Srdečně zveme magisterské studenty na výzkumné semináře Between Disciplines and Areas, které pořádá Institut mezinárodních studií FSV UK ve spolupráci s CEFRESem.
Na prvním ze seminářů 22. 10. představí svůj probíhající výzkum vztahů EU a Turecka členka Katedry evropských studií Lucia NAJŠLOVÁ.
Místo konání: místnost R201, Rytířská 31, Praha 1.
Jazyk: angličtina.
Kontakt:
Paul Bauer: paul.bauer@fsv.cuni.cz
Clara Royer: clararoyer@cefres.cz
Centre d’histoire et de théorie de la sociologie et le CEFRES vous invitent à la conférence-débat
La conférence principale « De la disparition des objet de science » sera prononcée par le Professeur Olivier Clain (Université Laval à Québec).
Depuis près d’un demi-siècle, l’histoire des sciences s’est affranchie du schème d’un progrès linéaire qui mènerait les hommes de science de découverte en découverte. Ainsi, au moment de leur introduction dans le discours scientifique, les concepts de paradigme et de révolution scientifique, tout comme celui d’épistémè, par exemple, ont témoigné de la nouvelle attention portée aux ruptures qui affectent l’histoire des savoirs. Or, à l’encontre des « inventions », des « constructions » ou des « généalogies » qui figurent aujourd’hui encore au cœur de la plupart des travaux, et donc contre la préférence ainsi manifestée pour le versant « constructif » de l’histoire, nous souhaitons attirer l’attention sur un phénomène moins abordé, pour ne pas dire négligé, celui des « disparitions ».
Disparition n’est pas absence. Autrement dit on peut poser un certain nombre de questions relatives à la disparition des objets de savoir qui se manifestent dans l’histoire des disciplines : comment le savoir abandonne-t-il ses objets et que devient « le site » qui leur donnait consistance, à savoir les solutions aux problèmes et les questions dont ils étaient les témoins? Quelles traces les objets scientifiques eux-mêmes laissent-ils et quels retours opèrent-ils éventuellement? Existe-t-il une logique de la disparition qui renvoie à la structure du réel lui-même? Ces questions revêtent peut-être une importance particulière pour des disciplines dans lesquelles les grandes ruptures et les révolutions scientifiques sont difficiles à repérer, comme c’est le cas pour les sciences sociales.
Langue : français.
Lieu : CEFRES, Štěpánská 35, 5e étage.
Pour tout renseignement, contacter Jan Maršálek: jan.marsalek@fsv.cuni.cz
Towards an Anthropology of Apparitions: the Importance of Fieldwork in Southeast Europe
Lecture by Pr. Galia VALTCHINOVA (Laboratoire Interdisciplinaire Solidarités, Sociétés, Territoires, Maison de la Recherche, Toulouse 2 University–Jean Jaurès)
in the frame of the PhD program in Anthropology of the Pécs University, as part of the lecture cycle supported by the Hungarian Academy of Sciences, the Fondation Maison des sciences de l’homme and CEFRES.
Where: PTE BTK, Ifjúság útja 6. D épület D/425 terem, in Pécs, Hungary.
Anthropology of apparitions is a subfield within anthropology of religion characterized by its dynamism, both in fieldwork and in theoretical issues. It is well known that Central-European field materials have largely contributed to its emergence. In my presentation I will try to demonstrate that Balkans materials may open new thematic avenues in anthropology of apparitions.
The presentation deals with several Balkan examples of visionaries, or alternative religious experts, whose subjectivities and the cultural techniques they use in their religious expertise are patterned by three mainstream religious cultures: Roman Catholicism, or Eastern Orthodoxy, Islam.
Není pochyb o tom, že interdisciplinarita proměňuje disciplíny, ale charakter této transformace je stále třeba zkoumat. V tomto semináři budeme diskutovat tyto a další palčivé otázky související s povahou interdisciplinarity. Zaměříme se tak na přísliby a nástrahy spojené s interdisciplinaritou – jakožto praxe, diskurzu a imperativu ve vědecké činnosti.
Texty představí:
15. října – Filip Vostal
29. října – Lara Bonneau (16:30 – 18:00)
12. listopadu – Cécile Guillaume-Pey a Monika Brenišínová
26. listopadu – Mátyás Erdélyi
10. prosince – Edita Wolf a Jana Vargovčíková
Moderátor: Filip Vostal (CEFRES & FLÚ AV ČR).
Jazyk: angličtina.
Místo konání: CEFRES, Štěpánská 35, 5. patro
První setkání v rámci cyklu Vytváření a sdílení znalostí v digitální éře.
Program:
Odile Grandet / Campus Condorcet
Digitální knihovna na univerzitách: jaké má místo a využití
Filip Šír / Moravská zemská knihovna v Brně
Terénními projekty k portálu pro zvukové dokumenty. zn. Spěchá.
Mélanie Leroy-Terquem / Bibliothèque nationale de France
Gallica – digitální knihovna v době sociálních sítí
David Stecker / Národní galerie
Digitální prezentace sbírek a nutnost setkání se s originálem
Radka Římanová / UISK FF UK
Potřebují digitální knihovny knihovníka?
Candice Chenu / Musée du Quai Branly
Muzejní sbírky a virtuální výstavy: vstříc novým návštěvníkům
Marie Vítková / Národní muzeum
eSbírky – prezentační platforma digitalizovaných muzejních sbírek
Místo konání: Národní galerie v Praze – Studio Hrdinů, Dukelských hrdinů 530/47, Praha 7 – Holešovice.
Jazyk: simultánní tlumočení příspěvků do češtiny a francouzštiny zajištěno.
Registrace: katarina.hornackova@ifp.cz
Inaugurační veřejná přednáška profesora Bernarda LAHIRA
Vlastenecký sál Karolina, Ovocný trh 3, Praha 1.
„L’acteur entre dispositions et contextes d’action : penser l’unité des sciences humaines et sociales“ – Aktér mezi dispozicemi a kontexty jednání: promýšlení jednoty humanitních a společenských věd
Bernard Lahire je profesor sociologie na École normale supérieure v Lyonu a zástupce ředitele Centra Maxe Webera. Ve svých pracích se zabývá školními nezdary a úspěchy nižších sociálních tříd a jejich způsoby osvojování písma, historií funkční negramotnosti, kulturními praktikami Francouzů, životními a tvůrčími podmínkami spisovatelů, dílem Franze Kafky nebo také dějinami vztahů mezi uměním a západní dominancí. Jeho práce vedla k definování teorie jednání, jež brala v úvahu nejen „dispozice“ jedince, ale i „kontext“ jeho prostředí. Tato úvaha přispěla, na základě konceptu „sociálních her“, ke specifikování a diferencování teorií sociálních polí a habitu, které rozvinul Pierre Bourdieu. Zároveň přináší epistemologickou úvahu o sociálních vědách a jejich sociálních funkcích. Bernard Lahire je také otevřeným zastáncem výuky společenských věd na základních školách (L’Esprit sociologique, 2005).
Bernard Lahire publikoval desítky knih, mezi nimi:
