Jak zacházet se sociální jinakostí: přátelství ve stavovské společnosti

Claire Madl (CEFRES)
bude přednášet pro česko-francouzský historický seminář.

Datum : Čtvrtek 18. února , 9h-12h30
Místo
: CEFRES a online  (odkaz níže)
Organizátoři
: CEFRES et Ústav českých dějin,  FF UK
Jazyk: francouzština

Program semináře naleznete zde : Séminaire historique franco-tchèque (FFUK et CEFRES)

Odkaz na Zoom setkání je k dispozici zde : https://cesnet.zoom.us/j/96694269885
Pro zápis napište na tuto e-mailovou adresu: Jaroslav.svatek@ff.cuni.cz

Jak vymezit “krizi”: mezi lidovými rozbroji a spory odborníků

První setkání epistemologického semináře organizovaného CEFRESem a IMS FSV UK v novém roce 2018.

Mihai-Dan Cirjan (CEFRES – CEU)
Framing the ‘Crisis’: Between Vernacular Conflicts and Expert Disputes

Kde: knihovna CEFRESu – Na Florenci 3, 110 00 Praha 1
Kdy: čtvrtek 22. února 2018 od 15:30 do 17:00
Jazykangličtina
Text:
Guyer, Jane I. “Terms of Debate versus Words in Circulation: Some Rhetorics of the Crisis.” in Carrier, James G. (ed.),  A Handbook of Economic Anthropology, Second Edition. Edward Elgar Publishing, 2012, 612-626.

Více o semináři zde!

Ilustrace: Pandemonium, George Grosz, 1914

Jak věci nahlížet prizmatem postantropocentrismu?

Debata u kulatého stolu, která proběhne v rámci výzkumného projektu Home beyond species: More-than-human dwelling in the age of crises”, se zaměří na konceptuální a praktické otázky související se založením diskusní skupiny, která se zabývá pojmem postantropocentrismu a která je součástí projektu Tandem. A právě Tandem tým, který působí v CEFRES a který se skládá z Petra Gibase (AV ČR) a Chloé Mondémové (CNRS, francouzské Národní středisko vědeckého výzkumu), debatu organizuje. Při diskuzi budou prizmatem postantropocentrismu zkoumána rozličná témata.

  • Kdy: čtvrtek 3. 11. 2022, 14:00
  • Kde: knihovna CEFRES a online
  • Jazyk: angličtina

Diskutující se budou u kulatého stolu věnovat otázkám souvisejícím s pojmem, který pracovně nazývají postantropologický domov. Za tímto termínem se skrývá širší označení pro domov, v němž jsou lidé zapleteni do sítě vztahů, jež neprobíhají výlučně mezi lidskými bytostmi. Protože jsou si diskutující vědomi, že lidé sdílí svá obydlí nejenom s druhými lidmi, ale též s dalšími členy, ať už živými či neživými, chtěli by si položit následující otázky, a to se zaměřením nejen na teoretický, konceptuální či metodologický aspekt, ale též na rovinu onto-epistemologickou:

  • Pokud vezmeme v potaz spletitost vztahů lidí s ne-lidským, jak bude již zavedený pojem obydlí a s ním spojené koncepty domova a krajiny zpochybněn?
  • Jakými novými způsoby můžeme, jakožto vědci zkoumající člověka a jeho domov, reflektovat interakci člověka s ne-lidským, a to nejen uvnitř jeho domova, ale též v jeho okolí?
  • Ke kterým novým konceptuálním oblastem může zahrnutí ne-lidského elementu do našeho uvažování o lidském domovu otevřít cesty?
  • Jak může být věda metodologicky a epistemologicky vnímavější, aby se mohla více přiblížit spletitostem vztahů lidí s ne-lidským prvkem uvnitř lidských obydlí?

Debata u kulatého stolu je událost uzavřená pro veřejnost. Pokud vás výše nastíněné téma zajímá a rádi byste se jí zúčastnili, neváhejte kontaktovat členy Tandem týmů Petra Gibase (petr.gibas(at)soc.cas.cz) či Chloé Mondémovou (chloe.mondeme(at)cnrs.fr).

 

Jak se jidišští spisovatelé stali jidišskými spisovateli

Přednášku v rámci semináře o soudobých dějinách Židů organizovaného Ústavem pro soudobé dějiny AV ČR ve spolupráci s Masarykovým ústavem přednese Carmen Reichert (Augsburg University).

Místo: knihovna CEFRESu, Na Florenci 3, 110 00 Praha 1
Čas: 17:30-19:00
Jazyk: angličtina

Abstrakt

Volba jidiš v autobiografických spisech, období po I. L. Peretz
Nemělo by být překvapením, že autobiografie nám v literatuře v podstatě sdělují, jak se spisovatelé stávali spisovateli. Od Rousseauových Zpovědí ke Goethovým vzdělávajícím románům – číst a psát – je hlavním pramenem tohoto žánru seznam četby autorů a jejich první pokusy o psaní. Ale jidišští spisovatelé na začátku 20. století nevyrostli s vědomím, že jejich mateřský jazyk je i jejich jazyk literární . Pro židovské chlapce totiž byla hebrejština a nikoliv jidiš jazykem vzdělání v soukromých školách. To je důvod, proč se psaní jazykem jidiš na počátku 20. století vyvíjelo někde mezi tradičním hebrejsky vládnoucím vzdělávacím systémem Cheder a Ješiva a nežidovskými knihovnami. Podle tradice byly psané jidišské texty určeny především pro ženy a nevzdělané muže. Spisovatelé mužského a ženského pohlaví proto při psaní jidiš rozvíjeli různé psací strategie. Zatímco ženy se uchylovaly spíše k raným jidišských autobiografiím, jakou je třeba Glikla z Hamelnu “Zikhroynes” (Paměti), muži spíše sledovali západoevropské tradice.

V jidišských autobiografiích také můžeme často vidět, že autoři spojují svůj osobní život s dějinami jidiš. Příkladem může být třeba Sholem Aleichem, jenž porovnává svůj život s trhem (“yarid”) a současně se zavazuje k “jazykovému trhu” jidiš. I. L. Peretz, “otec” jidišské literatury, měl v tomto kontextu velmi významný vliv. Nejen, že povzbuzoval spisovatele, aby přešli do svého rodného jazyka, ale jeho autobiografie “Mayne zikhroynes” (Moje paměti) čerpající inspiraci z romantismu ovlivnila velké množství autobiografických textů od mladších autorů.

Carmen Reichert je postdoktorandka na Univerzitě v Augsburgu. V současné době pracuje na projektu věnující se literárním a jazykovým debatám v souvislosti s jazykovou konferencí v Černovicích (Ukrajina). Další informace naleznete zde.

Jak porozumět třídě, statusu a moci: příklad konceptu Bürgertum

Třetí setkání epistemologického semináře pořádáného CEFRESem a IMS FSV UK pod vedením Mátyáse Erdélyiho (CEFRES & CEU).

Texty:

  • Jürgen Kocka, « The middle classes in Europe », The Journal of Modern History, vol. 67, n° 4, 1995, p. 783-806.
  • Max Weber, « The distribution of power within the community : Classes, Stände, Parties », Journal of Classical Sociology, vol. 10, n° 2, 2010, p. 137-152.

Ivan Blatný, Langston Hughes: překlad, transnacionalismus a blues

Jaký byl vztah mezi afroamerickým básníkem Langstonem Hughesem a českým básníkem Ivanem Blatným z hlediska intertextuality? Jakým způsobem využíval Blatný ve své poezii angličtinu a jak se Hughes odkazoval na Československo? Jak se básníci a básně pohybují napříč jazyky a mocenskými bloky a jaké byly další literární vztahy mezi českými zeměmi a afroamerickou kulturní komunitou? A jakou roli zde hraje překlad? To jsou některé z otázek, o kterých budeme diskutovat u kulatého stolu.

Kdy: pátek 19. května v 10:00
Kde:Ústav pro českou literaturu Akademie věd České republiky
OrganizátořiÚstav pro českou literaturu a CEFRES
Účastníci: Julie Hansenová (Univerzita v Uppsale), Charles Sabatos (Univerzita Yeditepe), Justin Quinn (FF UK)
Moderuje Františka Schormová (ÚČL, asociována CEFRES)
Jazyk: angličtina (a čeština) Pokračování textu Ivan Blatný, Langston Hughes: překlad, transnacionalismus a blues