Vysokoškolské vzdělávání a výzkum na Slovensku: svědci a aktéři změn od roku 1989

Francouzský institut na Slovensku a Francouzsk ý ústav pro výzkum ve společenských vědách (CEFRES) vás zvou ke kulatému stolu, kde se zaměří na vysokoškolské vzdělávání a výzkum na Slovensku, zejména v oblasti humanitních a společenských věd, jako ukazatele historie země od roku 1989.

Datum: 15. dubna 2021 v 17:00 hod
Místo: Online na zoomu (viz odkaz níže)
Jazyky: SK-FR se simultánním tlumočením
překladem Organizátoři: IFS, CEFRES
Registrace: Formulář Google

Za účasti Christophe Léonziho, francouzského velvyslance na Slovensku.

Moderátor:
Jérôme Heurtaux, ředitel CEFRESu

Reproduktory:

  1. Etienne Boisserie, profesor-výzkumný pracovník, Národní institut orientálních jazyků a civilizací (INALCO) / spoluvedoucí Evropsko-asijského výzkumného centra
  2. Adam Hudek, badatel, Ústav historie, Slovenská akademie věd (SAV)
  3. Dagmar Kusa, profesorka-výzkumná pracovnice, Bratislavská mezinárodní škola svobodných umění (BISLA)
  4. Peter Terem, prorektor pro vědu a výzkum, Univerzita Matěje Bela (UMB)

Svět vysokoškolského vzdělávání a výzkumu zažil od roku 1989 na Slovensku mnoho změn. Mezi nejvýznamnější patří konec socialistického bloku, rozdělení Československa a vstup do Evropské unie. Jak byl akademický výzkum a svět myšlenek ovlivněn zkouškou komunismu a poté nadějí zrozenou z přechodu k demokracii? Jaký vliv měla evropská integrace Slovenska na slovenské vysoké školy a výzkumné instituce, ale také na obsah výzkumu v době, kdy se současně rozvíjel proces liberalizace a internacionalizace? V poslední době se akademická obec vyznačuje dalším vývojem, jako je růst a terciarizace ekonomiky, globalizace nebo požadavky na větší právní stát. Univerzity a výzkumné ústavy jsou proto aktéry i svědky vývoje Slovenska v posledních desetiletích a otázka jejich autonomie a svobody výzkumných pracovníků byla znovu vznesena na jaře 2021.

U tohoto kulatého stolu se zaměříme na svět vysokoškolského vzdělávání a výzkumu, zejména v humanitních a společenských vědách, jako ukazatele nedávné historie země. Francouzský ústav pro výzkum ve společenských vědách (CEFRES), které je od svého vzniku v roce 1991 partnerem slovenských akademiků, slaví v roce 2021 30. výročí svého vzniku. Je to ideální příležitost analyzovat třicet let slovenského výzkumu, mezinárodní spolupráce a zvážit jejich budoucnost.

Chcete-li se připojit k webináři, klikněte na níže uvedený
https://zoom.us/j/94054349216 .

CFP – Městská hnutí a místní politika v zemích střední a východní Evropy: nedávný vývoj a koncepční rozpolcenost

Mezinárodní workshop

DATUM: 4-6.11.2021
(čtvrtek večer: hlavní projev a recepce; Pátek: prezentace, sobota ráno: kritická městská prohlídka v okrese Karlon: od dělnické čtvrti až po symbol gentrifikace)

Konec přihlášek: 30.5.2021

Pořádá CEFRES (Francouzský ústav pro výzkum ve společenských vědách) v Praze ve spolupráci s Ústavem sociologických věd (Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze), Fundacjou Zatokou (PL) a Periférií (HU)
Workshop se zabývá úlohou politických institucí a sociálních hnutí v procesu městských změn v zemích střední a východní Evropy. Případ Prahy ukazuje, že postkomunistické města mají po roce 1989 zvláštní historickou hodnotu z hlediska rozvoje měst. Na jedné straně je přes noc zavedena ideologie volného trhu, na druhé straně existují nepřipravené instituce, které nejsou schopny pojem o občanech pojem “Městský prostor” – státní a obecní moc je buď technokratická a elitářská, nebo vylučující vůči občanským organizacím (Horok 2007; 2012 je Bouzarovski). Vzájemná delegitimizace státních úředníků a aktivistů, nedostatek důvěry v komunální politiku, zneužití komunální politiky jako kanálu pro prosazování zájmů developerů jsou jevy ovlivňující rozvoj měst v 90.
Specifický historický, institucionální a politický vývoj v zemích střední a východní Evropy vyvolal kritiku slepého uplatňování koncepčního aparátu ze západních společenských věd bez dalšího kritického přehodnocení. Příběhy “dohánění západu” jsou přehodnocovány z perspektiv složitějších přístupů, včetně Západu a Východu jako složek stejného globálního systému (Gagyi 2015). Zvláštní místní politická kultura také představuje záležitost zájmu (C’sa 2008). Pokud jde o rozvoj měst, faktory, jako je demokratický deficit na komunální úrovni, který vede k chybějícím mechanismům zapojení veřejnosti, nebo obraz městského plánování jako nepřátelského ideologii volného trhu jsou pro postkomunistické země specifické jen málo faktorů (Jacobsson 2015; Pixov 2018, 2020; 2012 je Bouzarovski. Temelovo 2009). Jak v této souvislosti aplikujeme a přemyslíme koncepty studia sociálních hnutí, včetně radikálních sociálních hnutí?

 

Závěrem, urbanita není jen o vládnutí a odporu, ale také o fyzické městské mapě. Infrastrukturu pro sociální hnutí tvoří různé otevřené prostory, squaty, sociální a mládežnická centra. Vezmeme-li v neuvažování o sociálně-prostorové dialektice, kterou zavedl Edward Soja (prostor a sociální vztahy mají vzájemný vliv) (Soja 1989), bylo by možné sledovat vztah mezi správou městského prostoru, dostupností městského prostoru místním iniciativám a aktivistickým projektům a rozvojem sociálních hnutí.
K účasti na této akci jsou zváni vědci zabývající se rozvojem/politikami měst, radikálními a umírněnými městskými hnutími, městskými občanskými iniciativami a samoorganizovanými skupinami, hnutími nájemníků, autonomními a dekommodizovanými prostory. Jsou vítány kritické sociální a historické úvahy o rozvoji měst v zemích střední a východní Evropy, jakož i osobně zapojení výzkumní pracovníci a aktivisté-výzkumníci. Cílem workshopu je sdílet znalosti a postupy podél tří os (ale ne výhradně):
  • historickost institucionálních mechanismů v zemích střední a východní Evropy a správa městského prostoru ve velkých městech: přetrvávající tendence a noví aktéři?
Místní rozvoj měst v 90. a v první desetiletí 21.století poznamenán několika nevynalezenými jevy. Abychom jmenovali některé: nízká účast veřejnosti, vzájemná delegitimizace aktivistů, státních úředníků a místních politiků, velkých politických stran spíše než iniciativ na místní úrovni přítomných v komunální politice – případ Prahy (Horok 2007). Tyto tendence podnítily změnu na komunální úrovni, například aktivisté vstupující do politiky s cílem otevřít struktury politických příležitostí řadovým aktérům (Pixov 2020), novým místně založeným progresivním politickým hnutím a stranám vznikajícím ve velkých městech. Jak dnes ovlivňují politiku ve městech další institucionální, politické a sociální jevy, které lze vysledovat z 90. Jakou roli hrají velká města v progresivní politice v zemích cee? Můžeme pozorovat tendence, které by mohly být považovány za “nového komunálního” (viz Purcell 2006; Russell 2019)? A jaká je role periferie v procesu městských změn?
  • aplikace pojmů používaných pro studium městského aktivismu v západních okresech a jeho kritického přehodnocení v zemích  CEE/EE.
Jsou “obvyklí konceptuální podezřelí” ze studií sociálního hnutí (struktura politických příležitostí, mobilizace postihu atd.) vhodné pro kontext zemí střední a východní Evropy? Co můžeme říci o takových pojmech, jako je předobjevení a přímá akce uplatňovaná ve výzkumu radikálních hnutí? I když jsou obě sady konceptů použity v kontextu společného střední a východní Evropy, kritické přehodnocení jejich kompatibility s místním kontextem stále chybí.
  • socioprostorová dialektika – žádný prostor – žádný pohyb?
Zatímco v Polsku je hnutí squatterů a nájemníků poměrně silné, v jiných zemích střední a východní Evropy je situace odlišná. Česká republika je zemí jednoho politického společenského centra, ale s pluralitou samoorganizované městské iniciativy. Jak je tento vývoj spojen s fyzickým prostorem (infrastrukturou), který je pohyb schopen získat a udržet? Jak různé typy městských prostor ovlivňují sílu pohybu a jaký typ prostorů můžeme pozorovat v zemích střední a východní Evropy? S čím bojují? Zatímco kapitalistický rozvoj měst tlačí místní obyvatele na periferii financializací vytesanou do kamene, jaké prostorové strategie odporu zůstávají?
Jazykem workshopu je angličtina. Zašlete návrhy (abstrakt max 300 slov) pro 20 minutové prezentace a krátkou biografii (150 slov)  na adresu : Yuliya Moskvina (yuliya.moskvina@fsv.cuni.cz). Pomoc s cestovními a ubytovacími náklady může být nabídnuta účastníkům, kteří nejsou schopni zajistit financování ze svých institucí. Workshop se bude konat v Praze ve 4.-6.11.2021 v CEFRESu. 
   
Vědecká komise:

Jérôme Heurtaux (CEFRES, Praha)

Yuliya Moskvina (FSV, Univerzita Karlova v Praze)

Lukáš Kotyk (FSV, Univerzita Karlova v Praze)

Zsuzsanna Pósfai (Periféria Policy and Research Center, Budapest)

Grzegorz Piotrowski (Institut sociologie, Univerzita v Gdańsku)

Yoann Morvan (CNRS, Paříž)

 

Odkaz Arnošta Gellnera a sociální teorie dnes

CEFRES se s potěšením podílí na organizaci mezinárodní konference na počest Ernesta Gellnera: Odkaz Arnošta Gellnera a sociální teorie dnes, organizovanou Českou asociací pro sociální antropologii.

Kdy: 6., 7. a 8. května 2021 od 14. do 18. hodin (CEST).
Kde: CEFRES a online
Hlavní organisátor: Petr Skalník (Česká asociace pro sociální antropologii)

Tato konference je podpořena nadací Open Society Policy Institute.

Je Gellner stále inspirací pro sociální teorii 21. století?

Čtvrt století po jeho smrti v roce 1995 je česko-britský antropolog stále referencí pro ty, kteří se zabývají tématy tak rozmanitými, jako je modernost, neonacionalismus a populismus v Evropě, migrační tlak Afriky a Středního východu na Evropu, revoluce a občanské války v arabských zemích, islámský terorismus, historický vzestup Asie, krize evropské jednoty, neliberalismus v některých postkomunistických zemích, ruský revanšismus nebo jinými tématy, kterými se Gellner zabýval?
Přední specialisté Ernesta Gellnera se sejdou na tři dny, aby prodiskutovali   Ernest Gellner a nástroje pro přemýšlení o našem současném světě.

Program

Čtvrtek 6. května 2021 ve 14. hodin

Předseda: Daniel Sosna

Úvodní slovo

14.00 –14:05  Martin Heřmanský (Bývalý prezident, Česká asociace pro sociální antropologii)
14:05–14:10 Jérôme Heurtaux (Ředitel, CEFRES)
14:10–14.15 Petr Skalník (Česká asociace pro sociální antropologii)

Prezentace a komentáře

14:15 –14.35 David Shankland: Gellner: Right and Wrong
Diskutant: Lale Yalçin-Heckmann 

14:35 –14.55 Johann Arnason: Gellner and the Habsburg, Window on Modernity
Diskutant: Christopher Hann

14:55–15:15 Daniele Conversi: Gellner in the Anthropocene. Modernity, Nationalism and Climate Change
Diskutant: Thomas Hylland Eriksen 

15:15–15:30 Pauza

15:30 –15:50 Ian Jarvie: The Persistence of the Individualism Debate Today
Diskutant: David Gellner

15:50 –16:10 Alan Macfarlane: Ernest Gellner and the Limits of Understanding
Diskutanti: Adam Horálek a Richard Marshall

16:10–16:30  Adam Horálek: Nation Building in Aging Taiwan: Gellnerian Perspective
Diskutant: Alan Macfarlane

16:30–17:00 Diskuze

Hlavní diskutant: Aleksandar Bošković
Diskuze

Pátek 7. května 2021 ve 14.hodin

Předseda: Thomas Hylland Eriksen

Prezentace a komentáře

14:00 – 14:20 David Gellner: Ernest Gellner and Populism
Diskutant: Mihály Sárkány

14:20 – 14:40 Grażyna Kubica: Gellner’s Theory of Nationalism, and the Study of Silesianess
Diskutant: Marcin Brocki

14:4 -15:00  Guido Franzinetti: Gellner and the Historians
Diskutant: David Shankland

15:00  – 15:20  Chris Hann: Conditions of Liberty Revisited: The Bitter Consequences of Sweet Commerce and Liberal Utopias
Diskutant: Johann Arnason

15:20-15:35 Pauza

15:35 –15:55 Ralph Schroeder: The Ghost in the Machine: Gellner and Beyond with Data-Driven and Formalized Social Theory
Diskutant: Siniša Malešević

15:55 –16:15 Vytis Čiubrinskas: Politics of Ethnification: Political Subjectivity of  Nation-States vis-à-vis Polish Minority in Eastern Europe
Diskutant: Zdeněk Uherek

16:15 –16:35 Zdeněk Uherek: Conceptualizations of Nations and Nationalisms and their Developments: The Czech Reflection
Diskutant: Vytis Čiubrinskas

16:35 –17:00 Diskuze

Hlavní diskutant: Nikola Balaš
Diskuze

Sobota 8. května 2021 ve 14.hodin

Předseda: David Shankland

Prezentace a komentáře

14:00–14:20 Thomas Hylland Eriksen: Postcolonialism as a possibility: A dialogue that never happened
Diskutant: Grażyna Kubica

14:20–14:40  Siniša Malešević: War and Group Solidarity: from Ibn Khaldun to Ernest Gellner and Beyond
Diskutant: Guido Franzinetti

14:40 –15:00  Nikolay Kradin: Ernest Gellner and Debates about World History Periodization
Diskutant: Anatoly Khazanov

15:00 –15:20 Anatoly Khazanov: After Ernest Gellner: Nationalism and Nation-States Today
Diskutant: John Hall

15:20 –15:35  Pauza

15:35 –15.55  Andre Gingrich : The Importance of Reading Ernest: Historical Methodologies as Hidden Resources for Anthropology
Diskutant: 4.35 p.m : Daniele Conversi

15.55 – 16.15 John Hall: The Philosopher of Anthropology: Ernest Gellner (1925-1995)
Diskutant: Ian Jarvie

16.15 -16.35 Lahouari Addi: L’islam, Platon et le protestantisme : Gellner et la société maghrébine
Andre Gingrich  představí práci Lahouari Addi a okomentuje.

16.35 -17.00 Diskuze

Hlavní diskutant: Petr Skalník
Diskuze

Slovo závěrem

První den konference (čtvrtek 6. května) bude současně vysílán na facebookové stránce CEFRESu.
  1. Lahouari Addi (Professor Emeritus, Sciences Po Lyon, Visiting Researcher at Georgetown University)
  2. Johann Arnason (Professor Emeritus, La Trobe University)
  3. Nikola Balaš (Board member, Czech Association for Social Anthropology)
  4. Aleksandar Bošković (Professor of Anthropology, University of Belgrade)
  5. Marcin Brocki (Associate Professor, Institute of Ethnology, Jagiellonian University)
  6. Vytis Čiubrinskas (Professor of Social Anthropology, Vytautas Magnus University)
  7. Daniele Conversi (Research Professor at the University of the Basque Country)
  8. Thomas Hylland Eriksen (Professor of Social Anthropology, University of Oslo)
  9. Guido Franzinetti (Lecturer, Department of Humanistic Studies,
    University of Eastern Piedmont)
  10. David Gellner (Professor of Social Anthropology, University of Oxford)
  11. Andre Gingrich (Founding Director, Institute for Social Anthropology, Austrian Academy of Sciences)
  12. John Hall (Emeritus James McGill Professor of Comparative Historical Sociology)
  13. Chris Hann (Director, Max Planck Institute for Social Anthropology)
  14. Martin Heřmanský (Past President, Czech Association for Social Anthropology)
  15. Jérôme Heurtaux (Director, French Center for Research in Humanities and Social Sciences)
  16. Adam Horálek (Head, Department of Social and Cultural Anthropology, University of Pardubice)
  17. Ian Jarvie (Professor Emeritus, Department of Philosophy, York University)
  18. Anatoly Khazanov (Ernest Gellner Professor of Anthropology (Emeritus), University of Wisconsin)
  19. Nikolay Kradin (Director, Institute of History, Archaeology and Ethnography, Far Eastern Branch of Russian Academy of Sciences)
  20. Wolfgang Kraus (Professor, Department of Social and Cultural Anthropology, University of Vienna)
  21. Grażyna Kubica-Heller  (Associate Professor, Social Anthropology Section, Institute of Sociology, Jagiellonian University)
  22. Adam Kuper  (Professor Emeritus, Brunel University)
  23. Alan Macfarlane (Professor Emeritus, Social Anthropology, University of Cambridge)
  24. Siniša Malešević (Professor of Sociology, School of Sociology, University College Dublin)
  25. Richard Marshall (Editor of 3:16am, on line magazine of philosophy, art and culture)
  26. Mihály Sárkány (Senior honoris causa, Institute of Ethnology, Research Centre for the Humanities, Hungarian Academy of Sciences)
  27. Ralph Schroeder (Professor of Social Science of the Internet, Oxford Internet Institute, University of Oxford)
  28. David Shankland (Director, Royal Anthropological Institute)
  29. Petr Skalník (Main organiser, founding member of the Czech Association for Social Anthropology)
  30. Daniel Sosna (Senior Researcher, Institute of Ethnology, Academy of Sciences of the Czech Republic)
  31. Zdeněk Uherek (Director, Institute of Sociological Studies, Charles University)
  32. Lale Yalçın-Heckmann (Professor Max Planck Institute for Social Anthropology)
Pro více informací, kontaktuje cefres@cefres.cz.

Intertextuality: A Mesh of Fiction and History

CEFRES is glad to participate to a special session of the FF UK Phd seminar of the Institute of Romance studies. It will be hosted by:

Astrid Greve Kristensen (PhD candidate at Paris-Sorbonne University & associated fellow at CEFRES)
Topic: Intertextuality: A Mesh of Fiction and History

Organiser: Chiara MENGOZZI (Institute of Romance studies, FF UK & associated fellow at CEFRES)
Where
: online
To register, please contact: claire(@)cefres.cz
When: Tuesday, May 4th, 5:30 pm-7:30 pm
Language:
English

Reading:

Hutcheons Linda, “Historiographical Metafiction: Parody and the Intertextuality of History” in Intertextuality and Contemporary American Fiction. Ed. O’Donnell, P., and Robert Con Davis. Johns Hopkins University Press, 1989. 3-32.

”And so the Bulgarian Jews were saved…” Researching, retelling, and remembering the Holocaust in Bulgaria

Tandem Webinar
organized by Michèle Baussant (CEFRES, CNRS / ICM Fellow) with the collaboration of Maria Kokkinou (CEFRES / FSV UK) and Johana Wyss (CEFRES / Institute of Ethnology AV ČR)

Date: Wednesday, May 12th, 2021, 3:00–5:00 pm
Place: Online, streamed live on CEFRES Facebook page:
https://www.facebook.com/cefres
Or on Zoom, to register, please contact Claire Madl: claire(@)cefres.cz
Language: English

Presentation of the book: « Et les Juifs bulgares furent sauvés… ». Une histoire des savoirs sur la Shoah en Bulgarie (Presse de  Sciences Po, 2020) with the participation of:

The author, Nadège Ragaru, Research Professor, Center for International Studies of Sciences Po (CERI, CNRS),

And as discussants:
Henriette-Rika Benveniste (Professor of History, University of Thessaly, Greece)
Jan Grabowski (Professor of History, University of Ottawa, Canada)

Bulgaria was an exception, a state allied with the Reich that refused to deport its Jewish community. This image of Bulgaria during WWII has persisted until the present day, overlooking the fact that in the Yugoslavian and Greek territories occupied by this country between 1941 and 1945, almost all the Jews were rounded up, sent to Poland, and exterminated.

The result of a vast documentary and archival investigation, Nadège Ragaru has pieced together the origins of what was long assumed to be factual because it was widely believed. It explains why a single aspect of a complex and contradictory history was emphasized in the transmission of history. She shows how the deportations, although not expunged, were considered secondary in public discourses, museums, history books, and the arts. She looks at how writings on the persecutions of Bulgarian Jews became caught up in the Cold War and then the political and memorial struggles of the post-communist period in the Balkans and the rest of the world.

Deeply original in its approach and in its style, this historical investigation is an exemplary reflection on the silences of the past.

For more information about the Tandem 2021 research project De-imperial Europe: A Resentful Confederation of Vanquished Peoples? Raw and Lapsed Memories of Post-imperial Minorities, please see here.

For more information about Tandem programme, see here.

Prezentace nových přirůstek knihovny CEFRES

Konec akademického roku oslavíme prezentací francouzských knižních novinek  v humanitních a společenských vědách.

Sejdeme se ve čtvrtek 17. června 2021 v 16:30 on-line (odkaz brzo publikován)

Mimo jiné budou představeny následující knihy:

  • Henri Bergeron, Olivier Borraz, Patrick Castel, François Dedieu : Covid-19 : Une crise organisationnelle (Les Presses de Sciences Po 2020) představí Hugo Plassais
  • Gertrud Bing : Fragments sur Aby Warburg (Institut national d’histoire de l’art, 2020) představí Lara Bonneau
  • Noémie Etienne : Les autres et les ancêtres. Les dioramas de Franz Boas et d’Arthur C. Parker à New York, 1900 (Les presses du réel, 2020) představí Fedora Parkmann
  • Jacques Rancière : Le temps du paysage : Aux origines de la révolution esthétique (La Fabrique 2020) představí Marie Blanc
  • Anne-Marie Thiesse : La Fabrique de l’écrivain national. Entre littérature et politique (Gallimard, 2019) představí Michael Wögerbauer
  • Enzo Traverso : Passés singuliers. Le “je” dans l’écriture de l’histoire (LUX, 2020) představí Arthur Pérodeau