Archiv rubriky: Non classé

Roman Dzyk – Výzkum & CV

“‘Exilic energies’: the expirience of Julia Kristeva”

Kontakt: r.dzyk[@]chnu.edu.u

Výzkumná osa 1 – Displacements, “dépaysement”, discrepancies

Roman Dzyk holds a PhD in Philology and currently serves as the Head of the Department of World Literature and Theory of Literature at Yuriy Fedkovych Chernivtsi National University. He obtained his bachelor’s degree (2007) and master’s degree (2008) in philology with honors from the same university. In 2012, he successfully defended his PhD thesis in literary theory. Pokračování textu Roman Dzyk – Výzkum & CV

Julien Allavena – Výzkum & CV

„Od stranické pravdy k třídní pravdě”: portrét italského „Operaismo“ jako kacířství  (1956–1969)

Výzkumné oblasti 1 a 2 

Allavenův doktorandský výzkum se zaměřuje na italskou větev „nové levice“, jež vznikla po roce 1956 jako intelektuální síť a zároveň jako aktivistické skupiny pohybující se na periferii partyzánské levice. Jeho tématem jsou zejména časopisy spojené s hnutím „Operaismo”, konkrétně Quaderni rossi a Classe operaia, jejichž archivy (pracovní poznámky, dopisy, zápisy z jednání, osobní zprávy) Allavena zkoumá pomocí hybridních metod.  Používá nástroje z oboru sociálních dějin politických idejí, sociologických dějin politických stran a sociologie politických krizí a mezinárodních mobilizací.  Pokračování textu Julien Allavena – Výzkum & CV

Valentin Auger – Výzkum & CV

“Hledání ztraceného smyslu. Práce a dělnící v pozdním socialistickém Československu. Příběh létající literatury

Kontakt : valentin.auger@ff.cuni.cz

Výzkumný okruh: 1

 

Můj doktorandský výzkum, prováděný na Ústavu hospodářských a sociálních dějin FFUK, se zaměřuje na představu smyslu práce, jak jej v 70. a 80. letech zakoušeli dělníci v socialistickém Československu. Pokračování textu Valentin Auger – Výzkum & CV

Jan Musil – Výzkum & CV

“Thanatografie a způsoby literárního truchlení”

Contact : me@janmusil.net 

Výzkumná osa: 2 

Ve svém výzkumu na Ústavu české literatury a komparatistiky Filozofické fakulty UK se zabývám autobiografickými vyprávěními o smrti blízké osoby a truchlení, která nazývám thanatografie. 

V kontextu tvrzení, že ze smrti se v průběhu 20. století stalo tabu (Ariès, Becker, Ohler, Jankélévitch aj.), chápu thanatografie, vznikající především v druhé polovině tohoto období, jako subverzivní vyprávění, které citlivě a komplexně pojednává o smrti v jejích různých podobách, ať se jedná o smrt druhého, zármutek, strach z vlastní smrti, proces umírání, hospitalizaci nebo sebevraždu atd. Jestliže normou je smrt, která je na jedné straně nevyjádřitelná či radikálně Jiná, nebo na druhé straně estetizovaná, objektivizovaná a medikalizovaná, pak transgresí je smrt, umírání a zármutek jako subjektivní zkušenost, zprostředkovaná prostřednictvím psaní, které si je vědomo své vlastní performativní povahy (de Man) a chápe sebe samo jako aktivní jednání v procesu truchlení (Blumenberg). Zajímá mě především to, jak je truchlení inscenováno pomocí literárních prostředků, a nabízím alternativy k rozšířenému freudovskému čtení truchlivého psaní (nejen thanatografií, ale i elegií a podobných žánrů) coby práce truchlení. 

Ačkoli povaha tématu vyžaduje srovnání s díly z jiných literatur, zaměřuji se především na živou thanatografickou tradici střední Evropy, konkrétně na spisovatelky a spisovatele z České republiky (Bohumila Grögerová), Slovenska (Ján Rozner), Rakouska (Peter Handke, Friederike Mayröcker, Josef Winkler), Německa (Peter Weiss), Polska (Mira Marcinów, Marcin Wicha) a Maďarska (Péter Esterházy), kteří jsou si vědomi tradice, kterou spoluvytvářejí. 

CV 

Vzdělání a výzkumné pobyty 

  • 2024: praktická stáž v rámci projektu Good Death, Erasmus+, University of Cambridge, Spojené království 
  • 2023: Jan Patočka Fellow na Institut für die Wissenschaften vom Menschen, Vídeň, Rakousko 
  • 2021–?: doktorand, Ústav české literatury a komparatistiky, Univerzita Karlova 
  • 2019–2021: Mgr., Obecná a srovnávací literatura, Univerzita Karlova 
  • 2020: Německá filologie, Erasmus+, Leipzig Universität, Německo 

 Vybrané publikace 

  • Thanatografie: vyprávění o lásce, smrti a smutku. Slovo a smysl / Word & Sense. 2024 (21) 45. (To be published.) 
  • Zaříkávání nemoci. [Enchanting Illness: Pathographies, or writing about Illness.] Interview with León-Villagrá, Diego. Conducted by Jan Musil. In PLAV: měsíčník pro světovou literaturu. 2023, XIX(1), s. 46–49. ISSN 1803-6635. 
  • ‘Britský sen o imigrantech: kolonizační ideologie v seriálu Mind Your Language’ In: Sémiotika a ideologie. Praha: Togga, 2022. 
  • Thanatografie: opisovat hranici života a smrt. Flux. 2022, II(1), s. 48–52. ISSN 2787-947X. 

Konferenční příspěvky 

  • „Co říkáme dětem o smrti? Koncepty smrti v dětské literatuře.“ Kolokvium Literatura a společnost. 16. května 2024. ÚČL AV ČR, Praha. 
  • „Life Is Not a Sausage and Death Is Not the End of It.“ Autumn Fellow’s Conference. 29. listopadu 2023. Institut für die Wissenschaften vom Menschen, Vídeň, Rakousko. 
  • „Thanatografie v kontextu posttraumatického vyprávění.“ Trauma a literatura. 22.–23. září 2023. ÚČL AV ČR, Praha. 
  •  „The Violence of Tradition in David Harsent’s Poetry.“ Poetry. Experience. Attention. The International Network for the Study of Lyric. 6.–8. června 2023. Univerzita Oslo, Norsko. https://www.hf.uio.no/iln/english/research/groups/poetry/events/poetry-experience-attention/ 

Výuka 

  • 2022: seminář Thanatography: Literature and Death (EN), Filozofická fakulta, Univerzita Karlova 

Mapa a hranice. Frankofonní seminář. 2023–2024

Interdisciplinární frankofonní seminář CEFRESu 2023-2024 : Mapa a hranice

CEFRES obnovuje svou tradici interdisciplinárního semináře, který bude probíhat jednou za měsíc v pátek. V rámci semináře se budou moci setkávat badatelky a badatelé, doktorandky a doktorandi, studentky a studenti, absolventky a absolventi i frankofonní přátelé CEFRESu, aby společně diskutovali o otázkách na pomezí svých výzkumných oblastí.  V roce 2023-2024 bychom rádi začali zkoumáním otázky samotného vymezování a znázorňování (území, období, trajektorie), tedy úvahami o mapě a hranicích skrze vzájemné prolínání výzkumných oblastí, jimiž se jednotliví účastníci zabývají.

Kde: knihovna CEFRES, Na Florenci 3, Praha 1
Kdy: jednou měsíčně v pátek 10:00–12:00
Jazyk: francouzština

Mapa představuje pomezí mezi znázorněním a identitou, symbolem a zobrazením a konkrétním a abstraktním. Člověka provází už od starověku jako předmět a obrazové médium znázorňující přirozené či pomyslné vymezení zeměpisného, historického nebo sociálního prostoru. Zároveň slouží jako ikonografická či obrazná paměť  území a zvyklostí s nimi spojených. Mapy jsou nástrojem vlád, přinejmenším od období moderních dějin (Anderson, 2006), a jejich role dále v éře velkých dat roste (Mericskay, 2021). Díky své užitečnosti a schopnosti znázorňovat jsou používány pro správní účely. Mapy rovněž mají geopolitický, historický, filozofický, sociologický a antropologický význam pro území, která od sebe vymezují a stavějí vedle sebe. Z těchto důvodů je nezbytné zkoumat jejich informativní, symbolickou, reprezentativní i politickou funkci.
Pokračování textu Mapa a hranice. Frankofonní seminář. 2023–2024

Výzkum válkou proměněný. 2023–2024

Výzkum válkou proměněný: způsoby, metody, předměty

Invaze na Ukrajinu proměnila výzkum v oblasti humanitních a společenských věd. Pojďme se znovu zamyslet nad tím, jaký je nejen výzkum, ale i jeho metody a předměty jeho studia, nyní – vše již proměněné válkou.

Seminář probíhá v rámci programu střediska CEFRES pro mimopražské Ukrajinské vědce v humanitních a společenských vědách pro rok 2023, jež byl vytvořen v úzké spolupráci s Francouzským ministerstvem Evropy a zahraničních věcí, Francouzskou ambasádou v České republice, Francouzským institutem na Ukrajině, Karlovou univerzitou a Akademií věd České republiky.

Ukrajinští vědci v oblasti humanitních a společenských věd, kteří získali stipendium střediska CEFRES, budou na semináři, který začne v květnu 2023, prostřednictvím platformy ZOOM na dálku prezentovat své současné výzkumné projekty. Následně o nich diskutovat s odborníky na příslušná témata z České republiky, Francie i dalších zemí. V průběhu seminářů budou analyzovat následky, které způsobila ruská invaze na Ukrajinu – a to nejen humanitním a společenských vědám, výzkumným metodám v nich používaných a záležitostem, jež jsou předměty těchto výzkumů, ale i způsobu, jakým uvažujeme. Proto vybízíme nejen vědecké pracovníky z Ukrajiny, kteří získali stipendium našeho střediska, ale i pražské kolegy a veřejnost, abychom se společně znovu zamysleli nad následujícím: Pokračování textu Výzkum válkou proměněný. 2023–2024