Dějepisectví a historie umění v dialogu. Úvahy o funkci map ve Warburgově ikonologii

Sedmé sezení frankofonního mezioborového semináře CEFRESu 2023–2024: Mapa a hranice. 
V tomto roce bychom chtěli začít zpochybněním aktu vymezování a zobrazování (ať už se jedná o území, období nebo trajektorie), tedy prostřednictvím interdisciplinarity jednotlivých disciplín zpochybnit mapy a hranice.

Místo konání: Knihovna CEFRESu, Na Florenci 3, Praha 1
Kdy: pátek 14. červen 2024 od 10 hod.
Jazyk: francouzština

Speaker: Lara BONNEAU, Filosofický ústav Akademie věd ČR, přidružená pracovnice CEFRESu
Discussant: Danièle COHN, Université Paris 1

Byla tendence ke zdobnosti v grafice překážkou vědeckého rozvoje kartografie? Jinými slovy, musela se kartografie zbavit svého uměleckého rozměru, příliš citlivého a emocionálního, aby se mohla stát planimetrickou abstrakcí? To byly ústřední otázky německého historika umění Abyho Warburga, který považoval kartografické gesto za jeden ze způsobů, jak se psychologicky distancovat od smyslového. Tím, že mapování dává obrysy tomu, co je ve vnímané zkušenosti prezentováno jako pohyblivé, proměnlivé, dokonce chaotické, tím, že tomu přiřazuje místo v rámci řádu (kosmos) a tím, že to prezentuje spíše v prostoru než v čase, získává funkci spíše psychologickou: poskytuje subjektu jakési pevné body, v nichž se může ukotvit, a tím se distancovat od reality. Nicméně, jak ukazují astrologické horoskopy plné různých démonů, kartografie se nedokázala zcela oprostit od dimenze strachu a touhy, jež utvářela náš vztah ke světu a vesmíru. Mapy mají nepochybně jakýsi citlivý “kosmetický” rozměr, který pravděpodobně ale není v přímém rozporu se snahou nastolit kosmický řád. Ve snaze studovat způsob, jak se přítomnost těchto démonů v historii kartografie proměňovala a do jaké míry poskytovala živnou půdu pro ikonografickou tradici a pro vědecké snahy o ovládnutí myšlenkového prostoru, byl Aby Warburg veden k tomu, aby nakreslil… mapy. Mapy toho, jak se měnily a migrovaly motivy a styly. Mapy “forem patosu” od Athén po Babylon, a od Babylonu po jižní a severní Evropu. Na základě nedávné práce Phillipa Despoixe (2023) se pokusíme představit funkci kartografie ve warburgovské ikonologii.

The End of the Five Solitudes? Towards a Linguistic and Cultural Map of Contemporary Montreal

Sixth session of the 2023-2024 CEFRES Francophone Interdisciplinary Seminar The map and the border
In 2023, we would like to start by beginning by questionning the very act of bordering and representing (a territory, a period, a trajectory), in short, thanks to the interdisciplinarity of our respective disciplines, to question the map and the border.

Location: CEFRES, Na Florenci 3, Prague 1
Date: Friday 10th, May 2024 from 10am to 12pm CET
Language: French

Speaker: Eva Voldřichová – Beránková  (Faculty of Arts, Charles University)
Discussant: Mateusz Chmurski (CEFRES)

Abstract

In 1945, Hugh MacLennan’s renowned novel Two Solitudes explored the cultural alienation between Quebec’s French-speaking and English-speaking populations. Over three centuries, language, religion and socioeconomic factors have traditionally acte as barriers between these communities, fostering coexistence rather than integration. Since the 1980s, a revived academic interest in Montreal’s Yiddish culture had led to discussions of a “third solitude” characterizing certain Jewish diasporas in Canada. Simultaneously, a cultural and political renaissance among First Nations and Inuit peoples has been decribes as the “fourth solitude”, reflecting their unique life experiences. Today, authors of migrant literatures frequently evoke a “fifth solitude”, encompassing immigrants, their descendants, and native Quebecers who explore themes of exile and cultural adaptation. Montreal emerges as a historical nexus of these “five solitudes”, each shaping the city’s landcape and narrative. By examining specific neighborhouds, insights can be gained into how diverse linguistic and cultural communities have become ingrained in Montreal’s urban fabric, expanding across space and time. Through their literary contributions, they offer distinctive perspectives on the Canadian metropolis, contributing to its intricate linguistic, cultural and mental map. As Prime Minister Justin Trudeau commits to addressing the “trauma of historical solitudes”, consideration is given to the practical tools available to realize this aspiration.

View the complete seminar program for 2023-2024 here.

Sociální prostor, geografický prostor, reprezentace prostoru a literatura

V rámci šestého sezení mezioborového frankofonního semináře CEFRESu 2023-2024 Mapa a hranice budeme zkoumat otázku samotného vymezování a znázorňování (území, období, trajektorie), tedy budeme uvažovat o mapě a hranicích skrze vzájemné prolínání výzkumných oblastí, jimiž se jednotliví účastníci zabývají.

Kde: knihovna CEFRESu, Na Florenci 3, Praha 1
Kdy: pátek 12. dubna, 10:00–11:30
Jazyk: francouzština

Přednášející: Josef Šebek, Ústav české literatury a komparatistiky, FF UK, přidružený vědec  CEFRESu
Diskutující: Yasar Abu Ghosh (FHS UK)

Přednáška se soustředí na formy prostoru v teorii polí Pierra Bourdieua, zejména na jejich vzájemný vztah a na prostorové aspekty literárního pole. První z těchto forem je sociální prostor a sociální pole, odkazující na strukturu pozic, která objektivně existuje, avšak neexistuje (primárně) ve fyzickém prostoru ani v reálných (fyzických) interakcích mezi sociálními aktéry. Aby byla tato struktura srozumitelná, vytváří Bourdieu různá prostorová schémata, která sahají od jednoduchých diagramů až po vizualizace založené na vícenásobné korespondenční analýze. Jeho následovníci přicházejí s ještě sofistikovanějšími reprezentacemi sociálního prostoru. Vztah mezi touto strukturou a geografickým/fyzickým prostorem je komplikovaný, neboť vztahy v sociálním prostoru či sociálních polích se nemusí nutně shodovat se skutečnými prostorovými vzdálenostmi či blízkostmi. Nicméně Bourdieu ukazuje – zejména v posledním období své kariéry –, že je nutné studovat vztahy mezi aktéry a objektivizovanými formami kapitálu tak, jak se odehrávají ve fyzickém/geografickém prostoru… Následně přednáška přejde k otázce, jak lze vztahy tří forem prostoru uplatnit na literární pole. V prostorově nejzajímavější části Pravidel umění, v „Prologu“, má reprezentace prostoru mj. konkurenční podobu diagramu a mapy. Bourdieuovo myšlení o prostoru nás komplexně provádí pozoruhodným problémem, jak mapovat literární pole, jakož i sociální a geografický prostor reprezentovaný v literárních dílech.