Archiv autora: Cefres

CFP | 32nd Summer University of the Jan Hus Association

32nd Summer University of the Jan Hus Association: Materials and Useless Things: Debris, Waste, Garbage, Remnants, Fragments…

Que deviennent les choses dont nous n’avons plus usage, que nous avons utilisées, usées ? La question apparaît d’entrée de jeu écologique. L’anthropocène est aussi l’âge de la production et de la consommation comme également productrices de déchets. Par-delà les injonctions pratiques et les superstitions catastrophistes on propose ici des voies de réflexion multi directionnelles.

Date : du 21 au 25 août 2024
Lieu : Košice, Slovaquie

Comité d’organisation :

  • Daniel VOJTEK (Université P. J. Šafárik, Košice, Slovaquie)
  • Karin SEMANÍK MIKLÓSSIOVÁ (Université P. J. Šafárik, Košice, Slovaquie)
  • Zuzana MALINOVSKÁ (Université Comenius, Bratislava, Slovaquie)

Comité scientifique :

  • Eva BERÁNKOVÁ (Université Charles, Prague, République tchèque)
  • Sylviane COYAULT (Université Clermont-Auvergne, Clermont-Ferrand, France)
  • Josef FULKA (Académie tchèque des sciences, Prague, République tchèque)
  • Róbert KARUL (Académie slovaque des sciences, Bratislava, Slovaquie)
  • Petr KYLOUŠEK (Université Masaryk, Brno, République tchèque)
  • Zuzana MALINOVSKÁ (Université Comenius, Bratislava, Slovaquie)
  • André SCALA (IDBL Digne-les-Bains, France)

Pokračování textu CFP | 32nd Summer University of the Jan Hus Association

Reprezentace stejnopohlavní touhy v literatuře

Reprezentace stejnopohlavní touhy v literatuře.
Lokální kontexty s celosvětovým propojením.

Projekt je financovaný aliancí univerzit 4EU+. Účastní se jej pařížská Université Sorbonne, pražská Filozofické fakulta UK a univerzity v Kodani, Miláně a Varšavě a CEFRES.

Koordinátoři projektu:

Josef Šebek, FF UK, Ústav české literatury a komparatistiky, hlavní řešitel minigrantu EU4+
Mateusz Chmurski, CEFRES / Sorbonne Université
Carlotta Cossuttová, Università degli Studi di Milano Statale / FUEL – Feminist and Queer Philosophy Lab
Libuše Heczková, FF UK, Ústav české literatury a komparatistiky / Centrum genderových studií
Anton Juul, Kodaňská univerzita / Centre for Gender, Sexuality and Difference
Iwona Kurzová, Uniwersytet Warszawski, Instytut Kultury Polskiej
Jean-François Laplénie, Sorbonne Université / Initiative Genre Philomel

Abstrakt

Pokračování textu Reprezentace stejnopohlavní touhy v literatuře

Gábor Egry – Výzkum & CV

Contact : egrygabor@phistory.hu

An invisible empire? Austro-Hungarian economic space in Central and Southeastern Europe 1890-1930: actors, structures, embeddedness, factors of resilience

Historian, Phd, DSc, chief director. He has published four books and two edited volumes, most recently Etnicitás, identitás, politika. Magyar kisebbségek nacionalizmus és regionalizmus között Romániában és Csehszlovákiában 1918-1944 [Ethnicity, identity, politics. Hungarian minoirties between nationalism and regionalism in Romania and Czechoslovakia 1918-1944] (Napvilág, Budapest, 2015), and numerous articles in specialist journals (incl. SlavicReview and EastCentral Europe), volumes and media outlets on topics of history and politics of identity. He was visiting lecturer at the University of Miskolc, at Stradins University, Riga and at ELTE Budapest, „Europa” Fellow of the New Europe College – Institue for Advanced Studies, Bucharest, visiting fellow at the Imre Kertész Kolleg, Jena and at IOS Regnesburg, Fulbright visiting reserach scholar at Stanford University, Center for Russian, East European and Eurasian Studies.

His primary research topic is history of minorities and nationalism in East-Central Europe from the 19th century, with a focus on interwar Transylvania and its regionalist political currents. In 2017 he received an ERC Consolidator grant for the project NEPOSTRANS – Negotiating post-imperial transitions: from remobilization to nation-state consolidation. A comparative study of local and regional transitions in post-Habsburg East and Central Europe.

 List of publications

Interview with Gábor Egry, a young historian at the Institute for Political History (Politikatörténeti Intézet) in Budapest, Hungary. Interview conducted in Ithaca, NY on October 26, 2008.

 Studies, essays

See also on: MTMT  & academia.edu 

CFP – City bez hranic

City bez hranic: Metodologie pro komparativní historii literárního znázorňování stejnopohlavní touhy (19. – 20. století)

Tento mezinárodní workshop bude pojat jako přípravná akce pro vydání tematické publikace v rámci série ICLA Comparative History of Literatures in European Languages. Publikace ponese název Representing Same-Sex Desire. Local Contexts, Global Circulations in European Literary Cultures.
(CHLEL: https://www.uantwerpen.be/en/projects/chlel/).

Datum: 19. – 20. září 2024
Místo konání akce: CEFRES, Na Florenci 3, Praha 1 & online
Organizátoři:

  • Mateusz Chmurski, Sorbonne-Université / CEFRES
  • Clément Dessy, Université libre de Bruxelles
  • Hélène Martinelli, École normale supérieure de Lyon / CEFRES
  • Ana Isabel Simón-Alegre, Adelphi University
  • Josef Šebek, Ústav české literatury a komparatistiky, Filosofická fakulta, Univerzita Karlova

Partneři:

  • Koordinační rada pro sérii Srovnávací dějiny literatur v evropských jazycích, Mezinárodní asociace pro komparatistiku (CHLEL-ICLA)
  • Národní fond pro výzkum (FNRS), Belgie
  • Výzkumná centra STRIGES a Philixte, Université libre de Bruxelles (ULB), Belgie
  • Adelphi University (New York), Spojené státy
  • Francouzský ústav pro výzkum ve společenských vědách (CEFRES), Praha, České republika
  • Ústav české literatury a komparatistiky, Univerzita Karlova (ÚČLK FF UK), Praha, České republika

 

Cílem tohoto publikačního projektu je obsáhnout komplexnost znázornění stejnopohlavní touhy v literárních dílech psaných evropskými jazyky. Publikace se zaměří na období od konce 19. století, kam se datují počátky modernistického hnutí a zároveň objevení prvních dobových definic homosexuality v různých evropských kontextech, až po konec 20. století, kdy šlo vypuknutí pandemie AIDS  ruku v ruce s proměnou těchto znázornění. Poslední dekády minulého století představovaly v mnoha západních zemích období depenalizace a teoretických diskusí, odehrávajících se paralelně s otevřením nových sociálních a historických perspektiv, například ve studiích gayů a leseb, po nichž následoval další konceptuální obrat, jejž přinesl rozvoj genderových a queer studií.

Volba pozitivní definice stejnopohlavní touhy jako našeho východiska nám zabraňuje, abychom k otázce této touhy přistupovaly ze sociální, kulturní a literární perspektivy, která by byla založena výhradně na opozici vůči heteronormativitě. To nám umožňuje pozorovat různá lokální specifika a tendence v literárních znázorněních v nadnárodním a komparativním kontextu. Naším cílem je zkoumat možné diskrepance mezi různými tradicemi, stejně jako plodné dialogy mezi nimi, namísto toho, abychom nabízeli univerzalistický „coming-out” model lesbické, gay a queer literární historie předkládané jako progresivistický narativ.

Znázornění stejnopohlavní touhy budou chápána v „estetickém (mimésis) i politickém (reprezentování druhých) smyslu slova” (Couser 2016: 3). To nám umožní zaměřit se nejen na kolování forem a žánrů, textových formátů, děl a autorů a autorek, ale také na jejich potenciál identifikace. To nám zároveň pomůže určit vzorce jejich recepce v lokálním a mezinárodním oběhu, stejně jako jejich interakci se společenskými a politickými diskursy.  Opozice vůči různým souborům norem, jejichž překračování se nakonec může do jisté míry stát normami samotnými, je zde součástí úvah navržených pro tuto publikaci.

V kontextu tohoto workshopu musí všechny analýzy přesahovat čistě národní rámec a zohledňovat rozmanitost a specifický kontext každé země a/nebo jazykové oblasti. Zaměříme se na diskusi o teoretických a metodologických otázkách komparativní literatury, jako jsou:

  1. (Dis)kontinuity: Jak můžeme porovnat historická znázornění stejnopohlavní touhy v evropských jazycích z hlediska kontinuit a proměn? Jak se přitom vyhnout esencializaci identit?
  2. Epistemologie: Jaké metody a pojmy již byly použity k analýze těchto znázornění napříč jazyky a literaturami? Existovaly studie věnované literárním znázorněním stejnopohlavní touhy již před 70. lety 20. století, která otevřela příležitost pro etablování oborů jako jsou gay, lesbická a queer studia?
  3. Kánon / pod-kánon(y): Jak souvisí vznik literatury zkoumající různé sexuální orientace a genderové identity s evropskými literárními tradicemi i s transkulturními/nadnárodními perspektivami? Lze v literatuře vypracovat komparativní historii pod-kánonu znázornění stejnopohlavní touhy?
  4. Žánr: Dokážeme vypozorovat, zde se v souvislosti se znázorněním stejnopohlavní touhy používá specifických žánrů, ať už v beletrii, literatuře faktu, dramatu, poezii atd.?
  5. Pohled/styl: Existuje gay/lesbický/queer pohled v literárních znázorněních stejnopohlavní touhy? Využívají tato znázornění určité tropy a zákonitosti autorské sebeprezentace, vyjednávání s (dominantními) normami atd. napříč texty a literaturami?
  6. (De)centrace: Jak můžeme rozpoznat rozdíly a podobnosti mezi periferními literárními směry (např. postimperiálním, postkoloniálním, postsocialistickým) v rámci různých sociálních, kulturních a politických kontextů poznamenaných útlakem ze strany autoritářských nebo náboženských mocenských struktur, zejména v jejich zobrazeních stejnopohlavní touhy?
  7. Kulturní přenosy a nacionalismy: Jak můžeme uvažovat o vztahu mezi nacionalismem a znázorněním stejnopohlavní touhy v literatuře a dalších médiích (např. národní stereotypy, strach z kosmopolitismu…)? Jakou roli hrály na národní a nadnárodní úrovni různé formy překladu a přisvojování textů znázorňujících stejnopohlavní touhu?

Chcete-li předložit návrh příspěvku, zašlete nám do 15. května 2024 následující informace:
a) Váš písemný návrh v angličtině, 250 až 300 slov, včetně vašeho jména, e-mailu a univerzity.
b) Stručný životopis v angličtině, v rozsahu 200 až 250 slov, pomocí poskytnutého formuláře Google: https://forms.gle/jb6oixDphUUVkKqNA.

Komise oznámí své rozhodnutí počínaje 30. květnem 2024.

Návrhy zaslané e-mailem nebudou přijímány. Může být poskytnuta částečná nebo úplná náhrada cestovních nákladů.

V případě jakýchkoli dotazů se obracejte na:

Středoevropské maskulinity

Středoevropské maskulinity v komparativní perspektivě

Projekt realizovaný Ústavem literárních studií na Slezské univerzitě v Katovicích (IL WNH UŚ), Ústavem české literatury a komparatistiky na Filozofické fakultě UK (ÚČLK FF UK), Ústavem české literatury České akademie věd (ÚČL AV ČR), Ústavem polské kultury na Fakultě polských studií Varšavské univerzity (IKP WP UW), Ústavem slovenské literatury Slovenské akademie věd (ÚSL SAV), Centrem pro společenském vědy na Sociologickém institutu Hungarian Research Network (HUN-REN TK SZI) a Francouzským ústavem pro společenské vědy v Praze (CEFRES, CNRS-MEAE) podporovaným Ministerstvem vyššího školství a výzkumu skrze program PARECO.

Datum a místo: 19. a 20. června 2024, knihovna CEFRESu, Na Florenci 3, Praha 1, a 14. a 15. listopadu 2024 na Slezské univerzitě v Katovicích.
Jazyk: francouzština, angličtina
Organizátoři a organizátorky: Wojciech Śmieja (IL WNH UŚ), Mateusz Chmurski (CEFRES/Sorbonne), Iwona Kurz (IKP WP UW), Richard Müller (ÚČL AV ČR), Josef Šebek (ÚČLK FF UK), Ivana Taranenková (ÚSL SAV)

Image ©️ Nadège Ragaru

Abstrakt

Pokračování textu Středoevropské maskulinity

CFP | The Translation of Humanities and Social Sciences

The Translation of Humanities and Social Sciences

The colloquium aims to provide new insights into the dynamics of intellectual transfer and translation in Europe, exploring the distinctions and commonalities between Western and Central-Eastern Europe. With a focus on fostering lively discussion and facilitating the exchange of ideas and experiences, participants will endeavor to address the following inquiries…

Date: May 15th and 16th, 2025
Application deadline : Novembre 30, 2024
Location: Institute of World Literature, Slovak Academy of Sciences, Bratislava, Slovakia
Organizers: Katarína Bednárová, Silvia Rybárová, Ján Živčák (Institute of World Literature, Slovak Academy of Sciences)

“Science is one of the most significant factors in cultural life. It is the force that empowers nations. A powerful catalyst for cultural development, it embodies a profoundly moral activity, the advancement of which is a sacred duty of humankind.”
Ján Lajčiak, in Slovakia and Culture (1920)

Translation has played a crucial role in advancing European civilization and erudition since ancient Roman times. Over the course of History, it has manifested in various forms, beginning with the translation of sacred texts, which laid the foundation for numerous national literatures. Notable landmarks in the history of translation include the translatio studii and the pivotal role of major cultural hubs in medieval Western Europe (such as Toledo with its renowned school of translators) in disseminating ancient knowledge. Moreover, there has been a gradual, albeit temporary, distinction between literary translation and specialized translation. The latter half of the 20th century witnessed the emergence of more nuanced typologies, developed by a new generation of theorists who considered factors such as the genre of the original text or the nature of translational practices (including literary, technical, pragmatic, epistemic, and philosophical translation by scholars like J.-R. Ladmiral, K. Reiss, M. Lederer, T. Milliaressi, and others).

Presently, translation in the humanities and social sciences is being explored as a means of disseminating ideas and symbolic capital amidst cultural, linguistic, and academic asymmetry (as articulated by P. Bourdieu). As the geopolitical landscape becomes increasingly globalized, the knowledge conveyed through translation in fields such as philosophy, sociology, History, art history, linguistics, literary theory, and theology is embedded within a complex cultural and sociological context. Some voices even question the ability of translated texts to faithfully convey knowledge. Nevertheless, translation serves to illuminate research findings, safeguard intellectual heritage, and reflect evolving societal attitudes toward scholarly disciplines, thus constituting a fundamental element of cultural memory. Beyond its role as a tool for knowledge acquisition and scholarly communication, translation of pivotal texts in the humanities and social sciences contributes to the creation of a repository of knowledge, honors influential thinkers, and establishes a corpus of works whose availability in a particular language signifies cultural prestige.

Moreover, translation in the humanities and social sciences can be viewed as a genuine research endeavor — a dialogical and interactive process driven by a translator’s engagement with specific intellectual traditions or the imperative to disseminate knowledge to students and the wider academic community. Henceforth, translators serve as mediators between diverse languages, intellectual traditions, and cultural legacies, influencing their translational choices. They also function as advocates for knowledge dissemination and may act as cultural agents, particularly when translating works by canonical authors. Unlike literary translation, which often emphasizes artistic expression, translation in the humanities and social sciences demands expertise in the relevant field. Given the sensitivity of translated texts to factors that could compromise their quality, such as institutional constraints, ideological pressures, or editorial oversights, it is essential to entrust this task to qualified experts.

Axis 1

To what degree do existing translations constitute a repository of texts, embodying a literary and cultural heritage specific to various disciplines within the humanities and social sciences?

In a landscape marked by diversity and asymmetry across cultural, intellectual, and academic domains, can translation be considered a dependable conduit for knowledge transfer? How does one approach the translation of a text deeply entrenched in the language and rhetorical strategies of its source culture? Is it preferable to produce a target text that aligns with the stylistic and discursive norms of the host environment?

In an era where English functions as a global lingua franca, is there still a necessity for translation in the humanities and social sciences? Is there redundancy in translating a text into a minority language if it has already been rendered into English? What are the ramifications of a growing trend where academic citations are translated from English versions rather than from the original? Does relying on second-hand translation risk compromising accuracy and altering intended meanings?

Who are the intended beneficiaries of translated texts? How do they serve the needs of researchers in literature, linguistics, or philosophy, who are expected to have at least a basic understanding of the languages of their intellectual predecessors?

As researchers face pressure to exclusively produce knowledge in English, what lies ahead for translation in the humanities and social sciences? What are the potential repercussions of these developments? Will interruptions in translation streams hinder certain reader groups’ access to knowledge (students, enthusiasts, etc.)? Can the absence of translation impoverish the language, culture, and intellectual vitality of the host sphere?

Axis 2

How do translators in the humanities and social sciences navigate the tensions between conveyed knowledge and the historical, geopolitical, and ideological context of the target space?

In what ways does translation contribute to the dissemination of knowledge, and how does it influence indoctrination, through the establishment of ideological filters, and democratization, by restoring access to knowledge?

What are the various forms of ideologically-driven translations, crafted to either uphold or challenge the principles underlying the original text?

To what extent does the absence of translations result from prohibitions and censorship? Do untranslated texts create voids in the flow and exchange of knowledge? What are the consequences of delayed translations that present outdated ideas?

Axis 3

What functions does the publishing industry fulfill in the transmission of knowledge, theories, and concepts across languages (including institutional frameworks, publishers’ gestures and intentions, publishing houses’ missions, collections and anthologies, translations exclusively published in journals)?

Do translational approaches differ depending on the genre of the original text (e.g., philosophical, literary theory)? How does one approach the translation of texts that are genre hybrids, such as literary essays, treatises on theory or art history, or spiritual texts? To what degree is translation in the humanities and social sciences considered a form of research in its own right?

What are the various material presentation techniques employed in translations? What kinds of discursive strategies are utilized in the paratexts (footnotes, comments, prefaces, postfaces, etc.)? How does the physical appearance of a book contribute to the reception of knowledge (considering its visual aspect as a means of enhancing, diminishing, or concealing its content)?

The presentations, in either French or English, will delve into the following topics:

  • Translation of the humanities and social sciences through a historical lens
  • Institutional frameworks governing translation and knowledge transfer
  • Assessing translatability and untranslatability in the humanities and social sciences: exploring concepts, terms, text types, argumentation techniques, and stylistic conventions
  • Examination of influential figures in the humanities and social sciences through the lens of translation (case studies)

Communication proposals (including a title and abstract of up to 1,800 characters, along with a brief biographical note) should be submitted by November 30, 2024, to the following email addresses: katarina.bednarova@savba.sk; silvia.rybarova@savba.sk; jan.zivcak@savba.sk

All proposals will undergo evaluation by the conference’s scientific committee. Accepted participants will be notified by December 30, 2024.

Selected bibliography:

  • BACHMANN-MEDICK, Doris (Hg.), Übersetzung als Repräsentation fremder Kulturen, Berlin: Erich Schmidt Verlag, 1997.
  • BAKER, Mona, Translation and Conflict. A Narrative Account, London & New York: Routledge, 2006.
  • BERNER, Christian et Tatiana MILLIARESSI, La traduction : philosophie et tradition, Lille : Presses Universitaires du Septention, 2011.
  • BERRICHI, Alice, « La traduction en sciences sociales », Traduire, n° 227, 2012, pp. 16-28.
  • D’HULST, Lieven, « Traduction et transfert : pour une démarche intégrée », TTR, n° 22 (2), 2009, pp. 133-150, DOI 10.7202/044827ar.
  • D’HULST, Lieven, “How Translation Knowledges Travel in Space and Time”, in Comparing Literatures: Aspects, Method, and Orientation, eds. Alison Boulanger, Fiona McIntosh-Varjabédian, Stuttgart: ibidem-Verlag, 2022, pp. 21-42.
  • GONNE, Maud, MERRIGAN, Klaartje, MEYLAERTS, Reine and Helen van GERWEN (eds.), Transfer Thinking in Translation Studies. Playing with the Black Box of Cultural Transfer, Leuven: University Press, 2021.
  • HAMMERSCHMID, Beata und Hermann KRAPOTH (Hg.), Übersetzung als kultureller Prozeß; Rezeption, Projektion und Konstruktion des Fremden, Berlin: Erich Schmidt Verlag, 1998.
  • JACQUEMOND, Richard et Gisèle SAPIRO, « Traduire les sciences humaines et sociales : retour sur des enquêtes sociologiques et regards sur les pratiques en Israël et dans le monde arabe », Revue d’histoire des sciences humaines, n° 36, 2020, pp. 223-234.
  • MAASS, Frank und Horst TURK (Hg.), Übersetzen, Verstehen, Brücken bauen. Geisteswissenschaftliches und literarisches Übersetzen im internationalen Kulturaustausch, Berlin: Erich Schmidt Verlag, 1993.
  • MARAIS, Kobus and Reine MEYLAERTS, The Routledge Handbook of Translation Theory and Concepts, London: Routledge, 2023, pp. 94-112.
  • MILLIARESSI, Tatiana et Christian BERNER (dir.), Traduire les sciences sociales, Paris : Classiques Garnier, 2021.
  • PONCHARAL, Bruno, « Le « Social Science Translation Project » et la traduction des sciences humaines », Hermès, n° 49, 2007, pp. 99-106.
  • POLTERMANN, Andreas (Hg.), Literaturkanon – Medienereignis – Kultureller Text. Formen interkultureller Kommunikation und Übersetzung, Berlin: Erich Schmidt Verlag, 1995.
  • POPA Ioanna, Traduire sous contraintes. Littérature et communisme, Paris : CNRS éditions, 2010.
  • ROCHLITZ, Rainer, « Traduire les sciences humaines », Raisons politiques, n° 2 (2), 2001, pp. 65-77.
  • SCHÖGLER, Rafael Y., « Les fonctions de la traduction en sciences humaines et sociales », Parallèles, n° 29 (2), 2017, pp. 36-45, DOI 10.17462/para.2017.02.03.
  • TONKIN, Humphrey and Maria Esposito FRANK (eds.), The Translator as Mediator of Cultures, Amsterdam: John Benjamins, 2010.
  • VANASTEN, Stéphanie, ROLAND, Hubert et Maud GONNE, « Introduction. À propos des paradoxes, échecs et malentendus dans les transferts culturels », Interférences littéraires/Literaire interferenties, n° 26, 2022, pp. 1-23.
  • WOLF, Michaela and Alexandra FUKARI (eds.), Constructing a Sociology of Translation, Amsterdam: John Benjamins, 2007.