Projekt NaNo spadá pod výzkumný program SAMSON: Sciences, Arts, Médicine et Normes Sociales (vědy, umění, lékařství a společenské normy) a účastní se jej pařížská Sorbonna, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, Varšavská univerzita a středisko CEFRES.
V rámci projektu Nature(s) et Normes, Přirozené a normy, který vznikl spoluprací Institutu polské kultury, výzkumné jednotky UMR 8224 EUR’ORBEM a střediska CEFRES (Francouzského ústavu pro výzkum ve společenských vědách) bude uvedena série seminářů a workshopů, jejichž hlavním tématem je analýza procesu utváření společenských norem. V jejich průběhu tak bude studován normativní řád modernity, jejíž reprezentace a koncepty budou zkoumány pohledem spojujícím nejen umění, literaturu a společenské a přírodní vědy, ale i lékařský diskurs. Vědci a vědkyně se zaměří na střední a východní Evropu a v potaz budou brát též Rusko a normativní procesy, které na jeho území probíhaly v době intenzivní modernizace. Ta byla klíčovým momentem pro rozvoj evropské modernity a probíhala od druhé poloviny osmnáctého století až do druhé poloviny století dvacátého.
Zvláštnosti, kterými se proces modernizace vyznačoval, stejně jako jejich uchopení a popis v rámci výše zmíněných vědních oborů, se vymykají obecně přijímaným kategoriím, kterými jsou například opoždění jedné skupiny vůči skupinám ostatním, jejich nápodoba, dohnání či snaha o ně. Není pochyb, že liberální demokracie nikdy nebyla silnou stránkou daných kulturních oblastí. To ale neznamená, že se v jejich rámci nemohly rozvíjet myšlenky a formy společenského jednání, jejichž povaha může být pokládána za modernizační a protihegemonickou – podněcovaly a respektovaly totiž emancipační hnutí a politické záležitosti z nich vzešlé, utvářely myšlenky, jak spolupracovat, a hnutí, v nichž tato spolupráce probíhala, zakládali horizontální sítě, jež hrály důležitou roli v procesu demokratizace a konečně otevřely dveře k novým směrům nejen v umění, ale i v lékařství, přírodních či společenských vědách. Během seminářů budeme vycházet z pracovní hypotézy, že postoje a texty, jež vznikaly v silně totalitárních režimech (což je případ oblastí devatenáctého a dvacátého století, jež stojí ve středu našeho zájmu), mohly napomoci procesu společenských změn, být příklady alternativního jednání vůči pravidlům společenského života a dohromady tak společně být reakcí na kulturu kapitalismu a její rozličné následky. Členové projektu NANO budou zkoumat nejen utváření státní politiky, ale i uměleckou a vědeckou činnost jednotlivců či zrod a vývoj sítí, které usnadnily šíření myšlenek vzniklých při modernizaci probíhající v těchto kulturních prostředích a tak otevřou dveře na pole historie idejí.
Výzkumný projekt bude uskutečňován formou seminářů a workshopů, které se budou soustředit na dvě hlavní otázky. První z nich spočívá v tom, jak interakce mezi důležitými odvětvími modernizace (mezi uměním, medicínou, společenskými a přírodními vědami) formovala rámec společenských norem ve střední a východní Evropě. A naopak, jak dobře zavedené společenské normy, které se lišily v závislosti na regionu a na společenské třídě, ovlivnily směrování vývoje vědecké a umělecké činnosti.
Výzkum v této oblasti započaly nejen práce polského týmu (badatelé a badatelky, kteří se zabývají na příklad otázkou sémiotizace přírody, norem týkajících se tělesnosti či toho, co určovalo historickospolečenské normy sexuality a práva na plození potomstva), ale od roku 2016 také týmu českého (který spadá pod druhou výzkumnou osu střediska CEFRES nazývanou „Normy a jejich transgrese“ a jež stojí za již několika publikacemi a vědeckými událostmi) a od roku 2020 týmu francouzského (v rámci projektu SAMSON, viz stránku tomuto projektu věnovanou www.samson.hypotheses.org). Plán výzkumného projektu pro zmíněné období byl vypracován oběma týmy ve Varšavě v březnu 2022.
Spojení těchto dvou prvků zajišťuje hladší průběh výzkumného programu a zvětšuje jeho mezi oborový dosah. Nadcházející semináře se budou týkat otázek na pomezí věd jak společenských (literárních a kulturních studií, historie kinematografie a fotografie, sociologie a historie vědy), tak přírodních či lékařských. Za cíl si kladou společné vypracovaní nové perspektivy, z jejíž pozice budeme moci studovat diskurzy, zkušenosti a důležité společenské fenomény týkající se procesu modernizace. S historií modernizace se úzce pojí mnoho rozličných témat, jako na příklad práva na plození potomstva, diskurz, jež je upravuje, rámec „fyzických norem“ a „handicapu“, režimy tělesnosti a sexuality, nakládání s přírodními zdroji a zahrnutí přírodních jevů do procesu budování národa. Jsou to tedy otázky, jež jsou neméně klíčové i v dnešních současných konfliktech, a některé z nich se týkají inkluzivní politiky, předsudků a jazykových prostředků, jež mají za následek vylučování jedinců ze skupiny. Zabýváme se též sémantizací krajiny, kterou vytvořily státy s cílem udržování některých z forem paměti – jako na příklad paměti heroické či monumentální – či aby naopak potlačily jiné z nich, jak tomu bylo v případech traumatizujících zahanbujících zkušeností, kterými bylo na příklad šoa.
Jak se výzkumné týmy vzájemně doplňují a šíří znalosti do veřejného prostoru?
Mezi další oblasti výzkumu patří rovněž zkoumání společenských norem, rozpoznání zdrojů, ve kterých pramení, analýza jejich proměn v průběhu historie a tázání se na jejich „přirozenost“. To umožňuje nahlížet na dynamiku procesu modernizace – jak v Evropě západní, tak v Evropě východní – novým pohledem. Projekt se zapojuje do živých v současnosti vedených debat, v nichž otázka společenských norem figurujících v politickém diskursu, v pojetí společnosti a v každodenním životě hraje ústřední roli – a to aniž by pozbyl svého akademického charakteru. Tím projekt Přirozené a normy překračuje hranice tradičně pojímané akademické práce, nicméně stále se drží pravidel vědecké práce. Všichni členové týmu mohou čerpat z toho, že skupina z Polského kulturního institutu se již několik let podílejí na budování veřejného společenského prostoru, oživování kultury v širokém slova smyslu a účasti na současných společenských debatách. Naopak polští kolegové mohou využívat vědeckých zkušeností a mezinárodní sítě spolupráce, jež získali členové týmu francouzského. Některými ze zásluh polského týmu jsou pak šíření povědomí širší veřejnosti, do níž se zapojují různými způsoby, jako na příklad pořádáním debat, workshopů či kulturních akce, vedením plodného dialogu s novými způsoby vědecké mezioborové spolupráce, na níž se v současné době pracuje i ve Francii. Klíčová role týmu střediska CEFRES, která tkví ve zprostředkování a navazování francouzsko-české a francouzsko-středoevropské spolupráce v humanitních vědách, bude cenným přínosem, neboť se bude díky Platformě vědecké spolupráce, založené v roce 2015, opírat o přednostní vztahy s Univerzitou Karlovou a Českou akademií věd.
Tento projekt, který si za cíl klade rozvíjet dlouhodobou vědeckou spolupráci evropského rozsahu, má být pokračováním prací, které již vykonal tým UMR 8224 Eur’ORBEM. Mezioborový aspekt může být posilněn díky zapojení „humanitní biomedicíny“ (která je rozvíjena na Sorbonně) do projektu SAMSON. Po dvou letech prvotního výzkumu je třeba, aby došlo k otevření se vůči zahraničním zemím, a to navzdory obvyklým překážkám mezi západem a východem, a aby bylo možné rozšířit, posílit a udržovat spolupráce, které již započaly. Vědkyně a vědci z týmu UMR 8224 Eur’ORBEM těží z již dlouhotrvající mezinárodní vědecké sítě sahající do zemí, jejichž kulturu studují, stejně jako do evropských a amerických institucí, a publikovali několikero článků a knih v jazycích a zemích, jimiž se zabývají. Projekt přispěje k rozvinutí a posílení již existující sítě spolupráce, za pomoci institucionálního partnerství s Varšavskou univerzitou, se kterou naše týmy spolupráci již několik let jak co do vzdělávání (můžeme uvést například francouzsko-polské magisterské studium) tak co do vědy (jako příklad četných kolokvií a workshopů můžeme zmínit to o úzkém a vzájemně obohacujícím vztahu psychoanalýzy a literatury (2014), o ženské umělecké tvorbě (2016), o emocích a léčbě (2018), o normativitě v diskursu o paměti (2018), o sdílení konceptů literaturou, vědou a filosofií (2018)). Projekt se bude moci opírat rovněž o prostředky, které poskytne aliance evropských univerzit 4EU+, jejíž součást tvoří také Sorbonna, Varšavská univerzita a Univerzita Karlova.
Nezanedbatelnou součástí projektu je také vzdělávání prostřednictvím vědeckého výzkumu. Jeho záměrem je zapojit do jeho běhu několik doktorandů (Astrid Greve Kristensen, Tatiana Drobot, Vojtěch Pojar) a postdoktorandů (Mathieu Lericq, Ange Pottin) a umožnit jim tak účastnit se na vytváření mezinárodní vědecké sítě a představovat své výzkumné projekty, jež tematicky souvisí s projektem NANO. Tito doktorandi a postdoktorandi budou začleněni do všech etap vývoje projektu (jako je organizace vědeckých sezení či práce na administrativních úkonech). Na blogu budou publikovány příspěvky doktorandek a doktorandů z obou univerzit, a to především zprávy z konferencí a workshopů, rezenze, překlady a zprávy dokumentárního charakteru.
Program semináře pro akademický rok 2022/2023 je k nahlédnutí zde.