Kdo se bojí gender studies?

Diskuze u kulatého stolu s profesorkami a mladými výzkumnicemi a výzkumníky ve společenských vědách otevřena pro veřejnost

V rámci letošního ročníku Noci myšlenek (Nuit des idées 2019) s názvem „Tváří v tvář přítomnosti: být či nebýt dnes feminist(k)ou?“, organizuje Francouzský institut v Praze společně s CEFRESem diskuzi u kulatého stolu s tématem gender studies.

Místo: Knihovna CEFRESu (Na Florenci 3, Praha 1)
Čas
: 14:00-16:00
Organizátoři: Felipe Fernandes (doktorand EHESS přidružený k CEFRESu) a Olga Słowik (doktorandka FF UK přidružená k CEFRESu)
Jazyk: angličtina

Kulatý stůl: Kdo se bojí gender studies?

I přestože gender studies přibývá a jsou ve společnosti stále více známá, neustále se stávají terčem útoků jak ve společnosti, tak v politické sféře. Stejně jako pro ideály demokracie a spravedlnosti, i pro genderová studia je třeba vynaložit každodenní úsilí k tomu, aby si ve společnosti udržela své místo. Potřebují nepřetržitý impuls – moto perpetuo. V tomto semináři se můžeme těšit na debatu profesorů a mladých výzkumných pracovníků v humanitních a společenských vědách věnujících se tématu gender studies.

Hosté:

  • Réjane Sénac (Francie)
  • Blanka Knotková-Čapková (Česká republika)
  • Anikó Gregor (Maďarsko)

Diskuze bude moderována Olgou Słowik a Felipem Fernandesem

Kdo je „ten druhý“? Úvahy z pohledu antropologie.

Šesté setkání Česko-francouzského historického semináře, organizovaného Ústavem českých dějin Filosofické fakulty (FF UK) ve spolupráci se CEFRESem, povede:

Maria Kokkinou (CEFRES / Université Charles)

Téma: Kdo je „ten druhý“? Úvahy z pohledu antropologie.

Místo: Filosofická fakulta Univerzity Karlovy. Online.
Pro přihlášení kontaktujte prosím: jaroslav.svatek(@)ff.cuni.cz
Datum: čtvrtek 10. prosince, 9:00 – 12:30
Jazyk: francouzština

Setkání proběhne v rámci Česko-francouzského semináře Jaroslava Svátka a Martina Nejedlého. Více informací naleznete na stránkách Filosofické fakulty.

Kdo je to svědek? Přednáška Annette Wieviorkové

Annette Wieviorka je  nepopiratelně jednou z nejznámějších francouzských historiků zabývajících se holokaustem a také odbornicí na dějiny francouzských Židů. V současnosti je emeritní ředitelkou výzkumu při CNRS a nedávno vyšla její práce 1945, la découverte (Seuil, 2017), ve které zpracovává na základě svědectví dvou válečných dopisovatelů odhalení nacistických koncentračních táborů spojenci v dubnu a květnu 1945. O svém životě promluvila v obsáhlém rozhovoru vedeném Séverine Nikelovou, který vyšel knižně pod názvem L’heure d’exactitude (2011). Mezi její práce patří vedle Déportation et génocide : entre la mémoire et l’oubli (1992) a Le Procès Eichmann : 1961 (1989) i dosud nepřekonané dílo L’Ère du témoin (1998). V Praze přednese Annette Wieviorka své nejnovější úvahy o postavě svědka v době války.

Poslechněte si nejnovější vystoupení Annette Wievorkové na stanici France Culture!

Kde: FF UK, nám. J. Palacha, č. 200
Kdy: 17:30-19:30
Pořadatelé: Kateřina Čapková, Clara Royer a Milan Žonca
Partněři: CEFRES, Pražské centrum židovských studií FF UK a Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, s podporou Francouzského institutu v Praze
Jazyk: francouzština, simultánní tlumočení do češtiny

 

Ilustrace: “Taking photos of the victims in the ghetto (Budapest, 19. January 1945)”. Zdorj: http://phdn.org/archives/holocaust-history.org/hungarian-photos/

 

Kdo edituje naše dějiny neboli výzva k publikaci zdrojů o holocaustu

Kdo edituje naše dějiny neboli výzva k publikaci zdrojů o holocaustu. Případ Emanuela Ringelbluma a jeho poznámek z ghetta

Přednášku v rámci semináře o soudobých dějinách Židů organizovaného Ústavem pro soudobé dějiny AV ČR ve spolupráci s Masarykovým ústavem přednese Joanna Nalewajko-Kulikov (Tadeusz Manteuffel Institute of History, Polish Academy of Sciences).

Místo: knihovna CEFRESu, Na Florenci 3, 110 00 Praha 1
Čas: 17:30-19:00
Jazyk: angličtina

Abstrakt

V září 1939 polsko-židovský historik, učitel a sociální aktivista Emanuel Ringelblum (1900-1944) začal vést poznámky o různých aspektech válečné reality. Jeho činnost pokračovala až do ledna 1943. Byl to začátek širšího dokumentačního projektu, později známého pod kódovým označením “Oneg Shabbat” či “Podzemní archiv varšavského ghetta”. Po válce byly tyto materiály objeveny a nyní jsou uloženy v archivu Židovského historického ústavu ve Varšavě. Malá část se nachází ve fondu Hersh Wasser (YIVO Institute for Jewish Research, New Yorku).

Ringelblumovy poznámky byly vydány v původním jazyce (v jidiši) ve Varšavě v roce 1952 (Notitsn fun varshever geto), 1961-1963 (Ksovim fun geto) a v Tel Avivu v roce 1985 (reprint vydání 1961-1963 včetně poznámek od Hersh Wasser Collection). Do polštiny poznámky přeložil koncem padesátých let Adam Rutkowski, ale po antisemitské kampani v roce 1968 byl překlad stažen z tiskárny. Překlad konečně vyšel až v roce 1983 a byl vydán Arturem Eisenbachem s názvem Kronika getta warszawskiego.

V mé přednášce bych se ráda podělila o své zkušenosti z přípravy nového, kritického a kompletního vydání poznámek (Pisma Emanuela Ringelbluma z Getta, Joanna Nalewajko-Kulikov, překlad: Agata Kondrat a kol., Varšava, 2018, série “Archiwum Ringelbluma, Konspiracyjne Archiwum Getta Warszawy “, svazek 29). Ráda bych ukázala rozdíly mezi novým a předchozím vydáním a zahájila diskuzi o problémech spojených s vydáním díla, které se k nám dostalo jako nedokončený náčrt a nebylo tedy v této podobě určeno k publikaci.

Joanna Nalewajko-Kulikov je docentkou na Historickém ústavu Tadeusze Manteuffela Polské akademie věd. Její výzkum se zaměřuje na historii východoevropského židovství v 19. a 20. století, historii jidišské kultury (zejména jidišského denního tisku) a polsko-židovských vztahů. Mezi její knihy mimo jiné patří Obywatel Jidyszlandu. Rzecz o zydowskich komunistach z Polsce (2009) a Mowic we wlasnym imieniu. Prasa jidyszowa a dvorzenie zydowskiej tozsamosci narodowej (2016). Pro vydavatelskou sérii “Archiwum Ringelbluma” vydala memoáry Tsvi Prylucki (2015) a Poznámky Emanuela Ringelbluma z varšavského ghetta (2018). V současné době pracuje na knižním projektu, který je věnován jidišskému tisku v meziválečném Polsku.

Kategorie identifikace a chápání sebe

Druhé setkání epistemologického semináře organizovaného CEFRESem a Institutem mezinárodních studií FSV UK veden

Florence Vychytil-Baudoux (EHESS / CEFRES)
Kategorie identifikace a chápání sebe

Místo: knihovna CEFRESu, Na Florenci 3, 110 00 Prague 1
Čas: středa 24. října 2018, od 16:30
Jazyk: angličtina

Texty:

  • Brubaker Rogers, Frederic Cooper: „Beyond Identity“, Theory and Society, 29 (2000): 1-47.
  • Traduction française: Brubaker Rogers, „Au-delà de ‘l’identité’“, Actes de la recherche en sciences sociales, 139 (2001-4): 66-85.

Kartografický pohled na severní Afriku a Střední Východ

Kartografický pohled na severní Afriku a Střední Východ po arabských revolucích

Druhé sezení frankofonního mezioborového semináře CEFRESu 2023–2024: Mapa a hranice. 
V roce 2023 bychom chtěli začít zpochybněním aktu vymezování a zobrazování (ať už se jedná o území, období nebo trajektorie), tedy prostřednictvím interdisciplinarity jednotlivých disciplín zpochybnit mapy a hranice.

Místo konání: Knihovna CEFRESu, Na Florenci 3, Praha 1
Kdy: pátek 3. listopadu od 10 hod.
Jazyk: francouzština

Speaker : Maher BEN REBBAH, CNRS
Discussant : Clément Steuer, IIR, Prague; přidružený CEFRESu

“Plus de dix ans après les révoltes populaires dans les pays arabes, comment le printemps arabe a redessiné le “Monde Arabe” ? L’objectif de cet essai de cartographie est loin de faire un bilan des révolutions. Il s’agit tracer la nouvelle géopolitique multiscalaire de la région au prisme de ces révoltes.”

Maher Ben Rebbah je geografem, výzkumným pracovníkem v Ladyss CNRS (UMR7533)