Tandem webinář
organizuje Catherine Perron z Ústavu mezinárodních studií pařížského SciencesPo (CERI): Výzkumná skupina migrace a mobility s Johanou Wyss (AV ČR / CEFRES) ve spolupráci s Michèle Baussant (CEFRES, CNRS) a Marií Kokkinou (CEFRES / Karlova Univerzita).
Datum: 25. března 2021, 13h30 až 15h30
Místo: Online (odkaz na Zoom setkání k dispozici níže)
Jazyk: Angličtina
Prezentace:
Christophe Bertossi – Centre for Migration and Citizenship, French Institute of International Relations (IFRI), Paris/Department INTEGER, Fellow Institut Convergences Migrations
Jan Willem Duyvendak – Sociology, University of Amsterdam (UvA), /Netherlands Institute for Advanced Study in the Humanities and Social Sciences (NIAS-KNAW), Amsterdam
Nancy Foner – Hunter College and Graduate Center, City University of New York, New York, NY, USA
Budou prezentovat speciální číslo vědeckého časopisu Journal of ethnic and migration studies : Past in the present : migration and the uses of history in the contemporary era.
Diskuze:
Wulf Kantsteiner – School of Culture and society – History subject – Aarhus University – Denmark
Evelyne Ribert – CNRS / Institut interdisciplinaire d’anthropologie du contemporain (IIAC)/ EHESS – Fellow Institut Convergence Migration
Pro více informací o programu Tandem, navštivte tuto internetovou stránku: https://cefres.cz/cs/program-tandem
Pro připojení na setkání použijte prosím tento odkaz: https://us02web.zoom.us/j/84864576020


Kulatý stůl
Datum a čas: 20. listopadu 2018, od 10:00 do 12:00
Místo: knihovna CEFRES
Organizátoři: IMS FSV UK, CEFRES a Prague Civil Sociaety Centre
Jazyk: angličtina
Hosté
- Jérôme Heurtaux (ředitel CEFRESu)
- Igor Blaževič (programový ředitel v Prague Civil Society Centre)
- Valeria Korablyova (Senior Fellow na Katedře ruských a východoevropských studií, IMS FSV UK, politolog, specializace – Ukrajina)
- Jiří Kocián (výzkumník na Katedře ruských a východoevropských studií, IMS FSV UK, specializace – Rumunsko)
Moderováno Kateřinou Královou (vedoucí Katedry ruských a východoevropských studií, IMS FSV UK)
Nedávné masové protesty v Arménii, které svrhly dlouhodobě vládnoucí hlavu státu, byly nazvány “Sametovou revolucí”. Odkazuje snad toto pojmenování na středoevropské události, kterými jsme byli svědky před třiceti lety? A pokud ano, jaké je jejich skutečné dědictví ve 21. století? Je “moc bezmocných” stále funkčním návodem na společenské a politické změny? Další zásadní otázkou je, zda jsou vůbec nenásilné protesty schopny uvést svůj program na dlouhou dobu. Jedná se snad jen o krátkodobý “zvrat”, po kterém nevyhnutelně následuje “obvyklý stav”? A konečně, co mají společného a jak se liší různá lidová hnutí v prostoru a čase?
Diskuse u kulatého stolu se bude zabývat případy masových protestů v Polsku, Ukrajině a Rumunsku, za účelem odhalit jejich specifičnost. Bude také porovnávat jednotlivé protesty s nedávnými vlny protestů v Německu, USA a dalších zemí. Hlavními otázkami ovšem bude, jaké jsou perspektivy politických změn založené na “moci bezmocných” a s jakými odezvami na masové protesty se setkáváme v globalizovaném světě.
Zde si můžete stáhnout plakát události
Páté setkání epistemologického semináře pořádáného CEFRESem a IMS FSV UK, vedené Chiarou Mengozzi (CEFRES – FF UK): Možnosti a limity využití konceptu světové literatury
Kde: knihovna CEFRESu – Na Florenci 3, 110 00 Praha 1
Kdy: každý druhý čtvrtek od 15:30 do 17:00
Jazyk: anglicky
Texty:
Franco Moretti: “Conjecture on World Literature”, New Left Review, Jan. 2000, p. 54-68.
Více o semináři zde!
Desatý setkání zimního semestru Epistemologického semináře organizovaného CEFRESem (Jérôme Heurtaux) a Institutem mezinárodních studií FSV UK (Tomáš Weiss a Mitchell Young) povede
Tereza Sedláčková (FSV UK, přidružená k CEFRESu)
Téma: Multiplicita těla
Kde: Seminář bude probíhat online. Přihlašte se na adrese: adela.landova@cefres.cz.
Kdy: 29. duben 2020 od 16:30 do 18:00
Jazyk: angličtina
Texty:
- Annemarie Mol: The Body Multiple. Ontology in Medical Practice. Duke University Press 2002. Chapter 1.
Muzea umění a jejich narativy. Patří pojem „národní” minulosti?
Diskusi u kulatého stolu organizují v rámci nového cyklu setkání Résonnances / Rezonance Filosofický ústav Akademie věd České republiky (AVČR), CEFRES, Francouzský institut v Praze a Národní galerie v Praze.
Datum: 12. března 2024, 17:00 –18:30
Místo: Veletržní palác, Národní galerie v Praze
Dukelských Hrdinů 47, Praha 7-Holešovice
Auditorium, 6. patro
Jazyk: francouzština a čeština: simultánní tlumočení zajištěno
Účastníci
Sébastien ALLARD (ředitel oddělení malby, Musée du Louvre),
Danièle COHN (profesorka estetiky a filozofie umění, Université Paris I),
Milena BARTLOVÁ (profesorka dějin umění, Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze – UMPRUM)
Anna PRAVDOVÁ (kurátorka sbírky moderního umění, Národní galerie v Praze – NGP) Moderuje: Lara BONNEAU (vědecká asistentka, Filosofický ústav Akademie věd – FLÚ AV ČR)
Abstrakt
Pokračování textu Muzea umění a jejich narativy →
V rámci cyklu Velkých přednášek Platformy CEFRES pronese sociolog Pierre Lascoumes, emeritní vedoucí výzkumu v CNRS, přednášku na téma „Můžou být elity delikventní?“ Prezentaci bude diskutovat Pavol Frič (ISS FSV UK), odborník na otázky korupce ve vztahu mezi elitami a veřejnou sférou v České republice.
Jazyk: francouzsky se simultánním tlumočením do češtiny.
Místo: CEFRES, Národní 18, Praha 1, konferenční místnost, 7. patro.
Pierre Lascoumes, vzděláním právník a sociolog (CNRS a Centrum evropských studií), vedl rozsáhlý výzkum o vnímání korupce a hospodářské a finanční kriminality. Zkoumal také dějiny a implementaci politik ochrany životního prostředí a řízení rizik. Ve své poslední knize Sociologie delikventních elit: od kriminality bílých límečků k politické korupci, kterou napsal s Carlou Nagelsovou, profesorkou kriminologie, se zabývá nedávnými silně medializovanými aférami (Bettencourt, HSBC), které prozrazují, do jaké míry je delikventnost elit ve Francii sociálně akceptovaná. Pierre Lascoumes se také věnuje divadlu, v roce 2015 vytvořil divadelní hru na základě textu kardinála Mazarina se zmínkami o aférách Jacquesa Chiraca či Jérômea Cahuzaca.