Hudba jako univerzální umění? Internacionalizace hudebního života a formování národní identity v Evropě 19. století
Přednáška Michaela Wernera (CNRS/EHESS) v rámci workshopu „Když všechny cesty vedly do Paříže”
Čas a místo konání: 18:00-19:30, Francouzský institut v Praze, Štěpánská 35, Praha 1, 5. patro
Jazyk: francouzština, simultánní tlumočení do češtiny
Anotace (FR)
Dans la conférence, on reviendra sur les transformations de la vie musicale en Europe au 19e siècle, en particulier relatives au concert. On assiste en effet à un phénomène paradoxe : d’un côté une véritable internationalisation, fondée, entre autres, sur la mobilité des musiciens, la constitution d’un répertoire, l’émergence d’un marché et d’une presse spécialisée ou encore la professionnalisation des métiers de la musique. De l’autre une nationalisation progressive des schèmes interprétatifs de la musique et des phénomènes de réception, voire l’appropriation de la musique par les mouvements nationaux. On proposera quelques outils d’analyse permettant d’éclairer ces mutations et de les inscrire dans une histoire croisée des cultures en Europe.
Michael Werner působí v Centre national de la recherche scientifique a je profesorem na École des Hautes Études en Sciences Sociales v Paříži. Jako odborník na historii společenských a kulturních vztahů mezi Francií a Německem v období 18.–20. století se společně s Michelem Espagnem začal zabývat teorií kulturních transferů. S Bénédicte Zimmermann pak rozvinul příbuzný koncept „histoire croisée“, tedy tzv. provázaných dějin. V rámci své vědecké činnosti se věnuje kulturním transferům mezi Francií a Německem, vzájemné provázanosti společenskovědních disciplín, především v kontextu literárních věd, a dále pak společenským praktikám v oblasti hudby. Právě poslední ze zmíněných domén bude tématem pražské přednášky.
- Begegnungen mit Heine. Berichte der Zeitgenossen, Hamburg, 1973, 2 vol.
- avec Michel Espagne, La construction d’une référence culturelle allemande en France: genèse et histoire (1750-1914), Annales. Économies, Sociétés, Civilisations 42, 1987, no 4, p. 969-992.
- avec Bénédicte Zimmermann (éds.), De la comparaison à l’histoire croisée, Paris, 2004.
- Musikgeschichte als « Histoire croisée ». Zu den Verflechtungen des Musiklebens, in : Anne-Madeleine Goulet, Gesa zur Nieden (éds), Europäische Musiker in Venedig, Rom und Neapel (1650-1750) / Les musiciens européens à Venise, Rome et Nâples (1650-1750), Kassel, Laaber, 2015 (Analecta musicologica 52), p. 49-67
Illustration : The Piano Lesson, Edmund Blair Leighton (1896)
Changes in Cultural Landscape of Czech-German Borderlands since 1918 until Nowadays on the Example of Dolní Žandov Commune od Karoliny Ćwiek-Rogalske
Čas a místo: 15. března 2018, 16:30, Knihovna CEFRES
Organizátorka: Ania Gnot (Opolská univerzita, Ústav pro českou literaturu AV ČR, přidružená doktorandka k CEFRESu)
Diskutující: Paul Bauer (FSV UK)
Jazyk: angličtina
Tato kniha se zaměřuje na změny kulturní krajiny českých pohraničních oblastí na příkladu obce Dolní Ždanov (dříve Unter Sandau). Na vytvoření této oblasti se významně podílelo německy mluvící obyvatelstvo, jež po vysídlení v roce 1945 prakticky vymizelo. To bylo příčinou změn jak v kultuře, tak ve společnosti a v krajině této oblasti. Tento výzkum se rovněž zabývá lidmi, kteří v oblasti Dolní Ždanov usadili – nebo do oblasti byli umístěni – a také těmi, kteří tam žili před rokem 1945.
Informace o autorce
Karolina Ćwiek-Rogalska je PhD. odbornice na kulturní studia, slavistiku a etnologii. Mezi její výzkumné zájmy patří antropologie krajiny, kultura pohraničních oblastí a nucené vysídlení v Polsku a v Československu po roce 1945, stejně tak i “hantologie” jako nástroj antropologického výzkumu. Karolina Ćwiek-Rogalska v současné době pracuje jako asistující profesorka v Ústavu slovanských studií Polské akademie věd ve Varšavě. Její první kniha Zapamiętane w krajobrazie. Karjobraz czesko-niemieckiego pogranicza w czasach przemian byla vydána v roce 2017. V současné době vede nový projekt s názvem “Recycling of memory. German War Memorials in Central Pomerania region”, který je financován Národním vědeckým centrem v Polsku.
Kontakt: karolina.rogalska@ispan.waw.pl
Karolina Ćwiek-Rogalska : Zapamiętane w krajobrazie. Krajobraz czesko-niemieckiego pogranicza w czasach przemian, Scholar, 2017.
Zde si můžete přečíst více informací o knize.
Třetí setkání epistemologického semináře v roce 2018 pořádaného CEFRESem a IMS FSV UK.
Katerina Zheltova (IMS FSV UK)
Approaching the Borderlands: Cultural Intimacy as Theory and Practice
Kde: knihovna CEFRESu – Na Florenci 3, 110 00 Praha 1
Kdy: čtvrtek 22. března 2018 od 15h30 do 17h
Jazyk: anglicky
Text:
- Michael Herzfeld, “Introducing Cultural Intimacy”, in Cultural Intimacy: Social Poetics in the Nation-State, New York and London, Routledge, 2004, str. 1-33.
Přednášku v rámci semináře o soudobých dějinách Židů organizovaného Ústavem pro soudobé dějiny AV ČR ve spolupráci s Masarykovým ústavem přednese Lisa Peschel (Univerzita v Yorku).
Místo: knihovna CEFRESu, Na Florenci 3, 110 00 Praha 1
Čas: 17:00-18:30
Jazyk: angličtina
Abstrakt
V rámci 40ti měsíčního projektu “Performing the Jewish Archive” jsme experimentovali s novým stylem představení (nazvaným stylem “co-textuálním”), abychom podnítili intenzivnější zapojení diváků do hry. Opětovným studováním scénářů napsaných židovskými autory během druhé světové války jsme se utvrdili v tom, že je historický kontext jedním z nejdůležitějších aspektů divadelních her. Myslíme si proto, že dnešní divák může být plně zapojen do hry, jen když zná historické pozadí událostí. Jak ale můžeme historický kontext divákovi nejlépe prezentovat? Navrhli jsme, aby scény týkající se historie, které jsme prezentovali jako “co-texty” – tedy texty začleněné do scénáře a neméně důležité jako scénář samotný – byly více využity v ději (což se neděje v tradičních předmluvách před představeními a tyto texty se neobjevují ani v poznámkách v programu). Na této přednášce bude Lisa Peschel popisovat, jak se nám podařilo vytvořit tento styl “co-textuálního představení” a jak jsme testovali jeho vliv na publikum.
Přednášku v rámci semináře o soudobých dějinách Židů organizovaného Ústavem pro soudobé dějiny AV ČR ve spolupráci s Masarykovým ústavem přednese Jan Láníček (Univerzita New South Wales v Sydney).
Místo: knihovna CEFRESu, Na Florenci 3, 110 00 Praha 1
Čas: 17:00-18:30
Jazyk: angličtina
Abstrakt
Krátce po skončení druhé světové války se evropská společnost pokoušela vyrovnat s dědictvím genocidy spáchané nacistickým Německem a jeho kolaboranty. Soudní tresty hrály při opětovném smíření společnosti zásadní roli. Mezi těmi, kteří byli obviněni z kolaborace, existovala poměrně úzká skupina lidí, které považoval nacistický režim za Židy či Romy. Bývalí členové židovské samosprávy a takzvaní privilegovaní vězni koncentračního tábora čelili dlouhému seznamu obvinění pocházejících od židovské komunity i státních zástupců. Tato přednáška bude analyzovat vybrané soudní procesy a ukáže, jak se rekonstruované menšinové společnosti vypořádaly s případy údajných kolaborantů ve svých vlastních kruzích.
Páté setkání epistemologického semináře v roce 2018 pořádaného CEFRESem a Institutem mezinárodních studií FSV UK bude vedeno dvěma doktorandy:
Jan Koutník (FSV UK): Competitive Authoritarianism
Jamal Yazliyeva (FSV UK): Media Censorship
Místo: CEFRES (3. patro, budova C), Na Florenci 3, 110 00 Prague 1
Datum: čtvrtek 19. dubna 2018, od 15h30
Jazyk: angličtina
Texty:
- Levitsky and Way, Competitive Authoritarianism: Hybrid Regimes after the Cold War, Cambridge University Press, 2010, p. 1-36.
- Irum Saeed Abbasi and Laila Al-Sharqi, “Media censorship: Freedom versus responsibility. Review”, Journal of Law and Conflict 7(4), August 2015, p. 21-25.
Ilustrace: Ivan Kafka: Koberec pro nahodilého houbáře VI [Tapis pour ramasseur de champignon occasionnel] (1998)
