Kišiněv: Vytváření neoliberálního města
Identity, vzpomínky a aspirace po postsocialistické transformaci
Třetí seminář CEFRESu
Seminář si klade za cíl nalézání záležitostí a diskusi o metodách, přístupech a konceptech v mezioborovém kontextu. Tak každému účastníkovi umožňuje porovnání jeho vlastního pohledu s výzkumem, který je v jeho rámci představován.
Místo: knihovna CEFRESu, Na Florenci 3, Praha 1
Datum: úterý 6. února 2024
Jazyk:angličtina
Registrace na: cefres[@]cefres.cz
Diskutující: Valeriya Korablyova (CEFRES / FSV UK)
Pokračování textu Kišiněv: Vytváření neoliberálního města →
Česká koruna v raném novověku: stát existující v realitě nebo představách?
Třetí sezení frankofonního mezioborového semináře CEFRESu 2023–2024: Mapa a hranice.
V roce 2023 bychom chtěli začít zpochybněním aktu vymezování a zobrazování (ať už se jedná o území, období nebo trajektorie), tedy prostřednictvím interdisciplinarity jednotlivých disciplín zpochybnit mapy a hranice.
Místo konání: Knihovna CEFRESu, Na Florenci 3, Praha 1
Kdy: pátek 8. prosince od 10 hod.
Jazyk: francouzština
Speaker : Jan ZDICHYNEC, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Discussant : Václav ŽŮREK, Centrum medievistických studií, Filosofický ústav Akademie věd ČR, Praha
Abstrakt
Přednáška na základě dosavadního bádání autora a také několika aktuálních objevů dosud nezpracovaných pramenů nejdříve představí Korunu českou jako celek a zamyslí se, zda ji lze považovat za funkční stát nebo nikoli. Tyto úvahy zasazuje do kontextu psaní o korunních zemích od středověku do konce doby předmoderní. Jak vnímali raně novověcí intelektuálové Korunu českou a jednu její část, markrabství Horní Lužice? Je zřejmé, že dějepisci píšící z perspektivy Českého království psali spíše bohemocentricky. Nejkomplexnější je pohled Melchiora Godasta a Pavla Stránského, byť i ten vykazuje řadu nedostatků a nejasností. Dějepisectví jedné korunní země, Horní Lužice, se zaměřuje spíše na samotné markrabství, jeho zemí českému králi nikdo ze sledovaných autorů nezpochybňoval, ale principy tohoto celku hlouběji nereflektoval.
Od krásy k povinnosti: Městský estetický enviromentalismus na konci 19. století
Druhý seminář CEFRESu
Seminář CEFRESu si klade za cíl nalézání záležitostí a diskusi o metodách, přístupech a konceptech v mezioborovém kontextu. Tak každému účastníkovi umožňuje porovnání jeho vlastního pohledu s výzkumem, který je v jeho rámci představován.
Místo: knihovna CEFRESu, Na Florenci 3, Praha 1
Datum: úterý 7. listopadu 2023
Jazyk: angličtina
Registrace na: cefres[@]cefres.cz
Diskutující: Stanislav Holubec (HIU AVČR)
Júlia Čížová (CEFRES / Slovenská akadémia vied)
Pokračování textu Městský estetický enviromentalismus na konci 19. století →
První mapy světa?
Mýtický a geografický původ zrození Evropy a pojmu kontinentů
První sezení frankofonního mezioborového semináře CEFRESu 2023-2024: Mapa a hranice.
V roce 2023 bychom chtěli začít zpochybněním aktu vymezování a zobrazování (ať už se jedná o území, období nebo trajektorie), tedy prostřednictvím interdisciplinarity jednotlivých disciplín zpochybnit mapy a hranice.
Místo konání: Knihovna CEFRESu, Na Florenci 3, Praha 1
Kdy: pátek 13. října od 10 hod.
Jazyk: francouzština
Doc. Sylva Fischerová, PhD.
(Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze)
Žijeme ve světě rozděleném na kontinenty. Tento fakt je pro nás zřejmý, ale při bližším pohledu na mapy světa může být zpochybněn a některé vést až k debatě o „mýtech týkajících se kontinentů“.
Pokračování textu První mapy světa →
Je možné mluvit o „sdílené paměti“ v kontextu války v Jugoslávii? Studie čtyř autorek balkánské diaspory.
První seminář CEFRESu.
Seminář CEFRESu si za cíl klade nalézání záležitostí a diskusi o metodách, přístupech a konceptech v mezioborovém kontextu. Tak každému účastníkovi umožňuje porovnání jeho vlastího pohledu s výzkumem, který je v jeho rámci představován.
Kde: knihovna CEFRESu
Kdy: úterý 10. října 2023
Jazyk: angličtina
Registrace na: cefres[@]cefres.cz
Diskutující: Chiara Mengozzi (FF UK, přidružená pracovnice CEFRESu)
Lola Sinoimeri (CEFRES / Université Paris 8 / Sorbonna)
V rámci své disertační práce se zabývám vztahem mezi psaním o sobě a kolektivní zkušeností – jak spolu obojí souvisí v případě války, imigrace, diaspory či genderově podmíněného násilí? Psaní o sobě dalo vyvstat tázání se po „společném“ a po „my,“ jež se tedy při mém výzkumu ukazují jako klíčové pojmy. V rámci semináře nejprve načrtnu přehled jednotlivých podob, pod kterými bylo ono „my“ zakoušeno či opětovně si přisvojováno v kontextu migrace, post-socialismu a post-Jugoslávie, poté představím, jak může být utváření „sdílené paměti,“ „common memory,“ pojímáno v dílech autorek-imigrantek, které zpracovávají téma války v Jugoslávii. Budu se zaměřovat zejména na dekonstrukci pojmu „národní paměti“ (Assmann, 2006), způsoby vykreslování komunit v diaspoře, záměrnému mlčení o tématu a spojitosti mezi fikcí a dokumentem (obojí v psané podobě).
Celý program semináře naleznete zde.
Rétorika velkopátečních kázání v Čechách 14. století: Definice pravidel, ustálených výroků a nesrovnalostí
Osmé setkání interního semináře CEFRESu v roce 2022-2023.
Cílem semináře CEFRESu je představit probíhající výzkum členů CEFRESu a otevřít tak mezioborovou diskuzi o otázkách týkajících se metod, přístupů a koncepcí, díky které bude moci každý účastník porovnat vlastní pohled s předloženými pracemi.
Místo konání: knihovna CEFRESu, Na Florenci 3, Praha 1
Datum: úterý 9. května 2023, 16:30
Jazyk: angličtina
Kontakt: cefres[@]cefres.cz
Olga Kalashnikova (Středoevropská univerzita/ CEFRES)
Diskutuje Eloïse Adde (Středoevropská univerzita)
Abstrakt:
Svatý týden, zejména Velký pátek, který symbolizuje vrchol křesťanské zbožnosti, představuje klíčové období postní doby. Během svatého týdne vyprávěli charismatičtí středověcí kazatelé příběh o utrpení a smrti Ježíše Krista ve snaze ovlivnit každodenní život a náboženské praktiky lidí. Cílem bylo vyvolat emocionální reakci posluchačů (a čtenářů) a přimět je k pokání a doznání hříchů. V některých případech začali kazatelé experimentovat s různými zdroji a teologickými a rétorickými přístupy, aby reflektovali rostoucí oddanost pašijím a svátostem v regionu a dokonce kritizovali morální úpadek laiků a duchovenstva v Čechách.
Seminář se zaměří na intelektuální pozadí a sdílený diskurz týkající se Pašijí, který ovlivňoval české kazatele 14. století při sestavování velkopátečních kázání. Zaměřím se také na logické základy, strukturu a metodologii svého doktorandského projektu, jehož cílem je kriticky prozkoumat velkopáteční kázání v Čechách v letech 1330-1380, identifikovat specifika (prohřešky) českého korpusu v širším měřítku evropského kontextu a určit některé teologické, hermeneutické, pastorační a rétorické „samozřejmosti“ (normy) typické pro tento žánr.
Celý program semináře naleznete zde.
