Ve dnech 29. června – 1. července 2015 se na Fakutě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně koná mezinárodní konference organizovaná Institutem pro evropskou politiku Europeum ve spolupráci s CEFRESem a za podpory Visegrádského fondu a programem Evropské unie “Europe for citizens Programme”. Pokračování textu Národní identity ve střední Evropě ve světle proměn evropské geopolitiky v letech 1918-1948
Archiv
Napříč prostory a stopami minulosti
CEFRES a Univerzita Primorska organizují druhý webinář Proteus v rámci bilaterárního programu PHC Proteus.
Kdy: 2. července 2021, v 10:30
Kde: Online
Odkaz k připojení: https://us02web.zoom.us/j/85960136043
Language: Angličtina
Organizátoři:
Neža Čebron Lipovec, Univerzita Primorska a
Maria Kokkinou, Univerzita Karlova / CEFRES
Financování a evaluace: Campus France, Francouzský institut na Slovinsku, MEAE, MESRI (Francie), Slovinská vědecká agentura, Slovinské ministerstvo pro vědu a výzkum (Slovinsko)
Účinkující:
Gruia Bădescu, Výzkumný pracovník, Zukunftskolleg,
Univertita v Kostnici
Olga Sezneva, Institut pro výzkum společenských věd v Amsterdamu (AISSR), Univerzita v Amsterdamu
ve spolupráci s:
Felipem Kaiserem Fernandes (CEFRES / EHESS) a
Johanou Wyss (CAS / CEFRES)
NaNo seminář č. 8: Biografie a „zoegrafie“ queer životů
Při osmém setkání NANO semináře “Nature(s) & Norms” pořádaného v rámci výzkumného programu SAMSON (Sciences, Arts, Medicine and Social Norms) a probíhajícího díky pařížské Sorbonně, Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, Varšavské univerzitě a CEFRESu přivítáme Josefa Šebka (Univerzita Karlova) a Marcina Boguckiho (Varšavská univerzita).
Místo konání: Varšava, Paříž, knihovna CEFRESu a online (Zoom)
Pro získání odkazu kontaktujte prosím cefres[@]cefres.cz
Kdy: pátek, 12. června 2023, 16:30
Jazyk: angličtina
Seminář se zaměří na životní příběhy queer lidí v socialistických a post-socialistických zemích střední Evropy v 80. a 90. letech, v období politických a společenských transformací. Příspěvky se budou zabývat biografickými a autobiografickými diskursy a texty, od sexuologických a právních dokumentů přes ústní autobiografické vyprávění až po žánry psaní o životě (autobiografie a autofikce), s důrazem na aspekty transformace a zvláštnosti středoevropského kontextu v souvislosti s queer teorií. Slovo “zoegrafie” v názvu semináře odkazuje na problematickou dichotomii toho, co lze vyprávět v různých sociálních a politických podmínkách a toho, co je prožíváno, aniž by nutně bylo vyjádřeno textovou formou.
Kompletní program semináře bude brzy zveřejněn.
Josef Šebek je odborný asistent v Ústavu české literatury a komparatistiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Specializuje se na kulturní materialismus, sociologii Pierra Bourdieu a současnou francouzskou sociologii literatury. Pracuje také na současné teorii diskurzu a rétoriky, mediální teorii literatury, žánrech literárního psaní a queer teorii. Je autorem knihy Literatura a sociálno: Bourdieu, Williams a jejich pokračovatelé (Praha, FF UK, 2019), zástupcem šéfredaktora časopisu Slovo a smysl/ Word & Sense a členem redakčního týmu Estetika: The European Journal of Aesthetics.
Celý program semináře naleznete zde.
NaNo seminář č. 7: Správa přírody a citová odezva
Při sedmém setkání NANO semináře “Nature(s) & Norms” pořádaného v rámci výzkumného programu SAMSON (Sciences, Arts, Medicine and Social Norms) a probíhajícího díky pařížské Sorbonně, Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, Varšavské univerzitě a CEFRESu přivítáme Rodolpha Gaudina (Sorbonna) a Małgorzatu Litwinowiczou (Varšavská univerzita).
Místo konání: Paříž, knihovna CEFRESu a online
Pro získání odkazu kontaktujte prosím cefres[@]cefres.cz
Kdy: pátek, 26. května 2023, 16:30
Jazyk: angličtina
1. část: Rodolphe Baudin (Sorbonna)
Správa parků jako politická praxe a metafora: politika veřejného prostoru v Karamzinově cestopisu Listy ruského cestovatele
Abstrakt: Při procházce Paříží a Versailles na jaře roku 1790 se ruský cestovatel Nikolaje Karamzina zamýšlí nad úpravami zahrad, inovacemi, které v městských parcích nařídili monarchové nebo šlechta a nad tím, jak na tyto změny reagovalo obyvatelstvo. Tato přednáška předpokládá, že Karamzin v komentáři svého cestovatele reflektuje způsoby, jakými úřady regulují veřejnou nespokojenost pomocí parků a zahrad, a jak veřejnost naopak tyto plochy využívá jako nástroje pro vyjádření sociální nezávislosti a k úniku disciplinárnímu úsilí shora. V důsledku toho se spolupráce na správě přírody v prostoru veřejných parků používá jako metafora společenské smlouvy a špatné řízení ze strany autorit slouží jako metafora pro kořeny probíhající francouzské revoluce, události, o níž Karamzin uvažuje pomocí přírodního diskurzu, typického pro konzervativní myslitele té doby.
Rodolphe Baudin je profesorem ruské literatury na Sorbonnské univerzitě. Věnuje se sentimentalistické kultuře 18. století a dokumentům o egu. Jeho současné výzkumné zájmy zahrnují deskriptivní studie překladu, studia zdravotního postižení a ekokritiku.
2. část: Małgorzata Litwinowiczová (Varšavská univerzita)
Mýtus lesa v polské meziválečné literatuře
Ve své prezentaci se zaměřím na fenomén mytologizace přírodních prostor, zejména pralesa a bažin. Tyto plochy byly v meziválečném Polsku zatíženy všemožnými obsahy a sloužily mnoha účelům, mimo jiné měly svědčit o věčném a přirozeném charakteru polskosti. Tyto prostory (jejich obrazy, popisy nebo znalosti o nich) byly využívány v rámci státní propagandy. V návaznosti na tento kontext bych ráda podrobněji představila tvorbu Marie Rodziewiczové, nejpopulárnější polské spisovatelky meziválečného období. Byly to také – stejně jako sama autorka – queer texty, zdůrazňující vztah mezi člověkem a přírodou jinak než jako ten vykořisťování, ale jako zpochybnění přijatých genderových rolí a navrhující nový společenský řád. Chtěla bych se zaměřit na tyto paradoxní prvky a jejich místo v polské imaginaci.
Odborná asistentka na Institutu polské kultury (Varšavská univerzita, Polsko). Hlavní oblasti výzkumu zahrnují historii polské a litevské kultury 19. století, problémy modernity a modernizace, zejména otázky související s transformacemi médií a invencí. Mezi její badatelské zájmy patří především literatura vyprávění, ale také tradiční příběhy. V současné době pracuje na projektu věnovaném “domestikaci” Baltského moře v polské kultuře a meziválečném období a kulturní historii národních parků v Polsku ve stejném časovém období.
Celý program semináře naleznete zde.
Nano #2 | Ekologické uvědomění před a po roce 1989
Při druhém setkání semináře Nature(s) & Norms (NANO), pořádaného v rámci výzkumného programu SAMSON (Sciences, Arts, Medicine and Social Norms) a probíhajícího díky pařížské Sorbonně, Univerzitě Karlově v Praze a CEFRES, přivítáme tři účastníky: Martu Kolářovou, Weroniku Parfianowiczovou a Matěje Spurného.
Kde: knihovna CEFRES a online
Kdy: pátek 25 listopadu 2022, 16:30–18:30
Jazyk: angličtina
Kontakt: cefres[@]cefres.cz
Marta Kolářová, Sociologický ústav AV ČR
Gender a ekologická domácnost: hodnoty, vzorce a chování v oblasti udržitelnosti v Česku v dvacátých letech 21. století
Obrat k udržitelnosti jde ruku v ruce s novými typy chování, jako je změna konzumních vzorců, snižování uhlíkové a ekologické stopy či omezování nadbytečné spotřeby. Jak vzorce jednání, se kterými se setkáváme v rámci udržitelného životního stylu, souvisí s genderem? Tento příspěvek se zaměří na genderový diskurz a návyky v českých zelených domácnostech, mezi které spadá udržitelná spotřeba, ekologická produkce spolu se spotřebou a alternativní péče o děti. Ukáže, jak ženy a muži každodenně žijí v souladu s hodnotami udržitelnosti a soběstačnosti. Studie vychází z kvalitativního sociologického výzkumu, jež je založen na hloubkových rozhovorech, pozorování účastníků a analýze médií.
Weronika Parfianowiczová, Varšavská univerzita
„Jak vytvořit novou podobu šetrnosti?“ Podoby spotřeby a ekologického uvědomění v socialistickém Polsku
Socialistické republiky střední a východní Evropy zaznamenaly v sedmdesátých letech rozvoj sektoru spotřebního zboží a vznik kultury konzumu. V návaznosti na to vystaly rozličné otázky, jak tento nový životní styl, včetně hodnot a chování, které s sebou přináší, uvést v soulad s ideály socialistického humanismu. Místo tradiční kritiky kultu zboží zaujalo jiné významné téma: uvědomění, že za podobu soudobého ekonomického vývoje se platí životním prostředím. Ve svém příspěvku se zaměřím na práce polských intelektuálů a akademiků, jejichž záměrem bylo tematizovat problém nadměrné konzumace a ekologické krize v kontextu ideologie socialismu. V diskusi, která v sedmdesátých letech mezi polskými sociology, historiky a přírodovědci probíhala, můžeme odhalit důležité otázky a teoretické postupy, které mají co říct v současné ekologické a klimatické krizi.
Matěj Spurný, Institute of Economic and Social History, Faculty of Arts, Charles University, Prague
Tichá revoluce v éře bezčasí. Proměna vztahu k životnímu prostředí v Československu 1968-1989
Zásadní role, kterou sehráli ekologové a ekologická kritika ve finální fázi delegitimizace komunistické diktatury v Československu, bývá zpravidla přičítána míře zničení přírody v důsledku hnědouhelné těžby a zamoření vzduchu jedovatými plyny severočeských elektráren. Pohled, který nabízím, je odlišný. Ekologickou kritiku druhé poloviny osmdesátých let chápu jako svého druhu vrcholek ledovce, jehož větší a důležitější část zůstává ukryta pod hladinou. Je totiž plodem zásadní proměny významné části české i slovenské společnosti, k níž došlo paradoxně v éře, kterou Václav Havel kdysi nazval „bezčasím“. Pod povrchem zdánlivé nehybnosti reprezentované strnulou normalizační politickou kulturou, proběhl totiž i ve zdejší společnosti proces spojovaný v Evropě západní či v USA primárně s koncem šedesátých let. Z hlediska sociálních dějin tento proces můžeme nazvat krizí vrcholné či organizované modernity (a s Ulrichem Beckem můžeme hovořit o přechodu k modernitě reflexivní). Ve svém příspěvku nebudu nicméně zůstávat u teoretické reflexe. Poslední přerod ve vnímání klíčových paradigmat (jako modernizace či pokrok) se pokusím ukázat na proměnách vztahu k přírodě, kulturní krajině, ale i urbánnímu prostředí, v němž se akcenty (nejen opoziční, ale i oficiální) postupně přesouvají od modernizace k péči o dědictví. Budu přitom vycházet z dlouholetého výzkumu severočeského Mostu, ale také z dalších dílčích výzkumů věnovaných ekologickým i památkářským epistemickým komunitám, periodikům a jejich vlivu na proměnu diskurzů o těchto klíčových tématech lidského pobývání ve světě.
Více o celém cyklu semináře můžete nalézt zde.
Nadnárodní média a politika fundraisingu v arménské diaspoře
Gellnerovský seminář
Přednáška Rika Adriaanse (Central European University, Budapěšť) v rámci Gellnerovského semináře organizovaného Českou asociací pro sociální antropologii (CASA) spolu s Českou sociologickou společností a ve spolupráci s Etnologickým ústavem AV ČR a CEFRES.
Datum a čas: čtvrtek 15. listopadu, od 17:00
Místo: Knihovna CEFRES (Na Florenci 3, Praha 1)
Jazyk: angličtina
Abstrakt (EN)
Transnational Media and the Politics of Fundraising in the Armenian Diaspora
Fundraising spectacles such as gala dinners and concerts have long been central to the culture and institutions of the Armenian diaspora. Since the early 1990s, the conversion of money into ethnicity takes on increasingly mediatized and transnational forms. My talk examines the Armenia Fund Telethon, an annual pan-Armenian spectacle broadcast from Los Angeles that collects donations for infrastructure in the unrecognized Nagorno-Karabakh Republic on the de jure territory of Azerbaijan. Through the establishment of a transnational sphere of media rituals that links up Armenians across continents, the occupation of formerly Azerbaijani-occupied lands is turned into a diasporic celebration of humanitarian ethics and cultural heritage. At the same time, diaspora activists in Los Angeles are increasingly calling for a boycott of the annual telethon by organizing competing events that criticize it for serving the interests of post-Soviet oligarchs. The appeal of these activist initiatives is analyzed in relation to unpredictable eruptions of violence in the homeland.
Rik Adriaans
Rik Adriaans nedávno úspěšně dokončil doktorské studium sociologie a sociální antropologie na Central European University v Budapešti. Ve své dizertační práci se věnoval propojení mezi vytvářením obrazu, technologickým zprostředkováním a snahami o uznání arménské diaspory v nadnárodních kruzích, které spojují postsovětskou Arménii s arménskou diasporou v Los Angeles. Rik Adriaans zároveň vede probíhající výzkum zaměřený na politiku arménské populární hudby. Jeho články se objevily v následujících časopisech: Social Analysis, Nationalities Papers, Caucasus Survey and Identities: Global Studies in Culture and Power.