Archiv

CEFRES Seminář č. 4

Datum: Friday, November 11th, 16:30 a.m.
Místo: Knihovna CEFRES, Na Florenci 3, Praha 1 a online (kontakt: cefres@cefres.cz)
Jazyk: angličtina

4. seminář CEFRESu povedou dvě výzkumníci:

Jan Kremer (doktorand, Karlova Univerzita / CEFRES) :
Herně-historické reprezentace náboženství a spirituality: Historická kultura a digitální remediace

Résumé
Prezentace analyzuje digitální medievalismus konstruovaný v Kingdom Come: Deliverance (Warhorse 2018). Zaměřuje se na herní mechaniky, postavy a herní svět ve vztahu k religiozním elementům a snaží se je kontextualizovat minulými i současnými artefakty české populární historie.

Julien Wacquez (post-doctorant, CEFRES) :
Approaching Matters: Socio-Historical Perspectives on What Is to Come

PRAVDA ČIRÁ I ZKALENÁ. PŘEDÁVÁNÍ VZPOMÍNEK NA VÁLKU

 Mezioborový Ph.D. workshop

Kdy: pátek 4. 11. a sobota 5. 11. 2022
Kde: knihovna CEFRES a Fakulta sociálních věd UK
Organizují:
Astrid Greve Kristensenová (Sorbonna, přidružená pracovnice CEFRES)
Rose Smithová (Univerzita Karlova, Univerzita v Groningenu)
Emina Zoletićová (Varšavská univerzita, CEFRES)

Workshop organizuje 4EUPlus ve spolupráci s CEFRES.
Odkaz na call for papers můžete nalézt zde.

Pátek 4. 11. 2022
Místo konání: knihovna CEFRES, Na Florenci 3, Praha 1

17:30 – 19:00 Diskuze u kulatého stolu o válce v Jugoslávii v devadesátých letech
  Moderuje: František Šístek, Ph.D. (FSV UK)

Jelena Đureinovićová (Vídeňská univerzita)
Vjeran Pavlakovic (Fakulta humanitních a společenských věd Univerzity v Rijece)
Naum Trajanovski (Ústav sociologie Varšavské univerzity)

 

Sobota 5. 11. 2022
Místo konání: Fakulta sociálních věd UK, místnost 212, budova Hollar, Smetanovo nábřeží 995/6, Praha 1

08:30 – 09:00 Otevření prostor, přivítání u kávy a zápis účastníků
09:00 – 09:15 Úvodní poznámky
09:15 – 10:15 Úvodní přednáška
  Elmira Muratovová, PhD (Aarhuský ústav vysokého učení): Krymské vzpomínky na politiku: nostalgie a přetváření minulosti v kýč
10:15 – 10:30 Přestávka na kávu
10:30 – 12:00 Panel 1: Jak si získat srdce obecenstva? Divadlo a poezie
  Moderuje: Emina Zoletićová (Varšavská univerzita, přidružená pracovnice CEFRES)
  Diskutuje: Türkay Salim Nefes, PhD (Oxfordská univerzita)
  Aida Čoprová (Sorbonna, Univerzita ve Florencii, Univerzita v Bonnu): Když už nelze dělat nic. Divadlo jako médium přenosu vzpomínek ve válečném Sarajevu (1992-1995)
  Alice Clabautová (Sorbonna, Univerzita Karlova): Jak za studené války chtěli dát Brechtovu divadlu na frak: mezi politickou nostalgií a kulturní propagandou
  Nenad Milosavljević (Sorbonna) prostřednictvím platformy Zoom: Jak se v poezii srbských, chorvatských, černohorských a bosenskosrbských básníků odrážela válečná devadesátá léta
12:00 – 13:00 Oběd
13:00 – 14:10 Panel 2: Zkresleno hledáčkem kamery
  Moderuje: Astrid Greve Kristensenová (Sorbonna)

Diskutuje: Jana Jedličková, Ph.D. (Univerzita Palackého)
  Maria Plichtová (Amsterodamská univerzita): Od tragédie k nejhůře hodnocenému filmu IMDb: jak se katastrofa u Smolensku na plátně proměnila v kýč (film Smoleńsk, 2016)
  Domenico Scagliusi (Sorbonna): Cestování v čase a poetika znovuvytvoření: přetvoření druhé světové války v kýč v ruských postsovětských fantastikách
   
14:10 – 14:30 Přestávka na kávu
14:30 – 15:40 Panel 3: V sevření mocností: silní hráči, propaganda a smyšlené narativy
Moderuje: Rose Smithová (Univerzita Karlova, Univerzita v Groeningenu)
Diskutuje: Valeriya Korablyovová PhD (Univerzita Karlova)
  Anna Gresztová (Amsterodamská univerzita): Způsob provedení, fraškovitost a citlivost vůči postpravdě v kulturních reprezentacích války na Ukrajině
  Heqi Sun (Varšavská univerzita): Jak se důsledky války v Kosovu rozšířily: čínská ambasáda v Bělěhradě pod bombardováním USA v roce 1999
   
15:40 – 16:00 Závěrečné poznámky

 
Více informací můžete nalézt na truthanduntruthworkshop.wordpress.com.

 

Jak věci nahlížet prizmatem postantropocentrismu?

Debata u kulatého stolu, která proběhne v rámci výzkumného projektu “Home beyond species: More-than-human dwelling in the age of crises”, se zaměří na konceptuální a praktické otázky související se založením diskusní skupiny, která se zabývá pojmem postantropocentrismu a která je součástí projektu Tandem. A právě Tandem tým, který působí v CEFRES a který se skládá z Petra Gibase (AV ČR) a Chloé Mondémové (CNRS, francouzské Národní středisko vědeckého výzkumu), debatu organizuje. Při diskuzi budou prizmatem postantropocentrismu zkoumána rozličná témata.

  • Kdy: čtvrtek 3. 11. 2022, 14:00
  • Kde: knihovna CEFRES a online
  • Jazyk: angličtina

Diskutující se budou u kulatého stolu věnovat otázkám souvisejícím s pojmem, který pracovně nazývají postantropologický domov. Za tímto termínem se skrývá širší označení pro domov, v němž jsou lidé zapleteni do sítě vztahů, jež neprobíhají výlučně mezi lidskými bytostmi. Protože jsou si diskutující vědomi, že lidé sdílí svá obydlí nejenom s druhými lidmi, ale též s dalšími členy, ať už živými či neživými, chtěli by si položit následující otázky, a to se zaměřením nejen na teoretický, konceptuální či metodologický aspekt, ale též na rovinu onto-epistemologickou:

  • Pokud vezmeme v potaz spletitost vztahů lidí s ne-lidským, jak bude již zavedený pojem obydlí a s ním spojené koncepty domova a krajiny zpochybněn?
  • Jakými novými způsoby můžeme, jakožto vědci zkoumající člověka a jeho domov, reflektovat interakci člověka s ne-lidským, a to nejen uvnitř jeho domova, ale též v jeho okolí?
  • Ke kterým novým konceptuálním oblastem může zahrnutí ne-lidského elementu do našeho uvažování o lidském domovu otevřít cesty?
  • Jak může být věda metodologicky a epistemologicky vnímavější, aby se mohla více přiblížit spletitostem vztahů lidí s ne-lidským prvkem uvnitř lidských obydlí?

Debata u kulatého stolu je událost uzavřená pro veřejnost. Pokud vás výše nastíněné téma zajímá a rádi byste se jí zúčastnili, neváhejte kontaktovat členy Tandem týmů Petra Gibase (petr.gibas(at)soc.cas.cz) či Chloé Mondémovou (chloe.mondeme(at)cnrs.fr).

 

SAMSON Seminar: Nature(s) & Norms #1

Během tohoto setkání zazní následující dvě prezentace:

Astrid Greve KRISTENSENOVÁ (doktorandka na Sorbonně, CEFRES)
E(ko)schatologické vstupní body: hnus a antropocén v novele Bianky Bellové Jezero.

Matylda SZEWCZYKOVÁ (Varšavská Univerzita)
O Světlu a Temnotě: obrazy plození a jaderné síly

Místo konání: Knihovna CEFRES a online (pro online přenos nás prosím kontaktujte na cefres[@]cefres.cz)
Datum a čas konání: pátek 21. 10. , 16:30–18:30
Jazyk: angličtina

Abstrakty

Část první: E(ko)schatologické vstupní body: hnus a antropocén v novely Bianky Bellové Jezero – Astrid Greve KRISTENSENOVÁ

Kniha Bianky Bellové Jezero z roku 2016 je novelou o dospívání. Prolínají se v ní odpudivé popisy, kdy z těla hlavního protagonisty příběhu, náctiletého chlapce, nezadržitelně vytékají tělní tekutiny, s vyprávěním o vysoušení životodárného jezera. Tento podvojný námět, který se kriticky staví k lidské činnosti v životním prostředí, bude spolu s literárně laděným podáním hnusu tvořit výchozí bod pro mou interpretaci vyprávění o sirotkovi.

Část druhá: O Světlu a Temnotě: obrazy plození a jaderné síly – Matylda SZEWCZYKOVÁ

Naší intuici zdánlivě odporující si spojení tématu jaderné energie (motivy elektráren, jaderných testování a nukleárních katastrof) a obrazů plození (oplodnění, rodičovství, symbolických postav rodičů a dětí) se v kulturní historii opakují až pozoruhodně často. Nabízí se tak, abychom se tázali na postoj společnosti vůči vědě a technice a vůči základním otázkám života. Takové tázání již bylo předmětem akademických debat, počínaje feministickou analýzou Evelyn Fox Kellerové až po historické rekonstrukce Spencera R. Wearta. Na základě výše zmíněných motivů tak, jak se objevují ve vizuální kultuře, se ve své prezentaci zaměřím na obrazy jaderné apokalypsy, rodičovství a plození v novelách Sakhalin Island Eduarka Verkina (2018) a Brightness Maji Wolné (2019).

Úplný program semináře SAMSON Nature(s) & Norms můžete najít zde.

Foto: P. Christopher Staecker

Zlatý nosorožec: pestrost středověké Afriky

U příležitosti vydání českého překladu Zlatého nosorožce ve Štěpánské 35 vystoupí a knihu představí její autor, François-Xavier Fauvelle, který přijal pozvání Francouzského institutu a Univerzity Karlovy, a to ve spolupráci s CEFRES.

Místo konání: Francouzský institut v Praze, Štěpánská 35, Praha 1
Datum a čas konání: středa 12. října 2022, 18:00
Jazyk: francouzština, simultánní tlumočení do češtiny zajištěno
Pořadatelé: CEFRES, Francouzský institut v Praze, Univerzita Karlova

Debatu bude moderovat novinářka Irena Jirků.

Představení knihy

Město s dvanácti mešitami a jeho popis, jež tvoří část arabského vyprávění o krajích v pásmu Sahel, dopis židovského obchodníka o karavanu ze „Země Černých,“ mušle z Indického oceánu, které se našly veprostřed Sahary, podobizna Malijského krále na mapě Katalánska, zříceniny města vystavěného ze soli a korálu. Zlato. Zlatý štít v senegalské hrobce, zlaté mince nalezené v etiopském klášteře, zlatý nosorožec, který se ztratil a našel v jižní Africe. To vše dokládá, jak bohatá a pestrá středověká Afrika byla. A z těchto střípků skládá dohromady François-Xavier Fauvelle mozaiku, jež vyjevuje zapomenuté říše – od císařství ležících na savanách západní Afriky až po knížectví na pobřežích Keni a Tanzánie a tak ve své knize Zlatý jednorožec vyjevuje Afriku čile obchodující s islámským světem, Indií a Čínou. Prizmatem této mozaiky pak znovu zkoumá místa a postavy nejen africké středověké historie.

François-Xavier Fauvelle je profesorem vyučujícím na pařížské univerzitě Collège de France. Jako první získal profesuru z oboru Dějiny a archeologie Afriky. Učil na Princetonské univerzitě, vedl mezinárodní výzkumné programy v jižní Africe, Etiopii a Maroku. Napsal přes dvacet knih později přeložených do mnoha jazyků, mezi nimiž je i Zlatý nosorožec: příběhy o africkém středověku (Karolinum, 2021, přeložily Alena Lhotová a Helena Beguivinová).

Seminář CEFRESu č. 2

Datum a čas: pátek 7. října, 16:30
Místo: knihovna CEFRES, Na Florenci 3, Praha a online (pro online přenos prosím kontaktujte cefres[@]cefres.cz)
Jazyk: angličtina

Při druhém setkání semináře CEFRESu vystoupí dva badatelé:

Ronan Hervouet (Profesor sociologie na Univerzitě v Bordeaux, CEFRES):
Běloruští vystěhovalci ve střední a východní Evropě po vypuknutí války na Ukrajině. Představení výzkumného projektu.

Abstrakt
Cílem výzkumného projektu Biélexil je porozumět následkům, které dopadly po vypuknutí války na Ukrajině na Bělorusy, kteří uprchli ze své vlasti po roce 2020 a našli útočiště na Ukrajině, v Polsku, Litvě a České republice. Projekt se zaměřuje na přesuny obyvatelel, jejich zážitky a formy politizace. Je financován francouzským ústavem L’Institut Convergenges Migrations (ICM), probíhá v CEFRES a koordinují jej Michèle Baussanová a Ronan Hervouet. Tento příspěvek představí projekt od jeho počátečních fází a předložení návrhu přes cíle, které si klade, a možné pokračování po uplynutí doby financování (tj. let 2022–2023).

Emina Zoletićová (doktorandka Varšavské univerzity, CEFRES):
Intergenerational transmission of the family memory of the war: Displacement and the Bosnian diaspora in Europe 

Abstrakt
Studium přenosu válečných vzpomínek je důležité jak z hlediska společenského, tak z hlediska politického. Minulost jednoduše nevymizí – z věcí již prožitých vytvoří první generace narativ, který pak předá generaci další. A ačkoli se může zdát, že onen narativ vymizel, může pouze dřímat, připraven znovu se vynořit o několik generací či dokonce staletí později.

Tento příspěvek se zaměří na konkrétní případy mezigeneračního přenosu válečných vzpomínek mezi rodinami, které zažily válku v Bosně a Hercegovině, a bosenskými rodinami, které žijí v Evropské unii. Na problematiku pohlíží z mezioborové perspektivy (propojuje sociologii, psychologii a paměťová studia) a s důrazem na metodologický postup. Zaměřuje se také na to, jak je minulost rozvíjena v širším společenském, politickém a kulturním kontextu.