Delegitimizace jako sociální fenomén

Mezinárodní konference 

Místo: Varšava
Datum: 24. a 25. května 2019
Organizátoři: Filozofický ústav, Centrum francouzské civilizace, Univerzita ve Varšavě
Partneři: CEFRES
Jazyk: angličtina

Kompletní program ke stáhnutí zde.

Delegitimizace jako sociální fenomén (EN)

An event, consequently, is not a decision, a treaty, a reign, or a battle, but the reversal of a relationship of forces, the usurpation of power, the appropriation of a vocabulary turned against those who had once used it, a feeble domination that posits itself as it grows lax, the entry of the “masked other”. Michel Foucault, Nietzsche, Genealogy, History

It is quite striking that Foucault’s definition of historical event bears all the characteristics of delegitimization i.e., the loss of authority or an abrupt refusal of recognition. This is no coincidence. Delegitimization is a historical event because it appears as the precondition for the possibility of any novelty in the social world. It is the negative moment preceding any positivity. Delegitimization precedes the change and generates it. The weapons held by the authority are turned against it, the sacred is turned into profane, the glorious into infamous, what is weak becomes strong, and the ignominious takes place in the sun. The figure of delegitimization is indeed one of the most powerful in the modern social imaginary – it arguably represents a heroic moment of progress.

The edifice of the Enlightenment was built through all series of delegitimizations: the delegitimization of Aristotelian teleology paved the way for modern science; the delegitimization of revelation brought the freedom of thought and of speech; the delegitimization of monarchy produced democracy; the delegitimization of privilege – equality before law. Delegitimization pairs up with either collective or individual emancipation. Moreover, in modern societies, delegitimization becomes an institutionalised game. Inscribed within scientific, artistic and political fields it ensures their internally competitive nature. We confront here an apparent paradox where the very legitimacy of any distinction or advantage depends on the possibility of delegitimization standing at bay. Yet, this seems to be a virtuous paradox. If we recognise that every legitimacy, even if to a different degree, carries some fair amount of the arbitrary usurpation and violence, it plainly deserves to be exposed to a reversal of fate.

And yet delegitimization as social practise is far from being an innocent endeavour. It hardly meets any normative expectations. It rarely passes only through a fair critique, it produces strawmen, misinterpretations or puts things out of proportion. The enterprise of delegitimization favours the performative efficiency over the power of argument; the feeling over the reason. It has aversion to nuance. As some prominent contemporary thinkers point out, it proceeds by fabricating empty signifiers filled with imaginary equivocations. Not only does delegitimization distorts its objects, it also constantly manipulates, displaces or conceals the subject of the whole making. The subject of delegitimization is often, if not always, ‘a masked other’ as denunciator rarely speaks undisguised and in his own name; he is rather a Porte-parole for entity of his own making. The art of delegitimating is indeed the backbone of populism. And so the ‘masked other’ appears elsewhere and in different form, when delegitimating turns no longer against holders of power and prestige but against those who lack them dramatically. Withdrawal of recognition targets mostly the ones who lack recognition, by means of stigmatisation, vilification, objectification and dehumanisation. Delegitimization is therefore inherent in every pogrom or genocide.

The goal of our seminar is an interdisciplinary exchange aiming at understanding contemporary crises of legitimation. We hope to achieve this by taking the broadest possible scope in space, time and method.

Dějiny ve službě vlasti: pohledy na středověk v současném ruském veřejném diskurzu.

Dějiny ve službě vlasti:
pohledy na středověk v současném ruském veřejném diskurzu (2018–2023).

Čtvrté sezení semináře CEFRESu
´V rámci semináře výzkumníci prezentují projekty, na nichž právě pracují. Taková akce poskytuje prostor pro diskuse, které se vedou v multidisciplinárním duchu. Věnují se metodice prací, badatelském přístupu a konceptům, jež při své odborné tvorbě používají. Tento proces je příležitostí pro další výzkumníky a posluchače zvenčí přispět svým pohledem k prezentovanému výzkumu.

Místo: knihovna CEFRESu
Datum:
v úterý 5. března 2024 od 16:30
Jazyk:
angličtina
Kontakt (pro registraci):
cefres@cefres.cz
Diskutující: Martin ŠORM, Centrum medievistických studií, FLÚ AVČR

Olga Kalashnikova (CEFRES / CEU)

Abstrakt

Pokračování textu Dějiny ve službě vlasti: pohledy na středověk v současném ruském veřejném diskurzu.

Dějepisectví a historie umění v dialogu

Dějepisectví a historie umění v dialogu. Úvahy o funkci map ve Warburgově ikonologii

Sedmé sezení frankofonního mezioborového semináře CEFRESu 2023–2024: Mapa a hranice. 
V tomto roce bychom chtěli začít zpochybněním aktu vymezování a zobrazování (ať už se jedná o území, období nebo trajektorie), tedy prostřednictvím interdisciplinarity jednotlivých disciplín zpochybnit mapy a hranice.

Místo konání: Knihovna CEFRESu, Na Florenci 3, Praha 1
Kdy: pátek 14. červen 2024 od 10 hod.
Jazyk: francouzština

Speaker: Lara BONNEAU, Filosofický ústav Akademie věd ČR, přidružená pracovnice CEFRESu
Discussant: Danièle COHN, Université Paris 1

Byla tendence ke zdobnosti v grafice překážkou vědeckého rozvoje kartografie? Jinými slovy, musela se kartografie zbavit svého uměleckého rozměru, příliš citlivého a emocionálního, aby se mohla stát planimetrickou abstrakcí? To byly ústřední otázky německého historika umění Abyho Warburga, který považoval kartografické gesto za jeden ze způsobů, jak se psychologicky distancovat od smyslového. Tím, že mapování dává obrysy tomu, co je ve vnímané zkušenosti prezentováno jako pohyblivé, proměnlivé, dokonce chaotické, tím, že tomu přiřazuje místo v rámci řádu (kosmos) a tím, že to prezentuje spíše v prostoru než v čase, získává funkci spíše psychologickou: poskytuje subjektu jakési pevné body, v nichž se může ukotvit, a tím se distancovat od reality. Nicméně, jak ukazují astrologické horoskopy plné různých démonů, kartografie se nedokázala zcela oprostit od dimenze strachu a touhy, jež utvářela náš vztah ke světu a vesmíru. Mapy mají nepochybně jakýsi citlivý “kosmetický” rozměr, který pravděpodobně ale není v přímém rozporu se snahou nastolit kosmický řád. Ve snaze studovat způsob, jak se přítomnost těchto démonů v historii kartografie proměňovala a do jaké míry poskytovala živnou půdu pro ikonografickou tradici a pro vědecké snahy o ovládnutí myšlenkového prostoru, byl Aby Warburg veden k tomu, aby nakreslil… mapy. Mapy toho, jak se měnily a migrovaly motivy a styly. Mapy “forem patosu” od Athén po Babylon, a od Babylonu po jižní a severní Evropu. Na základě nedávné práce Phillipa Despoixe (2023) se pokusíme představit funkci kartografie ve warburgovské ikonologii.

Dávní králové – současná politika.

Jak středověcí králové ovlivňují současnou politiku?
Středověk a ideologický diskurz ve střední a východní Evropě

Workshop pořádaný a podporovaný CEFRESem ve spolupráci s Akademií věd ČR a Centrem pro dějiny a kulturu východní a střední Evropy v Lipsku (GWZO).

Organizují: Olga Kalashnikova (CEU / CEFRES), Jan Kremer (PedF UK / CEFRES Associate)

Datum: 20. března, 2024
Místo : CEFRES, Na Florenci 3, 110 00 Prague 1 and online. To register
Jazyk: angličtina
Kontakt: Olga Kalashnikova (kalashnikova_olga@phd.ceu.edu)  a Jan Kremer (kremer@flu.cas.cz)

Program

9:00 – 9:10 Úvodní slovo Mateusze Chmurskeho (CEFRES) a Václava Žůrka (GWZO Prague)

9:10 – 9:20 Přivítání organizátory (Jan Kremer, Olga Kalashnikova)

9:30 – 10:20 Úvodní přednáška Dina Khapaeva, Political Neomedievalism in Putin’s Russia and Beyond

10:20 – 10:30 Pauza

10:30 – 11:50 První blok

Cordelia Heß, Are Vikings Still a Thing? Popular and Far Right Use of the Nordic Middle Ages

Christoph Dartmann, Uses of the Middle Ages by the German ‘Alt Right’ in the 21st c.

Karin Reichenbach, Popular Paganism and Malicious Medievalism. Early Medieval Reenactment as Part of Radical Right-Wing Subculture in Central Europe

11:50 – 12:00 Pauza

12:00 – 13:20 Druhý blok 

Ferenc Kanyó, Pseudohistorical Theories about Medieval Hungary in the Services of the goverment

Tatyjana Szafonova, The Hungarian Big Kurultaj: Diplomatic Negotiations amid Medieval Reenactments

Gábor Klaniczay, Orbán Descendant of Attila? The Theory of Hun-Hungarian Kinship Reloaded

13:20 – 14:00 Pauza na oběd

14:00 – 15:00 Třetí blok

Martin Šorm, “New Neutral”? Political Medievalism in Contemporary Czechia

Matej Harvát, Great-Moravian Tradition as an Anti-Progressive Banal Medievalism in Slovak Contemporary Public Discourse

15:00 – 15:20 Pauza

15:20 – 16:40 Čtvrtý blok

Cristian-Nicolae Gaspar, In the Long Shadow of National Communism: Traditions of Officially-sponsored Political Medievalism in Romania

Gustavs Strenga, Is There no Contemporary Political Medievalism in the Baltics? Baltic Medieval Legacy between Oblivion, Consumerism and Geopolitics

Nikita Bogachev, Neo-medievalism, Fantasy Literature, and Chronopolitics in Modern Russia

16:40 – 17:00 Pauza

17:00 Zakončení

Abstrakt

Pokračování textu Dávní králové – současná politika.

Cyklus Květen 68 – Berlín/Praha: „1968, jaká očekávání?“

Debata-diskuze

Čas a místo: Francouzský institut v Berlíně, sál Boris Vian (Kurfürstendamm 211, Berlin), v 19h
Organizátoři: Centre Marc Bloch, Francouzský institut v Berlíně, CEFRES a Univerzita Nanterre, za podpory Francouzského institutu v Praze
Organizátorky: Catherine Gousseff (Centre Marc Bloch), Sylvie Robic (Univerzita Nanterre), Clara Royer (CEFRES), Dominique Treilhou (Francouzský institut v Berlíně)
Jazyky: francouzština, němčina (simultánně tlumočeno)

Tato debata u kulatého stolu se uskuteční v rámci cyklu projekcí, přednášek, workshopů a výstav s názvem Cyklus Květen 68 při příležitosti uplynutí padesáti let od květnových událostí roku 1968.

Za účasti významných svědků evropských událostí roku 1968:

  • Libuše Černá (Česká republika)
  • Jan Gross (Polsko)
  • Jean-Yves Potel (Francie)
  • Peter Schneider (Německo)

Moderátor: Thomas Wieder (Le Monde)


Více informací ve francouzštině na: Cyklus Květen 1968.

Podívejte se také na další události Cyklu Květen 68: mezinárodní konference Východní vítr, západní vítr a závěrečná přednáška Den 68 v Praze.

Program Cyklu Květen 68 ve francouzštině zde

Cyklus Květen 68 – Berlín/Praha: “Od západu k východu, od východu k západu”

Konference

Čas a místo: Centre Marc Bloch (Sál Germaine Tillion, 7. patro, Friedrichstr. 191, Berlín), od 10h do 17h30
Organizátorky: Catherine Gousseff (Centre Marc Bloch), Sylvie Robic (Univerzita Nanterre), Clara Royer (CEFRES), Dominique Treilhou (Francouzský institut v Berlíně)
Partneři: Centre Marc Bloch, Francouzský institut v Berlíně, Univerzita Paris-Nanterre a CEFRES
Jazyky: francouzština, němčina a angličtina

Tento workshop se uskuteční v rámci cyklu projekcí, přednášek, workshopů a výstav s názvem Cyklus Květen 68 při příležitosti uplynutí padesáti let od květnových událostí roku 1968.

Počínaje únorovou demonstrací v Berlíně proti americké intervenci ve Vietnamu, přes studentské povstání v Polsku, které se rychle přesunulo také do Itálie, přes Pražské jaro, až po květnové demonstrace ve Francii. Rebelský duch zmítal roku 1968 jako nějaká vichřice Evropou od západu k východu a od východu k západu. S ohledem na události, které otřásaly na rozličných místech evropskými společnostmi je zřejmé, že i přes existenci železné opony a různých politických režimů té doby, se povstalecký duch šířil starým kontinentem. Roku 1968 mělo vše jeden společný činitel a tím byla nová generace, která se nebála postavit se za své tužby a převrátit nastolený řád. Mimo to je ale třeba mít na paměti různorodost podob odboje, ať už šlo o jednotlivé účastníky angažující se v různých společnostech, nebo o situace a politické reakce, které tím byly vyvolány. To vše vyzývá ke konfrontaci historických okamžiků, kolísajících mezi oslavou a tragédií, které stály u zrodu společných vzpomínek.

Během této konference budou mít slovo významní pamětníci roku 1968 ze všech koutů Evropy, kteří budou vyprávět o tom, jaká byla tehdy jejich očekávání. Poté bude následovat společné uvažování východ-západ, kdy vystoupí specialisté na tři velké oblasti: násilí v roce 1968, počátky ženského hnutí a vznik alternativních kultur. Jakým rozdílnostem a jakým propojením dal vzniknout povstalecký duch roku 68?

Program

Pokračování textu Cyklus Květen 68 – Berlín/Praha: “Od západu k východu, od východu k západu”