Studijní den okolo Ludwiga Binswangera organizovaný Université Paris 1 Panthéon-Sorbonne.
Kdy a kde: 9:00-17:00 na Université Paris 1 Panthéon-Sorbonne, 17, rue de la Sorbonne, UFR de philosophie, místnost Halbwachs Organizátorky: Lara Bonneau (Université Panthéon-Sorbonne / přidružená doktorandka CEFRESu), Danièle Cohn (profesorka na Université Panthéon-Sorbonne), Raphaëlle Cazal (doktorandka na Université Panthéon-Sorbonne) Jazyk: francouzsky
Oficiální plakát s programem studijního dne naleznete zde.
Kdy a kde: 11.-12. května 2017, EHESS – místnost M. et D. Lombard, 96 boulevard Raspail, 75006 Paříž Jazyk: anglicky, francouzsky Organizátoři: Roman Krakovský, LabEx Tepsis, EHESS, IHTP, CNRS, ve spolupráci s CEFRESem
Od 90. let 20. století se ve střední a východní Evropě začala utvářet politická hnutí označovaná jako „populistická“, která přilákala pozornost řady politologů. Abychom lépe pochopili popularitu a vytrvalost populistických hnutí v tomto regionu, musíme propojit současnou politickou situaci s analýzou dlouhodobého vývoje. Od 19. století se totiž ve střední a východní Evropě objevila celá řada hnutí či politických stran, které samy sebe označovaly nebo byly označovány jako „populistické“. Pomocí dlouhodobého přístupu ve výzkumu tohoto fenoménu můžeme srovnat podobnost a rozdíly mezi jednotlivými hnutími v závislosti na dobovém kontextu a identifikovat důvody a mechanismy jejich působení. Historický přístup též umožňuje posoudit specifičnost populistických hnutí ve střední a východní Evropě a zhodnotit jejich vliv na politickou kulturu celého regionu.
Šesté setkání epistemologického semináře v letním semestru pořádáného CEFRESem a IMS FSV UK pod vedením
Tomáše Mareše (IMS / CEFRES).
Koncept propagandy: pozitivní a negativní konotace
Texty:
Jowett, G.; O`Donnel, W. (2012): Propaganda and Persuasion. Fifth Edition. Sage Publications. London (only chapters: a) Jowett and O`Donnel `s definition of propaganda; b) Forms of propaganda; numbered pp. 6 – 27)
Přednáška Clary Royer (CEFRES) v rámci semináře Soudobé dějiny Židů, který pořádá Ústav pro soudobé dějiny AV ČR a CEFRES ve spolupráci s Židovským muzeem.
Kde: knihovna CEFRESu, Na Florenci 1420/3, Praha 1 Kdy: 17:00 – 19:00 Jazyk: anglicky
Studijní den organizovaný doktorandy CEFRESu – Filipem Herzou, Magdalenou Cabaj a Katalin Pataki
Kdy a kde: 14:00-17:00 v knihovně CEFRESu, Na Florenci 3 Jazyk: anglicky
Credit: Wellcome Library, London. Wellcome Images A barber shaving a man who looks extremely fearful. Lithograph by L. Boilly after himself. By: Louis-Léopold Boilly
Program
Diskutanti
Sabine ARNAUD (Centre Alexandre Koyré, École des Hautes Études en sciences sociales)
Veronika ČAPSKÁ (oddělení historické antropologie, Fakulta humanitních studií, Univerzita Karlova)
Karel ČERNÝ (Ústav dějin lékařství a cizích jazyků, 1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova)
14:00: Filip Herza (Fakulta humanitních studií, Univerzita Karlova – CEFRES): Faces of Normative Masculinity: Shaving Practices and the Popular Exhibitions of “Hairy Wonders” in the early 20th Century Prague
14:25: Magdalena Cabaj (Varšavská univerzita / ENS Ulm – CEFRES): Dear Herculine, Dear Aaron: From the Angel to the Beast. On Two Cases of Hermaphroditic Writing
14:50: Diskuze
— Pauza na kávu —
15:30: Katalin Pataki (Central European University – CEFRES): Medical Expertise in Service of Joseph II’s Monastic Reforms’
15:55: Adam Mézes (Central European University): ‘Seen and Discovered’ – the Diagnosis of Vampirism in 1730-1750’s Habsburg Empire
Kdy: středa 3. května, 18:30–20:00 Kde: Francouzský institut v Praze, 5. patro, Štěpánská 35, Praha 1 Jazyk: anglicky
Anotace
Nadšení, které vzbudil vynález mluvícího stroje, bylo vyústěním dvou hlavních filosofických témat 18. století − řeči jako znaku civilizace a polemiky kolem člověka–stroje. V souvislosti s rozvojem výuky řeči u tzv. hluchoněmých žáků považovali někteří lidé mluvící stroj za prostředek, který rozšíří přirozené možnosti člověka, resp. přispěje k rozvoji nových způsobů mezilidské komunikace. Jiní si dokonce mysleli, že mluvící stroje mohou být úspěšně využívány při výuce řeči a artikulace. Mluvící stroj byl tak zároveň zdrojem okouzlení i strachu − jestliže stroje mohou mluvit, může být řeč považována za charakteristiku specificky lidskou? A jestliže je řeč mechanická, co potom odlišuje člověka od zvířete? V rámci své přednášky se pokusím zanalyzovat, jakým způsobem francouzští filozofové, inženýři, spisovatelé a pedagogové 18. století uvažovali nad osvojováním jazyka a jak vnímali vztah mezi tělem, strojem a řečí vzhledem k tehdejším názorům a postojům vůči lidství jako takovému.
Ilustrace: Plakát Mluvící hlavy (Têtes parlantes) od Abbého Micala
Francouzský ústav pro výzkum ve společenských vědách
