Nano #2 | Ekologické uvědomění před a po roce 1989

Při druhém setkání semináře Nature(s) & Norms  (NANO), pořádaného v rámci výzkumného programu SAMSON (Sciences, Arts, Medicine and Social Norms) a probíhajícího díky pařížské Sorbonně, Univerzitě Karlově v Praze a CEFRES, přivítáme tři účastníky: Martu Kolářovou, Weroniku Parfianowiczovou a Matěje Spurného.

Kde: knihovna CEFRES a online
Kdy: pátek 25 listopadu 2022, 16:30–18:30
Jazyk: angličtina
Kontakt: cefres[@]cefres.cz

Marta Kolářová, Sociologický ústav AV ČR
Gender a ekologická domácnost: hodnoty, vzorce a chování v oblasti udržitelnosti v Česku v dvacátých letech 21. století

Obrat k udržitelnosti jde ruku v ruce s novými typy chování, jako je změna konzumních vzorců, snižování uhlíkové a ekologické stopy či omezování nadbytečné spotřeby. Jak vzorce jednání, se kterými se setkáváme v rámci udržitelného životního stylu, souvisí s genderem? Tento příspěvek se zaměří na genderový diskurz a návyky v českých zelených domácnostech, mezi které spadá udržitelná spotřeba, ekologická produkce spolu se spotřebou a alternativní péče o děti. Ukáže, jak ženy a muži každodenně žijí v souladu s hodnotami udržitelnosti a soběstačnosti. Studie vychází z kvalitativního sociologického výzkumu, jež je založen na hloubkových rozhovorech, pozorování účastníků a analýze médií.

Weronika Parfianowiczová, Varšavská univerzita
„Jak vytvořit novou podobu šetrnosti?“ Podoby spotřeby a ekologického uvědomění v socialistickém Polsku

Socialistické republiky střední a východní Evropy zaznamenaly v sedmdesátých letech rozvoj sektoru spotřebního zboží a vznik kultury konzumu. V návaznosti na to vystaly rozličné otázky, jak tento nový životní styl, včetně hodnot a chování, které s sebou přináší, uvést v soulad s ideály socialistického humanismu. Místo tradiční kritiky kultu zboží zaujalo jiné významné téma: uvědomění, že za podobu soudobého ekonomického vývoje se platí životním prostředím. Ve svém příspěvku se zaměřím na práce polských intelektuálů a akademiků, jejichž záměrem bylo tematizovat problém nadměrné konzumace a ekologické krize v kontextu ideologie socialismu. V diskusi, která v sedmdesátých letech mezi polskými sociology, historiky a přírodovědci probíhala, můžeme odhalit důležité otázky a teoretické postupy, které mají co říct v současné ekologické a klimatické krizi.

Matěj Spurný, Institute of Economic and Social History, Faculty of Arts, Charles University, Prague
Tichá revoluce v éře bezčasí. Proměna vztahu k životnímu prostředí v Československu 1968-1989

Zásadní role, kterou sehráli ekologové a ekologická kritika ve finální fázi delegitimizace komunistické diktatury v Československu, bývá zpravidla přičítána míře zničení přírody v důsledku hnědouhelné těžby a zamoření vzduchu jedovatými plyny severočeských elektráren. Pohled, který nabízím, je odlišný. Ekologickou kritiku druhé poloviny osmdesátých let chápu jako svého druhu vrcholek ledovce, jehož větší a důležitější část zůstává ukryta pod hladinou. Je totiž plodem zásadní proměny významné části české i slovenské společnosti, k níž došlo paradoxně v éře, kterou Václav Havel kdysi nazval „bezčasím“. Pod povrchem zdánlivé nehybnosti reprezentované strnulou normalizační politickou kulturou, proběhl totiž i ve zdejší společnosti proces spojovaný v Evropě západní či v USA primárně s koncem šedesátých let. Z hlediska sociálních dějin tento proces můžeme nazvat krizí vrcholné či organizované modernity (a s Ulrichem Beckem můžeme hovořit o přechodu k modernitě reflexivní). Ve svém příspěvku nebudu nicméně zůstávat u teoretické reflexe. Poslední přerod ve vnímání klíčových paradigmat (jako modernizace či pokrok) se pokusím ukázat na proměnách vztahu k přírodě, kulturní krajině, ale i urbánnímu prostředí, v němž se akcenty (nejen opoziční, ale i oficiální) postupně přesouvají od modernizace k péči o dědictví. Budu přitom vycházet z dlouholetého výzkumu severočeského Mostu, ale také z dalších dílčích výzkumů věnovaných ekologickým i památkářským epistemickým komunitám, periodikům a jejich vlivu na proměnu diskurzů o těchto klíčových tématech lidského pobývání ve světě.

Více o celém cyklu semináře můžete nalézt zde.

SAMSON Seminar: Nature(s) & Norms #1

Během tohoto setkání zazní následující dvě prezentace:

Astrid Greve KRISTENSENOVÁ (doktorandka na Sorbonně, CEFRES)
E(ko)schatologické vstupní body: hnus a antropocén v novele Bianky Bellové Jezero.

Matylda SZEWCZYKOVÁ (Varšavská Univerzita)
O Světlu a Temnotě: obrazy plození a jaderné síly

Místo konání: Knihovna CEFRES a online (pro online přenos nás prosím kontaktujte na cefres[@]cefres.cz)
Datum a čas konání: pátek 21. 10. , 16:30–18:30
Jazyk: angličtina

Abstrakty

Část první: E(ko)schatologické vstupní body: hnus a antropocén v novely Bianky Bellové Jezero – Astrid Greve KRISTENSENOVÁ

Kniha Bianky Bellové Jezero z roku 2016 je novelou o dospívání. Prolínají se v ní odpudivé popisy, kdy z těla hlavního protagonisty příběhu, náctiletého chlapce, nezadržitelně vytékají tělní tekutiny, s vyprávěním o vysoušení životodárného jezera. Tento podvojný námět, který se kriticky staví k lidské činnosti v životním prostředí, bude spolu s literárně laděným podáním hnusu tvořit výchozí bod pro mou interpretaci vyprávění o sirotkovi.

Část druhá: O Světlu a Temnotě: obrazy plození a jaderné síly Matylda SZEWCZYKOVÁ

Naší intuici zdánlivě odporující si spojení tématu jaderné energie (motivy elektráren, jaderných testování a nukleárních katastrof) a obrazů plození (oplodnění, rodičovství, symbolických postav rodičů a dětí) se v kulturní historii opakují až pozoruhodně často. Nabízí se tak, abychom se tázali na postoj společnosti vůči vědě a technice a vůči základním otázkám života. Takové tázání již bylo předmětem akademických debat, počínaje feministickou analýzou Evelyn Fox Kellerové až po historické rekonstrukce Spencera R. Wearta. Na základě výše zmíněných motivů tak, jak se objevují ve vizuální kultuře, se ve své prezentaci zaměřím na obrazy jaderné apokalypsy, rodičovství a plození v novelách Sakhalin Island Eduarka Verkina (2018) a Brightness Maji Wolné (2019).

Úplný program semináře SAMSON Nature(s) & Norms můžete najít zde.

Foto: P. Christopher Staecker

Krajiny se stíny

Krajiny se stíny. Představení výzkumného projektu Luby Jurgenson

V červnu, červenci a srpnu 2022, výzkumnice, spisovatelka a překladatelka Luba Jurgenson, profesorka na Sorbonnské univerzitě a ředitelka Eur’ORBEM, bude hostující výzkumnou pracovnicí v CEFRES. Bližší informace ohledně její biografie naleznete zde.

Kdy: čtvrtek, 30. června, 10:30 – 12:00
Kde: Knihovna CEFRES, Na Florenci 3, Prague a taky “online” – odkaz na Zoom na vyžádání (cefres@cefres.cz)
Jazyk: angličtina

Pokračování textu Krajiny se stíny

Židovské ženy v psychoanalýze

Židovské ženy v psychoanalýze : středoevropské kariéry a emigrace 

Pátý blok semináře “Rethinking Psychoanalysis in Central Europe. Interdisciplinary and Transnational Perspectives”

Kdy: úterý 14. června 2022, od 16:00 do 18:00
Kde: knihovna CEFRESu nebo “online”
Jazyk: anglicky

Organizátor:  Agnieszka Sobolewska (University of Warsaw/Sorbonne University/CEFRES)

Hostující řečníci :  

  • Klara Naszkowska (Union Theological Seminary/Center for Jewish History)
  • Anna Borgos (Hungarian Academy of Sciences)

Diskutující : 

  • Clara Royer (Sorbonne University)
  • Mateusz Chmurski (Sorbonne University)
  • Mathieu Lericq (Sorbonne University)

Polská Queer literatura, psychoanalýza a Eve Kosofsky Sedgwick

Polská Queer literatura, psychoanalýza a Eve Kosofsky Sedgwick

Čtvrtý blok semináře “Rethinking Psychoanalysis in Central Europe: Interdisciplinary and Transnational Perspectives”

Kdy: úterý 7. června 2022, od 17:30 do 19:00
Kde: knihovna CEFRESu nebo “online”
Jazyk: anglicky

Organizátor : Agnieszka Sobolewska (University of Warsaw/Sorbonne Université/CEFRES)

Hostující řečníci :  

  • Błażej Warkocki (Adam Mickiewicz University)

Diskutující : 

  • Agnieszka Sobolewska (University of Warsaw/Sorbonne University/CEFRES)
  • Małgorzata Smorąg-Goldberg (Sorbonne University)

Čtení Sándora Ferencziho

Čtení Sándora Ferencziho: Oboustranná analýza a maďarské počátky teorie traumatu 

Třetí blok semináře “Rethinking Psychoanalysis in Central Europe. Interdisciplinary and Transnational Perspectives”

Kdy: úterý 24. května 2022, os 16:00 do 18:00
Kde: knihovna CEFRESu nebo “online”
Jazyk : anglicky

Organizátor a diskutující : Agnieszka Sobolewska (University of Warsaw/Sorbonne University/CEFRES)

Hostující řečník :  Peter L. Rudnytsky (University of Florida/American Psychoanalytic Association)