost.
Přednáška, která je založená na transkulturním empirickém výzkumu – v Evropě, v Rusku a v Americe – a tím se dovolávající rozšíření komparativních kategorií, nabízí analytický rámec, jenž umožňuje nahlížet umění lidského soužití a městského uspořádání.
Abychom oslavili začátek roku, sejdeme se 5. ledna 2017 v 17:30 v knihovně CEFRESu při
Setkání okolo francouzských knižních novinek v humanitních a společenských vědách.
Tato událost je pro nás příležitostí, abychom šířili povědomí o aktuální francouzské situaci v humanitních a společenských vědách, a to díky tomuto zcela nově pořádanému setkávání okolo knih, které se koná dvakrát ročně.
Následující knihy budou prezentovány:
Jacques BOUVERESSE: Nietzsche contre Foucault (Argone éd.) – Petr Horák
Catherine KLEIN-GOUSSEF: Échanger les peuples (Fayard) – Florence Vychytil
Jean-Jacques NATTIEZ: Wagner antisémite (Bourgois) – Josef Fulka
Michèle RIOT-SARCEY: Le procès de la liberté. Histoire souterraine du XIXe (La Découverte) – Hana Fořtová
Gisèle SAPIRO: Les contradictions de la globalisation éditoriale (Nouveau Monde éd.) – Chiara Mengozzi
Christian TOPALOV: Histoires d’enquêtes (Classiques Garnier) – Mátyás Erdélyi
Kde: CEFRES, Na Florenci 3
Jazyk: francouzština
Představení knihy:
“Ze srdce váš…” André Spire & Otokar Fischer 1922–1938
Ed. Marie-Odile Thirouinová ; překlad a adaptace poznámkového aparátu Naděžda Macurová
Praha: Památník národního písemnictví (ed. Depozitář, Dokumenty), 2016. Paralélní vydání ve francouzštině a v češtině.
Knihu představí Marie-Odile Thirouin (U. Lyon 2) a Marie-Brunette Spire.
Soubor korenspondence odráží pozoruhodný příběh přátelství dvou básníků – Otokara Fischera a Andrého Spira, které jako by všechno rozdělovalo: zeměpisná vzdálenost (jeden se nejčastěji nachází v Paříži, ten druhý v Praze), jejich společenská angažovanost i pojetí poezie .
A přesto si André Spire (1868–1966) a Otokar Fischer (1883–1938) v průběhu svého šestnáctiletého dopisování vypěstovali takřka bratrský vztah. Místo aby je tyto rozdíly od sebe oddělovaly, vstupovaly do jejich dialogu, staly se předmětem přátelské debaty. A tak prostřednictvím těchto srdečných dopisů vychází na světlo zapomenutý kus historie česko-francouzských vztahů v období mezi válkami.
Organizuje Památník národního písemnictví se spoluprácí Francouzského institutu a CEFRESu.
12.1.2016 v 19:00
Místo: Francouzský institut, Štěpánská 35, 5. patro
Jazyk: francouzština, simultáníí tlumočení zajištěno
Viz na stránkách Francouzského institutu.
Přednáška Benedetty Zaccarello, nové výzkumné pracovnice CEFRESu
Jazyk: anglicky
Kde: knihovna CEFRESu, Na Florenci 3
Résumé v angličtině:
Though a philosopher is commonly seen as a thinker, philosophy is with no doubt a matter of writing – if not of literature – as well. No concepts without words, no ideas without a process of self-clarification in vocabulary, codes and style, no theory without an implicit dialogue with a tradition, or a polemic target tout court. These dynamic processes of composition, address and use of the sources, can be revealed through the study of philosophical manuscripts and archives, and understood as examples of living practices of thought as well as tools for exegesis.
Přednáška Stephana Stacha (Ústav pro soudobé dějiny, AV ČR) v rámci semináře Soudobé dějiny Židů, který pořádá Ústav pro soudobé dějiny AV ČR a CEFRES ve spolupráci s Židovským muzeem.
Jazyk: anglicky
Abstrakt v angličtině:
During the 1950s and 1960s a number of books on the Holocaust appeared in the German Democratic Republic. They had their origins in the Jewish Historical Institute in Warsaw, the only Holocaust research center in the Eastern Bloc. Among them was Bernard Mark’s Der Aufstand im Warschauer Ghetto (The Warsaw Ghetto Uprising, 1957; originally published in Polish in 1953), the collection of memoirs and diaries Im Feuer vergangen (Lost in the Fire, 1958) and the volume of documents Faschismus-Ghetto-Massenmord (Fascism, Ghetto, Mass Murder, 1960). These books constituted a considerable part of the literature on the Holocaust at the time. They were widely discussed in the press, where authors often used them as evidence of Nazi war criminals holding public office in West Germany at that time. Though their propaganda potential certainly increased the popularity of these publications, their impact went far beyond that. The publications were praised for their literary quality, for instance by the East German critics Victor Klemperer and Arnold Zweig, and met with the interest of the general reading public in East Germany. In my talk, I analyze the reception and perception of these books – and thus the Jewish Historical Institute – between Cold War propaganda and the emergence of an East German Holocaust memory.
Přednáška Wolfganga Schellenbachera (Vídeňská univerzita/ EHRI) v rámci semináře Soudobé dějiny Židů, který pořádá Ústav pro soudobé dějiny AV ČR a CEFRES ve spolupráci s Židovským muzeem.
Kde: knihovna CEFRESu, Na Florenci 1420/3, Praha 1
Kdy: 17:00 – 19:00
Jazyk: anglicky
Politický exil rakouských socialistů do Československa v roce 1934 se liší od jiných uprchlických vln ve střední Evropě v té době. Je to především z důvodu vstřícného přístupu československé vlády k těmto uprchlíkům. Ke konci 30. let 20. století se ale československá uprchlická politika stala daleko více restriktivní. Porovnáním únikových tras a osudů těch Rakušanů, kteří v roce 1934 prchali před perzekucí kvůli svému politickému přesvědčení a těch, kteří se snažili dostat do Československa, aby unikli před židovskou perzekucí v roce 1938, nám bude zřejmé, proč je nová protižidovská uprchlická politika v Praze taková, jaká je.
