Přednášku v rámci semináře o soudobých dějinách Židů organizovaného Masarykovým ústavem a Archivem Akademie věd České republiky ve spolupráci s Pražským centrem židovských studií a CEFRES přednese Daniela Bartáková (MÚA AV ČR).

Místo: Seminář bude probíhat online. Přihlašte se na adrese: bartakova@mua.cas.cz.
Čas: 17:30-19:00
Jazyk: angličtina

Abstrakt (EN)

Židovská průkopnická mládežnická hnutí hrála klíčovou roli v praktické realizaci socialistického sionismu. Jejich činnost byla zaměřena na dosažení sociálních, národních, politických a kulturních cílů a, v neposlední řadě, se členové těchto hnutí aktivně zapojili do koncepce budování nového vybraného orgánu na individuální i kolektivní úrovni.

Přednáška se zaměří na diskurzivní chápání sionistického hnutí, jeho dynamických procesů a praktik formování sociálních a národních komunit, které využívaly metody bioenergie na úrovni jednotlivců i celého národa. Anatomo-politika i biopolitika se staly součástí sionistických diskursivních praktik. Přijetím těchto praktik židovští pionýři aktivně přispěli k utváření zakládajících mýtů sionistického hnutí a k negaci diaspory, která byla údajně zdiskreditována díky zženštilosti a degeneraci. Pomohli tak reprodukovat mýtus návratu do Palestiny jako jediného možného způsobu regenerace židovského národa, jeho „normalizace“ a navrácení k historii. Členové průkopnických mládežnických hnutí podporovali syntézu mezi socialismem a nacionalismem v Palestině, která měla poskytnout alternativu k pasivnímu buržoaznímu, ortodoxnímu životu otcovské generace. Myšlenka rovnosti se stala jedním z mobilizujících motivů pro spojení obou hnutí. „Červená asimilace“ se stala konkurentem sionistického hnutí a alternativou průkopnické židovské mládeže.

Přednášku v rámci semináře o soudobých dějinách Židů organizovaného Ústavem pro soudobé dějiny AV ČR ve spolupráci s Masarykovým ústavem přednes Diana Dumitru (Státní pedagogická univerzita I. Creanga, Kišiněv).

Místo: knihovna CEFRESu, Na Florenci 3, 110 00 Praha 1
Čas: 17:00-18:30
Jazyk: angličtina

Historie sovětských Židů v poválečné době je tradičně považována za temné období plné represí, vyhazování Židů ze státních aparátů a koexistence masového a státně podporovaného antisemitismu. Analýza židovské situace v sovětském Moldavsku mění tento monolitický pohled na židovskou situaci za pozdního stalinismu a dokazuje, že místní poválečná atmosféra naopak aktivně propagovala účast Židů na klíčových pozicích v Moldavsku.

Prezentace se také bude snažit osvětlit dopad této nové veřejné angažovanosti Židů a vztah mezi Židy, státními či stranickými institucemi a nežidy v sovětském Moldavsku.

Ilustrace: Moses Chubat and his Friends (Kishinev 1947)

Přednáška Ilany Miller (Chicagská univerzita) v rámci semináře Soudobé dějiny Židů, který pořádá Ústav pro soudobé dějiny AV ČR a CEFRES ve spolupráci s Židovským muzeem.

Kde: knihovna CEFRESu, Na Florenci 1420/3, Praha 1
Kdy: 17:00 – 19:00
Jazyk: anglicky

Abstrakt v angličtině

Was there such a thing as “Jewish popular culture” under communism? In this presentation, I use data collected from the publishing and film industries to examine moments of increased popularity in Jewish themes in Czechoslovak culture. While the rapid rise in interest in Jewish themes in post-communist culture has been written about extensively, few have taken seriously the possibility of widespread interest in Jewish themes under communism. By examining trends in mainstream literary and cinematic culture, I show that the 1960’s boom in interest in Jewish themes rivalled the post-communist period. While the post-communist period was heavily influenced by foreign and external cultural trends, communist era literature and films were far more domestic—both in their creation as well as in their themes and focus. Using distribution and publication data, reviews, movie posters and illustrations, this presentation explores the characteristics and qualities of Jewish popular culture under communism, particularly the role that Jewish themes played during the era of communist reform.

Ilustrace Zdeňka Chotěnovského v knize Hana Bělohradská, Bez krásy, bez límce (1964).