Archiv

Moc bezmocných ve 21. století. Nenásilné protesty ve střední a východní Evropě

Kulatý stůl

Datum a čas: 20. listopadu 2018, od 10:00 do 12:00
Místo: knihovna CEFRES
Organizátoři: IMS FSV UK, CEFRES a Prague Civil Sociaety Centre
Jazyk: angličtina

Hosté
  • Jérôme Heurtaux (ředitel CEFRESu)
  • Igor Blaževič (programový ředitel v Prague Civil Society Centre)
  • Valeria Korablyova (Senior Fellow na Katedře ruských a východoevropských studií, IMS FSV UK, politolog, specializace – Ukrajina)
  • Jiří Kocián (výzkumník na Katedře ruských a východoevropských studií, IMS FSV UK, specializace – Rumunsko)

Moderováno Kateřinou Královou  (vedoucí Katedry ruských a východoevropských studií, IMS FSV UK)

Nedávné masové protesty v Arménii, které svrhly dlouhodobě vládnoucí hlavu státu, byly nazvány “Sametovou revolucí”. Odkazuje snad toto pojmenování na středoevropské události, kterými jsme byli svědky před třiceti lety? A pokud ano, jaké je jejich skutečné dědictví ve 21. století? Je “moc bezmocných” stále funkčním návodem na společenské a politické změny? Další zásadní otázkou je, zda jsou vůbec nenásilné protesty schopny uvést svůj program na dlouhou dobu. Jedná se snad jen o krátkodobý “zvrat”, po kterém nevyhnutelně následuje “obvyklý stav”? A konečně, co mají společného a jak se liší různá lidová hnutí v prostoru a čase?

Diskuse u kulatého stolu se bude zabývat případy masových protestů v Polsku, Ukrajině a Rumunsku, za účelem odhalit jejich specifičnost. Bude také porovnávat jednotlivé protesty s nedávnými vlny protestů v Německu, USA a dalších zemí. Hlavními otázkami ovšem bude, jaké jsou perspektivy politických změn založené na “moci bezmocných” a s jakými odezvami na masové protesty se setkáváme v globalizovaném světě.

Zde si můžete stáhnout plakát události

Vaření v temnotě a vytváření vazeb: Za dveřmi určenými jen pro personál

Gellnerovský seminář

Přednáška Nafsiky Papacharalampous (School of Oriental and African Studies, University of London, UK) v rámci Gellnerovského semináře organizovaného Českou asociací pro sociální antropologii (CASA) spolu s Českou sociologickou společností  a ve spolupráci s Etnologickým ústavem AV ČR a CEFRES.

Datum a čas: pondělí 19. listopadu, od 17:00
Místo: Knihovna CEFRES (Na Florenci 3, Praha 1)
Jazyk: angličtina

Abstrakt

Vaření v temnotě a vytváření vazeb: Za dveřmi určenými jen pro personál
Tento příspěvek zkoumá život šéfkuchařů a kuchařů prostřednictvím aténských restauračních kuchyní a nabízí etnografický pohled na profesionální kontext a na prostředí týmové práce. Díly Turnera (1967a, 1995) a Goffmana (1956) předkládáme často drsnou realitu pracovních podmínek kuchařů a chování šéfkuchaře.

První část příspěvku odkazující na Goffmanovu práci (1956) a řadící se do etnografického kontextu, představuje rozdělení mezi přední a zadní částí restaurací a odhaluje každodenní práci a život kuchařů. Druhá část příspěvku sleduje a analyzuje vztahy kuchařů a šéfkuchaře v kuchyni. S využitím Turnerovy práce o liminalitě (1967a, 1995) a práce Carstena (1995) o spřízněnosti studie zkoumá ponižování a zneužívání kuchařských zkušeností jejich šéfkuchaři, vytváření komunit a formování a definování nových vazeb. Prostřednictvím restauračních kuchyní v Aténách v období krize se pojem týmové práce dostává do popředí a odhaluje, jak se vytvářejí vazby v prostředí, kde je personál pod vysokým tlakem.

Bibliografie
Carsten, J., 1995. The Substance of Kinship and the Heat of the Hearth: Feeding, Personhood, and Relatedness among Malays in Pulau Langkawi. Am. Ethnol. 22, 223–241.
Goffman, E., 1956. The Presentation of Self in Everyday Life. University of Edinburgh, Edinburgh.
Turner, V., 1995. The Ritual Process: Structure and anti-structure. Transaction Publishers.
Turner, V., 1967. The Forest of Symbols, Aspects of Ndembu Ritual. Cornell University Press, Ithaca and London.

Nafsika Papacharalampous
Nafsika je v současné době PhD studentkou antropologie na Škole orientálních a afrických studií (SOAS, Univerzita v Londýně). Píše svou disertační práci o řeckých tradičních potravinách a trzích. Zaměřuje se na národní identitu, paměť, terroir a dědictví. Nafsika má magisterský titul v antropologii jídla ze SOAS a MBA z Aténské univerzity ekonomie a podnikání. Předtím psala týdenní sloupky pro online trh s potravinami v Londýně s názvem Love Your Larder, ve kterých zkoumala pojem Real Food  a nedávno začala profesionálně vařit pro pop-up restaurace v Londýně. Nafsika je také editorkou v knize receptů SOAS a vede blog o potravinách www.nafsikacooks.com, kde se věnuje své vášni jak pro vaření, tak pro psaní. Mimo jiné miluje historii jídla a nedávno začala sbírat staré kuchařské knihy.

Nadnárodní média a politika fundraisingu v arménské diaspoře

Gellnerovský seminář

Přednáška Rika Adriaanse (Central European University, Budapěšť) v rámci Gellnerovského semináře organizovaného Českou asociací pro sociální antropologii (CASA) spolu s Českou sociologickou společností  a ve spolupráci s Etnologickým ústavem AV ČR a CEFRES.

Datum a čas: čtvrtek 15. listopadu, od 17:00
Místo: Knihovna CEFRES (Na Florenci 3, Praha 1)
Jazyk: angličtina

Abstrakt (EN)

Transnational Media and the Politics of Fundraising in the Armenian Diaspora
Fundraising spectacles such as gala dinners and concerts have long been central to the culture and institutions of the Armenian diaspora. Since the early 1990s, the conversion of money into ethnicity takes on increasingly mediatized and transnational forms. My talk examines the Armenia Fund Telethon, an annual pan-Armenian spectacle broadcast from Los Angeles that collects donations for infrastructure in the unrecognized Nagorno-Karabakh Republic on the de jure territory of Azerbaijan. Through the establishment of a transnational sphere of media rituals that links up Armenians across continents, the occupation of formerly Azerbaijani-occupied lands is turned into a diasporic celebration of humanitarian ethics and cultural heritage. At the same time, diaspora activists in Los Angeles are increasingly calling for a boycott of the annual telethon by organizing competing events that criticize it for serving the interests of post-Soviet oligarchs. The appeal of these activist initiatives is analyzed in relation to unpredictable eruptions of violence in the homeland.

Rik Adriaans

Rik Adriaans nedávno úspěšně dokončil doktorské studium sociologie a sociální antropologie na Central European University v Budapešti. Ve své dizertační práci se věnoval propojení mezi vytvářením obrazu, technologickým zprostředkováním a snahami o uznání arménské diaspory v nadnárodních kruzích, které spojují postsovětskou Arménii s arménskou diasporou v Los Angeles. Rik Adriaans zároveň vede probíhající výzkum zaměřený na politiku arménské populární hudby. Jeho články se objevily v následujících časopisech: Social Analysis, Nationalities Papers, Caucasus Survey and Identities: Global Studies in Culture and Power.

Překládat romantismus v Itálii

Třetí setkání epistemologického semináře organizovaného CEFRESem a Institutem mezinárodních studií FSV UK veden

Ivana Piptová (FF UK)
Téma: Překládat romantismus v Itálii

Místo: knihovna CEFRESu, Na Florenci 3, 110 00 Prague 1
Čas: středa 14. listopadu 2018, od 16:30
Jazyk: angličtina

Texty:

  • Andras Önnerfors: „Translating discourses of the Enlightenment: transcultural language skills and cross-references in Swedisch and German eighteenth-century learned journals“, in: (ed. S. Stockhorst) Cultural Transfer through translation. The Circulation of Enlightened thought in Europe by means of translation, Amsterdam – New York, NY 2010: 209-230.

Co je to chasidismus?

Přednášku v rámci semináře o soudobých dějinách Židů organizovaného Ústavem pro soudobé dějiny AV ČR ve spolupráci s Masarykovým ústavem přednese Marcin Wodziński (Vratislavská univerzita).

Místo: knihovna CEFRESu, Na Florenci 3, 110 00 Praha 1
Čas: 17:30-19:00
Jazyk: angličtina

Abstrakt

Co je to chasidismus? Proč toho víme tak málo o jednom z nejintenzivněji zkoumaných fenoménů v židovské historii? Které historiografické předpoklady brání rozvoji našich poznatků o chasidismu? Souvisí to nějak s primárními zdroji a metodologickými přístupy? Jak by vypadal chasidismus, kdyby se k němu přistupovalo z anti-elitářského hlediska, tedy z provinčního stieblu a ne od cadikova dvora?

Tyto otázky budou jádrem rozhovoru s profesorem Wodzińskim, expertem na chasidismus, autorem Chasidismus. Klíčové otázky (Oxford University Press, 2018) a redaktorem Historického atlasu chasidismu (Princeton University Press, 2017).

Revisiting Thing Theory. An Ethnography of Prison Worlds

Přednáška Didiera Fassina

Místo: Filozofická fakulta UK, náměstí Jana Palacha, Praha 1, 2. patro, sál 200
Datum a čas: 31. října, 17:00
Organizátoři: Etnologický ústav FF UK a CEFRES
Jazyk: angličtina

Didier Fassin, ředitel Centra studií politické antropologie na EHESS v Paříži a James D. Wolfesohn profesor společenských věd na Institute for Advanced Study v Princetonu, je antropolog a sociolog. Vedl několik terénních výzkumů v Senegalu, Ekvádoru, Jižní Africe a Francii. Po studiu medicíny, kde vystudoval epidemiologii a veřejné zdraví, se začal specializovat na vnitřní a infekční onemocnění a uskutečnil svůj první výzkum v oblasti lékařské antropologie, konkrétně v oblasti epidemie AIDS a dalších globálních zdravotních problémů. Poté rozvinul kritickou morální antropologii jako oblast výzkumu s cílem prozkoumat historický, společenský a politický význam morálních forem přítomných při každodenních volbách a jednáních, dále při vytváření národní politiky a mezinárodních vztahů. Nedávno provedl etnografický výzkum o státu prostřednictvím studie městské politiky a vězeňského systému. V současné době pracuje na teorii trestu, na životní politice a společenských vědách ve veřejném prostoru. Tento výzkum byl předmětem Tannerovy přednášky, přednášky Adorno a přednášek na Královské švédské akademii věd. Didier Fassin také publikuje pravidelně v novinách.

Jeho nedávno vydané monografie:

  • La Force de l’ordre. Une anthropologie de la police des quartiers , Paris: Le Seuil, collection La Couleur des idées, 2011
  • Économies morales contemporaines (avec Jean-Sébastien Eideliman), Paris: La Découverte, collection Bibliothèque de l’Iris, 2012
  • Juger, réprimer, accompagner. Essai sur la morale de l’État (avec Yasmine Bouagga, et al.) Paris : Seuil, 2013
  • La question morale. Une anthologie critique (avec Samuel Lézé), Paris : Presses Universitaires de France, 2013
  • L’Ombre du monde. Une anthropologie de la condition carcérale , Paris: Seuil 2017
  • Punir. Une passion contemporaine , Paris, 2017
  • La vie. Mode d’emploi critique, Paris : Seuil, 2018

Přednáška je součástí série “Ethnography and Theory” organizované Ústavem etnologie FF UK.