S potěšením oznamujeme jméno vítěze osmé ceny Platformy CEFRES za nejlepší článek v oblasti společenských a humanitních věd v mezinárodním recenzovaném časopise (viz výzva k podávání přihlášek zde):
Kristýna KAUCKÁ (Masarykův ústav a archiv Akademie věd České republiky) za její článek:
“The Unknown Infection, or “Rožňava Disease” in Czechoslovakia in 1951’”, Contemporary European History, 2023: 1–19.
Photos Ondřej Besperát
Slavnostní předání ceny se uskutečnilo dne 28. června 2024 na Francouzském velvyslanectví v České republice za přítomnosti paní rektorky Univerzity Karlovy Mileny Králíčkové, paní předsedkyně Akademie věd ČR Evy Zažímalové, pana velvyslance Francie v České republice Stéphana Crouzata a pana Jean-Marie Lehna, nositele Nobelovy ceny za chemii.
Veronique Debord Lazzaro, vědecká attachée francouzského velvyslanectví v České republiceMateusz Chmurski, ředitel CEFRESu
Anna Yanenko je vědeckou pracovnicí (zástupkyní vedoucího výzkumného oddělení Kyjevskopečerské lávry) v Národní památce Kyjevskopečerská lávra. Je spoluzakladatelkou a spoluorganizátorkou pravidelného Výzkumného semináře o historii humanitních věd na Ukrajině (iniciativa ICOM Ukrajina a Ústavu archeologie Ukrajinské národní akademie věd). Koordinuje konference o dějinách humanitních věd, archeologie a muzeí na Ukrajině. Pokračování textu Anna Yanenko – Výzkum & CV→
Výzkumná osa 1 – Přemístění, vykořenění, odchýlení
Roman Dzyk je doktorem filologie a v současné době působí jako vedoucí katedry světové literatury a teorie literatury na Černivské národní univerzitě Jurije Fedkoviče. Na téže univerzitě získal bakalářský (2007) a magisterský (2008) titul (s vyznamenáním) v oboru filologie. V roce 2012 úspěšně obhájil doktorskou práci z teorie literatury. Pokračování textu Roman Dzyk – Výzkum & CV→
„Od stranické pravdy k třídní pravdě”: portrét italského „Operaismo“ jako kacířství (1956–1969)
Výzkumné oblasti 1 a 2
Allavenův doktorandský výzkum se zaměřuje na italskou větev „nové levice“, jež vznikla po roce 1956 jako intelektuální síť a zároveň jako aktivistické skupiny pohybující se na periferii partyzánské levice. Jeho tématem jsou zejména časopisy spojené s hnutím „Operaismo”, konkrétně Quaderni rossi a Classe operaia, jejichž archivy (pracovní poznámky, dopisy, zápisy z jednání, osobní zprávy) Allavena zkoumá pomocí hybridních metod. Používá nástroje z oboru sociálních dějin politických idejí, sociologických dějin politických stran a sociologie politických krizí a mezinárodních mobilizací.Pokračování textu Julien Allavena – Výzkum & CV→
Francouzský ústav pro výzkum ve společenských vědách