Přednášku v rámci semináře o soudobých dějinách Židů organizovaného Ústavem pro soudobé dějiny AV ČR ve spolupráci s Masarykovým ústavem přednese Karolina Szymaniak (Univerzita ve Vratislavi).

Místo: knihovna CEFRESu, Na Florenci 3, 110 00 Praha 1
Čas: od 17h do 18h30
Jazyk: angličtina

Abstrakt

Když v roce 1988 básník Marcin Świetlicki formuloval ve své dnes slavné básni ostrou kritiku rétoriky kulturní opozice, napsal: “Místo toho, aby řekli: Bolí mě zuby, jsem hladový, jsem osamělý (…) / říkají tiše: Wanda / Wasilewska, Cyprián Kamil Norwid, / Józef Piłsudski, Ukrajina, Litva / Thomas Mann, Bible a nakonec cosi nepatrného v jidiš“. Jak ukázala Eugenie Prokop-Janiec, v 80. letech se jidiš stalo součástí nezávislé kultury a jeho používání se stalo formou odporu. Ale co bylo toto nedefinované “nepatrné cosi” a jaká tradice podporovala jeho přítomnost v polském diskurzu? Jaký význam a jaký obsah mu byl svěřen? Jak se tato tradice podepisuje na současných představách o polské židovské minulosti a na způsobu, jakým píšeme o kulturní historii v Polsku?

Přednáška bude probíhat formou diskuse o stávajících a dalších možných přístupech ke studiu polsko-jidišských kulturních výměn ve 20. století, dále o jejich mezích a důsledcích. Jedná se o pracovní prezentaci na probíhajícím projektu. Nahlédnutím do historie polsko-jidišských kulturních vztahů, jejich diskurzu a jejich interpretování skrze různé pohledy na kulturní studie, se výzkum snaží navrhnout další způsoby konceptualizace dějin kultury v Polsku. Tento přístup zohledňuje aspekty menšin, respektuje jejich nezávislost a vytváří prostor, ve kterém se toto “nepatrné cosi” stává komplexním polyfonním jevem, který má svá vlastní pravidla.

Přednášku v rámci semináře o soudobých dějinách Židů organizovaného Ústavem pro soudobé dějiny AV ČR ve spolupráci s Masarykovým ústavem přednes Diana Dumitru (Státní pedagogická univerzita I. Creanga, Kišiněv).

Místo: knihovna CEFRESu, Na Florenci 3, 110 00 Praha 1
Čas: 17:00-18:30
Jazyk: angličtina

Historie sovětských Židů v poválečné době je tradičně považována za temné období plné represí, vyhazování Židů ze státních aparátů a koexistence masového a státně podporovaného antisemitismu. Analýza židovské situace v sovětském Moldavsku mění tento monolitický pohled na židovskou situaci za pozdního stalinismu a dokazuje, že místní poválečná atmosféra naopak aktivně propagovala účast Židů na klíčových pozicích v Moldavsku.

Prezentace se také bude snažit osvětlit dopad této nové veřejné angažovanosti Židů a vztah mezi Židy, státními či stranickými institucemi a nežidy v sovětském Moldavsku.

Ilustrace: Moses Chubat and his Friends (Kishinev 1947)

Přednášku v rámci semináře o soudobých dějinách Židů organizovaného Ústavem pro soudobé dějiny AV ČR ve spolupráci s Masarykovým ústavem přednese Peter Hallama (EHESS).

Místo: knihovna CEFRESu, Na Florenci 3, 110 00 Praha 1
Čas: 17:00-18:30
Jazyk: angličtina

Tato přednáška se bude snažit zhodnotit rostoucí zájem o židovskou kulturu, náboženství a historii v posledním desetiletí státního socialismu v Československu. Zaměří se na tři aspekty. Nejprve na generační konflikty v rámci židovské komunity a zpochybňování minulosti a náboženského vyznání mladší generace. Dále se bude zabývat disidentskou interpretací židovské historie a kultury. V neposlední řadě se zaměří na počátek období nostalgie pro “Mitteleuropu” v protikladu k homogenizačním tendencím komunistického režimu vzhledem k ideálu kulturní, národní a náboženské heterogenity. Předmětem diskuse této přednášky budou hlavní způsoby, jakými čeští Židé a nežidé přehodnotili židovství, a bude se snažit vyhnout normativnímu hodnocení “virtuální” židovské identity v protikladu s tou “autentickou”.