Perin Emel Yavuz (CEFRES & FMSH) se bude během své přednášky konané v rámci Čtvrtečních seminářů Sociologického ústavu AV ČR zabývat pohledem na centrum a periferii v kontextu uměleckého obratu objevujícícho se v bratislavské avantgardě 60. – 80. let.
Jazyk: anglicky
Kde: Jilská 1, Prague 1
Pozoruhodná proměna paradigmatu, o níž se mluvilo jako o obratu v umění (turn of art), která se objevila v době 60. – 80. let 20. století, se stala po roce 2000 oblíbeným předmětem zájmu vědců v západní Evropě i ve Spojených státech. Ti se ve většině případech zaměřují na tyto geografické oblasti, které jsou vnímány jako centrum avantgardy. Avšak pokud se zaměříme na “okrajové” a další “periferní” oblasti, můžeme nahlédnout tento zřejmý etnocentrický mýtus z jiné perspektivy. Představením mikrokosmu bratislavské neo-avantgardy má tato přednáška za cíl zdůraznit chronologickou podobnost, která mezi “centrem” a “periferií” existovala. Tato studie, zaměřená na umělecká díla a na profesní dráhy umělců, si klade za cíl prostřednictvím kulturních trasferů a lokálního kontextu lépe pochopit původ tohoto uměleckého obratu.
Wokshop okolo Rogera Chartiera
Kde: Ústav české literatury AV ČR – Na Florenci 3, Praha 1, vchod C, 3. patro.
Jazyky: anglicky a francouzsky.
Program
9:30–10:00 Pavel Sládek (FF UK)
Fragility of Hebrew Printing and Its Impact (c. 1520 – c. 1650): Printing Press as an Agent of Destruction
10:00–10:30 Veronika Čapská (FHS UK)
Textual Practices, Cultural and Economic Exchange in the (Swéerts)-Sporck Milieu at the Turn of the Baroque and Enlightenment
10:30–11:00 Michael Wögerbauer (ÚČL AV ČR)
“No Applause Please or I Shall Put My Pen Down Forever”. Maria Anna Sager’s Novels Die verwechselten Schwestern (1771) and Karolinens Tagebuch (1774) and the Problem of the Near-to-non-circulation of a text
11:00–11:30 Přestávka
11:30–12:00 Claire Madl (CEFRES/ÚČL AV ČR)
Which boundaries for which Readership? Enlarging and Diversifying the Reading Public through Advertising
12:00–12:30 Daniela Tinková (FF UK)
The “Dangerous Correspondance“ of the “Red Priests“ from Moravia. The French Revolution and the Formation of a Public Space in the Czech Lands
Přednáška 18. května 2016
Místo: Francouzský institut v Praze, Štěpánská 35, Praha 1, kinosál
Vytváření digitálních sbírek, debaty o proměnách praxe čtení a psaní, zmnožení obrazovek a rozvoj trhu s elektronickými knihami – toto vše poukazuje na hluboké změny probíhající v písemné kultuře. Přesto jsou právní, estetické a kulturní aspekty v současných diskusích překryty nepřestajným tokem novinek a ostrostí probíhajících sporů.
Roger Chartier nenabízí prorocké vize, nýbrž ukazuje, že dějiny písemné kultury, zkoumané ve velmi dlouhém časovém měřítku, nám mohou pomoci dnešní změny lépe pochopit.
Historická perspektiva totiž umožňuje ujímat se základního paradoxu, tedy přetrvávání díla a plurality textů nebo stavů, v nichž je dílo zachyceno, který se týká i doby vstupu písemné kultury do digitálního světa.
Viz prezentace Rogera Chartiera:
na stránkách CEFRES
na stránkách College de France
a pozvánku na stránkách Francouzského institutu v Praze
V rámci cyklu Velkých přednášek Platformy CEFRES pronese sociolog Pierre Lascoumes, emeritní vedoucí výzkumu v CNRS, přednášku na téma „Můžou být elity delikventní?“ Prezentaci bude diskutovat Pavol Frič (ISS FSV UK), odborník na otázky korupce ve vztahu mezi elitami a veřejnou sférou v České republice.
Jazyk: francouzsky se simultánním tlumočením do češtiny.
Místo: CEFRES, Národní 18, Praha 1, konferenční místnost, 7. patro.
Pierre Lascoumes, vzděláním právník a sociolog (CNRS a Centrum evropských studií), vedl rozsáhlý výzkum o vnímání korupce a hospodářské a finanční kriminality. Zkoumal také dějiny a implementaci politik ochrany životního prostředí a řízení rizik. Ve své poslední knize Sociologie delikventních elit: od kriminality bílých límečků k politické korupci, kterou napsal s Carlou Nagelsovou, profesorkou kriminologie, se zabývá nedávnými silně medializovanými aférami (Bettencourt, HSBC), které prozrazují, do jaké míry je delikventnost elit ve Francii sociálně akceptovaná. Pierre Lascoumes se také věnuje divadlu, v roce 2015 vytvořil divadelní hru na základě textu kardinála Mazarina se zmínkami o aférách Jacquesa Chiraca či Jérômea Cahuzaca.
Kabinet pro studium vědy techniky a společnosti při FLÚ AV ČR, Program Prvouk 19 „Interdisciplinární vědy“, Pracoviště historické sociologie FHS UK a CEFRES Vás zvou na přednášku profesora Gregora McLennana.
Kde: Jinonice, U Kříže 8, Praha 5 – místnost 6022.
Jazyk: anglicky.
Přednáška proběhne v rámci cyklu Historicko-sociologických konfrontací.
Zygmunt Bauman kdysi charakterizoval přechod modernity v postmodernitu v intencích proměny intelektuálního stylu – jako posun od „legislativce“ (legislator) k „vykladači“ (interpreter). Do popředí se však dostává též další, třetí intelektuální figura: „zprostředkovatel“ (mediator), a to v souvislosti právě s tím, jak mizí jakýkoliv ostrý kontrast mezi modernitou a postmodernitou. V přednášce rozvinu a rozšířím stávající, poněkud nejasný obsah pojmu intelektuálního zprostředkování nebo též mediování a to tak, že se zaměřím na pozdního Stuarta Halla, jakožto na mimořádného zprostředkovatele/mediátora v posledních padesáti letech kritického sociálního myšlení. Tento krok však obsahuje přezkoumání několika obecně přijímaných tezí o roli Halla v kulturálních studiích. To, že se z něj stal významný intelektuální zprostředkovatel/mediátor bylo též podmíněno jeho schopností uchovat si jasnou míru „legislativní” intelektuální polohy, v tomto případě jeho kontinuální (avšak pružnou) loajalitu k Marxismu. Následně se budu zabývat (též souhlasně) velmi odlišným případem Arnošta Gellnera. Ten je někdy považován za tak moderního legislativce (a tím pádem za „eurocentrika“ a ideologického „sekularistu“), že pro čím dál význačnější „postsekulární“ rámec našeho chápaní současnosti může přispět jen omezeně.
Gregor McLennan je profesorem sociologie a vedoucí katedry School of Sociology, Politics and International Studies, University of Bristol. Na pozadí své předešlé práce o Marxismu, pluralismu a sociologii a kulturálních studií, profesor McLennan ve svých současných textech zkoumá teoretické výzvy, které představují poskolonialsimus a postsekularismus.
Kontakt:
– Filip Vostal (FLÚ AV ČR, CEFRES) (filip.vostal@gmail.com),
– Nicolas Maslowski (FHS UK) (nicolas.maslowiski@gmail.com),
– Marek Skovajsa (FHS UK) (marek.skovajsa@fhs.cuni.cz).
K
abinet pro studium vědy, techniky a společnosti při Filosofickém ústavu AV ČR a CEFRES Vás zvou na sympozium.
Kde: Filosofický ústav AV ČR, conference room (124a), Jilská 1, Prague 1.
Jazyk: angličtina.
Náš svět je charakterizován konfliktními a často nesouměřitelnými časy. V současné sociální analýze představuje zkoumání napětí mezi různými časy, toho, jak se k sobě vztahují a jejich specifik samostatné výzkumné téma. Půldenní symposium si klade za cíl prozkoumat teoretické a metodologické otázky, které řeší měnící se povahu sociálních časů a to, jak souvisí s širší socio-ekonomickou a kulturní změnou, včetně celkové dynamizace života a práce. Příspěvky na sympoziu se budou zabývat různými percepcemi času, způsoby negociace a časovými taktikami různých aktérů ve společnosti; též tím, jak instituce a jedinci ztělesňují odlišné časové aspekty pozdně moderní sociální reality a i tím, jak je proces sociální akcelerace udržovaný různými strategiemi jednání.
Program
10.30: Introduction & Opening
EXPLORING SOCIAL TEMPORALITIES
10.45 – 11.15: Immediacy, liveness, ceaselessness: foundations and consequences of the contemporary news environment – Marek Šebeš (PF JU)
11.15 – 11.45: Having no time in empty time: temporalities of the homeless – Petr Vašát (SOÚ AV ČR)
JUST HOW FAST IS ACCELERATED MODERNITY?
12.00 – 12.30: Coping with acceleration: triaging strategies and the new asceticism – Mark Carrigan (University of Warwick)
12.30 – 13.00: Fast modernity: ‘deflationary’ notes – Filip Vostal (FLÚ AV ČR & CEFRES)
13.00-13.30: Closing discussion
