Všední život a politika: jejich vztah v poválečné komunistické Evropě (1945–1991)

Formy politizace v dnešním Bělorusku v souvislostech s odporem proti režimu a masovými represemi

Výzkumná osa 2 – Normy a jejich transgrese

Kontakt: ronan.hervouet(@)cefres.cz

Ronan Hervouet je profesorem sociologie na Univerzitě v Bordeaux a členem Centra Émile Durkheima (UMR 5116), kde v letech 2016 až 2019 zastával funkci zástupce ředitele. V roce 1998 získal agregaci v ekonomických a společenských vědách, v roce 2004 doktorát na Univerzitě v Bordeaux a v roce 2018 habilitaci ve společenských vědách na École Normale Supérieure-Paris Saclay. V letech 1999 až 2001 učil v běloruském Minsku na Evropské univerzitě humanitních věd na Francouzsko-běloruské fakultě politologie a administrativy a v letech 2009 až 2019 byl v témže městě spoluředitelem Francouzsko-běloruského centra politologie a evropských studií. V letech 2005 až 2020 působil jako docent na Fakultě sociologie na Univerzitě v Bordeaux. Vyučoval také na Collège universitaire français v Petrohradě (v roce 2018) a v Moskvě (v roce 2019).
Ve svém vědeckém výzkumu se zaměřuje na všední život občanů žijících v autoritářských režimech. Je autorem dvou monografií, jež se zabývají současným Běloruskem z etnografického hlediska; první z nich je Dača blues aneb Všední život a diktatura v Bělorusku (francouzsky Datcha blues. Existences ordinaires et dictature en Biélorussie (Belin, 2009)), druhou Po čem touží tyrani: politická etnografie každodenního života v Bělorusku (francouzsky Le goût des tyrans. Une ethnographie politique du quotidien en Biélorussie (Le Bord de l’eau, 2020), anglicky A Taste for Oppression. A Political Ethnography of Everyday Life in Belarus (Berghahn Books, 2021)).
Jakožto člen střediska CEFRES se zabývá ze sociologicko-historického hlediska každodenním životem v Bělorusku a jeho vztahem k politice v komunistické poválečné Evropě (v letech 1945–1991) a výzkumem rozličných forem politizace v současném Bělorusku v kontextu masových represí a odporu proti režimu.

Jeho výzkum spadá do vědeckého programu střediska CEFRES zejména pod dvě ze tří výzkumných os – vyjadřuje se nejen k otázkám vyvstávajícím v rámci osy 2 Normy a jejich transgrese, ale i k těm v rámci osy 3 Věci, stopy, mapování: prostor v jeho každodennosti. Protože se zabývá jak vztahem panujícím mezi každodenním životem a politikou v komunistické Evropě, přesuny obyvatel a způsoby, jimiž se tito obyvatelé distancují a vyvazují z normativních a normalizačních snah státu, tak důvody, které stojí za odporem vůči Běloruskému režimu – a tedy i performativními snahami norem, které Lukašenkův režim vznáší –, spadá pod osu 2. Součást osy 3 pak tvoří díky následujícímu. Způsob, jímž se lidé v komunistické Evropě ve svém každodenním životě vztahovali k politice a k politickému diskursu, jež byl na tomto území šířen ve velkém měřítku, vykazoval formy zájmu, který byl nepřímý. Takováto vyhýbavost vůči politice se někdy ukazovala v tak zvaném třetím prostoru, kde se skutečné já dokázalo projevit snadněji. Byly jím jak kuchyně v sovětských bytech, v nichž se potají odehrávaly hovory, jež nesouhlasily s režimem a překračovaly normy jím vytyčené, tak zahrady, záhony a dači, kde městští obyvatelé nacházeli prostor, kde se mohlo vyjádřit nejen jejich já, ale i vědomí jejich vlastní důstojnosti, a lesy, řeky a hory, kam se jezdilo stanovat a zpívat, studovat, mluvit a debatovat s ostatními a které byly daleko od měst, kam normalizační a disciplinární dohled politické moci dopadal mnohem častěji a nebyl v nich ničím neobvyklým. Je tedy vidět, že tyto způsoby, jimiž lidé unikali před politikou, mají svoji specifickou geografii a že debata o ní může být vedena v rámci osy 3, stejně jako diskuse, jíž může podnítit skutečnost, že odpor vůči režimu v Bělorusku má rovněž prostorový rozměr – symbolické přeznačení prostor, jež nabývají politického významu, jako jsou vnitrobloky či balkony, a politizace městských prostor, mezi něž patří na příklad veřejné prostory či velké dopravní tepny.

Monografie:

• A Taste for Oppression. A Political Ethnography of Everyday Life in Belarus, Oxford et New York, Berghahn Books (« Anthropology of Europe ») 2021 .
• Le goût des tyrans. Une ethnographie politique du quotidien en Biélorussie, Lormont, Le Bord de l’eau (« Documents ») 2020.
• Charles-Henry Cuin, François Gresle et Ronan Hervouet, Histoire de la sociologie. De 1789 à nos jours, Paris, La Découverte (« Grands Repères / Manuels »), quatrième édition entièrement refondue et mise à jour, 2017.
• Datcha blues. Existences ordinaires et dictature en Biélorussie, Paris, Belin (« Europes centrales »), 2009. [1ère édition : 2007, Montreuil, Aux lieux d’être (« Mondes contemporains »)].

Editované monografie:

• Charles-Henry Cuin et Ronan Hervouet (dir), Durkheim aujourd’hui, Paris, PUF (« Le lien social »), 2018.
• Elisabeth Gessat-Anstett, Caroline Dufy et Ronan Hervouet (dir.), Quelles hiérarchies sociales en Europe ?, Paris, Pétra (« Europes : terrains et sociétés »), 2009.

Editovaná speciální vydání odborných periodik:

• Revue d’études comparatives Est-Ouest, « Mondes ruraux et marchés dans l’Europe post-communiste » (dossier – numéro double – coordonné par Caroline Dufy et Ronan Hervouet), vol. 48, n° 1-2, 2017.
• Agora. Débats / jeunesses, « Jeunes générations en Europe : regards croisés Est-Ouest » (dossier coordonné par Pierre-Marie Chauvin, Caroline Dufy, Elisabeth Gessat-Anstett et Ronan Hervouet), n° 45, 2007.

Recenze:

• « The Moral Economy of the Kolkhoz Worker, Or Why the Protest Movement in Belarus Does Not Seem to Concern the Collectivized Countryside», Slavic Review, vol. 80, n° 1, 2021, pp. 61-68.
• « A Political Ethnography of Rural Communities under an Authoritarian Regime. The Case of Belarus », Bulletin de méthodologie sociologique / Bulletin of Sociological Methodology, vol. 141, 2019, pp. 85-112.
• « Socialisme de marché et gouvernement des campagnes en Biélorussie », Revue d’études comparatives Est-Ouest, vol. 48, n°1-2, 2017, pp. 85-110 (avec Alexandre Kurilo et Ioulia Shukan).
• « Des épouses dominées ? Mariages transnationaux, inégalités dans le couple et parcours de vie en France de femmes russes, biélorusses et ukrainiennes », Recherches familiales, n° 14, 2017, pp. 95-106 (avec Claire Schiff).
• « The Heritage of Soviet Paternalism in the Belarusian Countryside : The Moralization and Folklorization of the Social World », Mir Rossii [The Universe of Russia. Journal for Sociology and Ethnology – Moscou], vol. 25, n° 4, 2016, pp. 30-51 (avec Alexandre Kurilo).
• « Usages du passé et ordre social en Biélorussie. L’histoire d’un prêtre charismatique aux prises avec son passé criminel », Ethnologie française, vol. 44, n° 3, 2014, pp. 409-420.
• « Le ‘socialisme de marché’ dans la Biélorussie de Loukachenko : égalitarisme, néopatrimonialisme et dépendance extérieure », Revue Internationale de Politique Comparée, vol. 20, n° 3, 2013, pp. 97-113.
• « Travailler ‘bénévolement’ pour la collectivité : les subbotniki en Biélorussie postsoviétique », Genèses. Sciences sociales et histoire, n° 78, 2010, pp. 87-104 (avec Alexandre Kurilo).
• « Datchas et mémoires familiales en Biélorussie », Ethnologie française, vol. 37, n° 3, 2007, pp. 533-540.
• « L’économie du potager en Biélorussie et en Russie », Études rurales, n° 177, 2006, pp. 25-42.

Články:

• « Portraits de Biélorusses en temps de révolution », Carnets de Terrain. Le blog de la revue Terrain, 5 août 2021 : https://blogterrain.hypotheses.org/17300
• « Les kolkhozes de Loukachenko : un regard ‘terre à terre’ sur la Biélorussie », AOC media – Analyse Opinion Critique, 8 septembre 2020 : https://aoc.media/analyse/2020/09/07/les-kolkhozes-de-loukachenko-un-regard-terre-a-terre-sur-la-bielorussie/
• « La tradition soviétique des subbotniki dans la Biélorussie de Loukachenko », La Revue russe, n° 41, 2013, pp. 25-36.
• « Authoritarianism from Below. Lessons from Ethnographic Studies in Belarus, The Anthropology of East Europe Review, vol. 31, n° 2, 2013, pp. 19-29: http://scholarworks.iu.edu/journals/index.php/aeer/article/view/4242
• « Dachas and vegetable gardens in Belarus. Economic and subjective stakes of an ‘ordinary passion’ », The Anthropology of East Europe Review, vol. 21, n° 1, pp. 159-168: https://scholarworks.iu.edu/journals/index.php/aeer/article/view/374

Kapitoly v kolektivních monografiích:

• « La postérité de l’œuvre de Durkheim (1858-1917) cent ans après», in Cuin Charles-Henry et Hervouet Ronan (dir.), Durkheim aujourd’hui, Paris, PUF (« Le lien social »), 2018, pp. 1-20 (avec Charles-Henry Cuin).
• « The Metamorphoses of the Dacha : Some Processual Thinking », in Dépelteau François et Savoia Landini Tatiana (dir.), Norbert Elias and Empirical Research, New York, Palgrave Macmillan, 2014, pp. 179-196 (avec François Dépelteau).
• « Les datchas en Biélorussie et en Russie dans les années 1970 et 1980: accès, formes et usages différenciés », in Nadège Ragaru et Antonela Capelle-Pogacean (dir.), Vie quotidienne et pouvoir sous le communisme. Consommer à l’Est, Paris, Karthala (« Relations internationales »), 2010, pp. 427-456.
• « Biélorussie. Mémoires et ruptures de vie de citoyens soviétiques », in Jérôme Heurtaux et Cédric Pellen (dir.), 1989 à l’Est de l’Europe. Une mémoire controversée, La Tour d’Aigues, Editions de l’Aube (« Monde en cours »), 2009, pp. 203-227.
• « ‘Être à la datcha’. Éléments d’analyse issus d’une recherche exploratoire », in François Dépelteau et Aurélie Lacassagne (dir.), Le Bélarus : l’état de l’exception, Québec, Presses de l’Université Laval, 2003, pp. 257-317.

Recenze knih:

• Gouverner la vie privée. L’encadrement inégalitaire des séparations conjugales en France et au Québec d’Émilie Biland (ENS Éditions, 2019), Revue française de sociologie, volume 61, n° 3, 2020, pp. 483-486.
• Sociology in Russia. A Brief History de Larissa Titarenko et Elena Zdravomyslova (Palgrave Macmillan, 2017), Revue française de science politique, volume 69, n° 1, 2019, pp. 184-186.
• Une paradoxale oppression. Le pouvoir et les associations en Russie de Françoise Daucé (CNRS éditions, 2013), Le Mouvement Social, n° 260, 2017, pp. 157-160.
• On a mangé nos moutons. Le Kirghizstan, du berger au biznesman de Boris Pétric (Belin / Editions de la MSH, 2013), Revue française de science politique, volume 63, n° 6, pp. 1228-1229.
• « La Biélorussie, dernière dictature d’Europe » [lecture critique de : Brian BENETT, The Last Dictatorship in Europe. Belarus under Lukashenko, Londres, Hurst & Company, 2011 ; Valéri KARBALEVITCH, Le satrape de Biélorussie. Alexandre Loukachenko, dernier tyran d’Europe, Paris, François Bourin Editeur (« Les moutons noirs »), 2012 ; Andrew WILSON, Belarus. The Last European Dictatorship, New Haven et Londres, Yale University Press, 2011], Revue française de science politique, volume 63, n° 3-4, 2013, pp. 684-687.
• Crisis and the Everyday in Postsocialist Moscow d’Olga Shevchenko (Indiana University Press, 2009), Europe-Asia Studies, volume 65, n° 4, 2013, pp. 774-776.
• Dacha Idylls: Living Organically in Russia’s Countryside de Melissa L. Caldwell (University of California Press, 2011), Cahiers du Monde russe, volume 51, n°4, octobre-décembre 2010, p. 740-743.
• Le troc dans le marché. Pour une sociologie des échanges dans la Russie post-soviétique de Caroline Dufy (L’Harmattan 2008), Genèses. Sciences sociales et histoire, septembre 2009, n° 76, pp. 164-167.
• L’étreinte soviétique de Nicolas Hayoz (Droz, 1997), Revue Française de Sociologie, janvier-mars, volume 41, n° 1, 2000, pp. 181-183.

Digitální hra jako historická reprezentace – medievalismus a česká historická kultura 

Výzkumná osa 3 – Věci, stopy, mapování: prostor v jeho každodennosti

Kontakt: jan.kremer(@)cefres.cz

Mým hlavním tématem je výzkum reprezentací minulosti v digitálních hrách, jejich konstrukce vývojáři a recepce hráči. V České republice hraje nějakou digitální hru více než polovina obyvatel a průměrný věk hráček je přes třicet let. O obsahu her se v mainstreamových médiích však mnoho nemluví, akademičtí historici je dosud ignorují. Přitom tituly odehrávající se v minulosti nebo ty dějinami inspirované pravidelně obsazují vrchní příčky žebříčků prodejnosti. Nedávné výzkumy dokazují, že zmíněné hry se díky své interaktivitě, performativitě a imerzivitě staly vlivným historickým médiem. Tato nová forma populární historie prakticky odráží i ovlivňuje naši historickou kulturu, tj. „jak chápeme, vyjednáváme i komunikujeme o minulosti v současnosti“. Pokračování textu Jan Kremer: Výzkum & CV →

Stát, nacionalismus a panslavismus za “éry Metternichů” (1815–1848) – příklad Srbů z Pešti a Budína

Výzkumná osa 1 – Přemístění, vykořenění, odchýlení: lidé, vědění, praktiky

Kontakt: dusan.ljuboja(@)cefres.cz

Můj výzkum je zaměřen na vzájemný vztah mezi myšlenkami panslovanského a nacionalismu v srbském kulturním kruhu v Peštově Budíně v první polovině devatenáctého století. Vybral jsem si tuto konkrétní srbskou komunitu jako případovou studii, vzhledem k jejich ústřednímu významu pro srbské “národní probuzení” ve výše uvedeném období. To, co učinilo tuto komunitu výjimečnou, byl jejich přístup k tiskařskému lisu Budínské univerzity, což z nich udělalo lídry ve výrobě a distribuci znalostí mezi všemi Srby žijícími ve východní a střední Evropě. Navíc měli úzké vazby na panslovanské hnutí té doby a především na jeho hlavní protagonisty, jako byli Ján Kollár a Pavel Jozef Šafárik. Svým výzkumem hodlám nejen ukázat vzájemný vztah mezi oběma ideologiemi (panslovanský a romantický nacionalismus), ale také ukázat, jak byly upraveny a transformovány v srbském kontextu. Pokračování textu Dušan J. Ljuboja: výzkum & CV →

Textualized Memories. Toward a Generic History of Psychoanalytic Discourses and Practices

Research Area 2 – Norms & Transgressions

This project explores biographical and autobiographical narrative strategies developed by psychoanalysts and describes the varied roles played by biographies, memoirs, and autobiographies within psychoanalytic literature. By analyzing both published and unpublished egodocuments this project introduces and develops the theory of “lifewriting turn” in the history of psychoanalytic literature with a special emphasis on the generic specificity of psychoanalysts’ life writing. Sigmund Freud’s close collaborators such as Fritz Wittels, Helena Deutsch, Siegfried Bernfeld, Marie Bonaparte, Edoardo Weiss, Max Schur, and Theodor Reik, alongside Ernest Jones, have contributed significantly to the reinterpretation and transformation of the genre of biography, memoir, and autobiography in 20th century.

This project proposes the first systematic description of the biographical and autobiographical narrative strategies developed by Freud’s eminent disciples. The in-depth and systematic description will be based on a throughout research in their published and unpublished egodocuments such as autobiographies, memoirs, biographies, autobiographical and self-analytical notes. The numerous published biographies, memoirs, and autobiographies of Freud’s close associates, as well as their previously unpublished – and largely unknown – archival notes, drafts, and interviews’ manuscripts, have not received sufficient interest and reflection in the light of genre theory, as well as the cultural history of writing practices.

CV

Education and professional experience

2022-2025: Research-and-teaching assistant at the University of Warsaw, Institute of Polish Culture

2019–2023: Ph. D., Cultural Studies, Paris-Sorbonne/University of Warsaw, summa cum laude
Dissertation title: “Narrative Assemblages. Theories and Practices of Psychoanalysis in Central Europe Between Self-Analysis, Life Writing, and Fiction”
Jury members: Professor Antal Bókay, Professor Adam Lipszyc, Professor Josef Fulka, Professor Marta Rakoczy (UW), Professor Małgorzata Smorąg-Goldberg (Paris-Sorbonne), Professor Adam Bžoch, Professor Paweł Rodak, Professor Agnieszka Karpowicz, Professor Clara Royer, Professor Justyna Kowalska-Leder, Professor Roman Chymkowski

2017–2019: MA in cultural studies and literary studies, Paris-Sorbonne – University of Warsaw, summa cum laude

2016–2017: BA in cultural studies, University of Warsaw (Institute of Polish Culture), summa cum laude

Publications (selection):

Books

2023 : Theories and Practices of Psychoanalysis in Central Europe. Narrative Assemblages of Self-Analysis, Life Writing, and Fiction, Routledge (Publication date: October 13, 2023)

2021: Auto-ekonomie zapisu Juliana Ochorowicza. Codzienne praktyki piśmienne i badawcze psychologa [Julian Ochorowicz’s Self-Economies. The Psychologist’s Everyday Writing Practices], University of Warsaw Press.

2020: Obrazy czarności. Wyobraźnia imperialna i różnica rasowa w niemieckiej kulturze XIX i XX wieku. Siedem szkiców z antropologii wrogości, Wydawnictwa Uniwersytetu Warszawskiego [The Images of Blackness. Imperial Imagination and Racial Differences in German Culture of the 19th and 20th centuries. Anthropology of Hostility — Seven Sketches], University of Warsaw Press.

Edited Books

2021: Imago psychoanalizy. Antologia [Imago of Psychoanalysis. An Anthology], ed. by Agnieszka Sobolewska. Trans. Marek Chojnacki and Tadeusz Zatorski, Słowo/obraz terytoria.

Peer-reviewed articles in academic journals

2024: “Psychoanalytic Readings of the Soul: The Birth of Psychography and the New Strategies of Psycholiterary Portraiture,” Biography: An Interdisciplinary Quarterly, vol. 46, no. 2.

2022: “Theories and Practices of Psychoanalysis in Central Europe Immediately after World War II”, The International Journal of Psychoanalysis, forthcoming.

2022: “Freud’s Queer Fellow: Georg Groddeck Between Psychoanalytic Theory and Literary Modernism,” Oxford German Studies, vol. 51, no. 1, pp. 45-76.

2021: “Isidor Sadger’s Images as the Other. Psychoanalysis Between Life Writing and Literary Experimentalism,” Biography: An Interdisciplinary Quarterly, vol. 44, no. 4, pp. 561-578.

2020: “The Images of Blackness: Savages, Workers and the Emergence of the Counterimagination in Germany (1884-1925),” Theoretical Practice, vol. 36, no. 2, pp. 137–74.

2019: “Freud’s Disciples Between Biography and Autobiography. Towards a Collective History of the Psychoanalytic Movement,” Autobiography, vol. 13, no. 2, pp. 19–30.

2019: “Freud Museums. Art, Materiality, and Psychoanalysis,” Theories and Practices of Visual Culture, 2019, no. 23.

Grants and Scholarships

2023-2024: Research Association at CEFRES, Prague

2023-2024: a visiting scholar at the University of Illinois Chicago under the Bekker Scholarship (NAWA Programme)

2023: FNP START 2023 scholarship for the best young Polish scientists (with distinction for outstanding achievements)

2022-2025: Scholarships of the Ministry of Science and Higher Education for outstanding young scientists

2022-2023 Research Association at CEFRES, Prague

2022: Józef Tischner Award and Junior Visiting Fellow at the Institute for Human Sciences,Vienna

2021–2022: Research Fellowship and Mobility Grant at CEFRES, Prague.
2021–2023: National Science Center Scholarship in Grant Project “Life writing competitions. Memoir-writing practices in Poland 1918-1939 (analysis – reception – meaning),” 2020/37/B/HS2/02154

2019–2023: Scholarship for Ph. D. students at the University of Warsaw.

2018–2022: Diamond Grant Award funded by the Polish Ministry of Science and Higher Education for the research project “Between Autoanalysis and Autobiography. Everyday Writing Practices of Freud’s First Disciples,” DI2017 004647.

Budování národa v Beninu v letech 1894 až 1975 ve středoevropské perspektivě

Kontakt: honore.banidje(@)cefres.cz

Honoré Banidjè je doktorandem v oboru historie na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy.

je doktorandem historie na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy. Jeho výzkum se zabývá tématem Budování národa v Beninu v letech 1894 až 1975 ve středoevropské perspektivě. Porovnává národní vývoj nástupnických států po zániku centrálních cisářství, v Africe hlavně Beninské republiky, a ve střední Evropě Československa. Pokračování textu Honore Banidje : Výzkum & CV →