Affects, Everyday Writing Practices, and the Origins of Self-Analysis. The Case of Julian Ochorowicz and Sigmund Freud.

4th 2022 Session of CEFRES Seminar 

When: Wednesday 30 March 2022, 4:30 pm
Where: At CEFRES and online (to register please contact claire(@)cefres.cz)
Language: English
Host: Agnieszka Sobolewska (Warsaw University/Sorbonne University/CEFRES)

Abstract:

In what ways everyday writing practices (such as keeping a journal or writing letters) are related to science in the second half of the nineteenth century? How the differences between self-reflective techniques (such as introspection and self-analysis) are reflected in the generic divergencies between journal and epistolary practices? During this presentation, I will take a closer look at the important shift in the nineteenth century psycho-medical literature which was closely related to the question of psychological introspection and the emergence of psychoanalytic self-analysis in the late 1890s. This shift can be closely observed in life writing of the nineteenth-century psychologists, physicians, and future psychoanalysts, and was crucial for future understanding of the self in the twentieth century.

Pokračování textu Affects, Everyday Writing Practices, and the Origins of Self-Analysis →

Pan-Slavism or Romantic Nationalism? The case of the Pest-Buda Serbs in the first half of the nineteenth century

2. zasedání roku 2022 Semináře CEFRESu 

Kdy: středa 2. března 2022, 16:30
Kde: v CEFRESu a online (Přihlaste se na adrese claire(@)cefres.cz)
Jazyk: anglicky
Promluví: Dušan Ljuboja (doktorand na Univerzitě ELTE, Budapešť, přidružený CEFRESu)

Abstrakt

The nationalism studies are a broad field, with several different schools of thought, usually divided between the modernists and primordialists. The phenomenon of nation building is generally viewed as a modern concept, characterized by the age of changing social orders, rise of industrial capitalism, new technologies, and information age. Whether the emerging nations had a right to claim that their existence reached far beyond this modern era, does not truly matter. The nationalist movements abide by a certain set of rules. Researchers devised methodological tools which would act as a lens through which we could determine the stage of development of a certain national movement. One of these tools is the framework by Joep Leerssen, a Dutch historian, who proposed the idea of “cultural nationalism.” This theory, among others, would be the basis of my attempt to determine whether a certain movement, regardless of its developmental stage, would qualify as a national one, and if not, what were the reasons for it? Pokračování textu Pan-Slavism or Romantic Nationalism? →

Prostor(y) a politika paměti:
Romský holokaust v České republice

Webinář Proteus

Datum: 10. prosince 2021 v 10:00 hod
Místo: Online na zoomu ID 450 714 1898 code 681515
https://upr-si.zoom.us/j/4507141898?pwd=MnVqYmZPTzZqbldYUEFHODRSbXlldz09
Jazyk: Angličtina

Přednášející:

Yasar ABU GHOSH, odborný asistent, Univerzita Karlova, Fakulta humanitních studií

Účastníci:

• Alenka JANKO SPREIZER, docent, Primorská univerzita, Fakulta humanitních studií
• Nikola LUDLOVÁ, doktorandka na Středoevropské univerzitě a v  CEFRESu

Organizátoři:

• Petra KAVRECIC, odborný asistent, Primorská univerzita, Fakulta humanitních studií
• Felipe Kaiser FERNANDES, doktorand na IIAV EHESS, přidružený k CEFRESu & Univerzitě Karlově

Abstract

In anthropology, the relation of Roma to the past has been a central concern in conceptualizing Romani forms of attachment and belonging. These being enacted in the present, the past is seen as a “foreign country”. However, since 1980’s we have been witnessing a rising engagement of various European Roma and pro-Roma agents with struggles over the recognition of the memory of Holocaust and Romani victimhood. Be it in artistic expressions, in memoirs writings or in political participation, the shift towards historical framing signals a rather different attitude towards the past. The apparent contradiction has been highlighted in several contributions that sought to explain it by reference to new politics of identity, to ethnic emancipation and Europeanization, or by discerning the formation of a Romani elite as the bearer of an emerging political subjectivity.
In my presentation I will build on a dissection of a commemorative practice identified as name-reading, a practice that is constituted at the nexus of inclusive politics of commemoration and what is called the archival mode in Holocaust commemoration. Dissecting the practice should allow to raise questions that would connect a practice of commemoration with some of the cultural frames of memory identified by anthropologists of different Roma communities. I will be asking does name-reading serve what commemoration is supposed to do, that is actualize the past for the needs of the present?

Yasar Abu Ghosh is lecturer in sociocultural anthropology at the Department of Social and Cutlural Anthropology, Charles University, Prague and faculty member of NYU Prague. He specializes in topics related to Central European Roma, economic and political anthropology and ethnographic methodology. His latest research focuses on survival strategies of poor Roma in the Czech Republic, on politics of marginalization and the enduring effects of racialized regimes of state minority policies, as well as on the formation and logic of Romani subjectivity in response to processes of cultural dispossession. In 2016 he was a Fulbright scholar at the Department of Anthropology, University of California in Berkeley, he was also a visiting professor at CEU in Budapest, LMU in Munich, and at EHESS in Paris.  Currently he is working on a monograph drawing on a history of participant observation of memory-becoming in relation to Roma and non-Roma struggle over the recognition of suffering and historic memory in Czechia.

VI. setkání Semináře CEFRESu 2021–2022

Biopolitika, prostor a úřednické poznatky ve 20. století z pohledu středovýchodní Evropy

Kdy: středa 8. prosince 2021, 16:30
Kde: v CEFRESu a online (Můžete se zapsat na adresu claire(@)cefres.cz)
Jazyk: anglicky
Promluví: Nikola Ludlová & Vojtěch Pojar, doktorandka a doktorand na CEU a v CEFRESu

Biopolitika, prostor a úřednické poznatky ve 20. století z pohledu středovýchodní Evropy

Naše setkání se skládá ze dvou prezentací na téma biopolitika ve středovýchodní Evropě. Důraz je kladen na vědecké znalosti, a jakou roli v jejich produkci a oběhu hrají úřední znalci a byrokracie. Na první pohled se naše prezentace mohou zdát nesourodé, jelikož se zaměřují na různé vědní disciplíny (demografii a eugeniku) a také na rozličné části dvacátého století. Nicméně, spočívají na třech sdílených předpokladech vycházejících z historie vědy. Rádi bychom je zde rozepsali.

Pokračování textu Biopolitika, prostor a úřednické poznatky ve 20. století z pohledu středovýchodní Evropy →

V. setkání Semináře CEFRESu 2021–2022

Vizuální prameny v ateliéru historičky: Solidarność napříč filmy a fotografiemi

Kdy: ve středu 1. prosince 2021, v 16:30
Kde: v CEFRESu a online (registraci a odkaz poskytujeme mailem na adresu claire(@)cefres.cz)
Jazyk: angličtina
Host: Ania Szczepanska, Paříž I Univerzita Panthéon-Sorbonne (lab. HICSA), tvůrkyně dokumentárních filmů

Na základě prozkoumání polských archívů z komunistické éry, vydala Ania Szczepanska knihu věnovanou tématu film jakožto forma opozice k režimu v 70. letech v Polsku. Její první dokumentární film Nous filmons le peuple ! [Točíme lid!] (Abacaris, Les films de l’Air, Ciné +) je věnován konfliktům mezi komunistickou nadvládou a umělci, přesněji se vztahuje k filmaři Andrzejovi Wajdovi. V roce 2013 byl tento dokument vybrán do soutěže na Mezinárodním festivalu historického filmu (Festival international du film d’Histoire) a následně získal i Étoile (hvězdu) od Scamu (Civil Society of Multimedia authors). Kromě toho také tvůrkyně zrežírovala film Solidarność, la chute du mur commence en Pologne [Solidarita: pád Zdi začíná v Polsku] (Looksfilm, 2019), který byl vysílán na Arte u příležitosti 30. výročí pádu Berlínské zdi.

Mimo jiné, jakožto autorka řady článků, Ania Szczepanska spolu se Sylvií Lindepergovou napsala knihu A qui appartiennent les images ?  [Komu patří tyto obrázky?] (Éditions de la Maison des sciences de l’Homme, 2017), která je věnována audiovizuálním archívům. Její nejnovější kniha s názvem Une histoire visuelle de Solidarność [Vizuální historie Solidarity] (Editions de la Maison des sciences de l’Homme, 2021) se zabývá historií hnutí Solidarita prostřednictvím propracovaných vizuálních stop na obou stranách železné opony.

4. zasedání Semináře CEFRESu  2021–2022

Digitální hry jako reprezentace minulosti: kontext střední Evropy

představí
Jan Kremer, doktorand, CEFRES, Pedagogická fakulta UK

Kdy: 10. listopadu 2021 v 16:30
Kde: v CEFRESu a online (k registraci napíšte prosím na mail claire(@)cefres.cz)
Jazyk: angličtina

Jan Kremer představí současná historická herní studia jako součást širšího oboru public history (historie ve veřejném prostoru). Prezentace pojedná historické hry jako tekutý předmět výzkumu a představí hlavní analytické metody a strategie. Jan Kremer, medievista píšící disertaci o digitální medievalismu, se bude věnovat ludickým reprezentacím středověku se zaměřením na středoevropskou herní produkci a kontextu regionální historické kultury.