Tato diskuse u kulatého stolu se koná v rámci konference, kterou organizuje Pražské forum pro romské dějiny.
Část společnosti se dnes již smířila s tím, že xenofobie je ústředním rysem transatlantické politické krajiny. Od Spojených států přes Francii až po východní Evropu získala politická hnutí zaměřená na odmítání „těch druhých“ (přistěhovalců; rasových a sexuálních menšin a takzvaných „vnitřních nepřátel“) masové příznivce a vstoupila do vlád, které byly donedávna považovány za imunní vůči druhům populismu, jež poznamenaly první polovinu dvacátého století. Kulatý stůl shrne poznatky z konference pořádané 18. a 19. května v Lannově vile, organizované Pražským centrem pro romské dějiny, jejímž tématem bude politizovaná xenofobie v minulosti a dnes. V jaké vzájemné interakci byla xenofobní hnutí v minulých staletích napříč Atlantikem? Jak se evropská a americká xenofobie a rasismus v minulosti promítly do dnešních hnutí? Jaká byla a je role historické paměti v politice xenofobie? Jaké jsou přínosy a rizika vyvozování paralel mezi xenofobními hnutími v minulosti a těmi současnými?
Kdy: pátek 19. května 2023, 17:00–18:30
Kde: knihovna CEFRESu
Organizují: Pražské fórum pro romské dějiny (Ústav pro soudobé dějiny, AV ČR) ve spolupráci s University of Alabama at Birmingham a vídeňským Romani Studies Program at the CEU
Jazyk: angličtina
Organizátoři: Jonathan Wiesen (University of Alabama at Birmingham), Angéla Kóczéová (Romani Studies Program at the Central European University in Vienna), Kateřina Čapková (Ústav pro soudobé dějiny, AV ČR).
Chair: Angéla Kóczéová
Příspěvky: Ann Ostendorfová, Jonathan Wiesen and Vita Zalarová
Pokračování textu Kulatý stůl: Politizace xenofobie v transatlantických souvislostech: minulost a současnost →
Jaký byl vztah mezi afroamerickým básníkem Langstonem Hughesem a českým básníkem Ivanem Blatným z hlediska intertextuality? Jakým způsobem využíval Blatný ve své poezii angličtinu a jak se Hughes odkazoval na Československo? Jak se básníci a básně pohybují napříč jazyky a mocenskými bloky a jaké byly další literární vztahy mezi českými zeměmi a afroamerickou kulturní komunitou? A jakou roli zde hraje překlad? To jsou některé z otázek, o kterých budeme diskutovat u kulatého stolu.
Kdy: pátek 19. května v 10:00
Kde:Ústav pro českou literaturu Akademie věd České republiky
Organizátoři: Ústav pro českou literaturu a CEFRES
Účastníci: Julie Hansenová (Univerzita v Uppsale), Charles Sabatos (Univerzita Yeditepe), Justin Quinn (FF UK)
Moderuje Františka Schormová (ÚČL, asociována CEFRES)
Jazyk: angličtina (a čeština) Pokračování textu Ivan Blatný, Langston Hughes: překlad, transnacionalismus a blues →
Prezentaci knihy Marie-Elizabeth Ducreux : Kultura – zbožnost – symbolická politika. Proměny společnosti ve střední Evropě (Nakl. Karolinum, 2023) organizuje Francouzský institut v Praze, Nakladatelství Karolinum a CEFRES.
Za účasti autorky, editorů a překladatelky:
- Marie-Elizabeth Ducreux (EHESS), autorka
- Ivana Čornejová (Karlova univerzita), vědecká editorka
- Zdeněk Hojda, (Karlova univerzita), vědecký editor, moderátor
- Adéla Stříbrná (doktorandka Karlovy univerzity a Univerzity Paris-Nanterre), překladatelka
Kdy: v pátek 12. června 2023, v 15 hod.
Kde: Svět knihy, Výstaviště, Praha 7, sál Mluvného slova
Jazyk: česky
Debata ozřejmí důvody, které přivedly prof. Marii-Elizabeth Ducreux ke studiu českých dějin a duchovní kultury 17. – 18. století. Zdůrazní její hluboké zaujetí tématem a uplatnění francouzských metodologických postupů na výklad české historie i hlubokou znalost písemných pramenů. kultura – zbožnost – symbolická politika. Pokračování textu Francouzský pohled na české dějiny. Svět knihy 2023 →
Druhé sezení frankofonního mezioborového semináře CEFRESu “Mapa a hranice”
V roce 2023 bychom chtěli začít zpochybněním aktu vymezování a zobrazování (ať už se jedná o území, období nebo trajektorie), tedy prostřednictvím interdisciplinarity jednotlivých disciplín zpochybnit mapy a hranice.
Místo konání: knihovna CEFRESu, Na Florenci 3, Praha 1
Kdy: pátek, 12. května, 10:00-11:30
Jazyk: francouzština
Eloïse ADDE (CEU), diskutuje Jan ZDICHYNEC (Univerzita Karlova)
Území je jedním z hlavních definičních znaků národa; spolu se státem a populací tvoří jeho základní oporu. Často odpovídá přírodním jevům, které lze prostorově vymezit – horské hřebeny nebo říční toky. Území je obecně považováno za samozřejmé a je proto zřídka zpochybňováno. Podobně jako národ, i jeho území je konstrukcí, představou, která se mění v závislosti na tom, jak se s ním nakládá, a jeho existence je mnohem podmíněnější, než se může zdát. Území je úzce spojeno s politickou praxí; je tím, co sjednocuje “politickou komunitu”, ale ta mu také dává jeho tvar. V této přednášce bude Eloïse Adde rozebírat funkci území a způsob, jakým bylo vnímáno a konstruováno v rámci dvou projektů zaměřených na založení a konsolidaci národa v Čechách a Brabantsku na počátku 14. století.
Celý program semináře naleznete zde.
Rétorika velkopátečních kázání v Čechách 14. století: Definice pravidel, ustálených výroků a nesrovnalostí
Osmé setkání interního semináře CEFRESu v roce 2022-2023.
Cílem semináře CEFRESu je představit probíhající výzkum členů CEFRESu a otevřít tak mezioborovou diskuzi o otázkách týkajících se metod, přístupů a koncepcí, díky které bude moci každý účastník porovnat vlastní pohled s předloženými pracemi.
Místo konání: knihovna CEFRESu, Na Florenci 3, Praha 1
Datum: úterý 9. května 2023, 16:30
Jazyk: angličtina
Kontakt: cefres[@]cefres.cz
Olga Kalashnikova (Středoevropská univerzita/ CEFRES)
Diskutuje Eloïse Adde (Středoevropská univerzita)
Abstrakt:
Svatý týden, zejména Velký pátek, který symbolizuje vrchol křesťanské zbožnosti, představuje klíčové období postní doby. Během svatého týdne vyprávěli charismatičtí středověcí kazatelé příběh o utrpení a smrti Ježíše Krista ve snaze ovlivnit každodenní život a náboženské praktiky lidí. Cílem bylo vyvolat emocionální reakci posluchačů (a čtenářů) a přimět je k pokání a doznání hříchů. V některých případech začali kazatelé experimentovat s různými zdroji a teologickými a rétorickými přístupy, aby reflektovali rostoucí oddanost pašijím a svátostem v regionu a dokonce kritizovali morální úpadek laiků a duchovenstva v Čechách.
Seminář se zaměří na intelektuální pozadí a sdílený diskurz týkající se Pašijí, který ovlivňoval české kazatele 14. století při sestavování velkopátečních kázání. Zaměřím se také na logické základy, strukturu a metodologii svého doktorandského projektu, jehož cílem je kriticky prozkoumat velkopáteční kázání v Čechách v letech 1330-1380, identifikovat specifika (prohřešky) českého korpusu v širším měřítku evropského kontextu a určit některé teologické, hermeneutické, pastorační a rétorické „samozřejmosti“ (normy) typické pro tento žánr.
Celý program semináře naleznete zde.
Seznamte se s poezií Bohuslava Reynka ve francouzských překladech a interpretaci významného současného francouzského bohemisty a laureáta ceny Premia Bohemica (2020) prof. Xaviera Galmiche. Akce se koná u příležitosti 100. výročí setkání Bohuslava Reynka a Suzanne Renaud.
Kdy: čvrtek 4. května 2023 v 17 hod.
Kde: Moravská zemská knihovna, Brno
Jazyk: česky
Přednáška se koná ve spolupráci festivalu Bonjour Brno se CEFRESem a Ústavem české literatury FF MU.
Viz událost na stránkách festivalu Bonjour Brno
