Hudba jako univerzální umění? Internacionalizace hudebního života a formování národní identity v Evropě 19. století

Přednáška Michaela Wernera (CNRS/EHESS) v rámci workshopu „Když všechny cesty vedly do Paříže”

Čas a místo konání: 18:00-19:30, Francouzský institut v Praze, Štěpánská 35, Praha 1, 5. patro
Jazyk: francouzština, simultánní tlumočení do češtiny

Anotace (FR)
Dans la conférence, on reviendra sur les transformations de la vie musicale en Europe au 19^e siècle, en particulier relatives au concert. On assiste en effet à un phénomène paradoxe : d’un côté une véritable internationalisation, fondée, entre autres, sur la mobilité des musiciens, la constitution d’un répertoire, l’émergence d’un marché et d’une presse spécialisée ou encore la professionnalisation des métiers de la musique. De l’autre une nationalisation progressive des schèmes interprétatifs de la musique et des phénomènes de réception, voire l’appropriation de la musique par les mouvements nationaux. On proposera quelques outils d’analyse permettant d’éclairer ces mutations et de les inscrire dans une histoire croisée des cultures en Europe.

Michael Werner působí v Centre national de la recherche scientifique a je profesorem na École des Hautes Études en Sciences Sociales v Paříži. Jako odborník na historii společenských a kulturních vztahů mezi Francií a Německem v období 18.–20. století se společně s Michelem Espagnem začal zabývat teorií kulturních transferů. S Bénédicte Zimmermann pak rozvinul příbuzný koncept „histoire croisée“, tedy tzv. provázaných dějin. V rámci své vědecké činnosti se věnuje kulturním transferům mezi Francií a Německem, vzájemné provázanosti společenskovědních disciplín, především v kontextu literárních věd, a dále pak společenským praktikám v oblasti hudby. Právě poslední ze zmíněných domén bude tématem pražské přednášky.

• Begegnungen mit Heine. Berichte der Zeitgenossen, Hamburg, 1973, 2 vol.
• avec Michel Espagne, La construction d’une référence culturelle allemande en France: genèse et histoire (1750-1914), Annales. Économies, Sociétés, Civilisations 42, 1987, n^o 4, p. 969-992.
• avec Bénédicte Zimmermann (éds.), De la comparaison à l’histoire croisée, Paris, 2004.
• Musikgeschichte als « Histoire croisée ». Zu den Verflechtungen des Musiklebens, in : Anne-Madeleine Goulet, Gesa zur Nieden (éds), Europäische Musiker in Venedig, Rom und Neapel (1650-1750) / Les musiciens européens à Venise, Rome et Nâples (1650-1750), Kassel, Laaber, 2015 (Analecta musicologica 52), p. 49-67

Illustration : The Piano Lesson, Edmund Blair Leighton (1896)

 

Voltairovy dny

Partneři: CELLF, CEFRES, Voltaire Foundation (Oxford), Pařížský institut Balassi, Pikardská univerzita Julese Verna (Amiens)
Místo: Amfiteátr Michelet, 1 rue Victor Cousin, Paříž
Datum : 22.-23. června 2018
Organizátor : Guillaume MÉTAYER (CELLF)

Program

Pátek 22. června

9h00
Christophe MARTIN (ředitel CELLFu) a Guillaume MÉTAYER (CELLF): úvodní slovo

Blok I: Voltaire et germánské světy
Předsedá: Sylvain MENANT (CELLF)

9h15
Gérard LAUDIN (Univerzita Sorbonna): Les Annales de l´Empire

9h45
Myrtille MÉRICAM-BOURDET (Univerzita Lyon II): Voltaire coby historik Svaté říše římské

10h15
Renaud BRET-VITOZ (Univerzita Jean-Jaurès v Toulouse): Voltairovy divadelní zkušenosti v Berlíně a v Postupimi mezi lety 1750 a 1753 s hrou Duc d’Alençon ou les frères ennemis

10h45: přestávka (Club des Enseignants)

Blok II: Diskuze u kulatého stolu o rukopisech Ferdinanda II.
Předsedá: Natalia SPERANSKAYA (Petrohrad)

• Natalia SPERANSKAYA (Ruská národní knihovna, Petrohrad): Un manuscrit de La Poloniadede Frédéric II dans la bibliothèque de Voltaire
• Vanessa de SENARCLENS (Alfried Krupp Wissenschaftskolleg, Greifswald): L’Art de la guerrede Frédéric annoté par Voltaire
• Gillian PINK (Voltaire Foundation, Oxford): Les Œuvres du philosophe de Sans Souci annotées par Voltaire

12h00 přestávka

Blok III: Přítomnost a šíření Voltairových děl v Říši
Předsedá: Gérard LAUDIN

12h15
Daniele MAIRA (Univerzita Göttingen): La Henriade en Allemagne: traductions et réception XVIIIe-XIXe siècles

14h30
Jean BOUTAN (Univerzita Sorbonna, Paříž): De La Pucelle à La Guerre des Femmes, la “Jungfrau in Waffen” dans la culture tchèque

15h00
Emese EGYED (Univerzita Cluj-Napoca): Le double message du comte János Fekete: La Pucelle en hongrois (1799)

15h30
Olga PENKE (Univerzita Szeged): L’écho hongrois des contes et des dialogues philosophiques de Voltaire

16h00: Přestávka

Blok IV: Šíření a vydávání
Předsedá: Nicholas CRONK

16h30
Linda GIL (Univerzita Montpellier III): Imprimer et diffuser Voltaire en Allemagne: l’édition Kehl des Œuvres complètes de Voltaire par la Société Littéraire Typographique

17h00
Claire MADL (CEFRES, Praha): Voltaire produit de librairie dans la monarchie des Habsbourg

19h30: Lectures à haute voix par la Sorbonne sonore et (sous réserve) Félix Libris

Sobota 23. června

Blok V: Debatování a přepisování

Předsedá: Ludolf  PELIZEUS (Pikardská univerzita v Amiens, CERCLL)

9h30
Nicholas CRONK (Voltaire Foundation, Oxford): Autour des Lettres philosophiques : la réponse de Johann Gustav Reinbeck à la lettre sur Locke

10h00
Sylvie LE MOËL (Univerzita Sorbonna): Fécondité et apories du tropisme voltairien chez Friedrich Heinrich Jacobi

10h30: Přestávka

11h00
Ritchie ROBERTSON (Oxfordská univerzita): Wieland, the German Voltaire

11h30
András KÁNYÁDI (INALCO, Paris): Casanova et Fréderic le Grand dans les lettres hongroises inconnues de Voltaire

12h00: Zakončení konference paní Christiane Mervaud (čestná předsedkyně asociace la SEV)

Mezinárodní konference

Organizátoři: Benedetta Zaccarello (CNRS-CEFRES) a Thomas C. Mercier (CEFRES/UK)
Místo a čas: Francouzský institut v Praze, 5. patro (Štěpánská 35, 110 00 Praha 1), 7.-9. června 2018
Partneři: FHS UK, FLÚ AV ČR, Archiv Jana Patočky, Francouzský institut v Praze, Institut des Textes et Manuscrits modernes (ITEM, CNRS/ENS, Francie), Národní knihovna ve Francii, Institut pour la Mémoire de l’Édition Contemporaine (IMEC, Caen, France), The Wittgenstein Archives at Bergen University (Norsko).

Konference se bude skládat ze čtyř částí:

1. Historie archivů: teoretický pohled na základě autorských manuskriptů
2. Metodologie sestavování a interpretace archivů
3. Archivy v digitálním věku
4. Dopad politiky na archivy a jejich uchování

Odpolední blok v pondělí 7. července bude věnován Janu Patočkovi a jeho archivu.

Cílem této konference je započít dialog mezi odborníky z různých zemí i světadílů, pracujících na různých korpusech tak, aby mohlo dojít k prvnímu nástinu metodologie a k vytvoření společné sítě, v rámci níž by všichni spoplupracovali a pokračovali v této průkopnické práci. Publikace, která bude obsahovat jednotlivé výstupy z konference, bude první svého druhu.

O filozofii se píše, filozofie se uplatňuje, filozofie se žije: filozofie je interpretací zkušenosti myslící subjektivity v koncepční abecedě a  verbální struktuře.

„Výroba“ filozofického textu, nesoucího stopy jak kulturních rysů tak sociálních omezení, musí čelit obecnému názoru disciplíny, který vidí svou historii jako sled abstraktních objevů a novátorských intuicí, které ovlivňují vývoj našeho myšlení. Píšící filozof je jedním z prvních, který se snaží upustit od této dohadovací hry mezi bytím a teorií, mezi koncepční inovací a sdílenou terminologií vycházející ze stoleté tradice. Ale dynamiky vytváření a přijetí filozofie jsou jevy velmi složité, jejichž zásadní úkol tkví právě v jejich zachycení
v písemné podobě.

Kvůli všem výše zmíněným důvodům se filozofický manuskrit jeví jako cosi zvláštního, čemu začala být přikládána skutečná důležitost až poměrně nedávno. Nicméně zejména v Evropě došlo k vytvoření velmi důležitých archivů shromažďujících hlavní filozofické korpusy, což umožnilo uchování památky psaní filozofických textů a tyto „pilíře“ mohly projít časem. Z tohoto úhlu pohledu se vývoj v teoretickém psaní jeví jako opravdové dobrodružství a nelze popřít fakt, že přístup do archivů umožňuje pochopit podobu, metodu, přístup a dokonce také zdroje, sporné body  a aluze, které se publikace snaží normalizovat, zastřít, smazat.

V souvislosti s historií filozofických archivů a s jejich nedlouhým upevněním v historii lidstva doufáme, že se nám podaří dodat těmto místům na hodnotě v tom smyslu, aby byla vnímána jakožto zdroje vědění a znalostí, a zároveň doufáme, že díky nim přijdeme s novými přístupy k historii a k odbornému výkladu teorie.

Program konference najdete níže

 

Pokračování textu The Wording of Thoughts: Philosophy from the Standpoint of its Manuscripts and Archives →

Konference

Čas a místo: Centre Marc Bloch (Sál Germaine Tillion, 7. patro, Friedrichstr. 191, Berlín), od 10h do 17h30
Organizátorky: Catherine Gousseff (Centre Marc Bloch), Sylvie Robic (Univerzita Nanterre), Clara Royer (CEFRES), Dominique Treilhou (Francouzský institut v Berlíně)
Partneři: Centre Marc Bloch, Francouzský institut v Berlíně, Univerzita Paris-Nanterre a CEFRES
Jazyky: francouzština, němčina a angličtina

Tento workshop se uskuteční v rámci cyklu projekcí, přednášek, workshopů a výstav s názvem Cyklus Květen 68 při příležitosti uplynutí padesáti let od květnových událostí roku 1968.

Počínaje únorovou demonstrací v Berlíně proti americké intervenci ve Vietnamu, přes studentské povstání v Polsku, které se rychle přesunulo také do Itálie, přes Pražské jaro, až po květnové demonstrace ve Francii. Rebelský duch zmítal roku 1968 jako nějaká vichřice Evropou od západu k východu a od východu k západu. S ohledem na události, které otřásaly na rozličných místech evropskými společnostmi je zřejmé, že i přes existenci železné opony a různých politických režimů té doby, se povstalecký duch šířil starým kontinentem. Roku 1968 mělo vše jeden společný činitel a tím byla nová generace, která se nebála postavit se za své tužby a převrátit nastolený řád. Mimo to je ale třeba mít na paměti různorodost podob odboje, ať už šlo o jednotlivé účastníky angažující se v různých společnostech, nebo o situace a politické reakce, které tím byly vyvolány. To vše vyzývá ke konfrontaci historických okamžiků, kolísajících mezi oslavou a tragédií, které stály u zrodu společných vzpomínek.

Během této konference budou mít slovo významní pamětníci roku 1968 ze všech koutů Evropy, kteří budou vyprávět o tom, jaká byla tehdy jejich očekávání. Poté bude následovat společné uvažování východ-západ, kdy vystoupí specialisté na tři velké oblasti: násilí v roce 1968, počátky ženského hnutí a vznik alternativních kultur. Jakým rozdílnostem a jakým propojením dal vzniknout povstalecký duch roku 68?

Program

Pokračování textu Cyklus Květen 68 – Berlín/Praha: “Od západu k východu, od východu k západu” →

První mezinárodní konference organizovaná Kreativní laboratoří VOICE a pořádaná Ústavem románských studií a Ústavem filosofie a religionistiky FF UK u příležitosti vstupu Univerzity Karlovy do Agence universitaire de la Francophonie a zaštítěná jeho excelencí Rolandem Galharaguem, velvyslancem Francie v České republice.

21 odborníků z oblasti filozofie, teorie a dějin literatury, dějin umění a dalších oborů představí své příspěvky na téma „emoce“, jejich vyvolávání, vyjadřování, předávání a pojmenovávání. Časově konference pokrývá období od renesance po současnost a tematicky propojuje frankofonní literatury i filozofie napříč kontinenty.

Čas a místo konání: 30. listopadu–2. prosince, Filozofická fakulta, náměstí Jana Palacha 2, Praha 1

Partneři: Filozofická fakulta (Univerzita Karlova), CEFRES, Kreativní laboratoř VOICE, Francouzský institut v Praze, Velvyslanectví Francie v České republice, Agence universitaire de la francophonie, University of Cambridge, Université Paris 1 Panthéon-Sorbonne, École Normale Supérieure de Lyon, Université Paris IV-La Sorbonne, Université Paris X-Nanterre, Université de Reims Champagne-Ardenne, Université Clermont-Auvergne, Université de Limoges, Université de Picardie Jules Verne, Masarykova univerzita v Brně
Viz stránky konference.

Jazyk: francouzština

Program

Pátek 1. prosince

8:30–9:00: Zahájení (Filozofická fakulta, místnost 300)

9:00–10:30
I. panel: Filosofie I
Diskutant: Ondřej Švec

• Denis KAMBOUCHNER (Université Paris 1 Panthéon-Sorbonne): „L’héritage cartésien dans les théories modernes des émotions“
• Pierre-François MOREAU (École Normale Supérieure de Lyon):
  „Politique des affects“

Pauza na kávu

10:45–12:45
II. panel: Filosofie II
Diskutantka: Chiara Mengozzi

• Ian JAMES (University of Cambridge): „Affectivité, sens et affects: les émotions comme articulation de la vie biologique“
• Véronique Le RU (Université de Reims Champagne-Ardenne):
  „Individuation et affects: les rythmes de l’empathie“
• Ondřej ŠVEC (Université Charles): „L’historicité radicale des émotions“

13:00-14:00
Oběd

14:30–18:00
III. panel: Francouzská literatura 17. a 18. století
Diskutantka: Catherine Ébert-Zeminová)

• Záviš ŠUMAN (Université Charles): „Catharsis: essai de légitimer la fiction théâtrale au XVIIe siècle en France“
• Camille Guyon-Lecoq (Université de Picardie Jules Verne):
  „Sensibilité à la douleur et compassion chez Robert Challe voyageur: de l’expérience de l’attendrissement à une réflexion sur la nature humaine“
• Céline BONHERT (Université de Reims Champagne-Ardenne):
  „Émotion et décision dans les livrets de Philippe Quinault: la tragédie en musique et les passions du prince“
• prof. Jean-Louis HAQUETTE (Université de Reims Champagne-Ardenne): „’Notre âme est un tableau mouvant’. Énergétique des émotions et puissance de l’image chez Diderot“

Sobota 2. prosince

9:00–11:00
IV. panel: Francouzská literatura 19. století
Diskutantka: Jovanka Šotolová

• Pascale AURAIX-JONCHIÈRE (Université Clermont-Auvergne):
  „L’expression des émotions, un paradigme structurel dans les nouvelles de Jules Barbey d’Aurevilly“
• Cécile GAUTHIER (Université de Reims Champagne-Ardenne):
  „Barbarie, émotion et altérité : les affects « excessifs » de la slavité fin-de-siècle“
• Eva VOLDŘICHOVÁ BERÁNKOVÁ (Université Charles):
  „La valeur cognitive des passions dans ’le système symboliste’“

Pauza na kávu

11:15–13:15
V. panel: Literatura 20. století – teoretické přístupy
Diskutantka: Clara Royer

• Alexandre GEFEN (Université paris IV-La Sorbonne): „Le tournant affectif des études littéraires: bilan et perspectives“
• Anne-Élisabeth HALPERN (Université de Reims Champagne-Ardenne): „’Cette émotion appelée poésie’ (Reverdy)“
• Sylviane COYAULT (Université Clermont-Auvergne): „Article 353 du code pénal de Tanguy Viel, ou la tenson entre la loi et les affects“

13:30-14:30
Oběd

15:00–17:00
VI. panel: Diasporická a post-koloniální literatura I
Diskutantka: Eva Voldřichová Beránková

• Petr KYLOUŠEK (Université Masaryk): „Ariel et Caliban: double discours de la diaspora haïtienne de Montréal“
• Chiara MENGOZZI (CEFRES, Université Charles): „Aux frontières de l’humanité: (in)efficacité de l’empathie et de l’expérience esthétique“
• Jean-Michel DEVÉSA (Université de Limoges): „L’Amère Souffrance des enfants de la (post)colonie“

Pauza na kávu

17:15–18:45
VII. panel:  Diasporická a post-koloniální literatura II
Diskutantka: Milena Fučíková

• Petr VURM (Université Masaryk): „1984-2084. Faux-semblants révélés, émotions refoulées: les émotions à l’âge totalitaire chez George Orwell et Boualem Sansal“
• Vojtěch ŠARŠE (Université Charles): „La manifestation collective du sentiment de la tristesse dans l’Afrique romanesque“

Konference vznikla na základě tří projektů: rusko-francouzského projektu o soudních řízeních v Sovětském svazu (FMSH/RGNF), mikroprojektu Labex Création, Arts, Patrimoines ‘Images de la justice’ a projektu WW2CRIMESONTRIAL1943-1991 podpořeném francouzskou Národní agenturou pro výzkum.

Více informací o projektu Národní agentury pro výzkum (ANR) “Crimes de guerre nazis dans le prétoire“

Partneři: CEFRES, Centre Marc Bloch, CERCEC, CEFR, GDR CEM, CERHEC
Čas a místo konání: 12.–14. října 2017, CEFRES, Praha
Jazyk: anglicky

Přečtěte si Call for Papers zde

Program

Čvtrtek 12. října 

9:00 Zahájení

9:30–11:30 
I. panel: Medializace jako zlomový bod: přitažlivost a nebezpečí 
Diskutantka: Françoise Mayer

• Ornella Rovetta: “Judging war criminals in the 1920s: A pioneering precedent in making post-war justice visible?”
• Radu Stancu: “Capital Punishment for War Crimes and Crimes against Humanity in Romania after World War II”
• Enrico Heitzer: “The „Norwegians“: a nearly forgotten group of German and Austrian Nazi and war criminals in front of Soviet courts 1946/47”

Přestávka na kávu

11:45–13:45
II. panel: Ustálené prvky mediálních narativů a jejich důsledky 
Diskutant: Dimitri Astashkin

• Alexander Epifanov: “Information support to Trials over Hitler’s War Criminals and Accomplices in the USSR in 1941 – 1956”
• Elena Kokkoken: “Pskov regional press: The trials over Russian collaborators”
• Marie-Bénedicte Vincent: “Ernst Kaltenbrunner in the Trial of Nuremberg: which reception in the press under military control of occupied West Germany?”

Přestávka na oběd 

Společenská mobilizace a spravedlnost
15:00–17:00
III. panel: Podněcování společenské angažovanosti
Diskutantka: Audrey Kichelewski

• Agnieszka Smelkowska: “Revenge and justice on display: rehabilitacja in post-war Poland”
• Gabriel Finder: “Jews, Poles, and Justice in the Aftermath of the Holocaust”
• Nadège Ragaru: “Differentiated Publicity: The Sandglass of the (In-) visibilization of the Trials for Anti-Jewish Crimes in Bulgaria (1944-1945)”

Pátek 13. října
Společenská mobilizace a spravedlnost

9:30–11:30
IV. panel: Oběti a svědkové: hybná síla spravedlnosti (1)
Diskutantka: Vanessa Voisin

• Natalia Aleksiun: “Survivor Networks and the Polish Post-War Trials”
• Giovanni Focardi, Andrea Martini: “Shadows and Lights in Trials against Fascists: Transitional Justice in Italy (1943-1953)”
• Maxilimian Becker: “Victims’ Unions’ Reception of Trials: The Eichmann Trial in Jerusalem 1961 and the Frankfurt Auschwitz Trial 1963-1965”

Přestávka na kávu

11:45–13:15
V. panel: Oběti a svědkové: hybná síla spravedlnosti (2)
Diskutant: Emilia Koustova

• Máté Zombory: “Arrow Cross atrocities on trial: the public trajectory of a key witness in Budapest (1945-1949)”
• Birte Klarzyk, Anne Klein: “Dynamics and Multiperspectivity of Justice: The “FFDJF” and the “Lischka Trial” of Kurt Lischka, Herbert Hagen and Ernst Heinrichsohn in Cologne, 1979/80”

Přestávka na oběd

13:50-14:30
Promítání filmu: The Victims Accuse (Moscow/Minsk, 1963). Komentují Jasmin Söhner a Vanessa Voisin

14:40–16:40
VI. panel: Limity společenské mobilizace
Diskutant: Alain Blum

• Eric Le Bourhis, Irina Tcherneva: “Soviet citizens write to the press and to the general prosecutor: the reception of the Kacherovski trial in Riga (1959)”
• Regina Kazyulina: “The Contingency of Postwar Justice in the Crimean Countryside”
• Andrea Pető: “Post WWII Trials and Perpetrators in Hungarian Cinema. The Missing Composure”

Sobota 14. října
Transnacionální justice v poválečné Evropě 

9:30–11:30
VIII. panel: Recepce propagandy a opakované politické perzekuce
Diskutant: Clara Royer

• James Ryan: “Ideology on Trial: Ideology on Trial: The Prosecution of Leftists and Pan-Turkists at the Dawn of the Cold War in Turkey, 1944-1947”
• Fabien Théofilakis: “The Eichmann Trial (1961) on the Front Page: How did the Western European Press deal with the Nazi Past?”
• Jasmin Söhner: “Presenting unambiguous results: the case of Erwin Schüle”

Přestávka

11:45–13:45
Vliv tisku na soudní procesy 
Diskutantka: Sylvie Lindeperg

• Steven Remy: “The Visual Politics of Infamy: The Malmedy Massacre Trial and its Aftermath”
• Kateřina Králová: “In the Shade of Eichmann: Prosecution of Max Merten in Greece and Beyond”
• Vojtěch Kyncl: “Judicial scandal in the “Malloth” process”

13:45–14:45 Závěrečné poznámky