Serge LUSIGNAN (professeur émérite de l’Université de Montréal) prononcera deux conférences:
9 h 10 – Français, latin et anglais : communication écrite et communication orale dans l’Angleterre des XIVe et XVe siècles
10 h 50 – Aux portes de l’Université de Paris : la place de la langue française dans le monde universitaire
Lieu : au CEFRES
Organisateurs : Le Séminaire franco-tchèque en histoire est organisé par l’Université Charles de Prague, Faculté des lettres, en partenariat avec le CEFRES. Pokračování textu Francouzsko-český historický seminář →
V rámci přednášek zabývajících se „tvorbou a sdílením vědomostí v digitální éře“ Vás Francouzský institut v Praze a Filozofická fakulta Univerzity Karlovy zvou na řadu setkání s následujícím tématem: Moderní získávání informací: big data, data mining a sociální sítě. Přednášky povedou nejlepší francouzští a čeští znalci v oboru a jsou určeny hlavně studentům a odborníkům z oblasti nových médií a informačních věd.
Témata přednášek:
* Jak najít informaci v digitálním dokumentu aneb co to jsou Big Data: od optického rozpoznání znaku k sémantickém webu
Luc Bellier, Národní francouzská knihovna
* Sociální sítě a získávání informací: informativní a interaktivní dynamika v on-line komunitách
Camille Roth, Centrum Marc Bloch Berlín/ CNRS
* Epistemologické výzvy Digital Humanities
Alexandre Gefen, CNRS-Paris IV
* Jazykové korpusy při analýze diskursu
Eva Lehečková, Ústav českého jazyka a teorie komunikace FF UK Praha
* Bez dobrých otázek se ztratíme v bludišti Big Data
František Kalvas, Katedra sociologie, FF UK Praha
* Literatura viděná kompresním algorithmem
Josef Šlerka, Studia nových médií, FF UK
Organizátor: Francouzský institut v Praze
Jazyk: francouzština a čeština, simultánní překlad zajištěn.
Místo: Filosofická fakulta UK – nám. Jana Palacha 2, Praha 1.
Rezervace: katarina.hornackova@ifp.cz, 221 401 032
Není pochyb o tom, že interdisciplinarita proměňuje disciplíny, ale charakter této transformace je stále třeba zkoumat. V tomto semináři budeme diskutovat tyto a další palčivé otázky související s povahou interdisciplinarity. Zaměříme se tak na přísliby a nástrahy spojené s interdisciplinaritou – jakožto praxe, diskurzu a imperativu ve vědecké činnosti.
Texty představí:
15. října – Filip Vostal
29. října – Lara Bonneau (16:30 – 18:00)
12. listopadu – Cécile Guillaume-Pey a Monika Brenišínová
26. listopadu – Mátyás Erdélyi
10. prosince – Edita Wolf a Jana Vargovčíková
Moderátor: Filip Vostal (CEFRES & FLÚ AV ČR).
Jazyk: angličtina.
Místo konání: CEFRES, Štěpánská 35, 5. patro
Cecile GUILLAUME-PEY (Chercheuse associée au CEFRES, Centre d’Anthropologie Sociale – LISST, UMR 5193, CNRS-EHESS, Université Jean Jaurès) prononcera une conférence :
Quand les dieux deviennent des lettres. Réflexions autour de cas d’invention d’écritures en Inde
Filozofická fakulta, Nám. Jana Palacha 2, č. 201, v 10:50
Organisateurs: Le Séminaire historique franco-tchèque est organisé par l’Université Charles de Prague, Faculté des lettres, en partenariat avec le CEFRES. Pokračování textu Francouzsko-český historický seminář →
Srdečně zveme magisterské studenty na výzkumné semináře Between Disciplines and Areas, které pořádá Institut mezinárodních studií FSV UK ve spolupráci s CEFRESem.
Na prvním ze seminářů 22. 10. představí svůj probíhající výzkum vztahů EU a Turecka členka Katedry evropských studií Lucia NAJŠLOVÁ.
Místo konání: místnost R201, Rytířská 31, Praha 1.
Jazyk: angličtina.
Kontakt:
Paul Bauer: paul.bauer@fsv.cuni.cz
Clara Royer: clararoyer@cefres.cz
Centre d’histoire et de théorie de la sociologie et le CEFRES vous invitent à la conférence-débat
Transformation, dégradation, perte des objets scientifiques
La conférence principale « De la disparition des objet de science » sera prononcée par le Professeur Olivier Clain (Université Laval à Québec).
Depuis près d’un demi-siècle, l’histoire des sciences s’est affranchie du schème d’un progrès linéaire qui mènerait les hommes de science de découverte en découverte. Ainsi, au moment de leur introduction dans le discours scientifique, les concepts de paradigme et de révolution scientifique, tout comme celui d’épistémè, par exemple, ont témoigné de la nouvelle attention portée aux ruptures qui affectent l’histoire des savoirs. Or, à l’encontre des « inventions », des « constructions » ou des « généalogies » qui figurent aujourd’hui encore au cœur de la plupart des travaux, et donc contre la préférence ainsi manifestée pour le versant « constructif » de l’histoire, nous souhaitons attirer l’attention sur un phénomène moins abordé, pour ne pas dire négligé, celui des « disparitions ».
Disparition n’est pas absence. Autrement dit on peut poser un certain nombre de questions relatives à la disparition des objets de savoir qui se manifestent dans l’histoire des disciplines : comment le savoir abandonne-t-il ses objets et que devient « le site » qui leur donnait consistance, à savoir les solutions aux problèmes et les questions dont ils étaient les témoins? Quelles traces les objets scientifiques eux-mêmes laissent-ils et quels retours opèrent-ils éventuellement? Existe-t-il une logique de la disparition qui renvoie à la structure du réel lui-même? Ces questions revêtent peut-être une importance particulière pour des disciplines dans lesquelles les grandes ruptures et les révolutions scientifiques sont difficiles à repérer, comme c’est le cas pour les sciences sociales.
Langue : français.
Lieu : CEFRES, Štěpánská 35, 5e étage.
Pour tout renseignement, contacter Jan Maršálek: jan.marsalek@fsv.cuni.cz
