Prostor(y) a politika paměti: Romský holokaust v České republice

Prostor(y) a politika paměti:
Romský holokaust v České republice

Webinář Proteus

Datum: 10.  prosince 2021 v 10:00 hod
Místo: Online na zoomu ID 450 714 1898 code 681515
Jazyk: Angličtina

Přednášející:

Yasar ABU GHOSH, odborný asistent, Univerzita Karlova, Fakulta humanitních studií

Účastníci:

  • Alenka JANKO SPREIZER, docent, Primorská univerzita, Fakulta humanitních studií
  • Nikola LUDLOVÁ, doktorandka na Středoevropské univerzitě a v  CEFRESu

Organizátoři:

  • Petra KAVRECIC, odborný asistent, Primorská univerzita, Fakulta humanitních studií
  • Felipe Kaiser FERNANDES, doktorand na IIAV EHESS, přidružený k CEFRESu & Univerzitě Karlově

Prostor(y) a politika paměti: Romský holokaust v České republice

Prostor(y) a politika paměti:
Romský holokaust v České republice

Webinář Proteus

Datum: 10. prosince 2021 v 10:00 hod
Místo: Online na zoomu ID 450 714 1898 code 681515
https://upr-si.zoom.us/j/4507141898?pwd=MnVqYmZPTzZqbldYUEFHODRSbXlldz09
Jazyk: Angličtina

Přednášející:

Yasar ABU GHOSH, odborný asistent, Univerzita Karlova, Fakulta humanitních studií

Účastníci:

  • Alenka JANKO SPREIZER, docent, Primorská univerzita, Fakulta humanitních studií
  • Nikola LUDLOVÁ, doktorandka na Středoevropské univerzitě a v  CEFRESu

Organizátoři:

  • Petra KAVRECIC, odborný asistent, Primorská univerzita, Fakulta humanitních studií
  • Felipe Kaiser FERNANDES, doktorand na IIAV EHESS, přidružený k CEFRESu & Univerzitě Karlově

Abstract

In anthropology, the relation of Roma to the past has been a central concern in conceptualizing Romani forms of attachment and belonging. These being enacted in the present, the past is seen as a “foreign country”. However, since 1980’s we have been witnessing a rising engagement of various European Roma and pro-Roma agents with struggles over the recognition of the memory of Holocaust and Romani victimhood. Be it in artistic expressions, in memoirs writings or in political participation, the shift towards historical framing signals a rather different attitude towards the past. The apparent contradiction has been highlighted in several contributions that sought to explain it by reference to new politics of identity, to ethnic emancipation and Europeanization, or by discerning the formation of a Romani elite as the bearer of an emerging political subjectivity.
In my presentation I will build on a dissection of a commemorative practice identified as name-reading, a practice that is constituted at the nexus of inclusive politics of commemoration and what is called the archival mode in Holocaust commemoration. Dissecting the practice should allow to raise questions that would connect a practice of commemoration with some of the cultural frames of memory identified by anthropologists of different Roma communities. I will be asking does name-reading serve what commemoration is supposed to do, that is actualize the past for the needs of the present?

Yasar Abu Ghosh is lecturer in sociocultural anthropology at the Department of Social and Cutlural Anthropology, Charles University, Prague and faculty member of NYU Prague. He specializes in topics related to Central European Roma, economic and political anthropology and ethnographic methodology. His latest research focuses on survival strategies of poor Roma in the Czech Republic, on politics of marginalization and the enduring effects of racialized regimes of state minority policies, as well as on the formation and logic of Romani subjectivity in response to processes of cultural dispossession. In 2016 he was a Fulbright scholar at the Department of Anthropology, University of California in Berkeley, he was also a visiting professor at CEU in Budapest, LMU in Munich, and at EHESS in Paris.  Currently he is working on a monograph drawing on a history of participant observation of memory-becoming in relation to Roma and non-Roma struggle over the recognition of suffering and historic memory in Czechia.

Biopolitika, prostor a úřednické poznatky ve 20. století z pohledu středovýchodní Evropy

VI. setkání Semináře CEFRESu 2021–2022

Biopolitika, prostor a úřednické poznatky ve 20. století z pohledu středovýchodní Evropy

Kdy: středa 8. prosince 2021, 16:30
Kde: v CEFRESu a online (Můžete se zapsat na adresu claire(@)cefres.cz)
Jazyk: anglicky
Promluví: Nikola Ludlová & Vojtěch Pojar, doktorandka a doktorand na CEU a v CEFRESu

Biopolitika, prostor a úřednické poznatky ve 20. století z pohledu středovýchodní Evropy

Naše setkání se skládá ze dvou prezentací na téma biopolitika ve středovýchodní Evropě. Důraz je kladen na vědecké znalosti, a jakou roli v jejich produkci a oběhu hrají úřední znalci a byrokracie. Na první pohled se naše prezentace mohou zdát nesourodé, jelikož se zaměřují na různé vědní disciplíny (demografii a eugeniku) a také na rozličné části dvacátého století. Nicméně, spočívají na třech sdílených předpokladech vycházejících z historie vědy. Rádi bychom je zde rozepsali.

Pokračování textu Biopolitika, prostor a úřednické poznatky ve 20. století z pohledu středovýchodní Evropy

Vizuální prameny v ateliéru historičky: Solidarność napříč filmy a fotografiemi

V. setkání Semináře CEFRESu 2021–2022

Vizuální prameny v ateliéru historičky: Solidarność napříč filmy a fotografiemi

Kdy: ve středu 1. prosince 2021, v 16:30
Kde: v CEFRESu a online (registraci a odkaz poskytujeme mailem na adresu claire(@)cefres.cz)
Jazyk: angličtina
HostAnia Szczepanska, Paříž I Univerzita Panthéon-Sorbonne (lab. HICSA), tvůrkyně dokumentárních filmů

Na základě prozkoumání polských archívů z komunistické éry, vydala Ania Szczepanska knihu věnovanou tématu film jakožto forma opozice k režimu v 70. letech v Polsku. Její první dokumentární film Nous filmons le peuple ! [Točíme lid!] (Abacaris, Les films de l’Air, Ciné +) je věnován konfliktům mezi komunistickou nadvládou a umělci, přesněji se vztahuje k filmaři Andrzejovi Wajdovi. V roce 2013 byl tento dokument vybrán do soutěže na Mezinárodním festivalu historického filmu (Festival international du film d’Histoire) a následně získal i Étoile (hvězdu) od Scamu (Civil Society of Multimedia authors). Kromě toho také tvůrkyně zrežírovala film Solidarność, la chute du mur commence en Pologne [Solidarita: pád Zdi začíná v Polsku] (Looksfilm, 2019), který byl vysílán na Arte u příležitosti 30. výročí pádu Berlínské zdi.

Mimo jiné, jakožto autorka řady článků, Ania Szczepanska spolu se Sylvií Lindepergovou napsala knihu A qui appartiennent les images ?  [Komu patří tyto obrázky?] (Éditions de la Maison des sciences de l’Homme, 2017), která je věnována audiovizuálním archívům. Její nejnovější kniha s názvem Une histoire visuelle de Solidarność [Vizuální historie Solidarity(Editions de la Maison des sciences de l’Homme, 2021) se zabývá historií hnutí Solidarita prostřednictvím propracovaných vizuálních stop na obou stranách železné opony.

Je akademická svoboda svobodou všech?

Mezinárodní konference k 30. výročí CEFRESu (část druhá), Praha, 25. 26. listopadu 2021

Kde: Praha, Karolinum, Ovocný trh 3, a online na facebookových stránkách CEFRESu nebo via Zoom
Datum: 25.26. listopadu 2021
Jazyk: angličtina

V mnoha zemích různá politická, hospodářská či náboženská uskupení oslabují a zpochybňují pozici akademické svobody. Situaci ještě zhoršuje lhostejnost obyvatelstva k této svobodě, kterou často vnímá jako kastovní privilegium. Proto naléhavě potřebujeme učinit akademickou svobodu veřejným statkem týkajícím se všech členů naší společnosti.

Po první části konané loni v květnu, CEFRES pořádá druhou část jubilejní mezinárodní konference dne 25. a 26. listopadu 2021, společně s partnery Platformy CEFRES, Univerzitou Karlovou a Akademií věd ČR. Konference se bude konat v pražském Karolinu a zároveň také online.

Prezentace účastníků je tu ke stažení.

Program
Čtvrtek 25. listopadu 2021

https://us02web.zoom.us/j/85931944473

16:30–18:30 (v angličtině)

Úvodní slovo
  • Lenka Rovná, prorektorka Karlovy univerzity
  • Alexis Dutertre, velvyslanec Francie v České republice
  • Ondřej Beránek, místopředseda Akademie věd ČR, humanitní a společenské vědy
  • Jérôme Heurtaux, ředitel CEFRESu

Promítání dokumentu: Science in Exile (Věda v exilu), vytvořili Pierre-Jérôme Adjedj a Pascale Laborier, 2020 (8 min.).

Kulatý stůl: Je akademická svoboda svobodou všech?

Moderuje: Pascale Laborier, profesorka na Univerzitě Paříž X – Nanterre, prorektorka Univerzity Paris-Lumières

  • Jiří Přibáň, profesor na Univerzitě Cardiff
  • Pierre-Jérôme Adjedj, fotograf a režisér
  • Dilnur Reyhan, předsedkyně evropského Ujgurského institutu
  • Olga Golubko, vedoucí nouzového programu na Ústavu pro vzdělávání pro Nové Bělorusko
  • Michal Vašečka, programový ředitel Bratislava Policy Institute

Koktejl

Pátek 26. listopadu 2021

https://us02web.zoom.us/j/81879262389

Vzdělanci a instituce čelící mocným

9:30–11:15 (v angličtině)

Moderuje: Alena Marková, odborná asistentka, Fakulta humanitních studií, Karlova univerzita

  • Gábor Egry, ředitel Institutu politické historie, Budapešť
    Mlčení jehňátek? Kooptace, vylučování, odměňování – způsoby, jak umlčet akademii v Maďarsku
  • Piotr Forecki, profesor na Univerzitě Adam Mickiewicz, Poznaň
    Historie před soudem: útoky proti odborníkům na holokaust v Polsku
  • Shamil Jeppie, docent na Univerzitě v Cape Town
    Svoboda a etika v akademickém světě
  • Cherine Hussein, seniorní výzkumná pracovnice Ústavu mezinárodních vztahů, Praha
    Hnutí odporu, aktivisté na univerzitách a otázka solidarity

Přestávka na kávu

Zpochybňuje současný veřejný management vědeckou svobodu?

11:30–13:00 (v angličtině)

Moderuje: Mitchell Young, odborný asistent, Katedra evropských studií, Fakulta sociálních věd, Karlova univerzita

  • Tereza Stöckelová, vedoucí výzkumná pracovnice, Sociologický ústav, Akademie věd ČR
    Proč musí být akademická svoboda zpochybněna?
  • Michael Komm, Michaela Vojtková a Lukáš Dvořáček, Věda žije!
    Když vědci nehrajou podle pravidel a jak se tomu postavit
  • Frédéric Sawicki, profesor politologie, Univerzita Paříž 1 Panthéon-Sorbonne
    Negativní následky zavedení managementu ve výzkumu – zkušenost z Francie

Oběd

Jak hájit a chránit akademickou svobodu?

14:15–16:00 (francouzština-angličtina, simultánní tlumočení)

Moderuje: Jakob Vogel, ředitel Centra Marc Bloch, Berlín

  • Catherine Gousseff, seniorní výzkumná pracovnice v CNRS
    Ruští akademici v exilu výjimečně přijati v Praze (1920–39) – strategie státu a výhody nabytých zkušeností
  • Pascale Laborier, prorektorka Univerzity Paris-Lumières, spoluzakladatelka PAUSE
    Jak vědce v exilu přijmout v zahraničí
  • Habib Mellakh, Předseda Tuniského sdružení pro obranu univerzitních hodnot (ATDVU)
    Napadání a obrana akademické svobody – zkušenost z Tuniska
  • Béatrice Hibou, seniorní výzkumná pracovnice v CNRS – CERI-Sciences Po, Paříž
    Co jsme se naučili při podporování Fariby Adelkhah, vědkyně uvězněné v Íránu

Přestávka na kávu

Co dělat a jak?

16:30–18:00 (francouzština-angličtina, simultánní tlumočení)

Moderuje: Jérôme Heurtaux, ředitel CEFRESu

Všichni účastníci a dále Katia Boissevain, ředitelka IRMC (Tunis), Pierre Buhler, CAPS MEAE, Adrien Delmas, ředitel Centra Jacques Berque (Rabat), Adrien Fauve, ředitel IFEAC (Bichkek), Anaïs Marin, výzkumná pracovnice v CCFEF ve Varšavě a korespondetka OSN se specializací na lidská práva v Bělorusku.

Prezentace účastníků je tu ke stažení.

Facebooktwitterlinkedin

 

 

Digitální hry jako reprezentace minulosti: kontext střední Evropy

4. zasedání Semináře CEFRESu  2021–2022

Digitální hry jako reprezentace minulosti: kontext střední Evropy

představí
Jan Kremer, doktorand, CEFRES, Pedagogická fakulta UK

Kdy: 10. listopadu 2021 v 16:30
Kde: v CEFRESu a online (k registraci napíšte prosím na mail claire(@)cefres.cz)
Jazyk: angličtina

Jan Kremer představí současná historická herní studia jako součást širšího oboru public history (historie ve veřejném prostoru). Prezentace pojedná historické hry jako tekutý předmět výzkumu a představí hlavní analytické metody a strategie. Jan Kremer, medievista píšící disertaci o digitální medievalismu, se bude věnovat ludickým reprezentacím středověku se zaměřením na středoevropskou herní produkci a kontextu regionální historické kultury.