Přednášku v rámci semináře o soudobých dějinách Židů organizovaného Masarykovým ústavem a Archivem Akademie věd České republiky ve spolupráci s Pražským centrem židovských studií a CEFRES přednese Agnes Kelemen (Research Fellow in ERC Consolidator grant UnRef: Unlikely refuge?, Masaryk Institute and Archives of the Czech Academy of Sciences, Prague).

Místo: knihovna CEFRESu, Na Florenci 3, 110 00 Praha 1
Čas: 17:30-19:00
Jazyk: angličtina

Abstrakt 

Meziválečné československé univerzity a vysoké školy, kde byl vyučovacím jazykem němčina, přilákaly četné židovské studenty, kteří unikli oficiálním a neoficiálním židovským kvótám a antisemitskému násilí v kampusu ve svých domovských zemích (např. Maďarsko, Polsko, Rumunsko). Kromě xenofobie se setkali také s antisemitismem v Československu. Přesto se maďarští Židé při pohledu zpět na Československou republiku dozvěděli, že se stali obětí nacistického Německa, přehlíželi své zkušenosti s protižidovským nepřátelstvím, jako je například Aféra Steinherz (1922–23), a demonstrace za zavedení numera clausa (1929) do té míry, že je ignorují ve svých pamětech a chválí československou přívětivost. Tato přednáška představí kuriózní souhru českého nacionalismu, německých vysokých škol, akademického antisemitismu, xenofobie a zahraničních židovských studentů prostřednictvím případové studie maďarských „numerus clausus uprchlíků“, kteří studovali v Praze, Brně a Liberci v letech 1920 až 1938.

Přednášku v rámci semináře o soudobých dějinách Židů organizovaného Masarykovým ústavem a Archivem Akademie věd České republiky ve spolupráci s Pražským centrem židovských studií a CEFRES přednese Emil Kerenji (Jack, Joseph and Morton Mandel Center for Advanced Holocaust Studies; United States Holocaust Memorial Museum, Washington).

Kvůli cestovním omezením spojených s koronavirem Emil Kerenji nebude moci přijet do Prahy. Nabízíme Vám prezentaci ve formě virtuálního semináře, který se bude konat na internetu prostřednictvím videokonferenčního systému. Seminář se ovšem bude konat jen v případě, že o něj bude zájem. Prosíme Vás tedy, abyste se zaregistrovali u pí. Bartákové na bartakova@mua.cas.cz do 20. března.

Datum a čas: 26. března 2020, 15:00 – VIRTUÁLNÍ SEMINÁŘ
Jazyk: angličtina

Abstrakt

Tato přednáška bude diskutovat o dlouhodobém projektu Centra Mandel v Pamětním muzeu holocaustu Spojených států Tento projekt dokumentuje židovské vnímání a reakce na sérii událostí mezi lety 1933 a 1946, které dnes chápeme jako jednu sjednocenou událost, holocaust. Jaké byly formy pronásledování Židů, které se rozšířilo až za nacistické Německo a nakonec došlo ke genocidě? Jak byly vnímány v dané oblasti a jak geografické, politické, kulturní, ekonomické a třídní okolnosti ovlivnily tato vnímání? Jaké byly dostupné možnosti pro židovské jednotlivce, skupiny, instituce a organizace in extremis, a jaké byly typické reakce? A konečně, jak tato historie a pochopení židovské zkušenosti ovlivňuje naše chápání holocaustu? Přednáška také představí digitální zdroj, který vzešel z tohoto projektu, Experiencing History.

Přednášku v rámci semináře o soudobých dějinách Židů organizovaného Masarykovým ústavem a Archivem Akademie věd České republiky ve spolupráci s Pražským centrem židovských studií a CEFRES přednese Justyna Majewska (Jewish Historical Institute, Varšava).

Místo: knihovna CEFRESu, Na Florenci 3, 110 00 Praha 1
Čas: 17:30-19:00
Jazyk: angličtina

Abstrakt 

Židé uvěznění ve varšavském ghettu přemýšleli nejen o tom, jak přežít přítomnost, ale také nadcházející budoucnost. Den osvobození byl vypočítáván na základě fám, interpretací válečného vývoje a kabbalistických proroctví. V tomto příspěvku se, mezi různými představami o budoucnosti obyvatelů varšavského ghetta, zaměřuji zejména na perspektivu Židů činných v různých stranách a hnutí mládeže. Zabývám se otázkou, co si Židé mysleli o budoucnosti, kdy by začala a co by k ní vedlo v širším kontextu sociologie času. Primárním zdrojem použitým v tomto článku je židovský undergroundový tisk publikovaný ve varšavském ghettu.

Přednášku v rámci semináře o soudobých dějinách Židů organizovaného Masarykovým ústavem a Archivem Akademie věd České republiky ve spolupráci s Pražským centrem židovských studií a CEFRES přednese Daniela Bartáková (MÚA AV ČR).

Místo: Seminář bude probíhat online. Přihlašte se na adrese: bartakova@mua.cas.cz.
Čas: 17:30-19:00
Jazyk: angličtina

Abstrakt (EN)

Židovská průkopnická mládežnická hnutí hrála klíčovou roli v praktické realizaci socialistického sionismu. Jejich činnost byla zaměřena na dosažení sociálních, národních, politických a kulturních cílů a, v neposlední řadě, se členové těchto hnutí aktivně zapojili do koncepce budování nového vybraného orgánu na individuální i kolektivní úrovni.

Přednáška se zaměří na diskurzivní chápání sionistického hnutí, jeho dynamických procesů a praktik formování sociálních a národních komunit, které využívaly metody bioenergie na úrovni jednotlivců i celého národa. Anatomo-politika i biopolitika se staly součástí sionistických diskursivních praktik. Přijetím těchto praktik židovští pionýři aktivně přispěli k utváření zakládajících mýtů sionistického hnutí a k negaci diaspory, která byla údajně zdiskreditována díky zženštilosti a degeneraci. Pomohli tak reprodukovat mýtus návratu do Palestiny jako jediného možného způsobu regenerace židovského národa, jeho „normalizace“ a navrácení k historii. Členové průkopnických mládežnických hnutí podporovali syntézu mezi socialismem a nacionalismem v Palestině, která měla poskytnout alternativu k pasivnímu buržoaznímu, ortodoxnímu životu otcovské generace. Myšlenka rovnosti se stala jedním z mobilizujících motivů pro spojení obou hnutí. „Červená asimilace“ se stala konkurentem sionistického hnutí a alternativou průkopnické židovské mládeže.