K
abinet pro studium vědy, techniky a společnosti při Filosofickém ústavu AV ČR a CEFRES Vás zvou na sympozium.
Kde: Filosofický ústav AV ČR, conference room (124a), Jilská 1, Prague 1.
Jazyk: angličtina.
Náš svět je charakterizován konfliktními a často nesouměřitelnými časy. V současné sociální analýze představuje zkoumání napětí mezi různými časy, toho, jak se k sobě vztahují a jejich specifik samostatné výzkumné téma. Půldenní symposium si klade za cíl prozkoumat teoretické a metodologické otázky, které řeší měnící se povahu sociálních časů a to, jak souvisí s širší socio-ekonomickou a kulturní změnou, včetně celkové dynamizace života a práce. Příspěvky na sympoziu se budou zabývat různými percepcemi času, způsoby negociace a časovými taktikami různých aktérů ve společnosti; též tím, jak instituce a jedinci ztělesňují odlišné časové aspekty pozdně moderní sociální reality a i tím, jak je proces sociální akcelerace udržovaný různými strategiemi jednání.
Program
10.30: Introduction & Opening
EXPLORING SOCIAL TEMPORALITIES
10.45 – 11.15: Immediacy, liveness, ceaselessness: foundations and consequences of the contemporary news environment – Marek Šebeš (PF JU)
11.15 – 11.45: Having no time in empty time: temporalities of the homeless – Petr Vašát (SOÚ AV ČR)
JUST HOW FAST IS ACCELERATED MODERNITY?
12.00 – 12.30: Coping with acceleration: triaging strategies and the new asceticism – Mark Carrigan (University of Warwick)
12.30 – 13.00: Fast modernity: ‘deflationary’ notes – Filip Vostal (FLÚ AV ČR & CEFRES)
13.00-13.30: Closing discussion
Diskuze u kulatého stolu (příprava 23e Mezinárodního kongresu historických věd v Poznani 2020)
Datum a místo: 31. října 2019, 13:00-17:00, Knihovna CEFRESu (Na Florenci 3, Praha 1)
Organizátoři: Historická laboratoř (elektro)techniky (Fakulta elektrotechnická, ČVUT), CEFRES, Sdružení historiků ČR, Společnost pro hospodářské a sociální dějiny ČR, Université Bordeaux Montaigne a École polytechnique v Paříži
Jazyk: francouzština/angličtina
Program
I. Úvodní slovo
- Mathieu Wellhoff, Atašé pro vědu a vysoké školy (Francouzská ambasáda v ČR)
- Jiří Kocian, předseda Sdružení historiků ČR a místopředseda Národního komitétu historických věd
- Marcela Efmertová, předsedkyně Společnosti pro hospodářské a sociální dějiny ČR
II. Příspěvky
- Prof. Michel Figeac (Université Bordeaux Montaigne) : Noblesse et innovation économique au siècle des Lumières
- Prof. Éric Godelier (École polytechnique de Paris) : Comment traiter de la nationalité en histoire des entreprises : quelques pistes de réflexion
- Prof. Milan Hlavačka (Historický ústav AV ČR) : Les Ringhoffer, une famille d’entrepreneurs anoblis (en anglais)
- Prof. Marcela Efmertová (Fakulta elektrotechnická, ČVUT) : František Křižík – membre de la Chambre haute du Parlement (Panská sněmovna), et l’électrification des Pays tchèques
III. Diskuze
Přednáška francouzského sociologa Marca Bessina, ředitele IRIS – Ústavu interdisciplinárního výzkumu v sociálních otázkách (UMR8156 CNRS – EHESS – U997 Inserm – UP13) v rámci Velkých přednášek Platformy CEFRES.
Jazyk: francouzština, simultánní překlad do češtiny.
Místo: CEFRES, Národní 18, konferenční sál – 7. patro.
Shrnutí
Tato přednáška vychází z empirických výzkumů týkajících se způsobů ujímání se odpovědnosti v oblasti zdravotní, sociální a v oblasti rodičovství. Tyto způsoby budou stručně představeny, aby vytvořily základ debaty o morálních a praktických rozměrech aktivit care s důrazem na sexuaci a temporalizaci. Výchozí hypotézou je, že tyto praktiky asistence se vyskytují i v akademickém prostoru. Akademické prostředí pak bude pojednáno vzhledem k napětí mezi temporalitami, tedy napětí mezi zrychlováním, které působí na naše výzkumné praktiky, a Slow Science, na níž se odkazuje sociologie sociální prezence.
Sociologie sociální prezence navazuje na feministickou tradici, která sleduje dělbu práce podle pohlaví, k níž dochází při ujímání se odpovědnosti za potřeby druhého. Zahrnuje ale také morální rozměr různých podob poskytování podpory, asistence, pomoci a sociálních činností v tradici politiky a etiky care. Tato sociologie se drží určitých postupů s odkazem na pojmy morální ekonomie, které připomínají, že se uplatňování veřejných nebo sociálních politik vyznačuje napětím mezi ochranou a trestem. Přesto v této kombinaci sociologie sociální prezence upřesňuje, že se toto zkreslení týká péče poskytované neodborníky a soukromého přijímání odpovědnosti, a zdůrazňuje zejména to, že je tato polarita zásahů ve prospěch druhého pohlavně určená. Temporální přístup k interdependenci umožňuje pochopit pohlavně určenou dělbu práce v sociální, zdravotní a bezpečnostní oblasti, aniž by vydával za přirozenou mateřskou péči štědré ruky státu a otcovskou autoritu funkcí, které na něm přímo závisejí.
Sociální prostor, geografický prostor, reprezentace prostoru a literatura
V rámci šestého sezení mezioborového frankofonního semináře CEFRESu 2023-2024 Mapa a hranice budeme zkoumat otázku samotného vymezování a znázorňování (území, období, trajektorie), tedy budeme uvažovat o mapě a hranicích skrze vzájemné prolínání výzkumných oblastí, jimiž se jednotliví účastníci zabývají.
Kde: knihovna CEFRESu, Na Florenci 3, Praha 1
Kdy: pátek 12. dubna, 10:00–11:30
Jazyk: francouzština
Přednášející: Josef Šebek, Ústav české literatury a komparatistiky, FF UK, přidružený vědec CEFRESu
Diskutující: Yasar Abu Ghosh (FHS UK)
Přednáška se soustředí na formy prostoru v teorii polí Pierra Bourdieua, zejména na jejich vzájemný vztah a na prostorové aspekty literárního pole. První z těchto forem je sociální prostor a sociální pole, odkazující na strukturu pozic, která objektivně existuje, avšak neexistuje (primárně) ve fyzickém prostoru ani v reálných (fyzických) interakcích mezi sociálními aktéry. Aby byla tato struktura srozumitelná, vytváří Bourdieu různá prostorová schémata, která sahají od jednoduchých diagramů až po vizualizace založené na vícenásobné korespondenční analýze. Jeho následovníci přicházejí s ještě sofistikovanějšími reprezentacemi sociálního prostoru. Vztah mezi touto strukturou a geografickým/fyzickým prostorem je komplikovaný, neboť vztahy v sociálním prostoru či sociálních polích se nemusí nutně shodovat se skutečnými prostorovými vzdálenostmi či blízkostmi. Nicméně Bourdieu ukazuje – zejména v posledním období své kariéry –, že je nutné studovat vztahy mezi aktéry a objektivizovanými formami kapitálu tak, jak se odehrávají ve fyzickém/geografickém prostoru… Následně přednáška přejde k otázce, jak lze vztahy tří forem prostoru uplatnit na literární pole. V prostorově nejzajímavější části Pravidel umění, v „Prologu“, má reprezentace prostoru mj. konkurenční podobu diagramu a mapy. Bourdieuovo myšlení o prostoru nás komplexně provádí pozoruhodným problémem, jak mapovat literární pole, jakož i sociální a geografický prostor reprezentovaný v literárních dílech.
V rámci Platformy CEFRES organizují Jana Vargovčíková (CEFRES & FF UK) a Kateřina Merklová (FF UK) jednodenní workshop pro doktorandy a mladé badatele.
Místo: CEFRES, Národní 18, konferenční místnost v 7. patře.
Jazyk: angličtina.
Výzva pro podávání návrhů je k nalezení zde.
Program bude k dispozici koncem března 2016.
Návrhy o rozsahu maximálně 500 slov posílejte nejpozději do 29. února 2016 na adresu: jana.vargovcikova@cefres.cz.
Prezentace budou diskutovány profesorkou Hélène Michel (SAGE, Institut d´Études Politiques ve Štrasburku) a Michaelem Smithem (CERGE-EI, AV ČR).
Druhé sezení frankofonního mezioborového semináře CEFRESu 2023: Mapa a hranice
V roce 2023 bychom chtěli začít zpochybněním aktu vymezování a zobrazování (ať už se jedná o území, období nebo trajektorie), tedy prostřednictvím interdisciplinarity jednotlivých disciplín zpochybnit mapy a hranice.
Místo konání: knihovna CEFRESu, Na Florenci 3, Praha 1
Kdy: pátek 14. dubna, od 10:00 do 11:30 hodin
Jazyk: francouzština
Thomas CHOPARD (ICM CNRS & CEFR)
Diskutuje Ronan HERVOUET (Université de Bordeaux/ CEFRES)
Nedávné události nám připomněly provázanost mezi důsledky války, pronásledováním a vyhnanstvím. Jakou roli hrála sovětská hranice ve strategiích přežití nebo zhoršování situace židovského obyvatelstva? Jaký byl stav hranice po teritoriálních změnách a anexích, které následovaly po německo-sovětské smlouvě z roku 1939?
Pokračování textu Sovětská hranice jako zdroj holokaustu →
abinet pro studium vědy, techniky a společnosti při Filosofickém ústavu AV ČR a CEFRES Vás zvou na sympozium.