Třetí setkání epistemologického semináře pořádáného CEFRESem a IMS FSV UK vedené Julienem Wacquezem (CEFRES – EHESS): Nový přístup ke konceptu překladu a pojmu literární inskripce. Od lingvistiky po teorii “actor-network”
Kde: knihovna CEFRESu – Na Florenci 3, 110 00 Praha 1 (čeká na potvrzení)
Kdy: každý druhý čtvrtek od 15:30 do 17:00
Jazyk: anglicky
Texty:
— Bruno Latour and Steve Woolgar, Laboratory Life: The Construction of Scientific Facts (Sage Publication, 1979), p. 43-90.
Druhé setkání epistemologického semináře pořádáného CEFRESem a IMS FSV UK, vedené Yuliyou Moskvinou (FSV UK & CEFRES): Kritický aktér a politická kritika
Kde: knihovna CEFRESu – Na Florenci 3, 110 00 Praha 1 (čeká na potvrzení)
Kdy: každý druhý čtvrtek od 15:30 do 17:00
Jazyk: anglicky
Texty:
Paul Blokker: European Crisis and Political Critique of Capitalism. in: European Journal of Social Theory, 17 (3) 2014, p. 258-274.
První setkání epistemologického semináře pořádáného CEFRESem a IMS FSV UK, které zahájí Clara Royer (CEFRES) a bude vést Benedetta Zaccarello (CEFRES): Koncept scénáře v současné filosofii
Kde: knihovna CEFRESu – Na Florenci 3, 110 00 Praha 1 (čeká na potvrzení)
Kdy: každý druhý čtvrtek od 15:30 do 17:00
Jazyk: anglicky
Texty:
Emmanuel de Saint Aubert: “Le scénario cartésien. Recherches sur la formation et la cohérence de l’intention philosophique de Marleau-Ponty”, Paris, Vrin, 2005, p.272
Kdy: 20.-21. září 2017
Kde: Akademie věd České republiky, Vila Lanna, Praha
Jazyk: anglicky
Konference je společnou událostí dvou nedávných akademických iniciativ zaměřujících se na dějiny Romů a podporujících nové přístupy ve výzkumu v této oblasti. Jedná se o Prague Forum for Romani Histories a výzkumnou síť zaměřenou na odkaz romské genocidy v Evropě po roce 1945, která byla založena Radou pro výzkum v oblasti umění a humanitních věd (AHRC, Velká Británie). Cílem obou iniciativ je podnítit debatu na téma dějin Romů jako součásti dějin Evropy a současné evropské společnosti.
Podívejte se na program konference ZDE!
Leták a program konference k tisku zde.
Více o platformě Forum for Romani Histories
Doktorandi, kteří v CEFRESu strávili akademický rok 2016/2017 představí během závěrečného semináře pokroky svých doktorských prací. Semináře se zúčastní členové nového týmu 2017/2018 a jejich kolegové z CEFRESu. Seminář naváže na přivítání nového doktorského týmu a doktorandů přidružených do CEFRESu, které se uskuteční ráno.
Místo a čas: Na Florenci 3, budova C, zasedací místnost, 3. patro, 14:00-17:30
Jazyk: anglicky
14:00 Mátyás Erdélyi: Modernity, Capitalism, and Private-Clerks: The Philosophy of Money in Austria-Hungary
14:30 Filip Herza: Freak Shows and the Collective Body of Nation in Prague 1860s-1930s: The Concept of Disability and Nationalism Studies
15:00 Katalin Pataki: From Victims to Collaborators: the Dissolution Procedure of Mendicant Monasteries in the Hungarian Kingdom (1787-1793)
15:30 Přestávka
16:00 Chiara Mengozzi (postdoktorandka): Literary Animals: Thinking Beyond Human, Reading Against Allegory
16:30 Magdalena Cabaj: From Hermaphrodite Writing to Intersex Writing
17:00 Lara Bonneau: Fall and Ascent: Reading Warburg with Binswanger
Přednáška Olgy Sixtové (Univerzita Karlova, Praha) v rámci semináře Soudobé dějiny Židů, který pořádá Ústav pro soudobé dějiny AV ČR a CEFRES ve spolupráci s Masarykovým ústavem AV ČR.
Místo: Na Florenci 3, 110 00 Praha 1
Čas: 17:00–18:30
Jazyk: anglicky
Kdo a jaké faktory ovlivňovaly výběr vydávaných knih v novověké židovské Praze? Stejně jako čtenáři i židovští nakladatelé (ve většině případů osoby odlišné od tiskařů) byli „dětmi svého věku“, a i když se občas snažili zavádět nové autory, nové myšlenky, nové žánry a nové vědomosti, vydávali vždy knihy zajímavé pro ně samotné, o kterých se domnívali, že je čtenáři ocení a zakoupí. Ačkoliv bylo vydávání zajisté posvátnou záležitostí, v první řadě zůstávalo záležitostí ekonomickou. I přes to se ale nakladatelé museli přizpůsobovat ideologii rabinátu, jehož zásahů si můžeme všimnout, pokud budeme zkoumat soubor paratextů a i tituly vydávané v průběhu času.
Většina knih vydaných v této době byla náboženského obsahu. Nakladatelé doufali, že se jim tak podaří veřejnosti předat duchovní hodnotu těchto textů, a tím uspíšit Vykoupení. Výběr textů, které měly vést k tomuto konečnému cíli, však byl individuální záležitostí. Díky tomu můžeme pozorovat odlišné sklony každého z nakladatelů, rozmanité oblasti zájmu různých sociálních skupin židovské komunity, a stejně tak i proměny spirituálních a intelektuálních dispozic v námi zkoumaném období.
