Archiv

Strategie identity: dědictví a diverzita

V rámci Týdne diverzity organizuje Ústav světových dějin ve spolupráci se svými partnery workshop na téma Strategie identity: dědictví a diverzita

Kde: Hybernská 3, Praha 1 (místnost 303)

Co mají společného kulturní dědictví, identita a diverzita? To si ukážeme na workshopu Strategie Identity. O jakých strategiích vypovídá výběr a prezentace památek na seznamu UNESCO? O tom více pohovoří Linda Kovářová, která srovnává UNESCO památky v ČR, Itálii a Japonsku. Identity procházejí žaludkem: jídlo dělí i sjednocuje, vymezuje a označuje, o čemž nás přesvědčí Aurore Navarro ve své prezentaci o výzkumu prodejců tzv. kvalitních potravin v Praze.  Proč se bohatá bretonská kultura a tradice nestala základem sebevědomého regionalismu? Zvolily bretonské elity špatnou strategii? Na to se bude ptát Martina Reiterová. Kdo se zajímal o okcitánštinu na prahu Francouzské revoluce a proč se tento jazyk nestal pojítkem pro francouzskou jižanskou identitu, to nám prozradí Alena Křivánková. A že takový zaostalý a periferní region, jakým byla Vysočina, představuje vlastně ideální prostor pro modernizační strategie, to věděl už František Radouš, jehož technokratické sny z 30. let minulého století nám představí Jan Krajíček. Přijďte a zapojte se i Vy do našeho kolektivního brainstormingu.

Máte-li další příklady, rádi si je na workshopu poslechneme.

Program

Linda KOVÁŘOVÁ (FF UK) UNESCO a koncept diverzity na příkladě Kutné Hory, Hirošimy a Villa Romana di Casale

Aurore NAVARRO (CEFRES/Université de Lyon) Food quality and retail trade in Prague: heritage, reinvention and innovation.

Martina REITEROVÁ (FF UK):  Problematické dědictví? Identifikační strategie bretonských regionalistů přelomu 19. a 20. století.

Alena KŘIVÁNKOVÁ (FF UK): „Okcitánština“ – počátky vědeckého zájmu a sporů o jeden (?) jazyk

Martin THARP (FHS UK): Thomasius’ Legacy or the Language Paradox of European Universities

Jakub NEUMANN (FF UK): Proměny kladenské industriální krajiny ve 20. století

Jan KRAJÍČEK (FF UK): Periferní region jako technologický projekt: modernizace Vysočiny podle Františka Radouše (1939)

Více informací a anotace jednotlivých příspěvků zde.

 

Židé a populární kultura v Československu v době 60. let

Přednáška Ilany Miller (Chicagská univerzita) v rámci semináře Soudobé dějiny Židů, který pořádá Ústav pro soudobé dějiny AV ČR a CEFRES ve spolupráci s Židovským muzeem.

Kde: knihovna CEFRESu, Na Florenci 1420/3, Praha 1
Kdy: 17:00 – 19:00
Jazyk: anglicky

Abstrakt v angličtině

Was there such a thing as “Jewish popular culture” under communism? In this presentation, I use data collected from the publishing and film industries to examine moments of increased popularity in Jewish themes in Czechoslovak culture. While the rapid rise in interest in Jewish themes in post-communist culture has been written about extensively, few have taken seriously the possibility of widespread interest in Jewish themes under communism. By examining trends in mainstream literary and cinematic culture, I show that the 1960’s boom in interest in Jewish themes rivalled the post-communist period. While the post-communist period was heavily influenced by foreign and external cultural trends, communist era literature and films were far more domestic—both in their creation as well as in their themes and focus. Using distribution and publication data, reviews, movie posters and illustrations, this presentation explores the characteristics and qualities of Jewish popular culture under communism, particularly the role that Jewish themes played during the era of communist reform.

Ilustrace Zdeňka Chotěnovského v knize Hana Bělohradská, Bez krásy, bez límce (1964).

Týden divezity

Organizátoři: Jan Bičovský, Anna Hořejší, Eva Marková, Pavel Sitek, Kateřina Svatoňová
Jazyk: čeština, angličtina
Kde: Hybernská 4

Program a více informací o Týdnu diverzity najdete na oficiálních stránkách http://tydendiverzity.cz/

V rámci Týdne diverzity vytváří FF UK platformu pro společné aktivity kateder, ústavů, zájmových spolků FF UK a jejích partnerů.

Téma Město a emoce vede k prozkoumávání života ve městě z různých pohledů. Prázdný dům v Hybernské 4 nabízí prostor pro setkání, sdílení zkušeností, výměnu názorů i navázání kontaktů. Město a emoce v Hybernské 4 to jsou přednášky, semináře, workshopy, projekce, výstavy, vycházky, čtení, koncerty a mnohem více na jednom místě. Akce se koná pod záštitou rektora Univerzity Karlovy a primátorky hlavního města Prahy.

Aurore Navarro (CEFRES – FMSH) vystoupí na workshopu Strategie identity: dědictví a diverzita organizovaném Ústavem světových dějin a promluví zde na téma Kvalita potravin a maloobchod s potravinami v České republice:  dědictví, znovuobjevení a inovace.

Koncept politické moci: politika třetí strany ve Spojených státech

Čtvrté setkání epistemologického semináře v letním semestru pořádáného CEFRESem a IMS FSV UK pod vedením
Zdeňka Krále (IMS FSV).

Kde: knihovna CEFRESu – Na Florenci 3, 110 00 Praha 1
Kdy: 15:30 – 17h
Jazyk: anglicky

Text ke čtení:
Talcott Parsons, “On the Concept of Political Power” Proceedings of the American Philosophical Society, Vol. 107, No. 3 (Jun. 19, 1963), pp. 232-262
https://www.hse.ru/data/2012/11/27/1301625729/Parsons%20Power.pdf

 

Koncept ideologie

Třetí setkání epistemologického semináře v letním semestru pořádáného CEFRESem a IMS FSV UK pod vedením Ayse Yuva.

Kde: knihovna CEFRESu – Na Florenci 3, 110 00 Praha 1
Kdy: 15:30 – 17:00
Jazyk: anglicky

Texty

  1. K. Marx/F. Engels, The German Ideology, 3 krátké texty:
  • Text 1: “Social being and social consciousness” (§4) – zde
  • Text 2: “History: fundamental conditions” – zde
  • Text 3: “Ruling class and ruling ideas” – zde

2. K. Marx, “Preface to a contribution to the critique of political economy” (krátký text) – zde

3. L. Althusser, Ideology and ideological state apparatuses (především od kapitoly “Infrastructure and Superstructure” do konce) – zde

Rakouské uprchlické hnutí do Československa, 1934–39: od politického exilu k židovským uprchlíkům

Přednáška Wolfganga Schellenbachera (Vídeňská univerzita/ EHRI) v rámci semináře Soudobé dějiny Židů, který pořádá Ústav pro soudobé dějiny AV ČR a CEFRES ve spolupráci s Židovským muzeem.

Kde: knihovna CEFRESu, Na Florenci 1420/3, Praha 1
Kdy: 17:00 – 19:00
Jazyk: anglicky

Politický exil rakouských socialistů do Československa v roce 1934 se liší od jiných uprchlických vln ve střední Evropě v té době. Je to především z důvodu vstřícného přístupu československé vlády k těmto uprchlíkům. Ke konci 30. let 20. století se ale československá uprchlická politika stala daleko více restriktivní. Porovnáním únikových tras a osudů těch Rakušanů, kteří v roce 1934 prchali před perzekucí kvůli svému politickému přesvědčení a těch, kteří se snažili dostat do Československa, aby unikli před židovskou perzekucí v roce 1938, nám bude zřejmé, proč je nová protižidovská uprchlická politika v Praze taková, jaká je.