Číst a překládat poezii Bohuslava Reynka

Seznamte se s poezií Bohuslava Reynka ve francouzských překladech a interpretaci významného současného francouzského bohemisty a laureáta ceny Premia Bohemica (2020) prof. Xaviera Galmiche. Akce se koná u příležitosti 100. výročí setkání Bohuslava Reynka a Suzanne Renaud.

Kdy: čvrtek 4. května 2023 v 17 hod.
Kde: Moravská zemská knihovna, Brno
Jazyk: česky

Přednáška se koná ve spolupráci festivalu Bonjour Brno se CEFRESem a Ústavem české literatury FF MU.

Viz událost na stránkách festivalu Bonjour Brno

City bez hranic. Literární znázorňování stejnopohlavní touhy

City bez hranic. Metodologie pro komparativní historii literárního znázorňování stejnopohlavní touhy (19. – 20. století)

Tento mezinárodní workshop bude pojat jako přípravná akce pro vydání tematické publikace v rámci série ICLA Comparative History of Literatures in European Languages. Publikace ponese název Representing Same-Sex Desire. Local Contexts, Global Circulations in European Literary Cultures.
(CHLEL: https://www.uantwerpen.be/en/projects/chlel/).

Datum: 19. – 20. září 2024
Místo konání akce: CEFRES, Na Florenci 3, Praha 1 & online
Jazyk: angličtina

Organizátoři:

  • Mateusz Chmurski, Sorbonne-Université / CEFRES
  • Clément Dessy, Université libre de Bruxelles
  • Hélène Martinelli, École normale supérieure de Lyon / CEFRES
  • Ana Isabel Simón-Alegre, Adelphi University
  • Josef Šebek, Ústav české literatury a komparatistiky, Filosofická fakulta, Univerzita Karlova

Partneři:

  • Koordinační rada pro sérii Srovnávací dějiny literatur v evropských jazycích, Mezinárodní asociace pro komparatistiku (CHLEL-ICLA)
  • Národní fond pro výzkum (FNRS), Belgie
  • Výzkumná centra STRIGES a Philixte, Université libre de Bruxelles (ULB), Belgie
  • Adelphi University (New York), Spojené státy
  • Francouzský ústav pro výzkum ve společenských vědách (CEFRES), Praha, České republika
  • Ústav české literatury a komparatistiky, Univerzita Karlova (ÚČLK FF UK), Praha, České republika

ČTVRTEK 19. ZÁŘÍ 2024
Pokračování textu City bez hranic. Literární znázorňování stejnopohlavní touhy

Cizinci bez slitování a vyhnanci koloniálních světů: komparativní přístup (Alžírsko – Egypt)

Třetí setkání česko-francouzského historického semináře, organizovaného Ústavem českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (FF UK) ve spolupráci s CEFRESem, povede:

Michèle Baussant (CEFRES)
Téma: Cizinci bez slitování a vyhnanci koloniálních světů: komparativní přístup (Alžírsko-Egypt)

Kde: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, nám. J. Palacha 2, Praha 1, místnost 201. Online.
Kdy: čtvrtek 12. listopadu,  9:10-12:30
Jazyk: francouzština

Toto setkání je součástí česko-francouzského historického semináře organizovaného Jaroslavem Svátkem a Martinem Nejedlým.

Více informací o semináři naleznete na webových stránkách Filozofické fakulty.

Člověk jako mluvící stroj a osvojování jazyka: výuka artikulace ve Francii 18. století

Přednáška Sabine Arnaud (Centre Alexandre Koyré, EHESS)

Kdy: středa 3. května, 18:30–20:00
Kde: Francouzský institut v Praze, 5. patro, Štěpánská 35, Praha 1
Jazyk: anglicky

Anotace
Nadšení, které vzbudil vynález mluvícího stroje, bylo vyústěním dvou hlavních filosofických témat 18. století − řeči jako znaku civilizace a polemiky kolem člověka–stroje. V souvislosti s rozvojem výuky řeči u tzv. hluchoněmých žáků považovali někteří lidé mluvící stroj za prostředek, který rozšíří přirozené možnosti člověka, resp. přispěje  k rozvoji nových způsobů mezilidské komunikace. Jiní si dokonce mysleli, že mluvící stroje mohou být úspěšně využívány při výuce řeči a artikulace. Mluvící stroj byl tak zároveň zdrojem okouzlení i strachu − jestliže stroje mohou mluvit, může být řeč považována za charakteristiku specificky lidskou? A jestliže je řeč mechanická, co potom odlišuje člověka od zvířete? V rámci své přednášky se pokusím zanalyzovat, jakým způsobem francouzští filozofové, inženýři, spisovatelé a pedagogové 18. století uvažovali nad osvojováním jazyka a jak vnímali vztah mezi tělem, strojem a řečí vzhledem k tehdejším názorům a postojům vůči lidství jako takovému.

Ilustrace: Plakát Mluvící hlavy (Têtes parlantes) od Abbého Micala

Co je archiv v Indii a v Evropě?

Mezinárodní workshop

Organizátoři: Benedetta Zaccarello (CEFRES) a Kannan Muthukrishnan (Francouzský institut v Pondicherry)
Partneři: CEFRES a Francouzský institut v Pondicherry
Kde
: Francouzský institut v Pondicherry, Indie
Kdy: 7. a 8. března 2019
Jazyk: angličtina

Program

7. března 2019

9:30 Zahájení Prof. Frédéricem Landy, ředitel IF Pondicherry

10:00
Blok 1 – 
Methodological and Theoretical Standpoints
  • Dr. Benedetta Zaccarello (CEFRES, Prague / CNRS-MEAE)
  • Mr. Kannan M. (IF Pondicherry)

11:00 Pauza na kávu

11:15

  • Dr. Jayanta Sengupta (tajemník a kurátor Victoria Memorial Kolkata), téma: mezinárodní problémy týkající se archivních praktik
  • Prof. Subbarayalu (IF Pondicherry), téma: archivy: historický přehled

13:00 Oběd

14:00

  • Mr. Peter Heehs (historik, zakladatel archivu Sri Aurobindo Ashram Archives), téma: historie Sri Aurobindo Ashram Archives
  • Mr. Rengaiyah Murugan (Madras Institut of Development Studies v Chennai, vedoucí knihovny), téma: tamilské rukopisy a archivy
  • Dr. Roland Wittje (IIT, Chennai), téma: sbírky a archivy: historie vědy a technologie

16:00 Pauza na kávu

16:15

  • Dr. Anupama K. (IFP), téma:  sbírky z ústavu Ekologie Francouzského institutu v Pondicherry
  • Mr. Venkat Srinivasan (archivář, Indian Institute of Science, Bangalore), téma: digitální reprezentace archivů v Indian Institute of Science

Komentovaná prohlídka výstavy (rukopisy palmových listů komentovaných Dr. Devi Prasad a sbírky fotografií komentovaných Dr. Rameshem Kumarem a sbírky z ústavu Ekologie komentovaných Dr. Anupama K.)

8. března 2019
Blok 2 – Archives Beyond Borders and Mindsets
Část 1: Archives: Trans-cultures and Post Colonialisms
9:30
  • Prof. Albert Dichy (IMEC, Caen, vedoucí literárních sbírek)
  • Dr. Chandramohan (kurátor Governmental Oriental Manuscript Library, Chennai), téma: koloniální období, palmový list a rukopisy ze sbírky “MacKenzie”

11:00 Pauza na kávu

  • Mr. Richard Hartz (výzkumník, Sri Aurobindo Ashram Archives), téma: mezikulturní aspekty Sri Aurobindo Ashram Archives
  • Dr. G. Sundar (ředitel Roja Muthiya Research Library, Chennai), téma: archivace tamilštiny ve 20. století

13:00 Oběd

14:00
Část 2: Oral Traditions and Visual Heritage in the Age of Digital Archives
  • Dr. C.S Lakshmi (ředitel Sound and Picture Archives for Research on Women, Mumbai), téma: archivace svědectví žen, orální archivy
  • Mr. Prashant Parvatneni (Kabir Project, Bangalore), téma: budování archivu “Kabir Project”
  • Ms. Ranjani a Mr. Faizal (Keystone Foundation), téma:budování archivu “Keystone Foundation”

16:00 Pauza na kávu

16:15

  • Dr. Alexandra De Heering (IF Pondicherry),  téma: přístup do vizuálních archivů
  • Mr. Gopinath Sricandane (IF Pondicherry), téma: vizuální médium a archivy
  • Dr. Pierre Triomphe (Institut national du Patrimoine, Paris), téma: odkaz a archivy
16:30 Diskuze u kulatého stolu
Zakončení workshopu

Co je to chasidismus?

Přednášku v rámci semináře o soudobých dějinách Židů organizovaného Ústavem pro soudobé dějiny AV ČR ve spolupráci s Masarykovým ústavem přednese Marcin Wodziński (Vratislavská univerzita).

Místo: knihovna CEFRESu, Na Florenci 3, 110 00 Praha 1
Čas: 17:30-19:00
Jazyk: angličtina

Abstrakt

Co je to chasidismus? Proč toho víme tak málo o jednom z nejintenzivněji zkoumaných fenoménů v židovské historii? Které historiografické předpoklady brání rozvoji našich poznatků o chasidismu? Souvisí to nějak s primárními zdroji a metodologickými přístupy? Jak by vypadal chasidismus, kdyby se k němu přistupovalo z anti-elitářského hlediska, tedy z provinčního stieblu a ne od cadikova dvora?

Tyto otázky budou jádrem rozhovoru s profesorem Wodzińskim, expertem na chasidismus, autorem Chasidismus. Klíčové otázky (Oxford University Press, 2018) a redaktorem Historického atlasu chasidismu (Princeton University Press, 2017).