Česká koruna v raném novověku: stát existující v realitě nebo představách?

Třetí sezení frankofonního mezioborového semináře CEFRESu 2023–2024: Mapa a hranice. 
V roce 2023 bychom chtěli začít zpochybněním aktu vymezování a zobrazování (ať už se jedná o území, období nebo trajektorie), tedy prostřednictvím interdisciplinarity jednotlivých disciplín zpochybnit mapy a hranice.

Místo konání: Knihovna CEFRESu, Na Florenci 3, Praha 1
Kdy: pátek 8. prosince od 10 hod.
Jazyk: francouzština

Speaker : Jan ZDICHYNEC, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Discussant : Václav ŽŮREK, Centrum medievistických studií, Filosofický ústav Akademie věd ČR, Praha

Abstrakt

Přednáška na základě dosavadního bádání autora a také několika aktuálních objevů dosud nezpracovaných pramenů nejdříve představí Korunu českou jako celek a zamyslí se, zda ji lze považovat za funkční stát nebo nikoli. Tyto úvahy zasazuje do kontextu psaní o korunních zemích od středověku do konce doby předmoderní. Jak vnímali raně novověcí intelektuálové Korunu českou a jednu její část, markrabství Horní Lužice? Je zřejmé, že dějepisci píšící z perspektivy Českého království psali spíše bohemocentricky. Nejkomplexnější je pohled Melchiora Godasta a Pavla Stránského, byť i ten vykazuje řadu nedostatků a nejasností. Dějepisectví jedné korunní země, Horní Lužice, se zaměřuje spíše na samotné markrabství, jeho zemí českému králi nikdo ze sledovaných autorů nezpochybňoval, ale principy tohoto celku hlouběji nereflektoval.

Od krásy k povinnosti: Městský estetický enviromentalismus na konci 19. století

Druhý seminář CEFRESu
Seminář CEFRESu si klade za cíl nalézání záležitostí a diskusi o metodách, přístupech a konceptech v mezioborovém kontextu. Tak každému účastníkovi umožňuje porovnání jeho vlastního pohledu s výzkumem, který je v jeho rámci představován. 

Místo: knihovna CEFRESu, Na Florenci 3, Praha 1
Datum: úterý 7. listopadu 2023
Jazyk: angličtina
Registrace na: cefres[@]cefres.cz
Diskutující: Stanislav Holubec (HIU AVČR)

Júlia Čížová (CEFRES / Slovenská akadémia vied)

Pokračování textu Městský estetický enviromentalismus na konci 19. století →

První mapy světa?
Mýtický a geografický původ zrození Evropy a pojmu kontinentů

První sezení frankofonního mezioborového semináře CEFRESu 2023-2024: Mapa a hranice. 
V roce 2023 bychom chtěli začít zpochybněním aktu vymezování a zobrazování (ať už se jedná o území, období nebo trajektorie), tedy prostřednictvím interdisciplinarity jednotlivých disciplín zpochybnit mapy a hranice.

Místo konání: Knihovna CEFRESu, Na Florenci 3, Praha 1
Kdy: pátek 13. října od 10 hod.
Jazyk: francouzština

Doc. Sylva Fischerová, PhD.
(Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze)

Žijeme ve světě rozděleném na kontinenty. Tento fakt je pro nás zřejmý, ale při bližším pohledu na mapy světa může být zpochybněn a některé vést až k debatě o „mýtech týkajících se kontinentů“.

Pokračování textu První mapy světa →

Je možné mluvit o „sdílené paměti“ v kontextu války v Jugoslávii? Studie čtyř autorek balkánské diaspory.

První seminář CEFRESu.
Seminář CEFRESu si za cíl klade nalézání záležitostí a diskusi o metodách, přístupech a konceptech v mezioborovém kontextu. Tak každému účastníkovi umožňuje porovnání jeho vlastího pohledu s výzkumem, který je v jeho rámci představován.

Kde: knihovna CEFRESu
Kdy: úterý 10. října 2023
Jazyk: angličtina
Registrace na: cefres[@]cefres.cz

Diskutující: Chiara Mengozzi (FF UK, přidružená pracovnice CEFRESu)

Lola Sinoimeri (CEFRES / Université Paris 8 / Sorbonna)

V rámci své disertační práce se zabývám vztahem mezi psaním o sobě a kolektivní zkušeností – jak spolu obojí souvisí v případě války, imigrace, diaspory či genderově podmíněného násilí? Psaní o sobě dalo vyvstat tázání se po „společném“ a po „my,“ jež se tedy při mém výzkumu ukazují jako klíčové pojmy. V rámci semináře nejprve načrtnu přehled jednotlivých podob, pod kterými bylo ono „my“ zakoušeno či opětovně si přisvojováno v kontextu migrace, post-socialismu a post-Jugoslávie, poté představím, jak může být utváření „sdílené paměti,“ „common memory,“ pojímáno v dílech autorek-imigrantek, které zpracovávají téma války v Jugoslávii. Budu se zaměřovat zejména na dekonstrukci pojmu „národní paměti“ (Assmann, 2006), způsoby vykreslování komunit v diaspoře, záměrnému mlčení o tématu a spojitosti mezi fikcí a dokumentem (obojí v psané podobě).