“Agency and Emancipation: A Decolonial Analysis of the Lived Experience of Hazara Women in Exile in Europe”
Contact: seema.sridhar[@]cefres.cz
Research area 1: Displacement, Dépaysement and Discrepancies
My research focuses on the lived experiences of conflict, international intervention, and displacement of persecuted communities from present-day Afghanistan, by examining the narratives of the Hazara diaspora women living in select cities in Europe. By drawing upon the linkages from the host country to the home country, connecting the dots between women’s lived experiences of change during intervention in Afghanistan, to circumstances leading to displacement and their capacities to cope with resettlement, and their involvement in advocacy and empowerment initiatives, I trace the circle of participation and agency over a continuum of violence. Pokračování textu Seema Sridhar – Výzkum & CV→
“Odkazy na francouzskou, americkou a britskou populární kulturu v československé kinematografii v letech 1969–1982”
Výzkumná osa 2: Normy a transgrese
Kontakt:anastasia.mamaeva(@)cefres.cz
Od politických thrillerů po burleskní adaptace románů z období Belle Époque — v československé kinematografii éry „ofenzivní normalizace“ se množí odkazy na postavy a motivy francouzské, americké a britské popkultury. V souladu s nedávnými pracemi o konceptu „propustné železné opony“ a novém mapování médií studené války si Anastasia ve své disertační práci klade za cíl ukázat, že odkazy na popkulturu se řídí vlastními pravidly a cestují po jiných trasách, než jaké naznačovaly dobové politické mapy. Pokračování textu Anastasia Mamaeva – Výzkum & CV→
Výzkumná osa 1 : Přemístění, vykořenění, odchýlení
Moje teze zkoumá otřesy v myšlení specialistů na střední a východní Evropu, pracujících v akademických, kulturních a mediálních kruzích ve Francii a v České republice.
Cílem je porozumět tomu, jak otevřená válka přiměla francouzské a české výzkumníky, odborníky na kulturu a novináře zaměřující se na Ukrajinu přehodnotit své osobní a profesní praktiky. Pokračování textu Josephine Brive – Výzkum & CV→
„Od stranické pravdy k třídní pravdě”: portrét italského „Operaismo“ jako kacířství (1956–1969)
Výzkumné oblasti 1 a 2
Allavenův doktorandský výzkum se zaměřuje na italskou větev „nové levice“, jež vznikla po roce 1956 jako intelektuální síť a zároveň jako aktivistické skupiny pohybující se na periferii partyzánské levice. Jeho tématem jsou zejména časopisy spojené s hnutím „Operaismo”, konkrétně Quaderni rossi a Classe operaia, jejichž archivy (pracovní poznámky, dopisy, zápisy z jednání, osobní zprávy) Allavena zkoumá pomocí hybridních metod. Používá nástroje z oboru sociálních dějin politických idejí, sociologických dějin politických stran a sociologie politických krizí a mezinárodních mobilizací.Pokračování textu Julien Allavena – Výzkum & CV→
“Jews in Cheb (Eger) in the High and Late Middle Ages”
Kontakt: kajetan.holecek[@}cefres.cz
Výzkumná osa 3 – Věci, stopy, mapování: prostor v jeho každodennosti
Ve své disertační práci se zabývám postavením Židů v městském prostoru Chebu, města na česko-německém pomezí. Vzhledem k tomu, že židovská komunita v tomto městě patřila k nejstarším a nejpočetnějším v zemích Koruny české, vnímám ji jako reprezentativní ukázku středověké židovské komunity. Místní situace tak může posloužit jako cenná případová studie pro pochopení role židovských obyvatel v prostoru středověkých měst. Primárním cílem mého výzkumu je definovat roli Židů ve středověké městské společnosti na základě analýzy sociálních interakcí v městském prostoru a odpovědět tak na otázku: „Jak bychom měli mluvit a přemýšlet o Židech v městském prostoru?“Pokračování textu Kajetán Holeček – Výzkum & CV→
“Filosofie selhání: Aktivní omyl v Hegelově Fenomenologii ducha”
Kontakt: Josefina.formanova(@)cefres.cz
Research Area 2 – Normy & transgrese
Motivací mého výzkumu je skutečnost, že jedním z určujících faktorů sociálních vazeb v současné společnosti je uznání a úspěch. V důsledku toho jsou společenské vztahy často strukturovány jako vztahy kontroly. V situacích, v nichž je žádoucí přiznat limity vlastní kontroly a upustit od aktivity, která má vše činit bezvýhradně disponovatelným, se pak ukazuje, že člověk ztrácí schopnostzpasivnět. V širším záběru svého výzkumu proto zkoumám pasivní moment jednání jako nedílnou součástí života ve smysluplných vztazích, a jeho různé modely. Předpokládám přitom, že jednání autonomního jedince vyžaduje moment ustoupení z vlastních záměrů, a tvrdím, že třebaže taková zkušenost přináší osobní zklamání, může zároveň přispívat k obnově smyslu pro vztahy k okolí i vztahů samotných. Svůj výzkum opírám o analýzu zkušenosti selhání, která z mého hlediska strukturu jednání pozoruhodným způsobem nasvěcuje. Pokračování textu Josefína Formanová – Výzkum a CV→
Francouzský ústav pro výzkum ve společenských vědách
My research focuses on the lived experiences of conflict, international intervention, and displacement of persecuted communities from present-day Afghanistan, by examining the narratives of the Hazara diaspora women living in select cities in Europe. By drawing upon the linkages from the host country to the home country, connecting the dots between women’s lived experiences of change during intervention in Afghanistan, to circumstances leading to displacement and their capacities to cope with resettlement, and their involvement in advocacy and empowerment initiatives, I trace the circle of participation and agency over a continuum of violence. Pokračování textu Seema Sridhar – Výzkum & CV 
Moje teze zkoumá otřesy v myšlení specialistů na střední a východní Evropu, pracujících v akademických, kulturních a mediálních kruzích ve Francii a v České republice.
Allavenův doktorandský výzkum se zaměřuje na italskou větev „nové levice“, jež vznikla po roce 1956 jako intelektuální síť a zároveň jako aktivistické skupiny pohybující se na periferii partyzánské levice. Jeho tématem jsou zejména časopisy spojené s hnutím
Motivací mého výzkumu je skutečnost, že jedním z určujících faktorů sociálních vazeb v současné společnosti je uznání a úspěch. V důsledku toho jsou společenské vztahy často strukturovány jako vztahy kontroly. V situacích, v nichž je žádoucí přiznat limity vlastní kontroly a upustit od aktivity, která má vše činit bezvýhradně disponovatelným, se pak ukazuje, že člověk ztrácí schopnost zpasivnět. V širším záběru svého výzkumu proto zkoumám pasivní moment jednání jako nedílnou součástí života ve smysluplných vztazích, a jeho různé modely. Předpokládám přitom, že jednání autonomního jedince vyžaduje moment ustoupení z vlastních záměrů, a tvrdím, že třebaže taková zkušenost přináší osobní zklamání, může zároveň přispívat k obnově smyslu pro vztahy k okolí i vztahů samotných. Svůj výzkum opírám o analýzu zkušenosti selhání, která z mého hlediska strukturu jednání pozoruhodným způsobem nasvěcuje.