Mezinárodní Workshop
Kdy: 15. října 2018, 16:30-20:00
Kde: Francouzský institut v Praze (Štěpánská 35, Praha 1)
Organizátoři: Pražské fórum pro romské dějiny (Ústav pro soudobé dějiny AV ČR), Seminář romistiky (Katedra středoevropských studií FF UK), CEFRES a Francouzský institut v Praze
Jazyk: angličtina (k dispozici bude simultánní tlumočení do češtiny)
PROGRAM
16:30-18:00
HISTORICKÝ PŘEHLED
Ilsen About (Národní výzkumné cenrum v Paříži (CNRS) a člen Centra Georg Simmel, EHESS v Paříži)
Proti-obraz a Sebe-Obraz
Romové a Sinti v dějinách fotografie
Zkoumat způsob, jakým byli Romové a Sinti znázorňováni na fotografiích, znamená tázat se po konstrukci stereotypních ikonografií a po funkci těchto ikonografií v politických procesech stigmatizace, vyloučení a represe. Zkoumání těchto fotografií taktéž otevírá otázku ambivalence předem domluvených a samovznikajících obrazů, profesionalizace modelování a specializované produkce specifických fotografických motivů. Objektivizované postavy a obličeje nacházející se za objektivem, dále jedinci a sociální skupiny přispěli k vytvoření dalších typů fotografických obrazů: některé z nich svědčí o sociálním životě, teritoriálním zakotvení, jiné hrály důležitou roli v emancipačních strategiích a posloužily k větší politické viditelnosti.
Karolina Szymaniak (Ústav židovských studií na Vratislavské univerzitě a výzkumná pracovnice v Židovském institutu historickém ve Varšavě)
Uvnitř a vně štetlu
Fotografie a (de)konstrukce východoevropského židovského rozdílu
Štetl se stal v židovském i nežidovském diskurzu a ve vizuálních zobrazeních symbolem východoevropské židovské kultury, která se konstruovala velice odlišně od sousedních kultur. Fotografie hrála v budování této odlišnosti důležitou roli. Příspěvek se bude věnovat historii fotografování Židů ve východní Evropě a fotografiím židovských autorů, a to především z pohledu reprodukování a transformace stereotypních znázornění. Pozornost bude zaměřena také na odlišná využití fotografie a na jejich politické důsledky. Cílem příspěvku je taktéž ukázat významy a použití fotografií z doby před a po Holocaustu a v kontextu takzvaného “židovského obrození” ve východní Evropě na konci 20. století.
18:00-18:30
Přestávka s občerstvením
18:30-20:00
Současná znázornění
Sabin Badžo (fotografka a umělkyně)
Irene Stehli (fotografka a umělkyně) – TBC
S komentářem Ilsena About a Karoliny Szymaniak
Přednášku v rámci semináře o soudobých dějinách Židů organizovaného Ústavem pro soudobé dějiny AV ČR ve spolupráci s Masarykovým ústavem přednese Agnieszka Wierzcholska (Svobodná univerzita Berlín).
Místo: knihovna CEFRESu, Na Florenci 3, 110 00 Praha 1
Čas: 17:30-19:30
Jazyk: angličtina
Abstrakt
Tarnów v jižním Polsku byl po staletí polsko-židovským městem. Před druhou světovou válkou téměř 50% obyvatel města byli Židé, zbývající polovina populace byla katolického vyznání. Vztahy mezi Židy a ne-Židy byly normální součástí každodenního života mezi sousedy, spolužáky a místní politikou. Během šoa došlo k vraždě městských Židů na ulicích města přímo před očima nežidovských sousedů. Z 25 000 Židů, kteří žili v Tarnówě před druhou světovou válkou, se vrátilo jen pouhých tisíc a jen několik set zůstalo.
Co se stalo s městem, kde němečtí okupanti zničili polsko-židovské Lebenswelt? Struktura společnosti se od roku 1939 dramaticky změnila a místní komunita se stala okupovanou společností. Antisemitismus, který vznikl ve městě v pozdních třicátých letech 20. století, se v mnoha směrech prolínal s německou protižidovskou politikou. Kvůli přítomnému násilí se šoa týkalo i ne-židovštích Poláků. Tážeme se však, zda byly některé lokální sítě odolné? Jaká přátelství mohla zachránit životy a jaké kontakty se ukázaly jako nebezpečné? A konečně, co se stalo s městem po odchodu německých okupantů v lednu 1945 a zmizení téměř poloviny jeho obyvatel – Židů?
Tato přednáška se bude zabývat každodenním životem v polsko-židovském městě a pokusí se znovu zopakovat jednotlivé příběhy obyvatel v době předválečného i poválečného období.
Přednášku v rámci semináře o soudobých dějinách Židů organizovaného Ústavem pro soudobé dějiny AV ČR ve spolupráci s Masarykovým ústavem přednese Marcin Wodziński (Vratislavská univerzita).
Místo: knihovna CEFRESu, Na Florenci 3, 110 00 Praha 1
Čas: 17:30-19:00
Jazyk: angličtina
Abstrakt
Co je to chasidismus? Proč toho víme tak málo o jednom z nejintenzivněji zkoumaných fenoménů v židovské historii? Které historiografické předpoklady brání rozvoji našich poznatků o chasidismu? Souvisí to nějak s primárními zdroji a metodologickými přístupy? Jak by vypadal chasidismus, kdyby se k němu přistupovalo z anti-elitářského hlediska, tedy z provinčního stieblu a ne od cadikova dvora?
Tyto otázky budou jádrem rozhovoru s profesorem Wodzińskim, expertem na chasidismus, autorem Chasidismus. Klíčové otázky (Oxford University Press, 2018) a redaktorem Historického atlasu chasidismu (Princeton University Press, 2017).
The first introductive session will be hosted by Jérôme Heurtaux (CEFRES’ director), Chiara Mengozzi (FF UK, associate researcher at CEFRES) and Mitchell Young (IMS FSV UK).
Jerôme Heurtaux and Mitchell Young will introduce the seminar and present general remarks about concepts and their uses in humanities and social sciences.
Chiara Mengozzi will review the achievement of the epistemological seminar so far, propose some ideas for the present academic year and briefly introduce the question of “migration” of concepts and theories from one discipline or context to another.
To introduce this session, we shall base our discussion on the following texts:
- John Gerring, “What Makes a Concept Good? A Criterial Framework for Understanding Concept Formation in the Social Sciences”, Polity 31-3, 1999, p. 357-393.
- Bastien BOSA, „Des concepts et des faits. La double contradiction des sciences sociales“, Labyrinthe 37 2011-2, p. 121-147.
To get the texts, please write to Claire Madl (claire[at]cefres.cz)
During this session, the program of the winter semester will be set up.
Druhé setkání epistemologického semináře organizovaného CEFRESem a Institutem mezinárodních studií FSV UK veden
Florence Vychytil-Baudoux (EHESS / CEFRES)
Kategorie identifikace a chápání sebe
Místo: knihovna CEFRESu, Na Florenci 3, 110 00 Prague 1
Čas: středa 24. října 2018, od 16:30
Jazyk: angličtina
Texty:
- Brubaker Rogers, Frederic Cooper: „Beyond Identity“, Theory and Society, 29 (2000): 1-47.
- Traduction française: Brubaker Rogers, „Au-delà de ‘l’identité’“, Actes de la recherche en sciences sociales, 139 (2001-4): 66-85.
Přednáška Didiera Fassina
Místo: Filozofická fakulta UK, náměstí Jana Palacha, Praha 1, 2. patro, sál 200
Datum a čas: 31. října, 17:00
Organizátoři: Etnologický ústav FF UK a CEFRES
Jazyk: angličtina
Didier Fassin, ředitel Centra studií politické antropologie na EHESS v Paříži a James D. Wolfesohn profesor společenských věd na Institute for Advanced Study v Princetonu, je antropolog a sociolog. Vedl několik terénních výzkumů v Senegalu, Ekvádoru, Jižní Africe a Francii. Po studiu medicíny, kde vystudoval epidemiologii a veřejné zdraví, se začal specializovat na vnitřní a infekční onemocnění a uskutečnil svůj první výzkum v oblasti lékařské antropologie, konkrétně v oblasti epidemie AIDS a dalších globálních zdravotních problémů. Poté rozvinul kritickou morální antropologii jako oblast výzkumu s cílem prozkoumat historický, společenský a politický význam morálních forem přítomných při každodenních volbách a jednáních, dále při vytváření národní politiky a mezinárodních vztahů. Nedávno provedl etnografický výzkum o státu prostřednictvím studie městské politiky a vězeňského systému. V současné době pracuje na teorii trestu, na životní politice a společenských vědách ve veřejném prostoru. Tento výzkum byl předmětem Tannerovy přednášky, přednášky Adorno a přednášek na Královské švédské akademii věd. Didier Fassin také publikuje pravidelně v novinách.
Jeho nedávno vydané monografie:
- La Force de l’ordre. Une anthropologie de la police des quartiers , Paris: Le Seuil, collection La Couleur des idées, 2011
- Économies morales contemporaines (avec Jean-Sébastien Eideliman), Paris: La Découverte, collection Bibliothèque de l’Iris, 2012
- Juger, réprimer, accompagner. Essai sur la morale de l’État (avec Yasmine Bouagga, et al.) Paris : Seuil, 2013
- La question morale. Une anthologie critique (avec Samuel Lézé), Paris : Presses Universitaires de France, 2013
- L’Ombre du monde. Une anthropologie de la condition carcérale , Paris: Seuil 2017
- Punir. Une passion contemporaine , Paris, 2017
- La vie. Mode d’emploi critique, Paris : Seuil, 2018
Přednáška je součástí série “Ethnography and Theory” organizované Ústavem etnologie FF UK.
