Archiv

Žít na okraji města

Diskuze u kulatého stolu

V rámci letošního ročníku Noci myšlenek (Nuit des idées 2020), organizuje CEFRES společně s Francouzským institutem v Praze diskuzi u kulatého stolu.

Místo: Knihovna CEFRESu (Na Florenci 3, Praha 1)
Čas: 15:00-17:00
Organizátoři: CEFRES, Francouzský institut v Praze
Jazyk: angličtina

Hosté:

  • Marianne Blidon, geografka, specialistka v oblasti geografie sexualit a migrací homosexuálů
  • Eszter Gyorgy, socioložka, specialistka v oblasti romské menšiny v Maďarsku
  • Yuliya Moskvina, doktorandka v oblasti sociologie, zaměření na radikální urbánní kritiku
  • Felipe Fernandes, doktorand v oblasti antropologie, zaměření na migrace Vietnamců v České republice

Moderátorem bude Jérôme Heurtaux (ředitel CEFRESu).

Zkoumání (lingvistické) představivosti na albánsko-řecké hranici

Čtvrté setkání epistemologického semináře CEFRESu a Ústavu mezinárodních vztahů Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy povede:

Ekaterina Zheltova (FSV UK / CEFRES)

Téma: Zkoumání (lingvistické) představivosti na albánsko-řecké hranici

Organizátoři: Jérôme Heurtaux (CEFRES), Claire Madl (CEFRES), Tomáš Weiss (FSV UK) a Mitchell Young (IMS FSV UK)
Kde: online
Pro přihlášení prosím kontaktujte: claire.madl(@)cefres.cz.
Kdy: úterý 2. prosince, 16:30 – 18:00
Jazyk: angličtina

Četba:

  • Strauss, C. (2006). The imaginary. Anthropological theory, 6(3), pp. 322-344.
  • Schieffelin, B. B., Woolard, K. A., & Kroskrity, P. V. (1998). Language ideologies: Practice and theory. Oxford University Press, pp. 3-5 (up to “What is ideology?”).

Zlatý nosorožec: pestrost středověké Afriky

U příležitosti vydání českého překladu Zlatého nosorožce ve Štěpánské 35 vystoupí a knihu představí její autor, François-Xavier Fauvelle, který přijal pozvání Francouzského institutu a Univerzity Karlovy, a to ve spolupráci s CEFRES.

Místo konání: Francouzský institut v Praze, Štěpánská 35, Praha 1
Datum a čas konání: středa 12. října 2022, 18:00
Jazyk: francouzština, simultánní tlumočení do češtiny zajištěno
Pořadatelé: CEFRES, Francouzský institut v Praze, Univerzita Karlova

Debatu bude moderovat novinářka Irena Jirků.

Představení knihy

Město s dvanácti mešitami a jeho popis, jež tvoří část arabského vyprávění o krajích v pásmu Sahel, dopis židovského obchodníka o karavanu ze „Země Černých,“ mušle z Indického oceánu, které se našly veprostřed Sahary, podobizna Malijského krále na mapě Katalánska, zříceniny města vystavěného ze soli a korálu. Zlato. Zlatý štít v senegalské hrobce, zlaté mince nalezené v etiopském klášteře, zlatý nosorožec, který se ztratil a našel v jižní Africe. To vše dokládá, jak bohatá a pestrá středověká Afrika byla. A z těchto střípků skládá dohromady François-Xavier Fauvelle mozaiku, jež vyjevuje zapomenuté říše – od císařství ležících na savanách západní Afriky až po knížectví na pobřežích Keni a Tanzánie a tak ve své knize Zlatý jednorožec vyjevuje Afriku čile obchodující s islámským světem, Indií a Čínou. Prizmatem této mozaiky pak znovu zkoumá místa a postavy nejen africké středověké historie.

François-Xavier Fauvelle je profesorem vyučujícím na pařížské univerzitě Collège de France. Jako první získal profesuru z oboru Dějiny a archeologie Afriky. Učil na Princetonské univerzitě, vedl mezinárodní výzkumné programy v jižní Africe, Etiopii a Maroku. Napsal přes dvacet knih později přeložených do mnoha jazyků, mezi nimiž je i Zlatý nosorožec: příběhy o africkém středověku (Karolinum, 2021, přeložily Alena Lhotová a Helena Beguivinová).

Zlidovění zábavy od osvícenství po modernismus: kulturní transfer od západu na východ?

Mezinárodní konference organizovaná UMR EUR’ORBEM a CEFRESem

Kde: Maison de la Recherche – 28 rue Serpente, 75006 Paříž.

Cílem konference je osvětlit přechod od renesance zažitých “klasických” forem zábavní kultury ze západu na východ. Jedná se o literární žánry (směšnohrdinské, parodie, satiry, epigramy atd.), média (časopisy, letáky, knihy, divadlo, kabaret, fotografie, film) a modality (kanonizované kultury, nahodilé kultury, módní fenomény atd.). Tyto formy jsou často odkazovány ke svým antickým předchůdcům a přebírány kulturami západní Evropy (italskou, španělskou, francouzskou, anglickou).    Častokrát jsou přenášeny dále do středoevropského prostoru, prostřednictvím kultury německé, kde se z nich také stávají vzory. Do jaké míry však dochází k imitaci, adaptaci nebo parodii těchto forem?

Pokračování textu Zlidovění zábavy od osvícenství po modernismus: kulturní transfer od západu na východ? →

Zlidovění zábavy od osvícenství po modernismus: kulturní transfer od západu na východ?

Mezinárodní konference organizovaná UMR EUR’ORBEM a CEFRESem

Kde: konferenční sál – Na Florenci 3, schodiště C, 3. patro.

Program

9h30: Přivítání účastníků.

I. sekce: Od žánrů po praktiky zábavy

Moderátor: Stanislaw Fiszer (Univerzita v Lorraine / CERCLE)

9h45-10h10: Olga Granasztói (Univerzita Debrecín) – Jazyky a žánry zábavy na základě zdrojů z maďarské knihovny.

10h10-10h35: Diana Grgurić & Svjetlana Janković-Paus (Univerzita Rijeka) – Středozemní kultura v procesu kulturní mobility – canzonette fiuman.

10h35-11h: Diskuse.

– Pauza na kávu –

11h-11h25: Myriam Truel (Universita v Lille 3 / CECILLE) – Zvoník z katedrály a Námořníci, aneb jak si ruský lubok osvojil Victora Huga.

11h25-11h50: Blanka Hemelíková (AV ČR) –  Kulturní transfer a cirkulace lidového humoru a jejich limity: na základě materiálů z českých satirických časopisů z 19. století.

11h50-12h15: Diskuse.

– Obědní pauza –

II. sekce: Praktiky zlidovění zábavy

Moderátorka: Markéta Theinhardt (Univerzita Paris-Sorbonne / EUR’ORBEM)

14h-14h25: Claire Madl (CEFRES) : “Am Anfange war die Liebhaberei gross!” Veřejné čítárny a půjčovny (jejich úloha při) prosazování čtení jako zábavy.

14h25-14h50: Veronika Čapská (Univerzita Karlova v Praze) – Whose Laughter? What Subjects? Diversion and Entertainment in the Circles of Silesian Nobility Between Enlightenment and Romanticism.

14h50-15h10: Diskuse.

– Pauza na kávu –

15h30-15h55: Dalia Pauliukevičiūtė (Univerzita Vilnius) – Melodramatic Reading and Promises of Serial Fiction at the End of 19th Century Lithuania.

15h55-16h20: Jakub Machek (Univerzita Karlova v Praze) – Adapting Global Patterns of Sensational Press to Local Audiences: The Examples of Illustrirtes Prager Extrablatt (1879-1882) and Pražský Illustrovaný Kurýr (1893-1918).

16h20-16h40: Diskuse.

– Pauza na kávu –

17h-17h30: Xavier Galmiche a Clara Royer – Několik závěrů a diskuse okolo vytvoření evropské výzkumné sítě zabývající se problematikou zábavy.

Znázornění živoucího: zhroucení ekosystémů a rekonfigurace vědomostí

Šesté setkání semináře “Úvahy o krizi” , organizovaného CEFRESem a Fakultou sociálních věd UK, povedou Chiara Mengozzi (FF UK / CEFRES) a Julien Wacquez (CEFRES).

Téma: “Znázornění živoucího: zhroucení ekosystémů a rekonfigurace vědomostí”

Kde: online.
Pro registraci kontaktujte prosím organizátory: maria.kokkinou@cefres.cz.
Kdy: středa 11. listopadu, 12:30–13:50.
Jazyk: francouzština.

Přednáška je součástí semináře:
“Současné otázky: Úvahy o krizi”/”Enjeux contemporains : Penser les crises”, organizovaného Marií Kokkinou (CEFRES / UK) a Jérômem Heurtaux (CEFRES).

Prezentace semináře:

“Krize” nepřestává nabývat na významu: výskyt a nebývalé rozšíření koronaviru Covid-19 v roce 2020 dodalo tomuto pojmu aktuálnost, kterou nepamatujeme od doby finanční krize v roce 2009. Vedle těchto pozoruhodných událostí, jež svým významem zasáhly celou planetu, počet událostí a jevů kvalifikovaných jako krize neustále stoupá.

Tento pojem, nerozlučně se pojící s moderní dobou, zaměstnává celou naši společnost, a to všemi svými aspekty. Jeho mnohoznačné užití a značná aktuálnost nás vedou k úvahám nad jeho jednotlivými významy a užitími. Právě tomuto úkolu je věnován seminář “Úvahy o krizi”, do něhož se zapojí badatelé z nejrůznějších odvětví – politické sociologie, historie, historie umění, antropologie, filozofie a dalších.

Které skutečnosti jsou označovány jako “krize” a v čem jsou “kritické”? Co je to krize a jak vysvětlit její vznik? Jak se krize vyvíjí a jaké jsou její dopady a důsledky? Proč krize vyvolávají konflikty ohledně interpretace svého významu? Je pojem “krize” centrálním tvůrcem naší modernity a klíčem k porozumění témat, která se prolínají současnou společností?