Archiv

Covid-19: Práce z domova a management

CEFRES vás zve na mezinárodní panelovou diskuzi organizovanou na téma:

Co nám říká sanitární krize o rozvoji podniků a organizaci práce.

Datum: Čtvrtek 25. března 2021, v 17h30
Kde: Online (Zoom, odkaz níže)
Jazyk: Angličtina

Organizována:

Vincentem Montenero, PhD v oblasti managementu, CEFRES / MIAS-CVUT

S účastní těchto expertů:

Cristina Cazorzi, PhD v oblasti managementu, EMEA Dispute Manager, Whirlpool
Daniel Prokop, PhD v oboru sociologie, ředitel výzkumného institutu  PAQ Research
Julie Landour, PhD v oboru sociologie, profesor na univerzitě Paris-Dauphine
Jean-François Chanlat, PhD v oboru sociologii, profesor na univerzitě Paris-Dauphine

Pandemie se hluboce dotkla řízení podniků a vztahů na pracovišti. Po určitě době vynaložené na přizpůsobení se situace většina podniků zavedla kroky, které jim pomohly odpovědět na požadavky klientů. Podle mnohých manažerů tato výjimečné situace jen zrychlila tendence, které již existovaly, jak bylo možné vidět s rychle vzrůstajícím počtu zaměstnanců, kteří začali pracovat z domova. Krize byla také výzvou, na kterou bylo potřeba reagovat potřebnými změnami: být rychlejší, zamyslet se nad počtem pracovním cest, změnit metody řízení organizací, zlepšit integraci nových zaměstnanců.

Mnohé otázky se nabízejí:

  • Co zůstane z těchto změn týkajících se funkce společností po krizi?
  • Jak se na tyto změny zaměstnanci adaptují?
  • Jaké jsou důsledky krize co se týče sociálních vazeb na pracovišti, psychosociálních problémů, rozdělení zaměstnanců a špatné integrace nových zaměstnanců?

Za účelem najít odpovědi na tyto otázky se shromáždí francouzští a čeští experti a budou diskutovat o datech týkajících se podniků a profesních vztahů, současných i budoucích,

Událost na Facebooku: https://fb.me/e/DwO2jTlW

Pro vstup na online konferenci klikněte prosím tento odkaz:  https://us02web.zoom.us/j/84711376944

Covid 19, management a průmyslové organizace: jak manažeři a vedoucí pracovníci vnímají krizi ve střední Evropě

Vincent Montenero, MIAS (Praha)

bude přednášet v semináři  Současné otázky. Úvahy o krizi organizovým CEFRESem.

Datum: Středa, 7. dubna, 12h30 až 13h50
Místo: Online na Zoomu
Organizátoři:  Maria Kokkinou (post-doktorandka v CEFRESu / Univerzita Karlova), Jérôme Heurtaux (CEFRES)
Jazyk: francouzština

Pro účast v semináři klikněte na následující odkaz :
https://us02web.zoom.us/j/84097191940

Pro více informací o semináři a jeho programu navštivte tuto stránku : http://cefres.cz/fr/seminaires/penser-les-crises.

Cosi nepatrného v jidiš. Koncepční rámce pro studium polsko-jidišských kulturních výměn ve 20. století

Přednášku v rámci semináře o soudobých dějinách Židů organizovaného Ústavem pro soudobé dějiny AV ČR ve spolupráci s Masarykovým ústavem přednese Karolina Szymaniak (Univerzita ve Vratislavi).

Místo: knihovna CEFRESu, Na Florenci 3, 110 00 Praha 1
Čas: od 17h do 18h30
Jazyk: angličtina

Abstrakt

Když v roce 1988 básník Marcin Świetlicki formuloval ve své dnes slavné básni ostrou kritiku rétoriky kulturní opozice, napsal: “Místo toho, aby řekli: Bolí mě zuby, jsem hladový, jsem osamělý (…) / říkají tiše: Wanda / Wasilewska, Cyprián Kamil Norwid, / Józef Piłsudski, Ukrajina, Litva / Thomas Mann, Bible a nakonec cosi nepatrného v jidiš“. Jak ukázala Eugenie Prokop-Janiec, v 80. letech se jidiš stalo součástí nezávislé kultury a jeho používání se stalo formou odporu. Ale co bylo toto nedefinované “nepatrné cosi” a jaká tradice podporovala jeho přítomnost v polském diskurzu? Jaký význam a jaký obsah mu byl svěřen? Jak se tato tradice podepisuje na současných představách o polské židovské minulosti a na způsobu, jakým píšeme o kulturní historii v Polsku?

Přednáška bude probíhat formou diskuse o stávajících a dalších možných přístupech ke studiu polsko-jidišských kulturních výměn ve 20. století, dále o jejich mezích a důsledcích. Jedná se o pracovní prezentaci na probíhajícím projektu. Nahlédnutím do historie polsko-jidišských kulturních vztahů, jejich diskurzu a jejich interpretování skrze různé pohledy na kulturní studie, se výzkum snaží navrhnout další způsoby konceptualizace dějin kultury v Polsku. Tento přístup zohledňuje aspekty menšin, respektuje jejich nezávislost a vytváří prostor, ve kterém se toto “nepatrné cosi” stává komplexním polyfonním jevem, který má svá vlastní pravidla.

Core-periphery

7. týden epistemiologického semináře oganizovaného IMS / CEFRESem představí

Zach Lavengood (Doktorand FSV UK)
Téma: Koncept “Core-periphery”

Organizátoři: Jérôme Heurtaux (CEFRES), Claire Madl (CEFRES), Tomáš Weiss (FSV UK) a Mitchell Young (IMS FSV UK)
Kde: online
Pro registraci kontaktujte : claire(@)cefres.cz
Kdy: Středa, 10. března, 16:30 až 18:00
Jazyk: Angličtina

Text ke čtení:

  • Shannon, T. R.  “The Contemporary World-system”. In : T. R. Shannon, An Introduction to the World-System Perspective (pp. 85-124). Boulder: Westview Press, 1996.

Conservative mobilizations in transnational perspective

Conservative mobilizations in Central Eastern Europe in transnational perspective

International Conference

Date: 8-9 December 2022
Location: CEFRES Library
Organizers:
– CEFRES
– Institute of Political Studies, Faculty of Social Sciences, Charles University
– Research Group (GDR)  “Connaissance de l’Europe médiane”, CNRS,
– The French Ministry of Higher Education and Research – PARCECO Programme
Convenors:  Anemona Constantin (CEFRES / Charles University), Valentin Behr (CNRS, Centre Européen de Sociologie et de Science Politique)
Language: English, French

Program

Day 1, 8 December 2022

09:30 : Welcome coffee & snacks
10:00 : Opening remarks, Mateusz Chmurski, Director of CEFRES
10:15 : General introduction, Valentin Behr & Anemona Constantin

10:30–12:00 – Panel 1 – Intellectuals’ engagements and the transnational circulation of ideas
Chair : Ronan Hervouet (CEFRES / Université de Bordeaux)
Discussant: Jakub Franek (IPS, Faculty of Social Sciences, Charles University)

10:30 : Alihan Mestci (CESSP, Paris I University/CNRS/ EHESS), “Erdoğan regime. The expertise on the issue of the “legitimate culture”

10:50 : Anemona Constantin (CEFRES / IPS, Faculty of Social Sciences, Charles University), “How the conservative intellectuals do mobilize? Reflections on the emergence of a conservative International”

11:10 Discussion

11: 30 : Q&A

12.00-13.30: Lunch

13:30–15:30 – Panel 2 – Espaces intermédiaires et registres de mobilisation conservatrice
Chair: Michèle Baussant (ISP-CNRS / ICM / CEFRES)
Discussant: Annie Collovald (ISP-CNRS / Paris Nanterre University)

13:30 : Marie-Hélène Sa Vilas-Boas (CREDA, IHEAL / ERMES / Paris 3 University – Côte d’Azur University) “The ‘truth’ as a programm. Production of the political offer and religious references among the Bolsonarists in Rio (online)

13:50 : Aurélie Stern (CETOBaC, EHESS / Galatasaray University), “All descendants of Attila? The Turkish presence at the Macar Turan Kurultayı identity festival in Hungary.”

14:10 : Adrien Nonjon (CREE, INALCO), “Technology as a tool of the conservative renewal in Baltic space? The case of the prometheist new-right wings”

14:30 : Discussion

14:50 : Q&A

15.30-16.00: Coffee break

16:00–18:30 –Panel 3 – Late socialism and illiberal post-communism in perspective
Chair: Valentin Behr (CESSP, Paris I University / CNRS / EHESS) & Anemona Constantin (CEFRES / Charles University)

16:00 : Michal Kopeček (Czech Academy of Sciences): “Compromise in the Rule-of-Law: politics of liberal constitutionalism and the Rule of Law doctrines in East Central Europe after 1989”

16:20 : Laure Neumayer (Picardie University “Jules Verne”): The transformations of Central European anti-Communism after 1989

16:40 : Jérôme Heurtaux ( Paris-Dauphine University) : “When left-wing historians and activists re-read the communist past in Poland” (online)

17:00 : Julian Waller (IERES / George Washington University) (online): “‘Illiberalism’ in the East but ‘postliberalism’ in the West? Conceptualizing and mapping ideological dissent from Eastern Europe to America” (online)

17:20 : Discussion

17:40 : Q&A

18.30: End of Day 1

19:30 : Dinner

Day 2: 9 December 2022

9:00–11.00 – Panel 4 – Civil society and grassroots mobilizations
Chair: Valentin Behr (CESSP, CNRS)
Discussant: Pavel Barša (Faculty of Arts, Charles University)

9:00 : Eve Gianoncelli (Maison francaise d’Oxford) The forms and limitations of metapolitics: the case of the European Conservative (tbc)

9:20 : Marcin Ślarzyński (Institute of Philosophy and Sociology, Polish Academy of Sciences), “From the rituals of rebellion to the rituals of power? Local cultural and political practices of right-wing civil society organizations in Poland before and after taking power in 2015”

9:40 : Adrien Beauduin (CEFRES / Central European University), “Learning from the West? Western sources of the Czech parliamentary far-right”

10:00 : Discussion

10:20 : Q&A

11:00-11:30: Coffee break

11:30–13:30: Panel 5 – Legal order, moral order and illiberal identities within the conservative realm
Chair: Fedora Parkmann (CEFRES / Faculty of Arts, Charles University)
Discussant: Zora Hesová (Faculty of Arts, Charles University)

11: 30 : Natasza Quelvennec (CESSP, Paris I University / CNRS / EHESS), “Gender on trial. A legal think tank at the heart of the conservative international”

11:50 : Victor Hugo Ramirez-Garcia (LIPHA, Paris-Est Créteil University), “European institutions’ response to conservative backlash. The case of transnational justice and gender education”

12:10 : Paul Gradvohl (Paris 1 University), “Moral order, social order and (inter)nationalist circulations during the 20th and 21st centuries”

12:30 : Discussion

12:50 : Q&A

13:30: End of Day 2 

Conférence-débat: Transformation, dégradation, perte des objets scientifiques

Untitled1

Centre d’histoire et de théorie de la sociologie et le CEFRES vous invitent à la conférence-débat

Transformation, dégradation, perte des objets scientifiques

La conférence principale « De la disparition des objet de science » sera prononcée par le Professeur Olivier Clain (Université Laval à Québec).

Depuis près d’un demi-siècle, l’histoire des sciences s’est affranchie du schème d’un progrès linéaire qui mènerait les hommes de science de découverte en découverte. Ainsi, au moment de leur introduction dans le discours scientifique, les concepts de paradigme et de révolution scientifique, tout comme celui d’épistémè, par exemple, ont témoigné de la nouvelle attention portée aux ruptures qui affectent l’histoire des savoirs. Or, à l’encontre des « inventions », des « constructions » ou des « généalogies » qui figurent aujourd’hui encore au cœur de la plupart des travaux, et donc contre la préférence ainsi manifestée pour le versant « constructif » de l’histoire, nous souhaitons attirer l’attention sur un phénomène moins abordé, pour ne pas dire négligé, celui des « disparitions ».

Disparition n’est pas absence. Autrement dit on peut poser un certain nombre de questions relatives à la disparition des objets de savoir qui se manifestent dans l’histoire des disciplines : comment le savoir abandonne-t-il ses objets et que devient « le site » qui leur donnait consistance, à savoir les solutions aux problèmes et les questions dont ils étaient les témoins? Quelles traces les objets scientifiques eux-mêmes laissent-ils et quels retours opèrent-ils éventuellement? Existe-t-il une logique de la disparition qui renvoie à la structure du réel lui-même? Ces questions revêtent peut-être une importance particulière pour des disciplines dans lesquelles les grandes ruptures et les révolutions scientifiques sont difficiles à repérer, comme c’est le cas pour les sciences sociales.

Langue : français.

Lieu : CEFRES, Štěpánská 35, 5e étage.

Pour tout renseignement, contacter Jan Maršálek: jan.marsalek@fsv.cuni.cz