Archiv štítku: Normy & Transgrece

Domenico Scagliusi – Výzkum a CV

„Soud dědiců: paměť Gulagu v současné ruskojazyčné literatuře (2000–2022)“

Výzkumné osy 1 a 2: Přemístění, vykořenění, odchýlení: lidé, vědění, praktiky Normy a transgrese

Jeho výzkum se zaměřuje na ruskojazyčkou beletrii vydanou v letech 2000 až 2020, jejíž hlavním tématem je Gulag a předávání vzpomínek na něj v postsovětském prostoru. Tato tvorba, jejíž význam vrcholil kolem roku 2010 (Jones 2024), zapadá jak do globálního rozmachu fenoménu „postpaměti “ (Hirsch 2012), tak do specifického politického kontextu. Ten se vyznačuje rostoucím napětím mezi Ruskem a ostatními státy vzniklým po rozpadu SSSR a to v oblasti historické (Koposov 2018) i politické, vlivem zpřísnění represivní politiky Putinova režimu vůči jeho oponentům.

Jeho práce se tak soustředí na období, v němž má památka Gulagu významný politický význam a vyvolává zásadní otázky o vztahu mezi občanem a státem, Ruskem a jeho sousedy. Tento literární korpus reprezentuje rozmanitost ideologických postojů, které rozdělují rusofonní intelektuální debatu a kteréí historii sovětských represí považují za významné pole pro vzájemnou konfrontaci. Vzhledem k tomu, že násilí páchané sovětským svazem nebylo soudně potrestáno a neexistuje konsensuální výklad těchto událostí, umožňuje fikce vytvoření symbolického prostoru, kde se vyprávění stává způsobem, jak minulost posoudit.

Disertační práce tuto otázkou ohledává na devíti beletristických dílech vydaných v letech 2001 až 2019, v nichž se o události zpětně posuzuje „dědic“, postava žijící v čase psaní románu. Jedním z cílů výzkumu je rozvoj právě tohoto pojmu – již používaného v oblasti studií paměti (Jurgenson & Prstojevic 2012; Barjonet 2022; Panico 2024). Postava dědice v textech ztělesňuje proces subjektivního přehodnocování minulosti. Jeho narativní strukturu a propojení s diskurzy různých „aktérů paměti“ (memory actors) (Bogumił 2018), kteří působí v postsovětském kontextu, chce práce prozkoumat.

Vzdělání:

– Septembre 2022 – En cours : Doctorat en études slaves à Sorbonne Université/Eur’ORBEM, sous la direction d’Hélène Mélat et Luba Jurgenson.

– 15-19 avril 2024 : École de printemps 4EU+ Pluralities of Memory Spring School: Borderlands of Memory, organisée par l’Université Charles de Prague.

– 11-15 juillet 2022 : École d’été 4EU+ Digital Memories: problems, methodologies, theories, organisée par l’Université de Milan.

– 2020-2022 : Master de recherche. Spécialité : Littérature russe. Sorbonne université.

Výběr vědeckých publikací:

– « Le cinéma en juge de l’histoire ? Le spectre de l’année 1938 dans le film Le capitaine Volkonogov s’est échappé », Revue des Etudes slaves, vol. XCV, n° 4, 2024, p. 565-580.

– « Tchapaev devint un zombie, mais il passait encore à la télé. La littérature russe des années 2000 dans les décombres de l’idéologie soviétique », Les Grandes figures historiques dans les lettres et les arts, n° 14, 2025. En ligne : https://www.peren-revues.fr/figures-historiques/651?lang=en.

– « Zapretnye rukopisi. Arheologija semejnoj pamjati v sovremennoj russkoj literature » [Les manuscrits interdits. Archéologie de la mémoire familiale dans la littérature russe contemporaine], Novoe Literaturnoe Obozrenie, n° 193/3, 2025, pp. 212-227.

Výběr z veřejných výstupů:

– « D. Bykov, Z. Prilepin: 20 let opravdanij sovetskogo Terrora » [D. Bykov et Z. Prilepine en miroir : 20 ans de justifications des répressions soviétiques]. Colloque international Being a writer under Putin. Inalco, Paris, mars 2025.

– « Echoes of Injustice: Russian-speaking literature coming to terms with the Soviet repressions ». Congrès annuel de l’Association canadienne des slavistes. Montréal, juin 2024.

– « Performing the Duty of Memory: Five Time Travel Narratives of the Great Patriotic War ». Colloque international Historical Past and Contemporary Propaganda in the Global Context. Bard College et Smolny Beyond Borders, Berlin, juin 2024.

Pedagogická praxe:

– Septembre 2022-mai 2025. Cours « Commentaire littéraire ». TD hebdomadaire destiné aux étudiants en deuxième année de licence LLCER Russe. Sorbonne Université.

– Septembre 2022-Mai 2023. Cours « Auteur, narrateur, personnage ». Séminaire bi-hebdomadaire destiné aux étudiants du Master recherche « Monde russe », spécialité littérature. Sorbonne Université.

Organizace vědeckých akcí:

– Avril 2023 – En cours. Cycle de rencontres « L’Observatoire du Sensible » (Sorbonne Université/Eur’Orbem, CREE, Université de Lille) : cycle de rencontres avec des auteurs russophones contemporains, parmi lesquels : Maria Stepanova, Daria Serenko, Galina Rymbu, Sergej Lebedev, Sasha Filipenko.

– 18-20 juin 2025. Conférence du Collettivo Giovani Slavisti. Université de Naples « L’Orientale ».

– 4-7 avril 2023. Colloque Sexe, sexualité, relations sexuelles dans la science-fiction. 11e Colloque international de Stella Incognita. Sorbonne Université (UFR d’études slaves, faculté des Lettres) et de l’École Polytechnique (Département Langues et Cultures et Chaire arts et sciences) ; l’École des Arts Décoratifs – PSL et la Fondation Daniel et Nina Carasso ; des laboratoires de recherche Eur’orbem et LinX, du laboratoire junior « Passage » ; de l’Institut d’études slaves et du Cinéma Le St André des Arts.

Další činnosti a členství:

– Depuis juin 2025. Membre du conseil d’administration de l’Institut d’Études slaves.

– Depuis septembre 2024. Co-coordinateur, avec Sarah Gruszka, du pôle « Histoire, mémoire et arts » du collectif de recherche Coruscant, branche européenne du Russia Program de l’Institute for European, Russian and Eurasian Studies (IERES) à la George Washington University.

– Depuis septembre 2023. Représentant du Labo Junior « Passage », constitué par les doctorants de l’UMR Eur’ORBEM.

Výzva | Queer knihovny a LGBTQI+ literatury

Cirkulace, sestavení antologií a kánonu komparativní perspektivou

Deadline pro odevzdání přihlášek:  30. listopadu 2025
Kdy
: 12.-13. května 2026
Kde: Brusel
Jazyky: angličtina a francouzština
Kontaktní email: clement.dessy@ulb.be

Organizační tým
Mateusz CHMURSKI, CEFRES/Sorbonne Université
Clément DESSY, FNRS/Université libre de Bruxelles
Ana I. SIMÓN-ALEGRE, Adelphi University, NYC Pokračování textu Výzva | Queer knihovny a LGBTQI+ literatury

Výzva | Středoevropské maskulinity č. 3

Mezinárodní konferenci pořádá Ústav slovenské literatury Slovenské akademie věd v rámci výzkumného projektu Středoevropské maskulinity (Central European Masculinities).

Uzávěrka zaslání příspěvků: 25. června 2025
Svůj návrh příspěvku (název a krátkou anotaci) zašlete prosím na adresu Ivana.Taranenkova@savba.sk

Kdy: 29.–30. září 2025
Kde
: Bratislava
Jazyk konference: angličtina

Vědecká rada:

  • Judit Acsády (HUN REN)
  • Marcin Bogucki (IKP WP UW)
  • Mateusz Chmurski (CEFRES/Sorbonne)
  • Filip Mazurkiewicz (IP WH UŚ)
  • Richard Müller (ÚČL AV ČR)
  • Josef Šebek (ÚČLK FF UK)
  • Wojciech Śmieja (IL WH UŚ)
  • Ivana Taranenková (ÚSlL SAV)

Ačkoliv jsou studia maskulinity etablovaným výzkumným oborem už více než třicet let, nabývají na zvláštní aktuálnosti právě v dnešní době, která se vyznačuje dynamickým přehodnocováním genderových rolí, konfrontací různých forem maskulinity a kulturními konflikty, které z těchto procesů vyplývají. Současný kulturní, společenský a politický vývoj podnítil nové zkoumání a převrácení historických pohledů na maskulinity, mužské role a reprezentace mužství.

Navzdory různým iniciativám – zejména v polském kontextu – zůstává výzkum maskulinit ve střední a východní Evropě stále málo rozvinutý. Cílem naší iniciativy je vzbudit vědecký zájem o podoby maskulinit ve střední Evropě z interdisciplinárního pohledu a podpořit propojení probíhajících výzkumů. Plánovaná konference bude již třetí akcí pořádanou v rámci projektu Central European Masculinities.

Tato konference si klade za cíl prozkoumat utváření norem a projevy jejich překračování v rámci středoevropských maskulinit v období kulturní modernity, tedy v období od konce 18. století do 20. století (až do nástupu postmoderny). Uvítáme rovněž příspěvky, které se zamýšlejí nad přetrvávajícími, přehodnocenými nebo oživenými aspekty těchto procesů v postmoderním a současném kontextu.

Ačkoli se akce primárně zaměřuje na literární vědu, nese se v interdisciplinárním duchu. Vítáme proto příspěvky i z příbuzných uměleckých, společenských a humanitních oborů.

Témata zájmu zahrnují mimo jiné:

  • Podoby maskulinních identit v rámci dobových dominantních ideologií
  • Mužství v kontextu proměňujících se vztahů mezi středoevropským regionem a Západem
  • Konstrukce „tradičních mužských rolí“ v národních a etnických souvislostech
  • Proměny a krize mužské identity v rámci měnících se kulturních paradigmat
  • Vzájemné působení hegemonních, alternativních a subverzivních forem maskulinity v průběhu dějin
  • Umlčené nebo marginalizované podoby historických maskulinit
  • Maskulinita v kontextu genderové dynamiky ve středoevropských společnostech
  • Menšinové (etnické a náboženské) maskulinity, například židovské, romské apod.
  • Maskulinita migrantů v diaspoře
  • Reprezentace konfliktních nebo alternativních maskulinit v literatuře a dalších (uměleckých) médiích.

Vybrané účastníky vyrozumíme a podrobný harmonogram sympozia zveřejníme do 20. srpna 2025.

Anastasia Mamaeva – Výzkum & CV

“Odkazy na francouzskou, americkou a britskou populární kulturu v československé kinematografii v letech 1969–1982”

Výzkumná osa 2: Normy a transgrese

Kontakt:anastasia.mamaeva(@)cefres.cz

Od politických thrillerů po burleskní adaptace románů z období Belle Époque — v československé kinematografii éry „ofenzivní normalizace“ se množí odkazy na postavy a motivy francouzské, americké a britské popkultury. V souladu s nedávnými pracemi o konceptu „propustné železné opony“ a novém mapování médií studené války si Anastasia ve své disertační práci klade za cíl ukázat, že odkazy na popkulturu se řídí vlastními pravidly a cestují po jiných trasách, než jaké naznačovaly dobové politické mapy. Pokračování textu Anastasia Mamaeva – Výzkum & CV

Julien Allavena – Výzkum & CV

„Od stranické pravdy k třídní pravdě”: portrét italského „Operaismo“ jako kacířství  (1956–1969)

Výzkumné oblasti 1 a 2 

Allavenův doktorandský výzkum se zaměřuje na italskou větev „nové levice“, jež vznikla po roce 1956 jako intelektuální síť a zároveň jako aktivistické skupiny pohybující se na periferii partyzánské levice. Jeho tématem jsou zejména časopisy spojené s hnutím „Operaismo”, konkrétně Quaderni rossi a Classe operaia, jejichž archivy (pracovní poznámky, dopisy, zápisy z jednání, osobní zprávy) Allavena zkoumá pomocí hybridních metod.  Používá nástroje z oboru sociálních dějin politických idejí, sociologických dějin politických stran a sociologie politických krizí a mezinárodních mobilizací.  Pokračování textu Julien Allavena – Výzkum & CV

Vera Guseynova – Výzkum & CV

“The Internationalization of Russian Art, 1957-1991: A Socio-Historical Analysis of Artistic Transfers and Circulations, the Case of Unofficial Art”

Kontakt: vera.guseynova[@]ehess.fr

Research Areas 1 & 2

My doctoral research revolves around the international acknowledgment of a localized artistic movement, specifically focusing on unofficial Russian art from the latter half of the 20th century, which defied the Soviet doctrine of socialist realism. Through an analysis of its artistic and market valuation process, I explore four pivotal reception and dissemination hubs: French, German, Anglo-Saxon, and East European contexts. Leveraging a database of visual artists who challenged state-sanctioned norms of creativity in the USSR during the 1950s-1960s, my thesis delves into the individual and collective trajectories of these artists. Moreover, it underscores the pivotal role played by a diverse cohort of actors, both domestic and foreign, whose interest in this art emerged during the early stages of the thaw period, actively contributing to its dissemination and legitimization. Pokračování textu Vera Guseynova – Výzkum & CV