Archiv štítku: Normy & Transgrece

Calls for Papers, Non classé

Výzva | Středoevropské maskulinity č. 3

Mezinárodní konferenci pořádá Ústav slovenské literatury Slovenské akademie věd v rámci výzkumného projektu Středoevropské maskulinity (Central European Masculinities).

Uzávěrka zaslání příspěvků: 25. června 2025
Svůj návrh příspěvku (název a krátkou anotaci) zašlete prosím na adresu Ivana.Taranenkova@savba.sk

Kdy: 29.–30. září 2025
Kde: Bratislava
Jazyk konference: angličtina

Vědecká rada:

  • Judit Acsády (HUN REN)
  • Marcin Bogucki (IKP WP UW)
  • Mateusz Chmurski (CEFRES/Sorbonne)
  • Filip Mazurkiewicz (IP WH UŚ)
  • Richard Müller (ÚČL AV ČR)
  • Josef Šebek (ÚČLK FF UK)
  • Wojciech Śmieja (IL WH UŚ)
  • Ivana Taranenková (ÚSlL SAV)

Ačkoliv jsou studia maskulinity etablovaným výzkumným oborem už více než třicet let, nabývají na zvláštní aktuálnosti právě v dnešní době, která se vyznačuje dynamickým přehodnocováním genderových rolí, konfrontací různých forem maskulinity a kulturními konflikty, které z těchto procesů vyplývají. Současný kulturní, společenský a politický vývoj podnítil nové zkoumání a převrácení historických pohledů na maskulinity, mužské role a reprezentace mužství.

Navzdory různým iniciativám – zejména v polském kontextu – zůstává výzkum maskulinit ve střední a východní Evropě stále málo rozvinutý. Cílem naší iniciativy je vzbudit vědecký zájem o podoby maskulinit ve střední Evropě z interdisciplinárního pohledu a podpořit propojení probíhajících výzkumů. Plánovaná konference bude již třetí akcí pořádanou v rámci projektu Central European Masculinities.

Tato konference si klade za cíl prozkoumat utváření norem a projevy jejich překračování v rámci středoevropských maskulinit v období kulturní modernity, tedy v období od konce 18. století do 20. století (až do nástupu postmoderny). Uvítáme rovněž příspěvky, které se zamýšlejí nad přetrvávajícími, přehodnocenými nebo oživenými aspekty těchto procesů v postmoderním a současném kontextu.

Ačkoli se akce primárně zaměřuje na literární vědu, nese se v interdisciplinárním duchu. Vítáme proto příspěvky i z příbuzných uměleckých, společenských a humanitních oborů.

Témata zájmu zahrnují mimo jiné:

  • Podoby maskulinních identit v rámci dobových dominantních ideologií
  • Mužství v kontextu proměňujících se vztahů mezi středoevropským regionem a Západem
  • Konstrukce „tradičních mužských rolí“ v národních a etnických souvislostech
  • Proměny a krize mužské identity v rámci měnících se kulturních paradigmat
  • Vzájemné působení hegemonních, alternativních a subverzivních forem maskulinity v průběhu dějin
  • Umlčené nebo marginalizované podoby historických maskulinit
  • Maskulinita v kontextu genderové dynamiky ve středoevropských společnostech
  • Menšinové (etnické a náboženské) maskulinity, například židovské, romské apod.
  • Maskulinita migrantů v diaspoře
  • Reprezentace konfliktních nebo alternativních maskulinit v literatuře a dalších (uměleckých) médiích.

Vybrané účastníky vyrozumíme a podrobný harmonogram sympozia zveřejníme do 20. srpna 2025.

Tým CEFRESu

Anastasia Mamaeva – Výzkum & CV

“Odkazy na francouzskou, americkou a britskou populární kulturu v československé kinematografii v letech 1969–1982”

Výzkumná osa 2: Normy a transgrese

Kontakt:anastasia.mamaeva(@)cefres.cz

Od politických thrillerů po burleskní adaptace románů z období Belle Époque — v československé kinematografii éry „ofenzivní normalizace“ se množí odkazy na postavy a motivy francouzské, americké a britské popkultury. V souladu s nedávnými pracemi o konceptu „propustné železné opony“ a novém mapování médií studené války si Anastasia ve své disertační práci klade za cíl ukázat, že odkazy na popkulturu se řídí vlastními pravidly a cestují po jiných trasách, než jaké naznačovaly dobové politické mapy. Pokračování textu Anastasia Mamaeva – Výzkum & CV →

Non classé, Tým CEFRESu

Julien Allavena – Výzkum & CV

„Od stranické pravdy k třídní pravdě”: portrét italského „Operaismo“ jako kacířství  (1956–1969)

Výzkumné oblasti 1 a 2 

Allavenův doktorandský výzkum se zaměřuje na italskou větev „nové levice“, jež vznikla po roce 1956 jako intelektuální síť a zároveň jako aktivistické skupiny pohybující se na periferii partyzánské levice. Jeho tématem jsou zejména časopisy spojené s hnutím „Operaismo”, konkrétně Quaderni rossi a Classe operaia, jejichž archivy (pracovní poznámky, dopisy, zápisy z jednání, osobní zprávy) Allavena zkoumá pomocí hybridních metod.  Používá nástroje z oboru sociálních dějin politických idejí, sociologických dějin politických stran a sociologie politických krizí a mezinárodních mobilizací.  Pokračování textu Julien Allavena – Výzkum & CV →

Tým CEFRESu

Vera Guseynova – Výzkum & CV

“The Internationalization of Russian Art, 1957-1991: A Socio-Historical Analysis of Artistic Transfers and Circulations, the Case of Unofficial Art”

Kontakt: vera.guseynova[@]ehess.fr

Research Areas 1 & 2

My doctoral research revolves around the international acknowledgment of a localized artistic movement, specifically focusing on unofficial Russian art from the latter half of the 20th century, which defied the Soviet doctrine of socialist realism. Through an analysis of its artistic and market valuation process, I explore four pivotal reception and dissemination hubs: French, German, Anglo-Saxon, and East European contexts. Leveraging a database of visual artists who challenged state-sanctioned norms of creativity in the USSR during the 1950s-1960s, my thesis delves into the individual and collective trajectories of these artists. Moreover, it underscores the pivotal role played by a diverse cohort of actors, both domestic and foreign, whose interest in this art emerged during the early stages of the thaw period, actively contributing to its dissemination and legitimization. Pokračování textu Vera Guseynova – Výzkum & CV →

Výzkumné projekty

Zdivočelí divočáci: měnící se kosmopolitika lovu v Evropě i mimo ni

Projekt je součástí programu TANDEM, který spojuje Akademii věd České republiky (AV ČR), Karlovu Univerzitu (UK) a CEFRES/CNRS v rámci Platformy CEFRES usilující o excelenci ve společenských a humanitních vědách.

Prasata divoká (Sus scrofa) se pravidelně objevují v evropském veřejném diskurzu, neboť jejich počet velkolepě vzrůstá po celém kontinentu. Zatímco v některých částech Evropy vzbuzuje tento synantropní druh sympatie, v dalších mu lidé „vyhlásili válku“ kvůli rozsáhlým škodám, které působí v krajině, zemědělství, dopravních sítích, i kvůli chorobám, které se v zahušťující populaci divokých prasat mohou snadno šířit a ohrozit i chovy jejich domestikovaných příbuzných. V této souvislosti se ptáme, jak v dynamicky se měnících socio-environmentálních souvislostech figurovalo a figuruje prase divoké v životech lidí a naopak, lidé v životech prasat. Náš výzkum se bude ubírat dvěma směry.

Pokračování textu Zdivočelí divočáci: měnící se kosmopolitika lovu v Evropě i mimo ni →