Posmrtný život Yizker bikher v současném židovském psaní

Přednášku v rámci semináře o soudobých dějinách Židů organizovaného Masarykovým ústavem a Archivem Akademie věd České republiky ve spolupráci s Pražským centrem židovských studií a CEFRES přednese Marianne Windsperger (Vienna Wiesenthal Institute for Holocaust Studies).

Místo: knihovna CEFRESu, Na Florenci 3, 110 00 Praha 1
Čas: 17:30-19:00
Jazyk: angličtina

Abstrakt

Ve své disertační práci s názvem „Revisiting and Retelling the Shtetl: Narratives of Searching for Traces in American Jewish Writing“ věnuji jednu kapitolu odkazům na tradici yizker bikher v současném židovském psaní. Jidiš termín “yizker bikher” označuje velké množství knih, které připomínají zničené židovské komunity ve východní Evropě. Tyto knihy byly bezprostředně po válce shromážděny v táborech pro vysídlené osoby nebo v domovských společnostech, tzv. “landsmanshaftn”. Velké množství yizker bikher zahrnuje různé materiály, jako jsou mapy, fotografie, dokumenty či seznamy jmen. V příbězích, které se snaží vykreslit transgenerační propojení s konkrétními místy, jsou tyto pamětní knihy často tématem diskuse za účelem zjištění nebo ověření znalostí konkrétních míst. Slouží také jako jakési úložiště jmen bývalých obyvatel. V kapitole budu sledovat různé metody sběru a psaní v současné židovské literatuře spojené s tradicí yizker bikher. Stopy diasporického média yizker bikher lze nalézt v současné americké literatuře, v argentinské literatuře, dokonce i ve francouzských a německých dílech. Srovnávací metodou zmapuji posmrtný vývoj tohoto žánru ve světové literatuře a poukážu na to, jak jsou tyto knihy blízké k dalším písemným tradicím.

Poslanci a poslankyně české a polské krajní pravice

Poslanci a poslankyně české a polské krajní pravice: “Bráníme normální svět!”

První setkání Interního semináře CEFRESu v roce 2023.
Cílem semináře CEFRESu je představit probíhající výzkum členů CEFRESu a otevřít tak mezioborovou diskuzi o otázkách týkajících se metod, přístupů a koncepcí, díky které bude moci každý účastník porovnat vlastní pohled s předloženými pracemi. Pokračování textu Poslanci a poslankyně české a polské krajní pravice

Populismus ve střední a východní Evropě ve 20. století

Kdy a kde: 11.-12. května 2017, EHESS – místnost M. et D. Lombard, 96 boulevard Raspail, 75006 Paříž
Jazyk: anglicky, francouzsky
Organizátoři: Roman Krakovský, LabEx Tepsis, EHESS, IHTP, CNRS, ve spolupráci s CEFRESem

Od 90. let 20. století se ve střední a východní Evropě začala utvářet politická hnutí označovaná jako „populistická“, která přilákala pozornost řady politologů. Abychom lépe pochopili popularitu a vytrvalost populistických hnutí v tomto regionu, musíme propojit současnou politickou situaci s analýzou dlouhodobého vývoje. Od 19. století se totiž ve střední a východní Evropě objevila celá řada hnutí či politických stran, které  samy sebe označovaly nebo byly označovány jako „populistické“. Pomocí dlouhodobého přístupu ve výzkumu tohoto fenoménu můžeme srovnat podobnost a rozdíly mezi jednotlivými hnutími v závislosti na dobovém kontextu a identifikovat důvody a mechanismy jejich působení. Historický přístup též umožňuje posoudit specifičnost populistických hnutí ve střední a východní Evropě a zhodnotit jejich vliv na politickou kulturu celého regionu.

Kompletní program studijního dne naleznete zde.

Populismus ve střední a východní Evropě

Diskuse o knize Romana Krakovského
“Populismus  ve střední a východní Evropě”

Zúčastní se autor a
Pavel Barša (FF UK) and
Michel Perottino (FSV UK)
Úvod: Jérôme Heurtaux (CEFRES)
Moderátorka: Zora Hesová (FF UK)

 

Kde: Filozofická fakulta Karlovy univerzity, nám. Jana Palacha 2, Praha 1, sál P104
Kdy: 5. listopadu 2019, 18:30
Organizují CEFRES, Filozofická fakulta Karlovy univerzity, ve spoluprácí s Francouzským institutem v Praze
Jazyk: angličtina

Whereas the fall of communism in 1989 was considered as a victory of democracy on authoritarism, thirty years later, the region is facing a wave of populist movements among the most virulent in Europe. How can we understand this paradox? In his book, Roman Krakovský offers a historical insight into east-central European populism.

Roman Krakovský is historian, lecturer at Geneva University, specialized on east-central Europe. He has published:
Réinventer le monde. Le temps et l’espace en Tchécoslovaquie communiste (Publications de la Sorbonne, 2014)
L’Europe centrale et orientale de 1918 à la chute du mur de Berlin (Armand Colin, 2017)
And lastly: Le populisme en Europe centrale. Un avertissement pour le monde ? (Fayard, 2019)

This debate is part of the CEFRES Visegrad Forum series and follows a round table in Bratislava, 4.11.2019

Populismus u moci a krize demokracie v Brazílii

Čtvrté setkání semináře “Úvahy o krizi” , organizovaného CEFRESem a Fakultou sociálních věd UK, povede Felipe Fernandes (EHESS, CEFRES).

Téma: “Populismus u moci a krize demokracie v Brazílii”

Kde: online. Pro registraci kontaktujte prosím organizátory: maria.kokkinou(@)cefres.cz.
Kdy: středa 21. října, 12:30-13:50.
Jazyk: francouzština.

Přednáška je součástí semináře “Současné otázky: Úvahy o krizi”/”Enjeux contemporains : Penser les crises”, organizovaného Marií Kokkinou (CEFRES / UK) a Jérômem Heurtaux (CEFRES).

“Krize” nepřestává nabývat na významu: výskyt a nebývalé rozšíření koronaviru Covid-19 v roce 2020 dodalo tomuto pojmu aktuálnost, kterou nepamatujeme od doby finanční krize v roce 2009. Vedle těchto pozoruhodných událostí, jež svým významem zasáhly celou planetu, počet událostí a jevů kvalifikovaných jako krize neustále stoupá.

Tento pojem, nerozlučně se pojící s moderní dobou, zaměstnává celou naši společnost, a to všemi svými aspekty. Jeho mnohoznačné užití a značná aktuálnost nás vedou k úvahám nad jeho jednotlivými významy a užitími. Právě tomuto úkolu je věnován seminář “Úvahy o krizi”, do něhož se zapojí badatelé z nejrůznějších odvětví – politické sociologie, historie, historie umění, antropologie, filozofie a dalších.

Které skutečnosti jsou označovány jako “krize” a v čem jsou “kritické”? Co je to krize a jak vysvětlit její vznik? Jak se krize vyvíjí a jaké jsou její dopady a důsledky? Proč krize vyvolávají konflikty ohledně interpretace svého významu? Je pojem “krize” centrálním tvůrcem naší modernity a klíčem k porozumění témat, která se prolínají současnou společností?

 

Population Forecasting as a Scientific Instrument of Population Control

Planning from the future. Population Forecasting as a Scientific Instrument of Population Control

7th 2022 Session of CEFRES Seminar 

When: Wednesday 11 May 2022, 4:30–6:30 pm
Where: At CEFRES and online (to register, please contact claire(@)cefres.cz)
Language: English

Host: Nikola Ludlová (CEFRES)

Abstract

Predictions of the size and other demographic characteristics of human populations at specified future dates have played an important role in the shaping of population policies. The interest in envisioning future development as part of state governance dates back to antiquity, but the modern population forecasting as a scientific enterprise emerged along with the constitution of statistics and demography as scientific disciplines during the 19th century. Pokračování textu Population Forecasting as a Scientific Instrument of Population Control