Archiv

Je akademická svoboda svobodou všech?

Mezinárodní konference k 30. výročí CEFRESu (část druhá), Praha, 25. – 26. listopadu 2021

Kde: Praha, Karolinum, Ovocný trh 3, a online na facebookových stránkách CEFRESu nebo via Zoom
Datum: 25. – 26. listopadu 2021
Jazyk: angličtina

V mnoha zemích různá politická, hospodářská či náboženská uskupení oslabují a zpochybňují pozici akademické svobody. Situaci ještě zhoršuje lhostejnost obyvatelstva k této svobodě, kterou často vnímá jako kastovní privilegium. Proto naléhavě potřebujeme učinit akademickou svobodu veřejným statkem týkajícím se všech členů naší společnosti.

Po první části konané loni v květnu, CEFRES pořádá druhou část jubilejní mezinárodní konference dne 25. a 26. listopadu 2021, společně s partnery Platformy CEFRES, Univerzitou Karlovou a Akademií věd ČR. Konference se bude konat v pražském Karolinu a zároveň také online.

Prezentace účastníků je tu ke stažení.

Program
Čtvrtek 25. listopadu 2021

https://us02web.zoom.us/j/85931944473

16:30–18:30 (v angličtině)

Úvodní slovo
  • Lenka Rovná, prorektorka Karlovy univerzity
  • Alexis Dutertre, velvyslanec Francie v České republice
  • Ondřej Beránek, místopředseda Akademie věd ČR, humanitní a společenské vědy
  • Jérôme Heurtaux, ředitel CEFRESu

Promítání dokumentu: Science in Exile (Věda v exilu), vytvořili Pierre-Jérôme Adjedj a Pascale Laborier, 2020 (8 min.).

Kulatý stůl: Je akademická svoboda svobodou všech?

Moderuje: Pascale Laborier, profesorka na Univerzitě Paříž X – Nanterre, prorektorka Univerzity Paris-Lumières

  • Jiří Přibáň, profesor na Univerzitě Cardiff
  • Pierre-Jérôme Adjedj, fotograf a režisér
  • Dilnur Reyhan, předsedkyně evropského Ujgurského institutu
  • Olga Golubko, vedoucí nouzového programu na Ústavu pro vzdělávání pro Nové Bělorusko
  • Michal Vašečka, programový ředitel Bratislava Policy Institute

Koktejl

Pátek 26. listopadu 2021

https://us02web.zoom.us/j/81879262389

Vzdělanci a instituce čelící mocným

9:30–11:15 (v angličtině)

Moderuje: Alena Marková, odborná asistentka, Fakulta humanitních studií, Karlova univerzita

  • Gábor Egry, ředitel Institutu politické historie, Budapešť
    Mlčení jehňátek? Kooptace, vylučování, odměňování – způsoby, jak umlčet akademii v Maďarsku
  • Piotr Forecki, profesor na Univerzitě Adam Mickiewicz, Poznaň
    Historie před soudem: útoky proti odborníkům na holokaust v Polsku
  • Shamil Jeppie, docent na Univerzitě v Cape Town
    Svoboda a etika v akademickém světě
  • Cherine Hussein, seniorní výzkumná pracovnice Ústavu mezinárodních vztahů, Praha
    Hnutí odporu, aktivisté na univerzitách a otázka solidarity

Přestávka na kávu

Zpochybňuje současný veřejný management vědeckou svobodu?

11:30–13:00 (v angličtině)

Moderuje: Mitchell Young, odborný asistent, Katedra evropských studií, Fakulta sociálních věd, Karlova univerzita

  • Tereza Stöckelová, vedoucí výzkumná pracovnice, Sociologický ústav, Akademie věd ČR
    Proč musí být akademická svoboda zpochybněna?
  • Michael Komm, Michaela Vojtková a Lukáš Dvořáček, Věda žije!
    Když vědci nehrajou podle pravidel a jak se tomu postavit
  • Frédéric Sawicki, profesor politologie, Univerzita Paříž 1 Panthéon-Sorbonne
    Negativní následky zavedení managementu ve výzkumu – zkušenost z Francie

Oběd

Jak hájit a chránit akademickou svobodu?

14:15–16:00 (francouzština-angličtina, simultánní tlumočení)

Moderuje: Jakob Vogel, ředitel Centra Marc Bloch, Berlín

  • Catherine Gousseff, seniorní výzkumná pracovnice v CNRS
    Ruští akademici v exilu výjimečně přijati v Praze (1920–39) – strategie státu a výhody nabytých zkušeností
  • Pascale Laborier, prorektorka Univerzity Paris-Lumières, spoluzakladatelka PAUSE
    Jak vědce v exilu přijmout v zahraničí
  • Habib Mellakh, Předseda Tuniského sdružení pro obranu univerzitních hodnot (ATDVU)
    Napadání a obrana akademické svobody – zkušenost z Tuniska
  • Béatrice Hibou, seniorní výzkumná pracovnice v CNRS – CERI-Sciences Po, Paříž
    Co jsme se naučili při podporování Fariby Adelkhah, vědkyně uvězněné v Íránu

Přestávka na kávu

Co dělat a jak?

16:30–18:00 (francouzština-angličtina, simultánní tlumočení)

Moderuje: Jérôme Heurtaux, ředitel CEFRESu

Všichni účastníci a dále Katia Boissevain, ředitelka IRMC (Tunis), Pierre Buhler, CAPS – MEAE, Adrien Delmas, ředitel Centra Jacques Berque (Rabat), Adrien Fauve, ředitel IFEAC (Bichkek), Anaïs Marin, výzkumná pracovnice v CCFEF ve Varšavě a korespondetka OSN se specializací na lidská práva v Bělorusku.

Prezentace účastníků je tu ke stažení.

Facebooktwitterlinkedin

 

 

Jazyková politika a sociolingvistické rozrůznění v Bosně a Hercegovině

Jazyková politika a sociolingvistické rozrůznění v Bosně a Hercegovině: od (bez)významných rozdílů k jazykovým hranicím

5. sezení semináře CEFRESu
Cílem semináře CEFRESu je zprostředkovat multidisciplinární diskuzi nad pracemi, na kterých aktuálně vědci CEFRESu pracují. V průběhu semináře, se vyjasňují otázky týkající se použitých metod, přístupů a koncepcí. Tím je každému z vědců umožněno konfrontovat vlastní perspektivy s prezentovaným výzkumem. 

Místo: knihovna CEFRESu
Datum: úterý,9. dubna 2024 v 16:30 
Jazyk: angličtina
Kontakt a registrace: cefres[@]cefres.cz

Jelena Božović (CEFRES / FSV UK)

Diskutující

  • Markéta Slavková, The Prague Security Studies Institute

Abstrakt

Otázka jazykových hranic není příliš častým předmětem zkoumání jazykových politik. Při zkoumání vícejazyčného prostředí vědci zabývající se jazykovou politikou tradičně předpokládají pluralitu jazyků. Tyto jazyky vědci považují za samostatné a pevně ohraničené entity. Díky tomu, že jazykové jednotky jsou definovány tak, aby byly snadno identifikovatelné a rozlišitelné je práce s nimi přehlednější a umožňuje bližší studium jejich vztahů. Tento přístup však může být náročný v prostředích, kde jsou si jazyky blízké strukturou, překrývají se a jejich hranice nejsou vždy jasně vymezitelné. V takovém případě je velmi obtížné jazykové jednotky a jejich vztahy jasně definovat. Je tomu tak proto, že procesy tvořící jazykové hranice mohou některé vztahy mezi jazykovými jednotkami ovlivnit více, jiné méně a některé zůstávají těmito procesy zcela neovlivněny. Poznatky z prostředí, kde se jazykové hranice překrývají, mohou rozšířit naše chápání jazykových hranic. Jazykové hranice vznikají nejen z rozdílů ve formálních aspektech jazyků a jejich denotačních, obvykle stabilních funkcí, ale také ze sociální a politické funkce jazyků a jejich užívání ve specifických situacích.

Jelena Božović se ve své disertační práci zaměřuje na Bosnu a Hercegovinu, kde po rozpadu Jugoslávie došlo k přechodu od jednoho společného standardního jazyka ke třem národním jazykům, které jsou v současnosti považovány za samostatné jazyky. To nevyhnutelně vyvolalo otázku, jakým způsobem pojmout jejich rozrůznění a tvoření jazykových hranic. Jelena Božović zkoumala procesy interpretace oficiální jazykové politiky v Bosně a Hercegovině.  V rámci jejího etnografického terénního výzkumu v této zemi se ukázalo, že procesy tvoření jazykových hranic spočívají především ve výkladu rozdílů a mezí jazyků.

Výzkum se tedy soustředí na procesy tvoření jazykových hranic, tj. na to, jak jsou jazykové hranice tvořeny, jak zanikají, jak jsou rozmazávány, překračovány nebo zcela ignorovány sociálními aktéry, kteří se podílí na tvorbě jazykových politik. V tomto semináři se Jelena Božović zaměří na otázky, týkající se jazykových hranic. Jakým způsobem jsou hranice konstruovány, kterých hranic se tento proces týká, jak tyto procesy souvisejí s otázkami mocenských vztahů a autority, jakož i jaké tím vznikají důsledky pro oficiální jazykovou politiku.

Kompletní program semináře 2023–2024 naleznete zde.

Jak zbudovat Republiku

Debata a prezentace knihy

Datum a místo: 25. února 2020, 17h, Akademické centrum (Husova 4a, Praha 1)
Organizátoři: Polský institut v Praze, CEFRES a nakladatelství OIKOYMENH
Jazyk: angličtina (překlad do češtiny)

Diskuze o českém překladu knihy (2019) Úvahy o polské vládě Jean-Jacques Rousseau (1782).Úvahy o polské vládě (1771) jsou posledním Rousseauovým politickým dílem a zároveň jediným, které nebylo dosud přeloženo do češtiny. Jde o unikátní reflexi nad republikánským zřízením polsko-litevského státu, která do jisté míry o několik let předjímá pozdější debaty amerických federalistů o tom, jak vytvořit svobodnou republiku.

S polskými, francouzskými a českými odborníky na Rousseau:

  • Richard Butterwick-Pawlikowski (Evropské centrum Natolin, Varšava)
  • Hana Fořtová (FLÚ AV ČR)
  • Gabrielle Radica (Univerzita v Lille)

Moderátor: Jan Květina (Historický ústav AV ČR)

Jak zacházet se sociální jinakostí: přátelství ve stavovské společnosti

Claire Madl (CEFRES)
bude přednášet pro česko-francouzský historický seminář.

Datum : Čtvrtek 18. února , 9h-12h30
Místo: CEFRES a online  (odkaz níže)
Organizátoři: CEFRES et Ústav českých dějin,  FF UK
Jazyk: francouzština

Program semináře naleznete zde : Séminaire historique franco-tchèque (FFUK et CEFRES)

Odkaz na Zoom setkání je k dispozici zde : https://cesnet.zoom.us/j/96694269885
Pro zápis napište na tuto e-mailovou adresu: Jaroslav.svatek@ff.cuni.cz

Jak vymezit “krizi”: mezi lidovými rozbroji a spory odborníků

První setkání epistemologického semináře organizovaného CEFRESem a IMS FSV UK v novém roce 2018.

Mihai-Dan Cirjan (CEFRES – CEU)
Framing the ‘Crisis’: Between Vernacular Conflicts and Expert Disputes

Kde: knihovna CEFRESu – Na Florenci 3, 110 00 Praha 1
Kdy: čtvrtek 22. února 2018 od 15:30 do 17:00
Jazyk: angličtina
Text:
Guyer, Jane I. “Terms of Debate versus Words in Circulation: Some Rhetorics of the Crisis.” in Carrier, James G. (ed.),  A Handbook of Economic Anthropology, Second Edition. Edward Elgar Publishing, 2012, 612-626.

Více o semináři zde!

Ilustrace: Pandemonium, George Grosz, 1914

Jak věci nahlížet prizmatem postantropocentrismu?

Debata u kulatého stolu, která proběhne v rámci výzkumného projektu “Home beyond species: More-than-human dwelling in the age of crises”, se zaměří na konceptuální a praktické otázky související se založením diskusní skupiny, která se zabývá pojmem postantropocentrismu a která je součástí projektu Tandem. A právě Tandem tým, který působí v CEFRES a který se skládá z Petra Gibase (AV ČR) a Chloé Mondémové (CNRS, francouzské Národní středisko vědeckého výzkumu), debatu organizuje. Při diskuzi budou prizmatem postantropocentrismu zkoumána rozličná témata.

  • Kdy: čtvrtek 3. 11. 2022, 14:00
  • Kde: knihovna CEFRES a online
  • Jazyk: angličtina

Diskutující se budou u kulatého stolu věnovat otázkám souvisejícím s pojmem, který pracovně nazývají postantropologický domov. Za tímto termínem se skrývá širší označení pro domov, v němž jsou lidé zapleteni do sítě vztahů, jež neprobíhají výlučně mezi lidskými bytostmi. Protože jsou si diskutující vědomi, že lidé sdílí svá obydlí nejenom s druhými lidmi, ale též s dalšími členy, ať už živými či neživými, chtěli by si položit následující otázky, a to se zaměřením nejen na teoretický, konceptuální či metodologický aspekt, ale též na rovinu onto-epistemologickou:

  • Pokud vezmeme v potaz spletitost vztahů lidí s ne-lidským, jak bude již zavedený pojem obydlí a s ním spojené koncepty domova a krajiny zpochybněn?
  • Jakými novými způsoby můžeme, jakožto vědci zkoumající člověka a jeho domov, reflektovat interakci člověka s ne-lidským, a to nejen uvnitř jeho domova, ale též v jeho okolí?
  • Ke kterým novým konceptuálním oblastem může zahrnutí ne-lidského elementu do našeho uvažování o lidském domovu otevřít cesty?
  • Jak může být věda metodologicky a epistemologicky vnímavější, aby se mohla více přiblížit spletitostem vztahů lidí s ne-lidským prvkem uvnitř lidských obydlí?

Debata u kulatého stolu je událost uzavřená pro veřejnost. Pokud vás výše nastíněné téma zajímá a rádi byste se jí zúčastnili, neváhejte kontaktovat členy Tandem týmů Petra Gibase (petr.gibas(at)soc.cas.cz) či Chloé Mondémovou (chloe.mondeme(at)cnrs.fr).