Archiv

Retribuce: Holokaust u soudu na Slovensku, 1945–48

Přednáška Michaly Lônčíkové (Univerzita Komenského, Bratislava) v rámci semináře Soudobé dějiny Židů, který pořádá Ústav pro soudobé dějiny AV ČR a CEFRES ve spolupráci s Masarykovým ústavem AV ČR.

Místo: knihovna CEFRESu, Na Florenci 3, 110 00 Praha 1
Čas: 17:00–18:30
Jazyk: anglicky

Podobně jako v jiných evropských zemích, které se hned po válce musely postavit následkům německé okupace a kolaborace, byl i v obnoveném Československu zaveden systém retribučního soudnictví. I když se nově zřízené lidové soudy nezabývaly výlučně spory týkajícími se protižidovských krutostí, rasově motivovaným zločinům obecně se věnovalo vícero paragrafů v hlavním retribučním nařízení, č. 33/1945 Sb. n. SNR. Pokud budeme analyzovat procesy s hlavními politickými představiteli válečné Slovenské republiky, které se konaly u Národního soudu, umožní nám to vysledovat mechanismy oficiální protižidovské politiky na státní úrovni. Na druhé straně regionální případy, které byly v soudní pravomoci okresních lidových soudů, pokládají také otázku místních agresorů, spolupachatelů a očitých svědků mezi většinou slovenského národa. Tato mikrohistorická perspektiva je zásadní pro analýzu židovsko-nežidovských vztahů v širším společenském kontextu v letech pronásledování a částečně i poté. Za využití sbírek okresního lidového soudu v Banské Bystrici tato prezentace zkoumá, jak na Slovensku probíhal boj přeživších holokaust za spravedlnost a jakým způsobem byly tyto zločiny souzeny v letech bezprostředně následujících po Osvobození.

Více o semináři zde.

Převod, překlad a přenos vědomostí mezi kláštery: přednáška Józsefa Laszlovszkého

Převod, překlad a přenos vědomostí mezi kláštery. Směry a přístupy ve výzkumu vzorců ve středověku a novověku  

Přednáška Józsefa Laszlovszkého (Katedra středověkých studií, Central European University, Budapešť)

Kde a kdy: Šporkův palác, Hybernská 3, Praha 1, místnost 303 v 17:30
Jazyk: anglicky

József Laszlovszky je profesorem na Katedře středověkých studií na CEU a hostujícím profesorem na Katedře středověké a novověké archeologie na Univerzitě Loránda Eötvöse. Působí v oborech archeologie, archeozoologie, hmotné kultury a dějin každodennosti, zvláště pak v oblastech církevních, urbánních a hospodářských dějin. Na CEU řídí studijní program Cultural Heritage Studies.

Résumé v angličtině

Interactions and exchanges (spiritual and material) between monastic communities have been discussed in monastic studies for a very long period of time: to some extent the history of monastic culture and the issue of mission by monastic groups cover all related research questions in this context. Textual and church historical research of monastic rules, the movement and travels of leading monastic figures, the history of pilgrimages, the transmission of texts between monastic scriptoria, and the study of monastic libraries were typical research directions in these previous studies.  More recently, the concept of knowledge transfer was introduced as a holistic approach and more emphasis has been given to the problem of communication. The question is not only about the object of the knowledge transfer, but more about the ways and means of interactions between the monastic communities.

By using the results of a joint research project carried out by the FOVOG (Research Centre for the Comparative History of Religious Orders) in Dresden and the Department of Medieval Studies at CEU (Budapest) during the last some years this paper offers an overview of the new research directions in monastic studies. It will discuss the key concepts of these studies, such as the transmission of ideas, objects and complex knowledge packages in monastic circles. These examples allow us to understand better the general problem of monastic life. The combination of a written regula and of a set of unwritten rules and practices is the key factor in establishing a new monastic community.  Research results will be presented on the issue of monastic architecture, technological innovations and of „monastic business management”. Recent studies in the field of such questions in the medieval and early modern period have already demonstrated that the traditional boundaries between the different monastic orders should not be taken as clear cut division lines and more interaction can be detected in this respect. By introducing new research concepts into these fields of studies, such as the concept of monastic landscape, a more global (international) research direction can be developed. At the same time, local aspects and influences can also be taken into consideration, and for these the issue of siting or site selection in the process of a new monastic foundations play a crucial role.

Instead of a panoramic and general overview of all these questions, the paper will offer case-studies to highlight different research approaches and concepts, particularly in the context of material evidence for knowledge transfer and transmission of ideas.

Bytová krize a její řešení: Vystěhování a odsun Židů v Protektorátu Čechy a Morava, 1939–1942

Přednáška Benjamina Frommera (Northwestern University, Evanston) v rámci semináře Soudobé dějiny Židů, který pořádá Ústav pro soudobé dějiny AV ČR a CEFRES ve spolupráci s Masarykovým ústavem AV ČR.

Kde: kihovna CEFRESu, Na Florenci 3, 110 00 Praha 1
Kdy: 17:00-18:30
Jazyk: anglicky

V momentě, kdy nastupovali Židé z Čech a Moravy na transporty do nacistického ghetta v Terezíně, bylo jich už hodně, ne-li většina, donuceno opustit své domovy, a dokonce i domovská města. Počínaje útěkem z okupovaných Sudet na podzim roku 1938, z oblasti, přes kterou se Židé často a opakovaně v následující polovině dekády přesouvali. Občas se jednalo o přesun dobrovolný, ve snaze o zjednodušení emigrace nebo o únik z oblastí, kde docházelo k obzvláště kruté perzekuci. Stále více se však Židé stávali oběťmi příkazů k vystěhování a odsunu, jimiž nacisté ve jménu své politiky usilovali o to, aby byly budovy, čtvrti a dokonce i celá města /Judenfrei/, a o vyřešení údajné bytové krize. Učenci se zaměřili na konfiskaci nejcennějšího majetku a jeho přerozdělení mezi Němce, ale zastánce těchto vystěhování a odsunů a lidi, kteří z nich měli užitek, rozhodně nenajdeme pouze mezi okupanty. Tato násilná migrace přispěla ke zchudnutí a k izolaci svých obětí, a tím i k jejich konečné deportaci z Protektorátu.

Více o semináři zde.

Široké využití orální historie v historiografii holokaustu – Případ maďarských Židů na nucených pracích ve Vídni (1944-45)

Přednáška Évy Kovacs (Vienna Wiesenthal Institute for Holocaust Studies, Vídeň) v rámci semináře Soudobé dějiny Židů, který pořádá Ústav pro soudobé dějiny AV ČR a CEFRES ve spolupráci s Masarykovým ústavem AV ČR.

Kde: knihovna CEFRESu, Na Florenci 3, 110 00 Praha 1
Kdy: 17:00–18:30
Jazyk: anglicky

V uplynulých dvou desetiletích se díky zpřístupnění digitálních sbírek v USA, Izraeli a Evropě stalo využití orální historie atraktivním pro historický výzkum. V těchto archivech se nachází nespočet svědectví, díky čemuž je výzkum snazší a rychlejší, ale na druhé straně z toho vyvstávají závažné metodologické otázky. Mezitím  z tohoto světa odcházejí poslední přeživší, kteří nám ještě mohou poskytnout svěděctví – zdroje orální historie se tak brzy stanou “bežnými” archivními zdroji. Tento současný vývoj je výzvou pro psaní dějin týkajících se holokaustu.

Naše případová studie se zabývá každodenním životem zhruba 15 tisíc deportovaných maďarských Židů, kteří byli přinuceni pracovat ve Vídni a jejím blízkém okolí v letech 1944–45. Prezentace se zaměří na Quellenkritik (kritiku pramenů) a metodologii využití obsáhlých orálně historických archivů za účelem zkoumání nedostatečně zdokumentovaných historických témat.

Více o semináři zde.

Rétorika citového života: vzbuzovat, chápat a nazývat emoce

První mezinárodní konference organizovaná Kreativní laboratoří VOICE a pořádaná Ústavem románských studií a Ústavem filosofie a religionistiky FF UK u příležitosti vstupu Univerzity Karlovy do Agence universitaire de la Francophonie a zaštítěná jeho excelencí Rolandem Galharaguem, velvyslancem Francie v České republice.

21 odborníků z oblasti filozofie, teorie a dějin literatury, dějin umění a dalších oborů představí své příspěvky na téma „emoce“, jejich vyvolávání, vyjadřování, předávání a pojmenovávání. Časově konference pokrývá období od renesance po současnost a tematicky propojuje frankofonní literatury i filozofie napříč kontinenty.

Čas a místo konání: 30. listopadu–2. prosince, Filozofická fakulta, náměstí Jana Palacha 2, Praha 1

Partneři: Filozofická fakulta (Univerzita Karlova), CEFRES, Kreativní laboratoř VOICE, Francouzský institut v Praze, Velvyslanectví Francie v České republice, Agence universitaire de la francophonie, University of Cambridge, Université Paris 1 Panthéon-Sorbonne, École Normale Supérieure de Lyon, Université Paris IV-La Sorbonne, Université Paris X-Nanterre, Université de Reims Champagne-Ardenne, Université Clermont-Auvergne, Université de Limoges, Université de Picardie Jules Verne, Masarykova univerzita v Brně
Viz stránky konference.

Jazyk: francouzština

Program

Pátek 1. prosince

8:30–9:00: Zahájení (Filozofická fakulta, místnost 300)

9:00–10:30
I. panel: Filosofie I
Diskutant: Ondřej Švec

  • Denis KAMBOUCHNER (Université Paris 1 Panthéon-Sorbonne): „L’héritage cartésien dans les théories modernes des émotions“
  • Pierre-François MOREAU (École Normale Supérieure de Lyon):
    „Politique des affects“

Pauza na kávu

10:45–12:45
II. panel: Filosofie II
Diskutantka: Chiara Mengozzi

  • Ian JAMES (University of Cambridge): „Affectivité, sens et affects: les émotions comme articulation de la vie biologique“
  • Véronique Le RU (Université de Reims Champagne-Ardenne):
    „Individuation et affects: les rythmes de l’empathie“
  • Ondřej ŠVEC (Université Charles): „L’historicité radicale des émotions“

13:00-14:00
Oběd

14:30–18:00
III. panel: Francouzská literatura 17. a 18. století
Diskutantka: Catherine Ébert-Zeminová)

  • Záviš ŠUMAN (Université Charles): „Catharsis: essai de légitimer la fiction théâtrale au XVIIe siècle en France“
  • Camille Guyon-Lecoq (Université de Picardie Jules Verne):
    „Sensibilité à la douleur et compassion chez Robert Challe voyageur: de l’expérience de l’attendrissement à une réflexion sur la nature humaine“
  • Céline BONHERT (Université de Reims Champagne-Ardenne):
    „Émotion et décision dans les livrets de Philippe Quinault: la tragédie en musique et les passions du prince“
  • prof. Jean-Louis HAQUETTE (Université de Reims Champagne-Ardenne): „’Notre âme est un tableau mouvant’. Énergétique des émotions et puissance de l’image chez Diderot“

Sobota 2. prosince

9:00–11:00
IV. panel: Francouzská literatura 19. století
Diskutantka: Jovanka Šotolová

  • Pascale AURAIX-JONCHIÈRE (Université Clermont-Auvergne):
    „L’expression des émotions, un paradigme structurel dans les nouvelles de Jules Barbey d’Aurevilly“
  • Cécile GAUTHIER (Université de Reims Champagne-Ardenne):
    „Barbarie, émotion et altérité : les affects « excessifs » de la slavité fin-de-siècle“
  • Eva VOLDŘICHOVÁ BERÁNKOVÁ (Université Charles):
    „La valeur cognitive des passions dans ’le système symboliste’“

Pauza na kávu

11:15–13:15
V. panel: Literatura 20. století – teoretické přístupy
Diskutantka: Clara Royer

  • Alexandre GEFEN (Université paris IV-La Sorbonne): „Le tournant affectif des études littéraires: bilan et perspectives“
  • Anne-Élisabeth HALPERN (Université de Reims Champagne-Ardenne): „’Cette émotion appelée poésie’ (Reverdy)“
  • Sylviane COYAULT (Université Clermont-Auvergne): „Article 353 du code pénal de Tanguy Viel, ou la tenson entre la loi et les affects“

13:30-14:30
Oběd

15:00–17:00
VI. panel: Diasporická a post-koloniální literatura I
Diskutantka: Eva Voldřichová Beránková

  • Petr KYLOUŠEK (Université Masaryk): „Ariel et Caliban: double discours de la diaspora haïtienne de Montréal“
  • Chiara MENGOZZI (CEFRES, Université Charles): „Aux frontières de l’humanité: (in)efficacité de l’empathie et de l’expérience esthétique“
  • Jean-Michel DEVÉSA (Université de Limoges): „L’Amère Souffrance des enfants de la (post)colonie“

Pauza na kávu

17:15–18:45
VII. panel:  Diasporická a post-koloniální literatura II
Diskutantka: Milena Fučíková

  • Petr VURM (Université Masaryk): „1984-2084. Faux-semblants révélés, émotions refoulées: les émotions à l’âge totalitaire chez George Orwell et Boualem Sansal“
  • Vojtěch ŠARŠE (Université Charles): „La manifestation collective du sentiment de la tristesse dans l’Afrique romanesque“

Prodané duše: Migrace z Německa do Ameriky a jiných částí Evropy (1648–1780) – Přednáška Williama O’Reillyho

Prodané duše – Migrace z Německa do Ameriky a jiných částí Evropy (1648–1780)

Přednáška Williama O’Reillyho (Trinity Hall, University of Cambridge)

Čas a místo konání: CEFRES, zasedací místnost – Na Florenci 3, budova C, 3. patro, v 17:30
Jazyk: angličtina
Organizátorka: Veronika Čapská (FHS UK)

William O’Reilly je profesorem dějin raného novověku na University of Cambridge, náměstkem ředitele ústavu Centre for History and Economics a stálým vědeckým pracovníkem v Institute for Advanced Study (IEA) v Budapešti. Věnuje se mnoha tématům spojeným s evropským a atlantickým prostorem v raném novověku, zejména se zajímá o dějiny evropské migrace, kolonialismu a imperialismu. Je členem redakční rady časopisů Historical Journal a Themes in Migrations.

Résumé:

V Prodaných duších William O’Reilly zkoumá dějiny emigrace v 17. a 18. století z Německa do severní Ameriky a střední a východní Evropy za pomoci osob zvaných Seelenverkäufer. Tito „obchodníci s dušemi“ nabírali a doprovázeli migranty; byli převaděči mezi geografickými lokalitami, mezi gramotností a negramotností, mezi ekonomickou jistotou a nejistotou, mezi svobodou a otroctvím. Tak jako z Evropy odcházelo v důsledku vylidnění a otřesů způsobených třicetiletou válkou stále více migrantů, rostl také počet převaděčů. V Evropě 17. a 18. století bylo nemožné zvažovat emigraci bez pomoci prostředníka nebo agenta. Někdy šlo o padouchy, jindy i o dobrodince, avšak bez jejich úsilí by byla veškerá raně novověká migrace nemyslitelná. Právě oni stáli u zrodu pozdějších masových migrací v 19. a 20. století.

Přednáška bude pojednávat o úloze těchto převaděčů a osadníků při budování složité komunikační sítě, která pokrývala rozsáhlý atlantický prostor od Pensylvánie  až po Transylvánii. Bez jejich přičinění by tehdy nebylo možné udržovat sít neformálních kontaktů, a další migrace by tudíž nebyla možná.