Výzva k podávání přihlášek do Programu na podporu doktorandů (od 2. roku studia) z Francie a zemí Visegrádské čtyřky
Uzávěrka na podávání přihlášek: 16. března 2025 (výzva uzavřena) Období mobility: 1. září 2025 – 31. srpna 2026
CEFRES nabízí finanční podporu za účelem mobility na dobu jednoho roku pro doktorandy a doktorandky nejméně ve 2. ročníku doktorského studia zapsané na univerzitě ve Francii, Maďarsku, Polsku, Slovensku nebo České republice. Program této finanční podpory se týká mladých vědců, jejichž práce se vztahují k jedné z výzkumných os CEFRESu .
Financování bude poskytováno ve výši 12 000 EUR /300 000 Kč ročně.
Podmínkou je dobrá úroveň angličtiny, znalost francouzštiny je výhodou. Vybraní doktorandi se zapojí do týmu CEFRESu v Praze a aktivně budou se účastnit vědeckých akcí ústavu.
Výzva k podávání přihlášek: výzkumně-pedagogický pobyt na pařížské École des hautes études en sciences sociales (EHESS)
V rámci dohody o spolupráci podepsané EHESS, CEFRES, Akademií věd České republiky (AVČR) a Univerzitou Karlovou (UK) a v rámci partnerství mezi EHESS a CEFRES, které byly uzavřeny, aby podporovaly vědeckou výměnu mezi Francií a Českou republikou v oblasti humanitních a společenských věd, přijme EHESS na měsíční pobyt (mezi únorem a červnem nebo mezi říjnem a prosincem 2025) jednu vědkyni/vyučující či jednoho vědce/vyučujícího z AV ČR nebo UK, a to za finanční podpory Francouzského velvyslanectví v České republice.
Délka pobytu: jeden měsíc Období: mezi únorem a červnem nebo mezi říjnem a prosincem 2025 Datum uzávěrky k podání přihlášek: 30. listopadu 2024
„Od stranické pravdy k třídní pravdě”: portrét italského „Operaismo“ jako kacířství (1956–1969)
Výzkumné oblasti 1 a 2
Allavenův doktorandský výzkum se zaměřuje na italskou větev „nové levice“, jež vznikla po roce 1956 jako intelektuální síť a zároveň jako aktivistické skupiny pohybující se na periferii partyzánské levice. Jeho tématem jsou zejména časopisy spojené s hnutím „Operaismo”, konkrétně Quaderni rossi a Classe operaia, jejichž archivy (pracovní poznámky, dopisy, zápisy z jednání, osobní zprávy) Allavena zkoumá pomocí hybridních metod. Používá nástroje z oboru sociálních dějin politických idejí, sociologických dějin politických stran a sociologie politických krizí a mezinárodních mobilizací.Pokračování textu Julien Allavena – Výzkum & CV→
“Jews in Cheb (Eger) in the High and Late Middle Ages”
Kontakt: kajetan.holecek[@}cefres.cz
Výzkumná osa 3 – Věci, stopy, mapování: prostor v jeho každodennosti
Ve své disertační práci se zabývám postavením Židů v městském prostoru Chebu, města na česko-německém pomezí. Vzhledem k tomu, že židovská komunita v tomto městě patřila k nejstarším a nejpočetnějším v zemích Koruny české, vnímám ji jako reprezentativní ukázku středověké židovské komunity. Místní situace tak může posloužit jako cenná případová studie pro pochopení role židovských obyvatel v prostoru středověkých měst. Primárním cílem mého výzkumu je definovat roli Židů ve středověké městské společnosti na základě analýzy sociálních interakcí v městském prostoru a odpovědět tak na otázku: „Jak bychom měli mluvit a přemýšlet o Židech v městském prostoru?“Pokračování textu Kajetán Holeček – Výzkum & CV→
“Filosofie selhání: Aktivní omyl v Hegelově Fenomenologii ducha”
Kontakt: Josefina.formanova(@)cefres.cz
Research Area 2 – Normy & transgrese
Motivací mého výzkumu je skutečnost, že jedním z určujících faktorů sociálních vazeb v současné společnosti je uznání a úspěch. V důsledku toho jsou společenské vztahy často strukturovány jako vztahy kontroly. V situacích, v nichž je žádoucí přiznat limity vlastní kontroly a upustit od aktivity, která má vše činit bezvýhradně disponovatelným, se pak ukazuje, že člověk ztrácí schopnostzpasivnět. V širším záběru svého výzkumu proto zkoumám pasivní moment jednání jako nedílnou součástí života ve smysluplných vztazích, a jeho různé modely. Předpokládám přitom, že jednání autonomního jedince vyžaduje moment ustoupení z vlastních záměrů, a tvrdím, že třebaže taková zkušenost přináší osobní zklamání, může zároveň přispívat k obnově smyslu pro vztahy k okolí i vztahů samotných. Svůj výzkum opírám o analýzu zkušenosti selhání, která z mého hlediska strukturu jednání pozoruhodným způsobem nasvěcuje. Pokračování textu Josefína Formanová – Výzkum a CV→
My doctoral research revolves around the international acknowledgment of a localized artistic movement, specifically focusing on unofficial Russian art from the latter half of the 20th century, which defied the Soviet doctrine of socialist realism. Through an analysis of its artistic and market valuation process, I explore four pivotal reception and dissemination hubs: French, German, Anglo-Saxon, and East European contexts. Leveraging a database of visual artists who challenged state-sanctioned norms of creativity in the USSR during the 1950s-1960s, my thesis delves into the individual and collective trajectories of these artists. Moreover, it underscores the pivotal role played by a diverse cohort of actors, both domestic and foreign, whose interest in this art emerged during the early stages of the thaw period, actively contributing to its dissemination and legitimization. Pokračování textu Vera Guseynova – Výzkum & CV→
Francouzský ústav pro výzkum ve společenských vědách
Allavenův doktorandský výzkum se zaměřuje na italskou větev „nové levice“, jež vznikla po roce 1956 jako intelektuální síť a zároveň jako aktivistické skupiny pohybující se na periferii partyzánské levice. Jeho tématem jsou zejména časopisy spojené s hnutím
Motivací mého výzkumu je skutečnost, že jedním z určujících faktorů sociálních vazeb v současné společnosti je uznání a úspěch. V důsledku toho jsou společenské vztahy často strukturovány jako vztahy kontroly. V situacích, v nichž je žádoucí přiznat limity vlastní kontroly a upustit od aktivity, která má vše činit bezvýhradně disponovatelným, se pak ukazuje, že člověk ztrácí schopnost zpasivnět. V širším záběru svého výzkumu proto zkoumám pasivní moment jednání jako nedílnou součástí života ve smysluplných vztazích, a jeho různé modely. Předpokládám přitom, že jednání autonomního jedince vyžaduje moment ustoupení z vlastních záměrů, a tvrdím, že třebaže taková zkušenost přináší osobní zklamání, může zároveň přispívat k obnově smyslu pro vztahy k okolí i vztahů samotných. Svůj výzkum opírám o analýzu zkušenosti selhání, která z mého hlediska strukturu jednání pozoruhodným způsobem nasvěcuje.