Mezinárodní konference

Organizátoři: Benedetta Zaccarello (CNRS-CEFRES) a Thomas C. Mercier (CEFRES/UK)
Místo a čas: Francouzský institut v Praze, 5. patro (Štěpánská 35, 110 00 Praha 1), 7.-9. června 2018
Partneři: FHS UK, FLÚ AV ČR, Archiv Jana Patočky, Francouzský institut v Praze, Institut des Textes et Manuscrits modernes (ITEM, CNRS/ENS, Francie), Národní knihovna ve Francii, Institut pour la Mémoire de l’Édition Contemporaine (IMEC, Caen, France), The Wittgenstein Archives at Bergen University (Norsko).

Konference se bude skládat ze čtyř částí:

1. Historie archivů: teoretický pohled na základě autorských manuskriptů
2. Metodologie sestavování a interpretace archivů
3. Archivy v digitálním věku
4. Dopad politiky na archivy a jejich uchování

Odpolední blok v pondělí 7. července bude věnován Janu Patočkovi a jeho archivu.

Cílem této konference je započít dialog mezi odborníky z různých zemí i světadílů, pracujících na různých korpusech tak, aby mohlo dojít k prvnímu nástinu metodologie a k vytvoření společné sítě, v rámci níž by všichni spoplupracovali a pokračovali v této průkopnické práci. Publikace, která bude obsahovat jednotlivé výstupy z konference, bude první svého druhu.

O filozofii se píše, filozofie se uplatňuje, filozofie se žije: filozofie je interpretací zkušenosti myslící subjektivity v koncepční abecedě a  verbální struktuře.

„Výroba“ filozofického textu, nesoucího stopy jak kulturních rysů tak sociálních omezení, musí čelit obecnému názoru disciplíny, který vidí svou historii jako sled abstraktních objevů a novátorských intuicí, které ovlivňují vývoj našeho myšlení. Píšící filozof je jedním z prvních, který se snaží upustit od této dohadovací hry mezi bytím a teorií, mezi koncepční inovací a sdílenou terminologií vycházející ze stoleté tradice. Ale dynamiky vytváření a přijetí filozofie jsou jevy velmi složité, jejichž zásadní úkol tkví právě v jejich zachycení
v písemné podobě.

Kvůli všem výše zmíněným důvodům se filozofický manuskrit jeví jako cosi zvláštního, čemu začala být přikládána skutečná důležitost až poměrně nedávno. Nicméně zejména v Evropě došlo k vytvoření velmi důležitých archivů shromažďujících hlavní filozofické korpusy, což umožnilo uchování památky psaní filozofických textů a tyto „pilíře“ mohly projít časem. Z tohoto úhlu pohledu se vývoj v teoretickém psaní jeví jako opravdové dobrodružství a nelze popřít fakt, že přístup do archivů umožňuje pochopit podobu, metodu, přístup a dokonce také zdroje, sporné body  a aluze, které se publikace snaží normalizovat, zastřít, smazat.

V souvislosti s historií filozofických archivů a s jejich nedlouhým upevněním v historii lidstva doufáme, že se nám podaří dodat těmto místům na hodnotě v tom smyslu, aby byla vnímána jakožto zdroje vědění a znalostí, a zároveň doufáme, že díky nim přijdeme s novými přístupy k historii a k odbornému výkladu teorie.

Program konference najdete níže

Pokračování textu The Wording of Thoughts: Philosophy from the Standpoint of its Manuscripts and Archives →

Konference

Čas a místo: Centre Marc Bloch (Sál Germaine Tillion, 7. patro, Friedrichstr. 191, Berlín), od 10h do 17h30
Organizátorky: Catherine Gousseff (Centre Marc Bloch), Sylvie Robic (Univerzita Nanterre), Clara Royer (CEFRES), Dominique Treilhou (Francouzský institut v Berlíně)
Partneři: Centre Marc Bloch, Francouzský institut v Berlíně, Univerzita Paris-Nanterre a CEFRES
Jazyky: francouzština, němčina a angličtina

Tento workshop se uskuteční v rámci cyklu projekcí, přednášek, workshopů a výstav s názvem Cyklus Květen 68 při příležitosti uplynutí padesáti let od květnových událostí roku 1968.

Počínaje únorovou demonstrací v Berlíně proti americké intervenci ve Vietnamu, přes studentské povstání v Polsku, které se rychle přesunulo také do Itálie, přes Pražské jaro, až po květnové demonstrace ve Francii. Rebelský duch zmítal roku 1968 jako nějaká vichřice Evropou od západu k východu a od východu k západu. S ohledem na události, které otřásaly na rozličných místech evropskými společnostmi je zřejmé, že i přes existenci železné opony a různých politických režimů té doby, se povstalecký duch šířil starým kontinentem. Roku 1968 mělo vše jeden společný činitel a tím byla nová generace, která se nebála postavit se za své tužby a převrátit nastolený řád. Mimo to je ale třeba mít na paměti různorodost podob odboje, ať už šlo o jednotlivé účastníky angažující se v různých společnostech, nebo o situace a politické reakce, které tím byly vyvolány. To vše vyzývá ke konfrontaci historických okamžiků, kolísajících mezi oslavou a tragédií, které stály u zrodu společných vzpomínek.

Během této konference budou mít slovo významní pamětníci roku 1968 ze všech koutů Evropy, kteří budou vyprávět o tom, jaká byla tehdy jejich očekávání. Poté bude následovat společné uvažování východ-západ, kdy vystoupí specialisté na tři velké oblasti: násilí v roce 1968, počátky ženského hnutí a vznik alternativních kultur. Jakým rozdílnostem a jakým propojením dal vzniknout povstalecký duch roku 68?

Program

Pokračování textu Cyklus Květen 68 – Berlín/Praha: “Od západu k východu, od východu k západu” →