City bez hranic. Literární znázorňování stejnopohlavní touhy

City bez hranic. Metodologie pro komparativní historii literárního znázorňování stejnopohlavní touhy (19. – 20. století)

Tento mezinárodní workshop bude pojat jako přípravná akce pro vydání tematické publikace v rámci série ICLA Comparative History of Literatures in European Languages. Publikace ponese název Representing Same-Sex Desire. Local Contexts, Global Circulations in European Literary Cultures.
(CHLEL: https://www.uantwerpen.be/en/projects/chlel/).

Datum: 19. – 20. září 2024
Místo konání akce: CEFRES, Na Florenci 3, Praha 1 & online
Jazyk: angličtina

Organizátoři:

  • Mateusz Chmurski, Sorbonne-Université / CEFRES
  • Clément Dessy, Université libre de Bruxelles
  • Hélène Martinelli, École normale supérieure de Lyon / CEFRES
  • Ana Isabel Simón-Alegre, Adelphi University
  • Josef Šebek, Ústav české literatury a komparatistiky, Filosofická fakulta, Univerzita Karlova

Partneři:

  • Koordinační rada pro sérii Srovnávací dějiny literatur v evropských jazycích, Mezinárodní asociace pro komparatistiku (CHLEL-ICLA)
  • Národní fond pro výzkum (FNRS), Belgie
  • Výzkumná centra STRIGES a Philixte, Université libre de Bruxelles (ULB), Belgie
  • Adelphi University (New York), Spojené státy
  • Francouzský ústav pro výzkum ve společenských vědách (CEFRES), Praha, České republika
  • Ústav české literatury a komparatistiky, Univerzita Karlova (ÚČLK FF UK), Praha, České republika

ČTVRTEK 19. ZÁŘÍ 2024
Pokračování textu City bez hranic. Literární znázorňování stejnopohlavní touhy

Cizinci bez slitování a vyhnanci koloniálních světů: komparativní přístup (Alžírsko – Egypt)

Třetí setkání česko-francouzského historického semináře, organizovaného Ústavem českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (FF UK) ve spolupráci s CEFRESem, povede:

Michèle Baussant (CEFRES)
Téma: Cizinci bez slitování a vyhnanci koloniálních světů: komparativní přístup (Alžírsko-Egypt)

Kde: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, nám. J. Palacha 2, Praha 1, místnost 201. Online.
Kdy: čtvrtek 12. listopadu,  9:10-12:30
Jazyk: francouzština

Toto setkání je součástí česko-francouzského historického semináře organizovaného Jaroslavem Svátkem a Martinem Nejedlým.

Více informací o semináři naleznete na webových stránkách Filozofické fakulty.

Člověk jako mluvící stroj a osvojování jazyka: výuka artikulace ve Francii 18. století

Přednáška Sabine Arnaud (Centre Alexandre Koyré, EHESS)

Kdy: středa 3. května, 18:30–20:00
Kde: Francouzský institut v Praze, 5. patro, Štěpánská 35, Praha 1
Jazyk: anglicky

Anotace
Nadšení, které vzbudil vynález mluvícího stroje, bylo vyústěním dvou hlavních filosofických témat 18. století − řeči jako znaku civilizace a polemiky kolem člověka–stroje. V souvislosti s rozvojem výuky řeči u tzv. hluchoněmých žáků považovali někteří lidé mluvící stroj za prostředek, který rozšíří přirozené možnosti člověka, resp. přispěje  k rozvoji nových způsobů mezilidské komunikace. Jiní si dokonce mysleli, že mluvící stroje mohou být úspěšně využívány při výuce řeči a artikulace. Mluvící stroj byl tak zároveň zdrojem okouzlení i strachu − jestliže stroje mohou mluvit, může být řeč považována za charakteristiku specificky lidskou? A jestliže je řeč mechanická, co potom odlišuje člověka od zvířete? V rámci své přednášky se pokusím zanalyzovat, jakým způsobem francouzští filozofové, inženýři, spisovatelé a pedagogové 18. století uvažovali nad osvojováním jazyka a jak vnímali vztah mezi tělem, strojem a řečí vzhledem k tehdejším názorům a postojům vůči lidství jako takovému.

Ilustrace: Plakát Mluvící hlavy (Têtes parlantes) od Abbého Micala

Co je archiv v Indii a v Evropě?

Mezinárodní workshop

Organizátoři: Benedetta Zaccarello (CEFRES) a Kannan Muthukrishnan (Francouzský institut v Pondicherry)
Partneři: CEFRES a Francouzský institut v Pondicherry
Kde
: Francouzský institut v Pondicherry, Indie
Kdy: 7. a 8. března 2019
Jazyk: angličtina

Program

7. března 2019

9:30 Zahájení Prof. Frédéricem Landy, ředitel IF Pondicherry

10:00
Blok 1 – 
Methodological and Theoretical Standpoints
  • Dr. Benedetta Zaccarello (CEFRES, Prague / CNRS-MEAE)
  • Mr. Kannan M. (IF Pondicherry)

11:00 Pauza na kávu

11:15

  • Dr. Jayanta Sengupta (tajemník a kurátor Victoria Memorial Kolkata), téma: mezinárodní problémy týkající se archivních praktik
  • Prof. Subbarayalu (IF Pondicherry), téma: archivy: historický přehled

13:00 Oběd

14:00

  • Mr. Peter Heehs (historik, zakladatel archivu Sri Aurobindo Ashram Archives), téma: historie Sri Aurobindo Ashram Archives
  • Mr. Rengaiyah Murugan (Madras Institut of Development Studies v Chennai, vedoucí knihovny), téma: tamilské rukopisy a archivy
  • Dr. Roland Wittje (IIT, Chennai), téma: sbírky a archivy: historie vědy a technologie

16:00 Pauza na kávu

16:15

  • Dr. Anupama K. (IFP), téma:  sbírky z ústavu Ekologie Francouzského institutu v Pondicherry
  • Mr. Venkat Srinivasan (archivář, Indian Institute of Science, Bangalore), téma: digitální reprezentace archivů v Indian Institute of Science

Komentovaná prohlídka výstavy (rukopisy palmových listů komentovaných Dr. Devi Prasad a sbírky fotografií komentovaných Dr. Rameshem Kumarem a sbírky z ústavu Ekologie komentovaných Dr. Anupama K.)

8. března 2019
Blok 2 – Archives Beyond Borders and Mindsets
Část 1: Archives: Trans-cultures and Post Colonialisms
9:30
  • Prof. Albert Dichy (IMEC, Caen, vedoucí literárních sbírek)
  • Dr. Chandramohan (kurátor Governmental Oriental Manuscript Library, Chennai), téma: koloniální období, palmový list a rukopisy ze sbírky “MacKenzie”

11:00 Pauza na kávu

  • Mr. Richard Hartz (výzkumník, Sri Aurobindo Ashram Archives), téma: mezikulturní aspekty Sri Aurobindo Ashram Archives
  • Dr. G. Sundar (ředitel Roja Muthiya Research Library, Chennai), téma: archivace tamilštiny ve 20. století

13:00 Oběd

14:00
Část 2: Oral Traditions and Visual Heritage in the Age of Digital Archives
  • Dr. C.S Lakshmi (ředitel Sound and Picture Archives for Research on Women, Mumbai), téma: archivace svědectví žen, orální archivy
  • Mr. Prashant Parvatneni (Kabir Project, Bangalore), téma: budování archivu “Kabir Project”
  • Ms. Ranjani a Mr. Faizal (Keystone Foundation), téma:budování archivu “Keystone Foundation”

16:00 Pauza na kávu

16:15

  • Dr. Alexandra De Heering (IF Pondicherry),  téma: přístup do vizuálních archivů
  • Mr. Gopinath Sricandane (IF Pondicherry), téma: vizuální médium a archivy
  • Dr. Pierre Triomphe (Institut national du Patrimoine, Paris), téma: odkaz a archivy
16:30 Diskuze u kulatého stolu
Zakončení workshopu

Co je to chasidismus?

Přednášku v rámci semináře o soudobých dějinách Židů organizovaného Ústavem pro soudobé dějiny AV ČR ve spolupráci s Masarykovým ústavem přednese Marcin Wodziński (Vratislavská univerzita).

Místo: knihovna CEFRESu, Na Florenci 3, 110 00 Praha 1
Čas: 17:30-19:00
Jazyk: angličtina

Abstrakt

Co je to chasidismus? Proč toho víme tak málo o jednom z nejintenzivněji zkoumaných fenoménů v židovské historii? Které historiografické předpoklady brání rozvoji našich poznatků o chasidismu? Souvisí to nějak s primárními zdroji a metodologickými přístupy? Jak by vypadal chasidismus, kdyby se k němu přistupovalo z anti-elitářského hlediska, tedy z provinčního stieblu a ne od cadikova dvora?

Tyto otázky budou jádrem rozhovoru s profesorem Wodzińskim, expertem na chasidismus, autorem Chasidismus. Klíčové otázky (Oxford University Press, 2018) a redaktorem Historického atlasu chasidismu (Princeton University Press, 2017).

Co způsobil psací stroj bankovní instutici? Praktiky byrokracie, materialita a logika kapitalismu v pozdní habsburské monarchii 

3. zasedání Semináře CEFRESu 2021–2022

Co způsobil psací stroj bankovní instutici? Praktiky byrokracie, materialita a logika kapitalismu v pozdní habsburské monarchii 

představí
Mátyás Erdélyi, post-doktorandský výzkumník v CEFRESu a na Univerzitě Karlově (FHS)

Kdy: 3. listopadu 2021 v 16:30
Kde: v CEFRESu a online (k registraci napíšte prosím na mail claire(@)cefres.cz)
Jazyk: angličtina

Abstrakt
V této přednášce představím svůj současný vědecký projekt, který se zabývá praktikami byrokracie v bankovnictví na přelomu 19. a 20. století z pohledu materiality kancelářské práce. Jinými slovy, tento projekt rekonstruuje vznik moderní kanceláře tím, že spojuje „triviální” detaily kancelářské práce s mnohostrannou identitou úředníků. Na základě případové studie několika spořitelen v dualistické monarchii, projekt zkoumá, jak se logika kapitalismu zhmotňovala a ztělesňovala v různých podobách, jak byly praktiky byrokracie implantovány do těla a rukou úředníků. Co přesně, a jakým způsobem, to samotní úředníci dělali?