Archiv

Praha a její mýty

Praha a její mýty

Datum: 5. dubna, 2024
Místo: CEFRES, Na Florenci 3, Praha 1
Jazyky: angličtina a francouzština

Sponzorské instituce

  • CEFRES (Centre français de recherche en sciences sociales)
  • Institut Sociologických Studií, FSV, Univerzita Karlova
  • Ústav pro českou literaturu AV ČR

Vědecký a organizační výbor

  • Mateusz Chmurski
  • Michèle Baussant
  • Alessandro Testa

Účastníci

  • Jean Boutan, Eur’ORBEM, CNRS-Sorbonne Université
  • Tomáš Bubík,Univerzita Palackého Olomouc
  • Stanislav Holubec, AV ČR
  • Michèle Baussant, ISP CNRS-Paris Nanterre-ENS/CEFRES
  • Richard Müller, AV ČR
  • Marco Pasi, University of Amsterdam
  • Jiří Pelán, FF Charles University
  • Alessandro Testa, FSV Charles University

Program

10.00: Introduction

10.15-11.15: Magical Prague

– Marco PASI (University of Amsterdam, Faculty of Humanities), Prague: The City of Magic and Occultism
– Alessandro TESTA (Charles University, ISS FSV UK/CEFRES), Praga Magica: The Late Modern Evolutions of a Cultural Myth

11.15-11.30: break 

11.45-12.45: Religious Prague

– Tomáš BUBíK (Palacký University Olomouc, KSAKA FF UPol), Religious’ Prague : Scenes from selected Public Spaces (a Cemetery, a Square, a Museum)
– Michèle BAUSSANT (Institut des sciences sociales du politique, ISP CNRS-Paris Nanterre-ENS/CEFRES), Une Prague des absent.es ? Entre renaissance de l’héritage juif et recréation d’une vie cultu(r)elle

12.45-13.00: Discussion

13.00- 14.30: Lunch break

14.30-16.00: Modern Prague

– Jean BOUTAN (Cultures d’Europe orientale, balkanique et médiane, Eur’ORBEM, CNRS-Sorbonne Université), Libuše reine de Cacanie: la postérité d’un mythe d’un autre temps après 1918
– Richard MÜLLER (Czech Academy of Sciences, ÚČL AVČR), Kafka, Simmel, and Writing the Metropolitan Mind
– Stanislav HOLUBEC (Czech Academy of Sciences, HIÚ AVČR), The Myth of Working Class Prague: Between Communist Sacralization and Postcommunist Forgetting

16.00-16.15: Final discussion 

Abstrakt

Workshop představí Prahu z různých úhlů pohledu v období novověku a pozdního novověku. Zaměří se zejména na literaturu, společenskou praxi, náboženské fenomény a procesy tvorby kulturního dědictví. Tyto motivy či tropy jsou definovány jako „mýty“, které vycházejí z forem kultury vysoké i populární. Odkazují na konkrétní výjevy komplexní a mnohotvárné minulosti Prahy a jejích dějin. Nyní znovu získávají na hodnotě jako symboly společné české identity a historie zejména náboženské a esoterické dědictví města a jeho multikulturní, tzv. „HinterNatcional“ charakter, abychom použili Urzidilův výraz. Některá místa jsou ctěna jako místa paměti („lieux de mémoire“) a jiná jsou zapomenuta nebo ignorována („lieux de l’oubli“) a jejich historický význam je částečně změněn.

Některé z těchto mýtů také vybízí k masové turistice, která oživují náboženská místa, například židovská města, ale i jiná místa známá z pověstí a legend. V některých případech jsou tato místa romantizována nebo až „disneyfikována“ a podlehnou konzumnímu způsobu jejich navštěvování. Takovýto přístup místa odděluje od paměti a reálného prostředí.

Workshop si klade za cíl přehodnotit tyto mytizované příběhy a místa a vybízí k jejich oživování v Praze. Tématy workshopu budou:

  •  Mýtus o „Praga magica“ neboli mýtus mystického města
  • Mýtus o „Traumreich“, neboli Praha jako říše snů (Kafka, Meyrink,  Ajvaz, Kubin, Crawford atd.)
  • Mýtus Prahy jakožto židovského města
  • Mýtus Prahy jako města konfrontace mezi katolicismem a jeho odpůrci
  • Mýtus Prahy jako multikulturního a kosmopolitního města
  • Mýtus Prahy jako literární tropy
  • Mýtus Prahy jako postkomunistického města masové turistiky

Budou zodpovězeny otázky: Jaké kulturní trendy vedly k znovunabytí důležitosti mystické a esoterické minulosti v zemi, která o sobě tvrdí, že je nejateističtější v Evropě? Proč je židovská minulost důležitá v místě, kde žije jen velmi málo Židů? Proč je odkaz kosmopolitismu, který byl po druhé světové válce částečně vymýcen stále důležitý? Na základě Ripellinovy proslulé knihy Praga Magica, která vyšla před padesáti lety, na vrcholu sovětské normalizace, se plánujeme vrátit k často ambivalentní společenské a kulturní dynamice a proměnám Prahy. Jak se tyto změny odrážejí v literatuře, umění, starých i nových formách religiozity a spirituality. Jak ovlivňují tvorbu národní identity a kulturního dědictví? Tyto aspekty a dynamiky hodláme zkoumat na pozadí komunistické minulosti a neoliberální současnosti Prahy.

 

Práce se svědectvími války

Práce se svědectvími války: praktický workshop humanitních studií v digitální podobě

Konference organizována společně výzkumnou aliancí “Válka a společnost”, výzkumným centrem IMS “Ukrajina v měnící se Evropě”, CEFRESem a podporovaná v rámci 4EU University Alliance. 

Místo: CEFRES, Na Florenci 3, Praha (v pátek) a FSV UK, U Kříže 8, Praha 5 Jinonice, místnost C322 (v sobotu)
Date:24.–25. května 2024
Language: angličtina

Členové organizační komise:

Program
Pátek 24. května: CEFRES

17.00 – 17.20 Registrace

17.20 – 17.30 Přivítání ze strany organizátorů

17.30 – 18.30 Zahajující projev: Natalia Otrishchenko, Lvovské centrum urbánní historie
“From Euromaidan to Full-Scale Russian Invasion: Archiving Ukrainian Society’s Experiences” (bude streamováno online)

18.30 – 19.45 Panelová diskuze: “Europe after the Russian full-scale invasion”

  • Panel: Valeria Korablyova, Univerzita Karlova, Vladimír Handl,  Univerzita Karlova, Jakub Eberle, Ústav mezinárodních vztahů Praha
  • Chair: Martin Laryš, Univerzita Karlova

19.45 – 21.00 Recepce v knihovně CEFRES a na zahrádce

Sobota 25. května: Fakulta sociálních studií, Univerzita Karlova, U Kříže 8, Praha 5 Jinonice, místnost C322

08.45 Sejdeme se před knihovnou Jinonice

09.00 – 10.00

  • Jiří Kocián PhD, FSV, Univerzita Karlova
    “Digital Collections of Historical Sources: Users’ and Producers’ Perspectives”

10.15 – 11.15

  • Cecile Boëx, EHEES (Škola vyšších studií v sociálních vědách)
    “Collecting and Analyzing Wartime Video-Testimonies in Syria. What Can Images Do?”

11.30 – 13.00 Prezentace studentů (program panelu bude doplněno)

  • Chair: Astrid Greve Kristensen, Sorbonne University

13.00 – 14.00 oběd

14.00 – 15.30 Praktický workshop a programování v Taguette v digitální databázi “Voices of Resistance and Hope” s Natalií Otrishchenko, Lvovské centrum urbánní historie

15.45 – 17.00 Panelová diskuze: “Trauma in War Testimony Research”

  • Panel: Natalia Otrishchenko, Lvovské centrum urbánní historie, Cecile Boëx, EHESS, Marija Krgovič, Kodaňská univerzita
  • Chair: Kateřina Fuksová, Univerzita Karlova

Abstract: 

24. únorem 2022 se změnily životy Ukrajinců. V tento den Rusko začalo svou “speciální vojenskou operaci”, válku v plném měřítku proti lidu Ukrajiny. Evropa, která doposud věřila, že se lidé poučili z hrůz Druhé světové války, byla ze dne na den vtažena do nové válečné reality. Začaly přicházet tisíce prchajících přinášejících s sebou příběhy násilí, utrpění a ztráty milovaných – příběhy uprchlíků před válkou, příběhy žánru, který by ani neměl existovat. „Práce se svědectvími války: praktický workshop humanitních studií v digitální podobě” se zaměřuje na výpovědi přeživších nejen z Ukrajiny, ale z různých míst i období, které zpracovává přístupem humanitních věd v digitální podobě. Workshop tak usiluje prezentovat příležitosti, které digitální nástroje poskytují pro zachování válečných svědectví a jejich analýzu. Prostřednictvím praktických aktivit, odborných přednášek, panelových diskuzí a studentských prezentací účastníci nahlédnou, jak inovativně a interdisciplinárně  přistupovat ke svědectvím o válce.  V průběhu workshopu budou míst účastníci možnost prozkoumat existující digitální archivy svědectví přeživších války, zejména ve vztahu k probíhající ruské invazi Ukrajiny. Bude se ale jednat i o archivy přeživších holokaustu a občanských válek v Jugoslávii. Významné místo v diskuzi hraje etický aspekt práce s válečnými svědectvími, kterému projekt věnuje velkou pozornost. Účastníci budou prozkoumávat témata traumatu, konsentu a soukromí a naučí se postupy etického sbírání, zachovávání a předávání svědectví s ohledem na důstojnost a subjektivitu (agency) těch, od nichž svědectví pochází, ale i s ohledem na jejich vlastní duševní zdraví.

Postcolonial issues / decolonizing theory

Páté setkání zimního semestru Epistemologického semináře organizovaného CEFRESem (Jérôme Heurtaux) a Institutem mezinárodních studií FSV UK (Tomáš Weiss a Mitchell Young) povede

Vojtěch Šarše (FF UK / associovaný v CEFRES)
Benedetta Zaccarello (CNRS / CEFRES)
Téma: Postcolonial issues / decolonizing theory

Kde: knihovna CEFRESu (Na Florenci 3, Praha 1)
Kdy: 11. prosince 2019 od 16:30 do 18:00
Jazyk: angličtina

Texty:

  • Enrique Dussel : “A new age in the history of philosophy: The world dialogue between philosophical traditions”. Philosphy and Criticism, 2009, May 15, p. 499-515. DOI: 10.1177/0191453709103424
  • Aurobindo Ghose, “A Misunderstanding of Continents” & “Towards Unification”. In: Complete Works, Vol. 12.”Essays Divine and Human”, p. 389-393.
  • Kwame Anthony Appiah: “Is the Post- in Postmodernism the Post- in Postcolonial?”. Critical Inquiry, Vol. 17, No. 2 (Winter, 1991), p. 336-357.

Posmrtný život Yizker bikher v současném židovském psaní

Přednášku v rámci semináře o soudobých dějinách Židů organizovaného Masarykovým ústavem a Archivem Akademie věd České republiky ve spolupráci s Pražským centrem židovských studií a CEFRES přednese Marianne Windsperger (Vienna Wiesenthal Institute for Holocaust Studies).

Místo: knihovna CEFRESu, Na Florenci 3, 110 00 Praha 1
Čas: 17:30-19:00
Jazyk: angličtina

Abstrakt

Ve své disertační práci s názvem „Revisiting and Retelling the Shtetl: Narratives of Searching for Traces in American Jewish Writing“ věnuji jednu kapitolu odkazům na tradici yizker bikher v současném židovském psaní. Jidiš termín “yizker bikher” označuje velké množství knih, které připomínají zničené židovské komunity ve východní Evropě. Tyto knihy byly bezprostředně po válce shromážděny v táborech pro vysídlené osoby nebo v domovských společnostech, tzv. “landsmanshaftn”. Velké množství yizker bikher zahrnuje různé materiály, jako jsou mapy, fotografie, dokumenty či seznamy jmen. V příbězích, které se snaží vykreslit transgenerační propojení s konkrétními místy, jsou tyto pamětní knihy často tématem diskuse za účelem zjištění nebo ověření znalostí konkrétních míst. Slouží také jako jakési úložiště jmen bývalých obyvatel. V kapitole budu sledovat různé metody sběru a psaní v současné židovské literatuře spojené s tradicí yizker bikher. Stopy diasporického média yizker bikher lze nalézt v současné americké literatuře, v argentinské literatuře, dokonce i ve francouzských a německých dílech. Srovnávací metodou zmapuji posmrtný vývoj tohoto žánru ve světové literatuře a poukážu na to, jak jsou tyto knihy blízké k dalším písemným tradicím.

Poslanci a poslankyně české a polské krajní pravice

Poslanci a poslankyně české a polské krajní pravice: “Bráníme normální svět!”

První setkání Interního semináře CEFRESu v roce 2023.
Cílem semináře CEFRESu je představit probíhající výzkum členů CEFRESu a otevřít tak mezioborovou diskuzi o otázkách týkajících se metod, přístupů a koncepcí, díky které bude moci každý účastník porovnat vlastní pohled s předloženými pracemi. Pokračování textu Poslanci a poslankyně české a polské krajní pravice →

Populismus ve střední a východní Evropě ve 20. století

Kdy a kde: 11.-12. května 2017, EHESS – místnost M. et D. Lombard, 96 boulevard Raspail, 75006 Paříž
Jazyk: anglicky, francouzsky
Organizátoři: Roman Krakovský, LabEx Tepsis, EHESS, IHTP, CNRS, ve spolupráci s CEFRESem

Od 90. let 20. století se ve střední a východní Evropě začala utvářet politická hnutí označovaná jako „populistická“, která přilákala pozornost řady politologů. Abychom lépe pochopili popularitu a vytrvalost populistických hnutí v tomto regionu, musíme propojit současnou politickou situaci s analýzou dlouhodobého vývoje. Od 19. století se totiž ve střední a východní Evropě objevila celá řada hnutí či politických stran, které  samy sebe označovaly nebo byly označovány jako „populistické“. Pomocí dlouhodobého přístupu ve výzkumu tohoto fenoménu můžeme srovnat podobnost a rozdíly mezi jednotlivými hnutími v závislosti na dobovém kontextu a identifikovat důvody a mechanismy jejich působení. Historický přístup též umožňuje posoudit specifičnost populistických hnutí ve střední a východní Evropě a zhodnotit jejich vliv na politickou kulturu celého regionu.

Kompletní program studijního dne naleznete zde.