Lidstvo a společenské vědy čelící nečekanému

Studentský doktorandský workshop bude organizován pařížským EHESS a CEFRESem na téma Lidstvo a společenské vědy čelící nečekanému.

Datum: 12. dubna 2021 (9:00-19:00)
Místo konání: Online a v CEFRESu, Na Florenci 3 (Praha)
Jazyk: Angličtina
Koordinace: Falk Bretschneider (EHESS), Jérôme Heurtaux (CEFRES)

Vedoucí: Michèle Baussant (CNRS/CEFRES), Falk Bretschneider (EHESS), Emmanuel Désveaux (EHESS), Jérôme Heurtaux (CEFRES), Pavel Himl (FHS UK), Claire Madl (CEFRES), Silvia Sebastiani (EHESS)

Sanitární krize způsobená pandemií Covid-19 uvrhla celý svět do hluboké nejistoty a radikálně otřásla téměř všemi našimi zvyky. To platí i pro výzkum. Uzavření zemí, cestovní omezení, zákaz vycházení, uzavření knihoven nebo archivů a další opatření o udržování rozestupů a ochraně mají přímý a někdy brutální dopad na mnoho vědeckých projektů, zejména na projekty mnoha mladých výzkumných pracovníků, které mají smlouvy na dobu určitou. Tento kontext nás proto vede k otázce způsobů, jakými se humanitní a společenské vědy mohou vypořádat s nejistotou, neočekávaným a nepředvídaným, a to dvěma směry: pro více informací klikněte zde.

Program

9h Úvodní slovo: Falk Bretschneider a Jérôme Heurtaux

9h30 – 11h

Úvod: Pavel Himl (FHS UK)

Arthur Pérodeau (EHESS/UK): Marc Bloch and His Book L’étrange défaite. A Historian Facing the Fall of France
Tomáš Razím (FHS UK): Oral History in the Time of COVID

11h30 – 13h

Úvod: Emmanuel Désveaux (EHESS)

Miroslav Sedláček (PRF UK): Are Humanities and Social Sciences Strong Enough to Deal with the Unexpected if They Are Overspecialized?
Zuzana Terry (FHS UK): Facing Unexpected in School Ethnography

Obědová pauza

14h – 15h30

Úvod: Silvia Sébastiani (EHESS)

Maeva Carla Chargros (‎Palacký University Olomouc): Rethinking Opportunities & Challenges within an International Context: Networking & Planning
Elizaveta Getta (FF UK): Challenging Archival Research in Translation Studies

16h – 17h30

Úvod: Michèle Baussant (CNRS, CEFRES)

Rose Smith (FSV UK / University of Groningen): Wider Acknowledgement of Cyberspace as a Valid Milieu to Do Academic Work in as Well as a Valid Research Context
Mert Koçak (CEU): Doing “Forced” Digital Ethnography on Forced Displacement: How Does Hyper Visibility/Accessibility of Digital Platforms Affect Ethnography?

18h – 19h : Diskuze

S účastí:

Felipe Kaiser Fernandes (EHESS / CEFRES)
Tereza Havelková (FF UK)
Igor Zavorotchenko (FHS UK)
Ekatarina Zheltova (FSV UK / CEFRES)

Pro připojení se k události, klikněte na tento odkaz: https://us02web.zoom.us/j/83259649736?pwd=RG95RzhyMFlLdjNhUXUzamQzSkhFZz09

Nerovnost

9. týden epistemiologického semináře oganizovaného IMS / CEFRESem představí

Barbora Chaloupková (doktorandka FSV UK)
Téma: Nerovnost

Organizátoři: Jérôme Heurtaux (CEFRES), Claire Madl (CEFRES), Tomáš Weiss (FSV UK) a Mitchell Young (IMS FSV UK)
Kde: online
Pro registraci kontaktujte : claire(@)cefres.cz
Kdy: Středa, 7. dubna, 16:30 až 18:00
Jazyk: Angličtina

Text ke čtení:

Milanovic, Branko: Global Inequality. A New Approach for the Age of Globalization. Cambridge, MA: Harvard University Press, 2016. “Introduction” + s. 155-161 ze 4. kapitoly.

Covid 19, management a průmyslové organizace: jak manažeři a vedoucí pracovníci vnímají krizi ve střední Evropě

Vincent Montenero, MIAS (Praha)

bude přednášet v semináři Současné otázky. Úvahy o krizi organizovým CEFRESem.

Datum: Středa, 7. dubna, 12h30 až 13h50
Místo: Online na Zoomu
Organizátoři: Maria Kokkinou (post-doktorandka v CEFRESu / Univerzita Karlova), Jérôme Heurtaux (CEFRES)
Jazyk: francouzština

Pro účast v semináři klikněte na následující odkaz :
https://us02web.zoom.us/j/84097191940

Pro více informací o semináři a jeho programu navštivte tuto stránku : http://cefres.cz/fr/seminaires/penser-les-crises.

Ocitnout se ve stepích v období krize. Náhled na zkušenost karantény v buriatské rodině

Veronique Gruca (CEFRES)

bude přednášet v semináři Současné otázky. Úvahy o krizi organizovým CEFRESem.

Datum: Středa 31. března 2021, 12h30 až 13h50
Místo: Online na Zoomu
Organizátoři: Maria Kokkinou (post-doktorandka v CEFRESu / Univerzita Karlova), Jérôme Heurtaux (CEFRES)
Jazyk: francouzština

Pro účast v semináři klikněte na následující odkaz :
https://us02web.zoom.us/j/84097191940

Pro více informací o semináři a jeho programu navštivte tuto stránku : http://cefres.cz/fr/seminaires/penser-les-crises.

Covid-19: Práce z domova a management

CEFRES vás zve na mezinárodní panelovou diskuzi organizovanou na téma:

Co nám říká sanitární krize o rozvoji podniků a organizaci práce.

Datum: Čtvrtek 25. března 2021, v 17h30
Kde: Online (Zoom, odkaz níže)
Jazyk: Angličtina

Organizována:

Vincentem Montenero, PhD v oblasti managementu, CEFRES / MIAS-CVUT

S účastní těchto expertů:

Cristina Cazorzi, PhD v oblasti managementu, EMEA Dispute Manager, Whirlpool
Daniel Prokop, PhD v oboru sociologie, ředitel výzkumného institutu PAQ Research
Julie Landour, PhD v oboru sociologie, profesor na univerzitě Paris-Dauphine
Jean-François Chanlat, PhD v oboru sociologii, profesor na univerzitě Paris-Dauphine

Pandemie se hluboce dotkla řízení podniků a vztahů na pracovišti. Po určitě době vynaložené na přizpůsobení se situace většina podniků zavedla kroky, které jim pomohly odpovědět na požadavky klientů. Podle mnohých manažerů tato výjimečné situace jen zrychlila tendence, které již existovaly, jak bylo možné vidět s rychle vzrůstajícím počtu zaměstnanců, kteří začali pracovat z domova. Krize byla také výzvou, na kterou bylo potřeba reagovat potřebnými změnami: být rychlejší, zamyslet se nad počtem pracovním cest, změnit metody řízení organizací, zlepšit integraci nových zaměstnanců.

Mnohé otázky se nabízejí:

Co zůstane z těchto změn týkajících se funkce společností po krizi?
Jak se na tyto změny zaměstnanci adaptují?
Jaké jsou důsledky krize co se týče sociálních vazeb na pracovišti, psychosociálních problémů, rozdělení zaměstnanců a špatné integrace nových zaměstnanců?

Za účelem najít odpovědi na tyto otázky se shromáždí francouzští a čeští experti a budou diskutovat o datech týkajících se podniků a profesních vztahů, současných i budoucích,

Událost na Facebooku: https://fb.me/e/DwO2jTlW

Pro vstup na online konferenci klikněte prosím tento odkaz: https://us02web.zoom.us/j/84711376944

Městská hnutí a místní politika v zemích střední a východní Evropy: nedávný vývoj a koncepční rozpolcenost

Mezinárodní workshop

DATUM: 4-6.11.2021

(čtvrtek večer: hlavní projev a recepce; Pátek: prezentace, sobota ráno: kritická městská prohlídka v okrese Karlon: od dělnické čtvrti až po symbol gentrifikace)

Konec přihlášek: 30.5.2021

Pořádá CEFRES (Francouzský ústav pro výzkum ve společenských vědách) v Praze ve spolupráci s Ústavem sociologických věd (Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze), Fundacjou Zatokou (PL) a Periférií (HU)

Workshop se zabývá úlohou politických institucí a sociálních hnutí v procesu městských změn v zemích střední a východní Evropy. Případ Prahy ukazuje, že postkomunistické města mají po roce 1989 zvláštní historickou hodnotu z hlediska rozvoje měst. Na jedné straně je přes noc zavedena ideologie volného trhu, na druhé straně existují nepřipravené instituce, které nejsou schopny pojem o občanech pojem “Městský prostor” – státní a obecní moc je buď technokratická a elitářská, nebo vylučující vůči občanským organizacím (Horok 2007; 2012 je Bouzarovski). Vzájemná delegitimizace státních úředníků a aktivistů, nedostatek důvěry v komunální politiku, zneužití komunální politiky jako kanálu pro prosazování zájmů developerů jsou jevy ovlivňující rozvoj měst v 90.

Specifický historický, institucionální a politický vývoj v zemích střední a východní Evropy vyvolal kritiku slepého uplatňování koncepčního aparátu ze západních společenských věd bez dalšího kritického přehodnocení. Příběhy “dohánění západu” jsou přehodnocovány z perspektiv složitějších přístupů, včetně Západu a Východu jako složek stejného globálního systému (Gagyi 2015). Zvláštní místní politická kultura také představuje záležitost zájmu (C’sa 2008). Pokud jde o rozvoj měst, faktory, jako je demokratický deficit na komunální úrovni, který vede k chybějícím mechanismům zapojení veřejnosti, nebo obraz městského plánování jako nepřátelského ideologii volného trhu jsou pro postkomunistické země specifické jen málo faktorů (Jacobsson 2015; Pixov 2018, 2020; 2012 je Bouzarovski. Temelovo 2009). Jak v této souvislosti aplikujeme a přemyslíme koncepty studia sociálních hnutí, včetně radikálních sociálních hnutí?

Závěrem, urbanita není jen o vládnutí a odporu, ale také o fyzické městské mapě. Infrastrukturu pro sociální hnutí tvoří různé otevřené prostory, squaty, sociální a mládežnická centra. Vezmeme-li v neuvažování o sociálně-prostorové dialektice, kterou zavedl Edward Soja (prostor a sociální vztahy mají vzájemný vliv) (Soja 1989), bylo by možné sledovat vztah mezi správou městského prostoru, dostupností městského prostoru místním iniciativám a aktivistickým projektům a rozvojem sociálních hnutí.

K účasti na této akci jsou zváni vědci zabývající se rozvojem/politikami měst, radikálními a umírněnými městskými hnutími, městskými občanskými iniciativami a samoorganizovanými skupinami, hnutími nájemníků, autonomními a dekommodizovanými prostory. Jsou vítány kritické sociální a historické úvahy o rozvoji měst v zemích střední a východní Evropy, jakož i osobně zapojení výzkumní pracovníci a aktivisté-výzkumníci. Cílem workshopu je sdílet znalosti a postupy podél tří os (ale ne výhradně):

historickost institucionálních mechanismů v zemích střední a východní Evropy a správa městského prostoru ve velkých městech: přetrvávající tendence a noví aktéři?

Místní rozvoj měst v 90. a v první desetiletí 21.století poznamenán několika nevynalezenými jevy. Abychom jmenovali některé: nízká účast veřejnosti, vzájemná delegitimizace aktivistů, státních úředníků a místních politiků, velkých politických stran spíše než iniciativ na místní úrovni přítomných v komunální politice – případ Prahy (Horok 2007). Tyto tendence podnítily změnu na komunální úrovni, například aktivisté vstupující do politiky s cílem otevřít struktury politických příležitostí řadovým aktérům (Pixov 2020), novým místně založeným progresivním politickým hnutím a stranám vznikajícím ve velkých městech. Jak dnes ovlivňují politiku ve městech další institucionální, politické a sociální jevy, které lze vysledovat z 90. Jakou roli hrají velká města v progresivní politice v zemích cee? Můžeme pozorovat tendence, které by mohly být považovány za “nového komunálního” (viz Purcell 2006; Russell 2019)? A jaká je role periferie v procesu městských změn?

aplikace pojmů používaných pro studium městského aktivismu v západních okresech a jeho kritického přehodnocení v zemích CEE/EE.

Jsou “obvyklí konceptuální podezřelí” ze studií sociálního hnutí (struktura politických příležitostí, mobilizace postihu atd.) vhodné pro kontext zemí střední a východní Evropy? Co můžeme říci o takových pojmech, jako je předobjevení a přímá akce uplatňovaná ve výzkumu radikálních hnutí? I když jsou obě sady konceptů použity v kontextu společného střední a východní Evropy, kritické přehodnocení jejich kompatibility s místním kontextem stále chybí.

socioprostorová dialektika – žádný prostor – žádný pohyb?

Zatímco v Polsku je hnutí squatterů a nájemníků poměrně silné, v jiných zemích střední a východní Evropy je situace odlišná. Česká republika je zemí jednoho politického společenského centra, ale s pluralitou samoorganizované městské iniciativy. Jak je tento vývoj spojen s fyzickým prostorem (infrastrukturou), který je pohyb schopen získat a udržet? Jak různé typy městských prostor ovlivňují sílu pohybu a jaký typ prostorů můžeme pozorovat v zemích střední a východní Evropy? S čím bojují? Zatímco kapitalistický rozvoj měst tlačí místní obyvatele na periferii financializací vytesanou do kamene, jaké prostorové strategie odporu zůstávají?

Jazykem workshopu je angličtina. Zašlete návrhy (abstrakt max 300 slov) pro 20 minutové prezentace a krátkou biografii (150 slov) na adresu : Yuliya Moskvina (yuliya.moskvina@fsv.cuni.cz). Pomoc s cestovními a ubytovacími náklady může být nabídnuta účastníkům, kteří nejsou schopni zajistit financování ze svých institucí. Workshop se bude konat v Praze ve 4.-6.11.2021 v CEFRESu.