Archiv

Strategie identity: dědictví a diverzita

V rámci Týdne diverzity organizuje Ústav světových dějin ve spolupráci se svými partnery workshop na téma Strategie identity: dědictví a diverzita

Kde: Hybernská 3, Praha 1 (místnost 303)

Co mají společného kulturní dědictví, identita a diverzita? To si ukážeme na workshopu Strategie Identity. O jakých strategiích vypovídá výběr a prezentace památek na seznamu UNESCO? O tom více pohovoří Linda Kovářová, která srovnává UNESCO památky v ČR, Itálii a Japonsku. Identity procházejí žaludkem: jídlo dělí i sjednocuje, vymezuje a označuje, o čemž nás přesvědčí Aurore Navarro ve své prezentaci o výzkumu prodejců tzv. kvalitních potravin v Praze.  Proč se bohatá bretonská kultura a tradice nestala základem sebevědomého regionalismu? Zvolily bretonské elity špatnou strategii? Na to se bude ptát Martina Reiterová. Kdo se zajímal o okcitánštinu na prahu Francouzské revoluce a proč se tento jazyk nestal pojítkem pro francouzskou jižanskou identitu, to nám prozradí Alena Křivánková. A že takový zaostalý a periferní region, jakým byla Vysočina, představuje vlastně ideální prostor pro modernizační strategie, to věděl už František Radouš, jehož technokratické sny z 30. let minulého století nám představí Jan Krajíček. Přijďte a zapojte se i Vy do našeho kolektivního brainstormingu.

Máte-li další příklady, rádi si je na workshopu poslechneme.

Program

Linda KOVÁŘOVÁ (FF UK) UNESCO a koncept diverzity na příkladě Kutné Hory, Hirošimy a Villa Romana di Casale

Aurore NAVARRO (CEFRES/Université de Lyon) Food quality and retail trade in Prague: heritage, reinvention and innovation.

Martina REITEROVÁ (FF UK):  Problematické dědictví? Identifikační strategie bretonských regionalistů přelomu 19. a 20. století.

Alena KŘIVÁNKOVÁ (FF UK): „Okcitánština“ – počátky vědeckého zájmu a sporů o jeden (?) jazyk

Martin THARP (FHS UK): Thomasius’ Legacy or the Language Paradox of European Universities

Jakub NEUMANN (FF UK): Proměny kladenské industriální krajiny ve 20. století

Jan KRAJÍČEK (FF UK): Periferní region jako technologický projekt: modernizace Vysočiny podle Františka Radouše (1939)

Více informací a anotace jednotlivých příspěvků zde.

 

Strašidelná antropologie: duchové ve vnitřní Asii a akademickém psaní

Workshop organizovaný Etnologickým ústavem AV ČR ve spolupráci s CEFRESem

Kdy a kde: 15:00-18:00 v CEFRESu, Národní 18, 7. patro, zasedací místnost
Jazyk: anglicky

  • Grégory Delaplace (Département d’Anthropologie, Paris Nanterre University): “The Thickness of Things Invisible”
  • Luděk Brož (Etnologický ústav AV ČR): “Ghost and the Other”

Diskutanti:

  • Martin Paleček (Centrum pro studium mysli, jazyka a společnosti
    při Univerzitě Hradec Králové)
  • Jonathan Mair (School of Anthropology & Conservation, University of Kent)

Stereotypy v zobrazování Romů a Židů ve fotografiích

Mezinárodní Workshop

Kdy: 15. října 2018, 16:30-20:00
Kde: Francouzský institut v Praze (Štěpánská 35, Praha 1)
Organizátoři: Pražské fórum pro romské dějiny (Ústav pro soudobé dějiny AV ČR), Seminář romistiky (Katedra středoevropských studií FF UK), CEFRES a Francouzský institut v Praze
Jazyk: angličtina (k dispozici bude simultánní tlumočení do češtiny)

PROGRAM

16:30-18:00
HISTORICKÝ PŘEHLED
Ilsen About (Národní výzkumné cenrum v Paříži (CNRS) a člen Centra Georg Simmel, EHESS v Paříži)
Proti-obraz a Sebe-Obraz
Romové a Sinti v dějinách fotografie

Zkoumat způsob, jakým byli Romové a Sinti znázorňováni na fotografiích, znamená tázat se po konstrukci stereotypních ikonografií a po funkci těchto ikonografií v politických procesech stigmatizace, vyloučení a represe. Zkoumání těchto fotografií taktéž otevírá otázku ambivalence předem domluvených a samovznikajících obrazů, profesionalizace modelování a specializované produkce specifických fotografických motivů. Objektivizované postavy a obličeje nacházející se za objektivem, dále jedinci a sociální skupiny přispěli k vytvoření dalších typů fotografických obrazů: některé z nich svědčí o sociálním životě, teritoriálním zakotvení, jiné hrály důležitou roli v emancipačních strategiích a posloužily k větší politické viditelnosti.

Karolina Szymaniak (Ústav židovských studií na Vratislavské univerzitě a výzkumná pracovnice v Židovském institutu historickém ve Varšavě)
Uvnitř a vně štetlu
Fotografie a (de)konstrukce východoevropského židovského rozdílu

Štetl se stal v židovském i nežidovském diskurzu a ve vizuálních zobrazeních symbolem východoevropské židovské kultury, která se konstruovala velice odlišně od sousedních kultur. Fotografie hrála v budování této odlišnosti důležitou roli. Příspěvek se bude věnovat historii fotografování Židů ve východní Evropě a fotografiím židovských autorů, a to především z pohledu reprodukování a transformace stereotypních znázornění. Pozornost bude zaměřena také na odlišná využití fotografie a na jejich politické důsledky. Cílem příspěvku je taktéž ukázat významy a použití fotografií z doby před a po Holocaustu a v kontextu takzvaného “židovského obrození” ve východní Evropě na konci 20. století.

18:00-18:30
Přestávka s občerstvením

18:30-20:00
Současná znázornění
Sabin Badžo (fotografka a umělkyně)
Irene Stehli (fotografka a umělkyně) – TBC
S komentářem Ilsena About a Karoliny Szymaniak

State, Kinship, Care: Towards a relational Approach

Gellnerovský seminář

Přednáška Tatjany Thelen (Professor in the Department for Social and Cultural Anthropology, University of Vienna) v rámci Gellnerovského semináře organizovaného Českou asociací pro sociální antropologii (CASA) spolu s Českou sociologickou společností a ve spolupráci s Katedrou obecné antropologie (FHS UK) a CEFRES.

Kdy: 14. listopadu 2019, 17:30
Kde: Knihovna CEFRESu (Na Florenci 3, Praha 1)
Jazyk: angličtina

Abstrakt (EN)

State, Kinship, Care: Towards a relational Approach

In October of this year (2019), the first two so-called ISIS-children arrived in Austria. Their mother was separated from her children, had disappeared during the war. Nothing is known about the father. Lacking birth certificates, citizenship was granted based on a DNA-test that established the kinship with their Austrian mother. The Kurdish self-government then gave them over to the Austrian state representatives at the Syrian border. Meanwhile, custody has been transferred to their maternal grandmother. This is only one recent example of the deep entanglement between kinship, state and care. Despite and constant co-production, kinship and state are still often dealt with conceptually separately, or even contrasting domains, which creates unhelpful blind spots. In my talk I will propose a relational approach that uses care as an entry road into ethnographically researching their intricate relationship. The aim is to show how kinship is not only influenced by the state but also shapes political structures. Ultimately, I argue that overcoming the stereotypical divide and myth of the “modern” family as functionless in politics, can be an important contribution of anthropology in public debates. 

Tatjana Thelen is Professor in the Department for Social and Cultural Anthropology, University of Vienna. She has carried out fieldwork in Hungary, Romania, Serbia, and eastern Germany on questions of property reform, care, kinship and the state. The epistemic foundations and significance of boundary work between kinship and state formations increasingly form the focus of her research. This was at the heart of the interdisciplinary research group on Kinship and Politics, which she co-led at the Center for Interdisciplinary research in Bielefeld (ZIF). Recently, she co-edited Reconnecting State and Kinship (University of Pennsylvania Press 2018) and Stategraphy: Toward a Relational Anthropology of the State (Berghahn 2017).

Stát se uprchlíky, stát se přeživšími? Rekonstrukce zkušeností židovských dětí z nadnárodní a longue durée perspektivy

Přednášku v rámci semináře o soudobých dějinách Židů organizovaného Ústavem pro soudobé dějiny AV ČR ve spolupráci s Masarykovým ústavem přednese Laura Hobson Faure (Université Sorbonne Nouvelle – Paris 3).

Místo: knihovna CEFRESu, Na Florenci 3, 110 00 Praha 1
Čas: 17:30-19:00
Jazyk: angličtina

Abstrakt

Od devadesátých let minulého století se historikové snažili zařadit zkušenosti židovských dětí do historiografie holocaustu (Dwork, 1991, Stargardt, 2006). Při výzkumu hledali a používali prameny vytvořené dětmi, aby mohli příběhy těchto dětí rekonstruovat. Dětství jako jakási podkategorie studií holocaustu se neustále rozvíjí a dnes zahrnuje práce o zkušenostech židovských dětí v okupované Evropě a také v zemích, do kterých děti prchaly (Michlic 2017, Gigliotti a Tempian, 2016, Cohen 2018, Ouzan 2018). Historikové však často vytvářeli svou práci v rámci lokální nebo národní struktuře, přičemž se drželi pouze úzké periodizace – zaměřovali se buď jen na válečné roky nebo na poválečné období.

Můj současný výzkum se týká malé skupiny asi 300 dětí, které uprchly ze střední Evropy do Francie v letech 1938-39 a z Francie do Spojených států v letech 1941-42. Projekt nabízí nový výklad těchto dějin tím, že zvažuje životy dětí v nadnárodní perspektivě. Co se týče periodizace, výzkum zahrnuje jak období holocaustu, tak jeho dlouhodobé následky. Při zkoumání procesu, při kterém se děti staly uprchlíky, se budu zabývat méně známými schématy evakuace dětí. Také si budu klást otázku, jak tyto děti, již jako dospělí, kteří holocaust přežily, formovaly současnou památku holocaustu.

Tento projekt se zaměří na mikrohistorii dětských sítí a doufám, že podnítí ke vzniku dalších otázek jako jsou třeba: jak jednotlivci a rodiny reagovali na kolektivní pronásledování? Jaké organizace a jaké způsoby sociální práce ovlivňovaly životy dětí? A konečně, jak bývalé dětské oběti utvářely růst památky Holocaustu v západních demokratických systémech?

Spun Dry: Mobility, Morbidity, and Jurisdiction in Northern Australia

Gellnerovský seminář

Přednáška Daniela Fishera (UC Berkeley) v rámci Gellnerovského semináře organizovaného Českou asociací pro sociální antropologii (CASA) spolu s Českou sociologickou společností  a ve spolupráci s Etnologickým ústavem AV ČR a CEFRES.

Datum a čas: úterý 5. února 2019, od 16:30
Místo: Knihovna CEFRES (Na Florenci 3, Praha 1)
Jazyk: angličtina

Abstrakt (EN)

Spun Dry: Mobility, Morbidity, and Jurisdiction in Northern Australia

This paper pursues an ethnographic account of intra-Indigenous relations and jurisdictional contest in urban northern Australia. Its narrative explores the relationship between Aboriginal community policing and emergent forms and figures of urban mobility and morbidity in Darwin, capital of Australia’s Northern Territory. While Darwin’s Indigenous patrols have no police powers, they do have some authority and status vested in them by the traditional owners of the country on which they patrol. Their Aboriginal-directed efforts thus entail both an assertion of Indigenous jurisdiction, and an accompanying reflexivity about the substance and limits of its reach — limits informed by settler colonial oversight, by the diversity of Indigenous claims to urban space, and by poetic figures and mediatized narratives that trope the volatility of Aboriginal dispersal and displacement. The paper explores the ways patrols negotiate their authority and reckon its limits, extending a local poetics jurisdiction and movement to illuminate the new urban worlds they traverse. This provides ground for considering the mobility and multiplicity of law and the distribution of sovereign power at the margins of the settler colony.

Daniel Fisher is associate professor of anthropology at UC Berkeley. He is author of The Voice and its Doubles (Duke, 2016) and co-editor of Radio Fields: Anthropology and Wireless Sound in the 21stCentury (NYU, 2012). His work has appeared in American Ethnologist,Cultural Anthropology and collections including Aural Cultures and Keywords in Sound. He is currently completing a monograph on new Indigenous urban worlds in Australia’s Northern Territory, while pursuing a second project on the political life of Aboriginal musical celebrity.