Centre d’histoire et de théorie de la sociologie et le CEFRES vous invitent à la conférence-débat
Transformation, dégradation, perte des objets scientifiques
La conférence principale « De la disparition des objet de science » sera prononcée par le Professeur Olivier Clain (Université Laval à Québec).
Depuis près d’un demi-siècle, l’histoire des sciences s’est affranchie du schème d’un progrès linéaire qui mènerait les hommes de science de découverte en découverte. Ainsi, au moment de leur introduction dans le discours scientifique, les concepts de paradigme et de révolution scientifique, tout comme celui d’épistémè, par exemple, ont témoigné de la nouvelle attention portée aux ruptures qui affectent l’histoire des savoirs. Or, à l’encontre des « inventions », des « constructions » ou des « généalogies » qui figurent aujourd’hui encore au cœur de la plupart des travaux, et donc contre la préférence ainsi manifestée pour le versant « constructif » de l’histoire, nous souhaitons attirer l’attention sur un phénomène moins abordé, pour ne pas dire négligé, celui des « disparitions ».
Disparition n’est pas absence. Autrement dit on peut poser un certain nombre de questions relatives à la disparition des objets de savoir qui se manifestent dans l’histoire des disciplines : comment le savoir abandonne-t-il ses objets et que devient « le site » qui leur donnait consistance, à savoir les solutions aux problèmes et les questions dont ils étaient les témoins? Quelles traces les objets scientifiques eux-mêmes laissent-ils et quels retours opèrent-ils éventuellement? Existe-t-il une logique de la disparition qui renvoie à la structure du réel lui-même? Ces questions revêtent peut-être une importance particulière pour des disciplines dans lesquelles les grandes ruptures et les révolutions scientifiques sont difficiles à repérer, comme c’est le cas pour les sciences sociales.
Langue : français.
Lieu : CEFRES, Štěpánská 35, 5e étage.
Pour tout renseignement, contacter Jan Maršálek: jan.marsalek@fsv.cuni.cz
I. zasedání semináře CEFRESu 2021-2022
Conducting fieldwork in the post-socialist countryside. Crossed perspectives on ethnographic research in Mongolia and Belarus
Kdy: ve středu 6. října 2021, ve 16:30
Kde: v CEFRESu a online (k registraci napíšte na adresu claire(@)cefres.cz)
Jazyk: angličtina
Hosté:
Veronika Gruca (doktorandka na univerzitě Paris-Nanterre a v CEFRESu)
&
Ronan Hervouet (profesor sociologie na univerzitě v Bordeaux hostující v CEFRESu s podporou CNRS v roce 2021-2022)
Veronique Gruca and Ronan Hervouet will both present their research based on fieldworks respectively led in Mongolia and Belarus, and cross perspectives in order to address issues regarding the access to the fieldwork, the ways of conducting research, and the use of gathered ethnographic data. Through the focus on two different research subjects – rituals and family stories in rural Mongolia, everyday politics in rural Belarus – the aim is to raise broader epistemological questions and lead to a common reflection on the ways of constructing ethnographic research.
3. zasedání Semináře CEFRESu 2021–2022
Co způsobil psací stroj bankovní instutici? Praktiky byrokracie, materialita a logika kapitalismu v pozdní habsburské monarchii
představí
Mátyás Erdélyi, post-doktorandský výzkumník v CEFRESu a na Univerzitě Karlově (FHS)
Kdy: 3. listopadu 2021 v 16:30
Kde: v CEFRESu a online (k registraci napíšte prosím na mail claire(@)cefres.cz)
Jazyk: angličtina
Abstrakt
V této přednášce představím svůj současný vědecký projekt, který se zabývá praktikami byrokracie v bankovnictví na přelomu 19. a 20. století z pohledu materiality kancelářské práce. Jinými slovy, tento projekt rekonstruuje vznik moderní kanceláře tím, že spojuje „triviální” detaily kancelářské práce s mnohostrannou identitou úředníků. Na základě případové studie několika spořitelen v dualistické monarchii, projekt zkoumá, jak se logika kapitalismu zhmotňovala a ztělesňovala v různých podobách, jak byly praktiky byrokracie implantovány do těla a rukou úředníků. Co přesně, a jakým způsobem, to samotní úředníci dělali?
Přednášku v rámci semináře o soudobých dějinách Židů organizovaného Ústavem pro soudobé dějiny AV ČR ve spolupráci s Masarykovým ústavem přednese Marcin Wodziński (Vratislavská univerzita).
Místo: knihovna CEFRESu, Na Florenci 3, 110 00 Praha 1
Čas: 17:30-19:00
Jazyk: angličtina
Abstrakt
Co je to chasidismus? Proč toho víme tak málo o jednom z nejintenzivněji zkoumaných fenoménů v židovské historii? Které historiografické předpoklady brání rozvoji našich poznatků o chasidismu? Souvisí to nějak s primárními zdroji a metodologickými přístupy? Jak by vypadal chasidismus, kdyby se k němu přistupovalo z anti-elitářského hlediska, tedy z provinčního stieblu a ne od cadikova dvora?
Tyto otázky budou jádrem rozhovoru s profesorem Wodzińskim, expertem na chasidismus, autorem Chasidismus. Klíčové otázky (Oxford University Press, 2018) a redaktorem Historického atlasu chasidismu (Princeton University Press, 2017).
Mezinárodní workshop
Organizátoři: Benedetta Zaccarello (CEFRES) a Kannan Muthukrishnan (Francouzský institut v Pondicherry)
Partneři: CEFRES a Francouzský institut v Pondicherry
Kde: Francouzský institut v Pondicherry, Indie
Kdy: 7. a 8. března 2019
Jazyk: angličtina
Program
7. března 2019
9:30 Zahájení Prof. Frédéricem Landy, ředitel IF Pondicherry
10:00
Blok 1 – Methodological and Theoretical Standpoints
- Dr. Benedetta Zaccarello (CEFRES, Prague / CNRS-MEAE)
- Mr. Kannan M. (IF Pondicherry)
11:00 Pauza na kávu
11:15
- Dr. Jayanta Sengupta (tajemník a kurátor Victoria Memorial Kolkata), téma: mezinárodní problémy týkající se archivních praktik
- Prof. Subbarayalu (IF Pondicherry), téma: archivy: historický přehled
13:00 Oběd
14:00
- Mr. Peter Heehs (historik, zakladatel archivu Sri Aurobindo Ashram Archives), téma: historie Sri Aurobindo Ashram Archives
- Mr. Rengaiyah Murugan (Madras Institut of Development Studies v Chennai, vedoucí knihovny), téma: tamilské rukopisy a archivy
- Dr. Roland Wittje (IIT, Chennai), téma: sbírky a archivy: historie vědy a technologie
16:00 Pauza na kávu
16:15
- Dr. Anupama K. (IFP), téma: sbírky z ústavu Ekologie Francouzského institutu v Pondicherry
- Mr. Venkat Srinivasan (archivář, Indian Institute of Science, Bangalore), téma: digitální reprezentace archivů v Indian Institute of Science
Komentovaná prohlídka výstavy (rukopisy palmových listů komentovaných Dr. Devi Prasad a sbírky fotografií komentovaných Dr. Rameshem Kumarem a sbírky z ústavu Ekologie komentovaných Dr. Anupama K.)
8. března 2019
Blok 2 – Archives Beyond Borders and Mindsets
Část 1: Archives: Trans-cultures and Post Colonialisms
9:30
- Prof. Albert Dichy (IMEC, Caen, vedoucí literárních sbírek)
- Dr. Chandramohan (kurátor Governmental Oriental Manuscript Library, Chennai), téma: koloniální období, palmový list a rukopisy ze sbírky “MacKenzie”
11:00 Pauza na kávu
- Mr. Richard Hartz (výzkumník, Sri Aurobindo Ashram Archives), téma: mezikulturní aspekty Sri Aurobindo Ashram Archives
- Dr. G. Sundar (ředitel Roja Muthiya Research Library, Chennai), téma: archivace tamilštiny ve 20. století
13:00 Oběd
14:00
Část 2: Oral Traditions and Visual Heritage in the Age of Digital Archives
- Dr. C.S Lakshmi (ředitel Sound and Picture Archives for Research on Women, Mumbai), téma: archivace svědectví žen, orální archivy
- Mr. Prashant Parvatneni (Kabir Project, Bangalore), téma: budování archivu “Kabir Project”
- Ms. Ranjani a Mr. Faizal (Keystone Foundation), téma:budování archivu “Keystone Foundation”
16:00 Pauza na kávu
16:15
- Dr. Alexandra De Heering (IF Pondicherry), téma: přístup do vizuálních archivů
- Mr. Gopinath Sricandane (IF Pondicherry), téma: vizuální médium a archivy
- Dr. Pierre Triomphe (Institut national du Patrimoine, Paris), téma: odkaz a archivy
16:30 Diskuze u kulatého stolu
Zakončení workshopu
Přednáška Sabine Arnaud (Centre Alexandre Koyré, EHESS)
Kdy: středa 3. května, 18:30–20:00
Kde: Francouzský institut v Praze, 5. patro, Štěpánská 35, Praha 1
Jazyk: anglicky
Anotace
Nadšení, které vzbudil vynález mluvícího stroje, bylo vyústěním dvou hlavních filosofických témat 18. století − řeči jako znaku civilizace a polemiky kolem člověka–stroje. V souvislosti s rozvojem výuky řeči u tzv. hluchoněmých žáků považovali někteří lidé mluvící stroj za prostředek, který rozšíří přirozené možnosti člověka, resp. přispěje k rozvoji nových způsobů mezilidské komunikace. Jiní si dokonce mysleli, že mluvící stroje mohou být úspěšně využívány při výuce řeči a artikulace. Mluvící stroj byl tak zároveň zdrojem okouzlení i strachu − jestliže stroje mohou mluvit, může být řeč považována za charakteristiku specificky lidskou? A jestliže je řeč mechanická, co potom odlišuje člověka od zvířete? V rámci své přednášky se pokusím zanalyzovat, jakým způsobem francouzští filozofové, inženýři, spisovatelé a pedagogové 18. století uvažovali nad osvojováním jazyka a jak vnímali vztah mezi tělem, strojem a řečí vzhledem k tehdejším názorům a postojům vůči lidství jako takovému.
Ilustrace: Plakát Mluvící hlavy (Têtes parlantes) od Abbého Micala
