Archiv rubriky: Non classé

Roman Dzyk – Výzkum & CV

„‚Exilové energie‘: zkušenost Julii Kristevy”

Kontakt: r.dzyk[@]chnu.edu.u

Výzkumná osa 1 – Přemístění, vykořenění, odchýlení

Roman Dzyk je doktorem filologie a v současné době působí jako vedoucí katedry světové literatury a teorie literatury na Černivské národní univerzitě Jurije Fedkoviče. Na téže univerzitě získal bakalářský (2007) a magisterský (2008) titul (s vyznamenáním) v oboru filologie. V roce 2012 úspěšně obhájil doktorskou práci z teorie literatury.
Pokračování textu Roman Dzyk – Výzkum & CV

Julien Allavena – Výzkum & CV

„Od stranické pravdy k třídní pravdě”: portrét italského „Operaismo“ jako kacířství  (1956–1969)

Výzkumné oblasti 1 a 2 

Allavenův doktorandský výzkum se zaměřuje na italskou větev „nové levice“, jež vznikla po roce 1956 jako intelektuální síť a zároveň jako aktivistické skupiny pohybující se na periferii partyzánské levice. Jeho tématem jsou zejména časopisy spojené s hnutím „Operaismo”, konkrétně Quaderni rossi a Classe operaia, jejichž archivy (pracovní poznámky, dopisy, zápisy z jednání, osobní zprávy) Allavena zkoumá pomocí hybridních metod.  Používá nástroje z oboru sociálních dějin politických idejí, sociologických dějin politických stran a sociologie politických krizí a mezinárodních mobilizací.  Pokračování textu Julien Allavena – Výzkum & CV

Valentin Auger – Výzkum & CV

“Hledání ztraceného smyslu. Práce a dělnící v pozdním socialistickém Československu. Příběh létající literatury

Kontakt : valentin.auger@ff.cuni.cz

Výzkumný okruh: 1

 

Můj doktorandský výzkum, prováděný na Ústavu hospodářských a sociálních dějin FFUK, se zaměřuje na představu smyslu práce, jak jej v 70. a 80. letech zakoušeli dělníci v socialistickém Československu. Pokračování textu Valentin Auger – Výzkum & CV

Jan Musil – Výzkum & CV

“Thanatografie a způsoby literárního truchlení”

Contact : me@janmusil.net 

Výzkumná osa: 2 

Ve svém výzkumu na Ústavu české literatury a komparatistiky Filozofické fakulty UK se zabývám autobiografickými vyprávěními o smrti blízké osoby a truchlení, která nazývám thanatografie. 

V kontextu tvrzení, že ze smrti se v průběhu 20. století stalo tabu (Ariès, Becker, Ohler, Jankélévitch aj.), chápu thanatografie, vznikající především v druhé polovině tohoto období, jako subverzivní vyprávění, které citlivě a komplexně pojednává o smrti v jejích různých podobách, ať se jedná o smrt druhého, zármutek, strach z vlastní smrti, proces umírání, hospitalizaci nebo sebevraždu atd. Jestliže normou je smrt, která je na jedné straně nevyjádřitelná či radikálně Jiná, nebo na druhé straně estetizovaná, objektivizovaná a medikalizovaná, pak transgresí je smrt, umírání a zármutek jako subjektivní zkušenost, zprostředkovaná prostřednictvím psaní, které si je vědomo své vlastní performativní povahy (de Man) a chápe sebe samo jako aktivní jednání v procesu truchlení (Blumenberg). Zajímá mě především to, jak je truchlení inscenováno pomocí literárních prostředků, a nabízím alternativy k rozšířenému freudovskému čtení truchlivého psaní (nejen thanatografií, ale i elegií a podobných žánrů) coby práce truchlení. 

Ačkoli povaha tématu vyžaduje srovnání s díly z jiných literatur, zaměřuji se především na živou thanatografickou tradici střední Evropy, konkrétně na spisovatelky a spisovatele z České republiky (Bohumila Grögerová), Slovenska (Ján Rozner), Rakouska (Peter Handke, Friederike Mayröcker, Josef Winkler), Německa (Peter Weiss), Polska (Mira Marcinów, Marcin Wicha) a Maďarska (Péter Esterházy), kteří jsou si vědomi tradice, kterou spoluvytvářejí. 

CV 

Vzdělání a výzkumné pobyty 

  • 2024: praktická stáž v rámci projektu Good Death, Erasmus+, University of Cambridge, Spojené království 
  • 2023: Jan Patočka Fellow na Institut für die Wissenschaften vom Menschen, Vídeň, Rakousko 
  • 2021–?: doktorand, Ústav české literatury a komparatistiky, Univerzita Karlova 
  • 2019–2021: Mgr., Obecná a srovnávací literatura, Univerzita Karlova 
  • 2020: Německá filologie, Erasmus+, Leipzig Universität, Německo 

 Vybrané publikace 

  • Thanatografie: vyprávění o lásce, smrti a smutku. Slovo a smysl / Word & Sense. 2024 (21) 45. (To be published.) 
  • Zaříkávání nemoci. [Enchanting Illness: Pathographies, or writing about Illness.] Interview with León-Villagrá, Diego. Conducted by Jan Musil. In PLAV: měsíčník pro světovou literaturu. 2023, XIX(1), s. 46–49. ISSN 1803-6635. 
  • ‘Britský sen o imigrantech: kolonizační ideologie v seriálu Mind Your Language’ In: Sémiotika a ideologie. Praha: Togga, 2022. 
  • Thanatografie: opisovat hranici života a smrt. Flux. 2022, II(1), s. 48–52. ISSN 2787-947X. 

Konferenční příspěvky 

  • „Co říkáme dětem o smrti? Koncepty smrti v dětské literatuře.“ Kolokvium Literatura a společnost. 16. května 2024. ÚČL AV ČR, Praha. 
  • „Life Is Not a Sausage and Death Is Not the End of It.“ Autumn Fellow’s Conference. 29. listopadu 2023. Institut für die Wissenschaften vom Menschen, Vídeň, Rakousko. 
  • „Thanatografie v kontextu posttraumatického vyprávění.“ Trauma a literatura. 22.–23. září 2023. ÚČL AV ČR, Praha. 
  •  „The Violence of Tradition in David Harsent’s Poetry.“ Poetry. Experience. Attention. The International Network for the Study of Lyric. 6.–8. června 2023. Univerzita Oslo, Norsko. https://www.hf.uio.no/iln/english/research/groups/poetry/events/poetry-experience-attention/ 

Výuka 

  • 2022: seminář Thanatography: Literature and Death (EN), Filozofická fakulta, Univerzita Karlova 

Mapa a hranice. Frankofonní seminář. 2023–2024

Interdisciplinární frankofonní seminář CEFRESu 2023-2024 : Mapa a hranice

CEFRES obnovuje svou tradici interdisciplinárního semináře, který bude probíhat jednou za měsíc v pátek. V rámci semináře se budou moci setkávat badatelky a badatelé, doktorandky a doktorandi, studentky a studenti, absolventky a absolventi i frankofonní přátelé CEFRESu, aby společně diskutovali o otázkách na pomezí svých výzkumných oblastí.  V roce 2023-2024 bychom rádi začali zkoumáním otázky samotného vymezování a znázorňování (území, období, trajektorie), tedy úvahami o mapě a hranicích skrze vzájemné prolínání výzkumných oblastí, jimiž se jednotliví účastníci zabývají.

Kde: knihovna CEFRES, Na Florenci 3, Praha 1
Kdy: jednou měsíčně v pátek 10:00–12:00
Jazyk: francouzština

Mapa představuje pomezí mezi znázorněním a identitou, symbolem a zobrazením a konkrétním a abstraktním. Člověka provází už od starověku jako předmět a obrazové médium znázorňující přirozené či pomyslné vymezení zeměpisného, historického nebo sociálního prostoru. Zároveň slouží jako ikonografická či obrazná paměť  území a zvyklostí s nimi spojených. Mapy jsou nástrojem vlád, přinejmenším od období moderních dějin (Anderson, 2006), a jejich role dále v éře velkých dat roste (Mericskay, 2021). Díky své užitečnosti a schopnosti znázorňovat jsou používány pro správní účely. Mapy rovněž mají geopolitický, historický, filozofický, sociologický a antropologický význam pro území, která od sebe vymezují a stavějí vedle sebe. Z těchto důvodů je nezbytné zkoumat jejich informativní, symbolickou, reprezentativní i politickou funkci.
Pokračování textu Mapa a hranice. Frankofonní seminář. 2023–2024

Výzkum válkou proměněný. 2023–2024

Výzkum válkou proměněný: způsoby, metody, předměty

Invaze na Ukrajinu proměnila výzkum v oblasti humanitních a společenských věd. Pojďme se znovu zamyslet nad tím, jaký je nejen výzkum, ale i jeho metody a předměty jeho studia, nyní – vše již proměněné válkou.

Seminář probíhá v rámci programu střediska CEFRES pro mimopražské Ukrajinské vědce v humanitních a společenských vědách pro rok 2023, jež byl vytvořen v úzké spolupráci s Francouzským ministerstvem Evropy a zahraničních věcí, Francouzskou ambasádou v České republice, Francouzským institutem na Ukrajině, Karlovou univerzitou a Akademií věd České republiky.

Ukrajinští vědci v oblasti humanitních a společenských věd, kteří získali stipendium střediska CEFRES, budou na semináři, který začne v květnu 2023, prostřednictvím platformy ZOOM na dálku prezentovat své současné výzkumné projekty. Následně o nich diskutovat s odborníky na příslušná témata z České republiky, Francie i dalších zemí. V průběhu seminářů budou analyzovat následky, které způsobila ruská invaze na Ukrajinu – a to nejen humanitním a společenských vědám, výzkumným metodám v nich používaných a záležitostem, jež jsou předměty těchto výzkumů, ale i způsobu, jakým uvažujeme. Proto vybízíme nejen vědecké pracovníky z Ukrajiny, kteří získali stipendium našeho střediska, ale i pražské kolegy a veřejnost, abychom se společně znovu zamysleli nad následujícím: Pokračování textu Výzkum válkou proměněný. 2023–2024