Seminar introduction

The first session of FSV / CEFRES seminar “Thinking through Crisis” will be hosted by:

Maria Kokkinou, CEFRES
Jérôme Heurtaux, Paris-Dauphine Université, CEFRES
Topic: Seminar introduction

Where: online.
To register, please contact the organizers: maria.kokkinou@cefres.cz
When: Wednesday September 30th, 12:30-1:50pm
Language: French

As part of the seminar:
Enjeux contemporains : Penser les crises/ Current Issues: Thinking through Crisis
organized by Maria Kokkinou (CEFRES / UK) and Jérôme Heurtaux (CEFRES)

La crise a le vent en poupe : l’apparition et la diffusion extensive de la Covid-19 en 2020 a redonné à cette notion une actualité globale, qu’elle n’avait plus eu depuis la crise financière de 2009. En dehors de ces moments spectaculaires d’effervescence à l’échelle de la planète, on ne compte plus les événements ou les phénomènes qui sont qualifiés de crise.

Concept-valise de la modernité, la « crise » (pré)occupe nos sociétés dans toutes ses dimensions. Les usages polysémiques du terme et sa très forte actualité nous incitent à revenir sur ce concept, ses significations et ses usages. C’est à cette tâche qu’est consacré ce cours-séminaire, qui verra l’intervention de chercheurs de diverses disciplines, sociologie politique, histoire, histoire de l’art, anthropologie, philosophie, etc.

Quelles réalités sont-elles qualifiées de « crises » et en quoi sont-elles critiques ? Qu’est-ce qu’une crise et comment expliquer sa survenue ? Comment une crise se déroule-t-elle, quels en sont les effets et la postérité ? Pourquoi les crises suscitent-elles des conflits d’interprétation sur leur signification ? La notion de crise est-elle un opérateur central de notre modernité et une clé de compréhension des enjeux qui traversent les sociétés contemporaines ?

 

Široké využití orální historie v historiografii holokaustu – Případ maďarských Židů na nucených pracích ve Vídni (1944-45)

Přednáška Évy Kovacs (Vienna Wiesenthal Institute for Holocaust Studies, Vídeň) v rámci semináře Soudobé dějiny Židů, který pořádá Ústav pro soudobé dějiny AV ČR a CEFRES ve spolupráci s Masarykovým ústavem AV ČR.

Kde: knihovna CEFRESu, Na Florenci 3, 110 00 Praha 1
Kdy: 17:00–18:30
Jazyk: anglicky

V uplynulých dvou desetiletích se díky zpřístupnění digitálních sbírek v USA, Izraeli a Evropě stalo využití orální historie atraktivním pro historický výzkum. V těchto archivech se nachází nespočet svědectví, díky čemuž je výzkum snazší a rychlejší, ale na druhé straně z toho vyvstávají závažné metodologické otázky. Mezitím  z tohoto světa odcházejí poslední přeživší, kteří nám ještě mohou poskytnout svěděctví – zdroje orální historie se tak brzy stanou “bežnými” archivními zdroji. Tento současný vývoj je výzvou pro psaní dějin týkajících se holokaustu.

Naše případová studie se zabývá každodenním životem zhruba 15 tisíc deportovaných maďarských Židů, kteří byli přinuceni pracovat ve Vídni a jejím blízkém okolí v letech 1944–45. Prezentace se zaměří na Quellenkritik (kritiku pramenů) a metodologii využití obsáhlých orálně historických archivů za účelem zkoumání nedostatečně zdokumentovaných historických témat.

Více o semináři zde.

Skryté rytmy sociálního života

Kpicabinet pro studium vědy, techniky a společnosti při Filosofickém ústavu AV ČR a CEFRES Vás zvou na sympozium.

Kde: Filosofický ústav AV ČR, conference room (124a), Jilská 1, Prague 1.

Jazyk: angličtina.

Náš svět je charakterizován konfliktními a často nesouměřitelnými časy. V současné sociální analýze představuje zkoumání napětí mezi různými časy, toho, jak se k sobě vztahují a jejich specifik samostatné výzkumné téma. Půldenní symposium si klade za cíl prozkoumat teoretické a metodologické otázky, které řeší měnící se povahu sociálních časů a to, jak souvisí s širší socio-ekonomickou a kulturní změnou, včetně celkové dynamizace života a práce. Příspěvky na sympoziu se budou zabývat různými percepcemi času, způsoby negociace a časovými taktikami různých aktérů ve společnosti; též tím, jak instituce a jedinci ztělesňují odlišné časové aspekty pozdně moderní sociální reality a i tím, jak je proces sociální akcelerace udržovaný různými strategiemi jednání.

Program

10.30: Introduction & Opening

EXPLORING SOCIAL TEMPORALITIES
10.45 – 11.15:  Immediacy, liveness, ceaselessness: foundations and consequences of the contemporary news environment – Marek Šebeš (PF JU)

11.15 – 11.45: Having no time in empty time: temporalities of the homeless – Petr Vašát (SOÚ AV ČR)

JUST HOW FAST IS ACCELERATED MODERNITY?
12.00 – 12.30: Coping with acceleration: triaging strategies and the new asceticism – Mark Carrigan (University of Warwick)

12.30 – 13.00: Fast modernity: ‘deflationary’ notes – Filip Vostal (FLÚ AV ČR & CEFRES)

13.00-13.30: Closing discussion

Šlechtické elity a podpora průmyslu v Evropě 18. a 20. století

Diskuze u kulatého stolu (příprava 23e Mezinárodního kongresu historických věd v Poznani 2020)

Datum a místo: 31. října 2019, 13:00-17:00, Knihovna CEFRESu (Na Florenci 3, Praha 1)
Organizátoři: Historická laboratoř (elektro)techniky (Fakulta elektrotechnická, ČVUT), CEFRES, Sdružení historiků ČR, Společnost pro hospodářské a sociální dějiny ČR, Université Bordeaux Montaigne a École polytechnique v Paříži
Jazyk: francouzština/angličtina

Program
I. Úvodní slovo
  • Mathieu Wellhoff, Atašé pro vědu a vysoké školy (Francouzská ambasáda v ČR)
  • Jiří Kocian, předseda Sdružení historiků ČR a místopředseda Národního komitétu historických věd
  • Marcela Efmertová, předsedkyně Společnosti pro hospodářské a sociální dějiny ČR

II. Příspěvky

  • Prof. Michel Figeac (Université Bordeaux Montaigne) : Noblesse et innovation économique au siècle des Lumières
  • Prof. Éric Godelier (École polytechnique de Paris) : Comment traiter de la nationalité en histoire des entreprises : quelques pistes de réflexion
  • Prof. Milan Hlavačka (Historický ústav AV ČR) : Les Ringhoffer, une famille d’entrepreneurs anoblis (en anglais)
  • Prof. Marcela Efmertová (Fakulta elektrotechnická, ČVUT) : František Křižík – membre de la Chambre haute du Parlement (Panská sněmovna), et l’électrification des Pays tchèques

 III. Diskuze

Na diskusi navazuje v pátek 1. listopadu  od 10 hod. na Fakultě elektrotechnické ČVUT (sál 80) workshop  názván Elektrifikace a informatika v Československu, jehož program najedete zde.

Sociální prezence. Návrh na pojetí interdependence zohledňující temporality a sexuaci

Přednáška francouzského sociologa Marca Bessina, ředitele IRIS – Ústavu interdisciplinárního výzkumu v sociálních otázkách (UMR8156 CNRS – EHESS – U997 Inserm – UP13) v rámci Velkých přednášek Platformy CEFRES.

Jazyk: francouzština, simultánní překlad do češtiny.

Místo: CEFRES, Národní 18, konferenční sál – 7. patro.

Shrnutí
Tato přednáška vychází z empirických výzkumů týkajících se způsobů ujímání se odpovědnosti v oblasti zdravotní, sociální a v oblasti rodičovství. Tyto způsoby budou stručně představeny, aby vytvořily základ debaty o morálních a praktických rozměrech aktivit care s důrazem na sexuaci a temporalizaci. Výchozí hypotézou je, že tyto praktiky asistence se vyskytují i v akademickém prostoru. Akademické prostředí pak bude pojednáno vzhledem k napětí mezi temporalitami, tedy napětí mezi zrychlováním, které působí na naše výzkumné praktiky, a Slow Science, na níž se odkazuje sociologie sociální prezence.

Sociologie sociální prezence navazuje na feministickou tradici, která sleduje dělbu práce podle pohlaví, k níž dochází při ujímání se odpovědnosti za potřeby druhého. Zahrnuje ale také morální rozměr různých podob poskytování podpory, asistence, pomoci a sociálních činností v tradici politiky a etiky care. Tato sociologie se drží určitých postupů s odkazem na pojmy morální ekonomie, které připomínají, že se uplatňování veřejných nebo sociálních politik vyznačuje napětím mezi ochranou a trestem. Přesto v této kombinaci sociologie sociální prezence upřesňuje, že se toto zkreslení týká péče poskytované neodborníky a soukromého přijímání odpovědnosti, a zdůrazňuje zejména to, že je tato polarita zásahů ve prospěch druhého pohlavně určená. Temporální přístup k interdependenci umožňuje pochopit pohlavně určenou dělbu práce v sociální, zdravotní a bezpečnostní oblasti, aniž by vydával za přirozenou mateřskou péči štědré ruky státu a otcovskou autoritu funkcí, které na něm přímo závisejí.

Sociální prostor, geografický prostor, reprezentace prostoru a literatura

Sociální prostor, geografický prostor, reprezentace prostoru a literatura

V rámci šestého sezení mezioborového frankofonního semináře CEFRESu 2023-2024 Mapa a hranice budeme zkoumat otázku samotného vymezování a znázorňování (území, období, trajektorie), tedy budeme uvažovat o mapě a hranicích skrze vzájemné prolínání výzkumných oblastí, jimiž se jednotliví účastníci zabývají.

Kde: knihovna CEFRESu, Na Florenci 3, Praha 1
Kdy: pátek 12. dubna, 10:00–11:30
Jazyk: francouzština

Přednášející: Josef Šebek, Ústav české literatury a komparatistiky, FF UK, přidružený vědec  CEFRESu
Diskutující: Yasar Abu Ghosh (FHS UK)

Přednáška se soustředí na formy prostoru v teorii polí Pierra Bourdieua, zejména na jejich vzájemný vztah a na prostorové aspekty literárního pole. První z těchto forem je sociální prostor a sociální pole, odkazující na strukturu pozic, která objektivně existuje, avšak neexistuje (primárně) ve fyzickém prostoru ani v reálných (fyzických) interakcích mezi sociálními aktéry. Aby byla tato struktura srozumitelná, vytváří Bourdieu různá prostorová schémata, která sahají od jednoduchých diagramů až po vizualizace založené na vícenásobné korespondenční analýze. Jeho následovníci přicházejí s ještě sofistikovanějšími reprezentacemi sociálního prostoru. Vztah mezi touto strukturou a geografickým/fyzickým prostorem je komplikovaný, neboť vztahy v sociálním prostoru či sociálních polích se nemusí nutně shodovat se skutečnými prostorovými vzdálenostmi či blízkostmi. Nicméně Bourdieu ukazuje – zejména v posledním období své kariéry –, že je nutné studovat vztahy mezi aktéry a objektivizovanými formami kapitálu tak, jak se odehrávají ve fyzickém/geografickém prostoru… Následně přednáška přejde k otázce, jak lze vztahy tří forem prostoru uplatnit na literární pole. V prostorově nejzajímavější části Pravidel umění, v „Prologu“, má reprezentace prostoru mj. konkurenční podobu diagramu a mapy. Bourdieuovo myšlení o prostoru nás komplexně provádí pozoruhodným problémem, jak mapovat literární pole, jakož i sociální a geografický prostor reprezentovaný v literárních dílech.